Weimarská republika
Weimarská republika je označení pro státní zřízení Německa v období mezi lety 1919 a 1933. Vznikla po porážce Německa v první světové válce a abdikaci císaře Viléma II. a představovala první pokus o demokratickou republiku v německých dějinách. Svůj název získala podle města Výmar, kde byla přijata nová ústava.
Vznik
Po revoluci v listopadu 1918 a abdikaci císaře vyhlásil Philipp Scheidemann dne 9. listopadu 1918 Německou republiku. Krátce nato vznikla prozatímní vláda, kterou vedli sociální demokraté. V roce 1919 byla svolána národní shromáždění do Výmaru, kde byla přijata nová Weimarská ústava, jež formálně založila parlamentní republiku s prezidentem jako hlavou státu.
Politický systém
Weimarská republika měla demokratický politický systém, který zahrnoval:
- **Prezidenta**, voleného na sedm let s rozsáhlými pravomocemi (například jmenování kancléře, rozpuštění parlamentu, použití nouzových dekretů podle článku 48).
- **Reichstag** (říšský sněm), volený poměrným systémem.
- **Kancléře**, jmenovaného prezidentem, který vedl vládu.
Tento systém však trpěl chronickou nestabilitou, častým střídáním vlád a obtížným vytvářením většinových koalic.
Hospodářská situace
Weimarská republika čelila několika vážným ekonomickým krizím:
- Počáteční **hyperinflace** v roce 1923, způsobená reparacemi z Versailleské smlouvy a pasivní resistencí proti francouzské okupaci Porúří.
- Relativní stabilizace v letech 1924–1929 díky Dawesovu plánu a zahraničním půjčkám, zejména z USA.
- Velká hospodářská krize po roce 1929, která vedla k masové nezaměstnanosti, zchudnutí střední třídy a nárůstu politického radikalismu.
Politické problémy
Politický život byl extrémně roztříštěný, což vedlo k vládní nestabilitě. Vznikaly a sílily radikální strany na levici (komunisté) i na pravici (nacisté). NSDAP pod vedením Adolfa Hitlera využila ekonomické krize a frustrace obyvatelstva k získání masové podpory.
Kultura a společnost
Navzdory politickým a ekonomickým problémům byla Weimarská republika také obdobím kulturního rozkvětu:
- rozvoj avantgardního umění, architektury (např. Bauhaus), literatury a filmu,
- otevřenější společnost s většími právy pro ženy a menšiny,
- rozvoj vědy a technologií – Německo mělo v této době několik nositelů Nobelovy ceny.
Zánik
V roce 1933 byl Adolf Hitler jmenován říšským kancléřem. Po požáru Říšského sněmu a přijetí tzv. Zmocňovacího zákona získali nacisté fakticky neomezenou moc. Tím byla Weimarská republika de facto ukončena a nahrazena Třetí říší.
Hodnocení
Weimarská republika je historiky často vnímána jako křehký, ale důležitý pokus o demokracii v Německu. Její selhání bylo důsledkem kombinace nepříznivých vnějších okolností, slabin v ústavním systému a nedostatečné podpory demokratických hodnot v části německé společnosti.