Přeskočit na obsah

ACF Fiorentina

Z Infopedia
Verze z 19. 1. 2026, 01:07, kterou vytvořil Filmedy (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Fotbalový klub | název = ACF Fiorentina | obrázek = | popisek = Znak klubu ACF Fiorentina (Giglio) | celý název = ACF Fiorentina S.r.l. | přezdívka = Viola (Fialky), Gigliati (Lilioví) | zkratka = FIO | založen = 29. srpen 1926 (jako AC Fiorentina) | znovuzaložen = 2002 (jako Florentia Viola) | zánik = | liga = Serie A | stadion = Stadio Artemio Franchi, Florencie | kapaci…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

ACF Fiorentina
ACF Fiorentina S.r.l.
Znak klubu ACF Fiorentina (Giglio)
PřezdívkyViola (Fialky), Gigliati (Lilioví)
Klubové barvyFialová, Bílá
Založen29. srpen 1926 (jako AC Fiorentina)
StadionStadio Artemio Franchi, Florencie
Kapacita43 147 (kapacita omezena rekonstrukcí)
MajitelRocco Commisso
PrezidentRocco Commisso
ManažerRaffaele Palladino
LigaSerie A
Webacffiorentina.com

ACF Fiorentina (často označovaná pouze jako Fiorentina) je italský profesionální fotbalový klub sídlící ve městě Florencie (Firenze) v regionu Toskánsko. Klub byl založen 29. srpna 1926 sloučením dvou starších florentských klubů. Fiorentina je jedním z nejtradičnějších a nejpopulárnějších klubů v Itálii, historicky řazená mezi tzv. „Sette Sorelle“ (Sedm sester) – skupinu sedmi klubů, které v 90. letech a na přelomu tisíciletí dominovaly italskému fotbalu.

Klubovými barvami jsou fialová (italsky viola) a bílá. Fialová barva dresů je ve světovém fotbale poměrně unikátní a dala klubu jeho nejznámější přezdívku – I Viola. Symbolem klubu je červená lilie (giglio) na bílém poli, což je heraldický znak města Florencie.

Domácí zápasy hraje Fiorentina na stadionu Stadio Artemio Franchi, který je architektonickým skvostem z 30. let 20. století. Klub má na svém kontě dva tituly mistra Itálie (Scudetto) ze sezón 1955/56 a 1968/69. Na evropské scéně dosáhla Fiorentina největšího úspěchu v roce 1961, kdy vyhrála první ročník Poháru vítězů pohárů. Kromě toho si zahrála finále Poháru mistrů evropských zemí (PMEZ) v roce 1957 (prohra s Realem Madrid), finále Poháru UEFA v roce 1990 (prohra s Juventusem) a dvakrát po sobě finále Evropské konferenční ligy v letech 2023 a 2024.

Klub prošel v roce 2002 bankrotem a administrativním sestupem až do čtvrté ligy (Serie C2), ale pod novým vedením rodiny Della Valle se dokázal rychle vrátit zpět mezi elitu. Od roku 2019 je majitelem klubu italsko-americký miliardář Rocco Commisso, který investoval masivní prostředky do infrastruktury, včetně vybudování ultramoderního tréninkového centra Viola Park.

⏳ Historie klubu

1926–1950: Založení a hledání identity

Klub byl založen v roce 1926 markýzem Luigim Ridolfim Vay da Verrazzano, který sjednotil dva starší kluby: CS Firenze a PG Libertas. Cílem bylo vytvořit silný tým, který by mohl konkurovat dominujícím klubům ze severozápadu Itálie (Turín, Milán, Janov). První dresy byly kombinací barev původních klubů – červené a bílé. K přechodu na ikonickou fialovou došlo až v roce 1929. Podle legendy vznikla barva náhodou, když se červeno-bílé dresy vypraly v řece Arno a barvy se zapustily do sebe, ale pravděpodobnější je, že šlo o záměrnou volbu markýze Ridolfiho pro odlišení.

V roce 1931 se klub přestěhoval na nový stadion navržený architektem Pierem Luigim Nervim (dnešní Artemio Franchi). První trofej získala Fiorentina v roce 1940, kdy vyhrála Coppa Italia (Italský pohár). Poválečné období bylo poznamenáno rekonstrukcí týmu, ale brzy se Fiorentina zařadila mezi špičku.

50. a 60. léta: První zlatá éra

Padesátá léta přinesla klubu první velké úspěchy. Tým vedený trenérem Fulviem Bernardinim a s hvězdami jako byli Julinho (Brazílie) a Miguel Montuori (Argentina/Itálie) dominoval lize.

  • **Scudetto 1955/56:** Fiorentina vyhrála svůj první titul s náskokem 12 bodů na druhý AC Milán. Za celou sezónu prohrála pouze jednou (v posledním kole, kdy už bylo rozhodnuto).
  • **Finále PMEZ 1957:** Jako první italský klub v historii se Fiorentina probojovala do finále Poháru mistrů evropských zemí. Na stadionu Santiago Bernabéu však podlehla hvězdnému Real Madrid (vedenému Di Stéfanem) 0:2.

V roce 1961 klub dosáhl na evropskou trofej, když ve finále Poháru vítězů pohárů porazil ve dvojzápase skotský Rangers FC. V této dekádě také zářil švédský křídelník Kurt Hamrin, který je dodnes nejlepším střelcem v historii klubu (později překonán Batistutou v počtu gólů v Serii A, ale celkově stále na špici).

Druhé **Scudetto** přišlo v sezóně **1968/1969**. Tým "Ye-Ye" (nazývaný tak pro své mládí, podle stylu hudby yé-yé) vedl trenér Bruno Pesaola. Klíčovým hráčem byl Giancarlo De Sisti.

70. a 80. léta: Antognoniho éra a rivalita s Juventusem

V 70. letech klub ustoupil z pozic a často bojoval jen ve středu tabulky. Světlým bodem byl příchod **Giancarla Antognoniho**, elegantního záložníka, který se stal kapitánem, mistrem světa 1982 a absolutní legendou klubu (drží rekord v počtu startů).

Sezóna **1981/1982** se zapsala do historie černým písmem. Fiorentina bojovala o titul s Juventusem až do posledního kola. Oba týmy měly stejně bodů. V posledním kole Fiorentina remizovala s Cagliari poté, co jí byl (podle fanoušků neprávem) neuznán gól, zatímco Juventus vyhrál nad Catanzarem díky penaltě. Titul získal Juventus. Tehdy se zrodilo heslo „Meglio secondi che ladri“ (Lepší druzí než zloději) a nenávist vůči Juventusu se stala integrální součástí identity fanoušků Viola.

1990–2002: Batistuta, emoce a bankrot

V roce 1990 klub koupil filmový producent Mario Cecchi Gori. Přivedl hvězdy, ale také prodal miláčka tribun Roberta Baggia do nenáviděného Juventusu, což vyvolalo v ulicích Florencie nepokoje. V 90. letech se stal tváří klubu argentinský útočník **Gabriel Batistuta**. "Batigol" se stal modlou fanoušků. I když tým v roce 1993 překvapivě sestoupil do Serie B, Batistuta zůstal a pomohl týmu zpět.

  • **Tým snů:** V druhé polovině 90. let měla Fiorentina kádr nabitý hvězdami: Batistuta, Rui Costa, Francesco Toldo, Edmundo. V sezóně 1998/1999 vedli ligu a směřovali k titulu, ale zranění Batistuty sen ukončilo (skončili třetí).

Po smrti Maria Cecchi Goriho převzal klub jeho syn Vittorio. Jeho špatné hospodaření dovedlo klub do obrovských dluhů. V roce 2001 byl prodán Batistuta (do AS Řím) i Toldo (Inter), ale pád to nezastavilo. V létě **2002** byla AC Fiorentina vyhlášena v úpadku a zanikla.

2002–2019: Éra Della Valle

V srpnu 2002 založil starosta Florencie nový subjekt **Florentia Viola**, který začal ve čtvrté lize (Serie C2). Klub koupili bratři **Diego a Andrea Della Valle** (majitelé obuvnického gigantu Tod's). Díky sportovním úspěchům a administrativnímu zásahu (rozšíření Serie B) se klub během dvou let vrátil do Serie A a odkoupil zpět práva na název a logo ACF Fiorentina.

Následně klub stagnoval, ačkoliv pod trenérem Vincenzem Montellou (2012–2015) hrál opět pohledný fotbal. V roce 2018 klub zasáhla tragédie, když ve spánku zemřel kapitán týmu **Davide Astori**.

2019–Současnost: Rocco Commisso

V červnu 2019 koupil klub americký miliardář italského původu **Rocco Commisso**. Jeho éra přinesla stabilitu a investice, ale také turbulentní výsledky.

🏟️ Stadion a Viola Park

Stadio Artemio Franchi

Domácí zápasy hraje klub na **Stadio Artemio Franchi** ve čtvrti Campo di Marte. Stadion byl otevřen v roce 1931 pod názvem Stadio Giovanni Berta. Je dílem architekta Piera Luigiho Nerviho a je považován za mistrovské dílo italského racionalismu (zejména betonová věž Maratona a spirálovité schodiště).

  • **Rekonstrukce:** V letech 2024–2026 probíhá (nebo probíhala, dle fáze v lednu 2026) rozsáhlá rekonstrukce stadionu financovaná částečně z fondů PNRR a města, což omezuje kapacitu během zápasů. Cílem je modernizace při zachování památkově chráněných prvků.

Viola Park

V roce 2023 otevřel Rocco Commisso v obci Bagno a Ripoli (těsně u Florencie) nové tréninkové centrum nazvané **Viola Park**.

  • **Význam:** Jedná se o jedno z největších a nejmodernějších fotbalových center v Evropě (rozloha 26 hektarů).
  • **Vybavení:** Areál obsahuje 10 tréninkových hřišť, dva malé stadiony (pro ženský tým a Primaveru), ubytování pro hráče, kanceláře klubu a kapli. Je to poprvé v historii, kdy má klub vlastní majetek takového rozsahu.

⚜️ Symbolika a kultura

  • **Barvy:** Fialová barva je symbolem klubu. Fanoušci často zpívají hymnu "Canzone Viola" (známou jako "O Fiorentina"), kterou napsal Narciso Parigi.
  • **Giglio:** Červená lilie na bílém podkladu je znakem města Florencie. Zajímavostí je, že na znaku klubu je lilie stylizovaná, často fialová nebo zlatá, ale v heraldice města je červená.
  • **Curva Fiesole:** Srdcem fanouškovské podpory je severní tribuna stadionu (Curva Fiesole). Zde sídlí ultras skupiny (jako historičtí Ultras Viola, Collettivo Autonomo Viola, 1926). Jsou známí svou kreativitou, ale také politickou angažovaností a lokálním patriotismem.

⚔️ Rivalita

Juventus FC

Největším rivalem Fiorentiny není lokální tým, ale **Juventus FC**. Rivalita je jednostranně velmi intenzivní (pro fanoušky Fiorentiny je to "zápas roku"). Kořeny sahají do sporného boje o titul v roce 1982, prodeje Roberta Baggia (1990) a Federica Chiesy či Dušana Vlahoviće (2020–2022). Fanoušci Viola vnímají Juventus jako symbol arogance moci ("Il Palazzo").

Derby dell'Appennino

Zápasy proti **Bologni** jsou nazývány "Derby Apenin" kvůli pohoří, které odděluje obě města. Jde o tradiční sportovní rivalitu.

Lokální rivalita

V rámci Toskánska panuje nenávist vůči **Pise** a **Sieně** (Ghibellinové vs. Guelfové), ačkoliv s těmito týmy se Fiorentina v Serii A potkává méně často. Naopak s týmem **Hellas Verona** a **Turínem FC** má Fiorentina dlouhodobou a pevnou družbu (gemellaggio).

👥 Významní hráči (Síň slávy)

  • **Giancarlo Antognoni** (L'Unico Dieci) – Klubový rekordman, symbol věrnosti.
  • **Gabriel Batistuta** (Re Leone) – Nejlepší střelec v Serii A, argentinský kanonýr.
  • **Kurt Hamrin** (Uccellino) – Švédský křídelník, nejlepší střelec všech dob (celkově).
  • **Roberto Baggio** (Divin Codino) – Získal zde Zlatý míč, než byl prodán.
  • **Manuel Rui Costa** – Portugalský maestro zálohy.
  • **Luca Toni** – Vítěz Zlaté kopačky v dresu Fiorentiny (2006).
  • **Adrian Mutu** – Rumunský fenomén, který tvořil duo s Gilardinem.
  • **Davide Astori** – Kapitán, jehož číslo 13 bylo po jeho tragické smrti vyřazeno.

📊 Trofeje

Soutěž Počet Roky
Serie A (Mistr Itálie) 2 1955/56, 1968/69
Coppa Italia (Italský pohár) 6 1939/40, 1960/61, 1965/66, 1974/75, 1995/96, 2000/01
Supercoppa italiana 1 1996
Pohár vítězů pohárů 1 1960/61
Středoevropský pohár (Mitropa Cup) 1 1966

== Zdroje ==

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=ACF_Fiorentina&oldid=47942“