Zimní válka

Rozbalit box

Obsah boxu

Zimní válka (finsky: talvisota, švédsky: vinterkriget) byl válečný konflikt mezi Finskem a Sovětským svazem, který probíhal od 30. listopadu 1939 do 13. března 1940. Ačkoliv byla součástí širšího kontextu druhé světové války, jednalo se o izolovaný konflikt, který začal sovětskou invazí do Finska a skončil finskou ztrátou území, ale zachováním suverenity.

Příčiny a předehra

Pakt Ribbentrop–Molotov (srpen 1939): Tajné protokoly paktu o neútočení mezi Německem a Sovětským svazem přiřadily Finsko do sféry vlivu Sovětského svazu.
Sovětské požadavky: Po okupaci Polska začal Sovětský svaz požadovat od Finska územní ústupky, zejména posunutí hranice na Karelské šíji (blíže k Leningradu, dnešní Petrohrad) a pronájem některých strategických ostrovů a přístavů. Důvodem byla bezpečnost Leningradu.
Finské odmítnutí: Finsko odmítlo sovětské požadavky, neboť by to ohrozilo jeho suverenitu a obranyschopnost.
Mainilský incident: Dne 26. listopadu 1939 zinscenoval Sovětský svaz provokaci (útok na vlastní pohraniční pozice v Mainile), kterou použil jako záminku pro invazi.

Průběh války

30. listopadu 1939 – Invaze:
- Sovětská armáda (Rudá armáda) zahájila masivní invazi do Finska s cílem rychlého vítězství a instalace loutkové komunistické vlády. Sověti očekávali rychlý a snadný triumf.
Finský odpor:
- Navzdory obrovské početní a materiální převaze Rudé armády (v tancích a letadlech měla SSSR převahu 20:1 až 30:1) se Finové bránili s nečekanou statečností a efektivitou.
- Využívali znalosti terénu (husté lesy, jezera, bažiny, extrémní mrazy), své zkušenosti s lyžováním a guerillovou taktiku. Slavné jsou Molotovovy koktejly (zápalné láhve) a taktika motti (obklíčení a rozsekání sovětských jednotek).
- Klíčovou obrannou linií byla Mannerheimova linie na Karelské šíji, pojmenovaná po finském vrchním veliteli maršálu Carlu Gustafu Emilu Mannerheimovi.
- Krutá zima s teplotami klesajícími hluboko pod bod mrazu způsobila Rudé armádě, která nebyla na takové podmínky připravena, obrovské problémy a ztráty.
Mezinárodní reakce:
- Světová veřejnost sympatizovala s Finskem. Liga národů vyloučila Sovětský svaz za jeho agresi.
- Velká Británie a Francie plánovaly vyslat pomocné expedice, ale jejich plány nebyly nikdy realizovány kvůli Falešné válce a obavám z rozšíření konfliktu. Švédsko poskytovalo dobrovolníky a logistickou podporu.
Sovětská reorganizace:
- Rudá armáda utrpěla obrovské ztráty a po počátečních neúspěších musela reorganizovat své síly a změnit taktiku. Pod vedením maršála Semjona Timošenka zahájila masivní ofenzívu.
Konec války:
- Navzdory hrdinskému odporu byly finské síly vyčerpané a nuceny k mírovým jednáním.
- Válka skončila 13. března 1940 podpisem Moskevského míru.

Důsledky a význam

Územní ztráty Finska: Finsko ztratilo významnou část svého území, včetně částí Karélie (s městem Viipuri, dnes Vyborg) a dalších oblastí, ale zachovalo si svou nezávislost a nespravovala jej loutková vláda.
Ponaučení pro Sovětský svaz: Obrovské ztráty Rudé armády odhalily její slabiny (špatné velení, nedostatečná příprava, důsledky čistek) a vedly k reformám, které se později ukázaly jako klíčové v válce proti Německu.
Dopad na Hitlera: Hitler viděl sovětské neúspěchy jako důkaz slabosti Rudé armády, což ho utvrdilo v rozhodnutí napadnout SSSR v roce 1941 (operace Barbarossa).
Prestiž Finska: Finsko si získalo celosvětový obdiv za svůj boj proti obrovské přesile.
Pokračovací válka: Nespravedlivá mírová smlouva a touha po znovuzískání ztracených území vedly Finsko k tomu, že se v roce 1941 připojilo k Německu v takzvané Pokračovací válce proti Sovětskému svazu.

Zimní válka je příkladem statečného boje malého národa proti obrovské přesile a ukázala, že i moderní armáda může selhat v krutých podmínkách a proti odhodlanému nepříteli.

Pro laiky

Představte si, že je konec roku 1939 a začátek Druhé světové války. Obrovská země Sovětský svaz (dnešní Rusko) si usmyslela, že potřebuje kousek území od svého malého souseda, kterým bylo Finsko.

Co se stalo?

Sovětský svaz si vymyslel záminku a koncem listopadu 1939 vpadl do Finska. Mysleli si, že to bude rychlé a snadné vítězství.
Ale Finové byli neuvěřitelně stateční a chytří. Používali lyže, aby se rychle pohybovali v hlubokém sněhu, a dělali na Rusy překvapivé útoky v lesích. V té době byly obrovské mrazy, na které ruská armáda nebyla připravená, a tak hodně vojáků umrzlo nebo se ztratilo.
Finové dokonce vynalezli takové zápalné bomby, kterým se říkalo Molotovovy koktejly, a házeli je na ruské tanky.
I když Finové prohráli hodně vojáků a byli proti obrovské přesile, vydrželi bojovat neuvěřitelně dlouho (až do března 1940).

Jak to dopadlo?

Finové nakonec museli dát Sovětskému svazu ten kousek země, který chtěli.
Ale hlavní je, že si ubránili svou nezávislost! Nikdo jim neřekne, že jsou součástí Sovětského svazu.
Tahle válka taky ukázala Hitlerovi, že ruská armáda není tak silná, jak si myslel, a to ho povzbudilo k pozdějšímu útoku na SSSR.

Zimní válka je příběhem o tom, jak se malý, odvážný národ dokáže postavit obrovské přesile a ubránit si to nejdůležitější – svou svobodu.

Externí zdroje