Zimní válka
Rozbalit box
Obsah boxu
| Zimní válka | |
|---|---|
| Výsledek | Sovětské vítězství, Finsko ztratilo území, ale ubránilo si suverenitu |
| Datum | 30. listopadu 1939 – 13. března 1940 |
| Velitelé2 | Carl Gustaf Emil Mannerheim, Erik Heinrichs |
| Strany1 |  Sovětský svaz |
| Velitelé1 | Kliment Vorošilov, Semjon Timošenko |
| Název | Zimní válka |
| Ztráty2 | Cca 26 000 mrtvých/nezvěstných, 43 000 raněných (Finsko) |
| Ztráty1 | Odhadem 126 000 – 168 000 mrtvých/nezvěstných, 200 000 – 300 000 raněných/nemocných (Sovětský svaz) |
| Místo | Finsko, Karélie, Laponsko |
| Síla2 | Cca 340 000 vojáků |
| Konflikt | Druhá světová válka (součást, ale izolovaný konflikt) |
| Popisek | Finské jednotky na lyžích během Zimní války |
| Strany2 |  Finsko |
| Obrázek | Finnish_troops_skiing_in_the_winter_war.jpg |
| Síla1 | Cca 1,5 milionu vojáků, tisíce tanků a letadel |
Zimní válka (finsky: talvisota, švédsky: vinterkriget) byl válečný konflikt mezi Finskem a Sovětským svazem, který probíhal od 30. listopadu 1939 do 13. března 1940. Ačkoliv byla součástí širšího kontextu druhé světové války, jednalo se o izolovaný konflikt, který začal sovětskou invazí do Finska a skončil finskou ztrátou území, ale zachováním suverenity.
Příčiny a předehra
- Pakt Ribbentrop–Molotov (srpen 1939): Tajné protokoly paktu o neútočení mezi Německem a Sovětským svazem přiřadily Finsko do sféry vlivu Sovětského svazu.
- Sovětské požadavky: Po okupaci Polska začal Sovětský svaz požadovat od Finska územní ústupky, zejména posunutí hranice na Karelské šíji (blíže k Leningradu, dnešní Petrohrad) a pronájem některých strategických ostrovů a přístavů. Důvodem byla bezpečnost Leningradu.
- Finské odmítnutí: Finsko odmítlo sovětské požadavky, neboť by to ohrozilo jeho suverenitu a obranyschopnost.
- Mainilský incident: Dne 26. listopadu 1939 zinscenoval Sovětský svaz provokaci (útok na vlastní pohraniční pozice v Mainile), kterou použil jako záminku pro invazi.
Průběh války
- 30. listopadu 1939 – Invaze:
- Sovětská armáda (Rudá armáda) zahájila masivní invazi do Finska s cílem rychlého vítězství a instalace loutkové komunistické vlády. Sověti očekávali rychlý a snadný triumf.
- Finský odpor:
- Navzdory obrovské početní a materiální převaze Rudé armády (v tancích a letadlech měla SSSR převahu 20:1 až 30:1) se Finové bránili s nečekanou statečností a efektivitou.
- Využívali znalosti terénu (husté lesy, jezera, bažiny, extrémní mrazy), své zkušenosti s lyžováním a guerillovou taktiku. Slavné jsou Molotovovy koktejly (zápalné láhve) a taktika motti (obklíčení a rozsekání sovětských jednotek).
- Klíčovou obrannou linií byla Mannerheimova linie na Karelské šíji, pojmenovaná po finském vrchním veliteli maršálu Carlu Gustafu Emilu Mannerheimovi.
- Krutá zima s teplotami klesajícími hluboko pod bod mrazu způsobila Rudé armádě, která nebyla na takové podmínky připravena, obrovské problémy a ztráty.
- Mezinárodní reakce:
- Světová veřejnost sympatizovala s Finskem. Liga národů vyloučila Sovětský svaz za jeho agresi.
- Velká Británie a Francie plánovaly vyslat pomocné expedice, ale jejich plány nebyly nikdy realizovány kvůli Falešné válce a obavám z rozšíření konfliktu. Švédsko poskytovalo dobrovolníky a logistickou podporu.
- Sovětská reorganizace:
- Rudá armáda utrpěla obrovské ztráty a po počátečních neúspěších musela reorganizovat své síly a změnit taktiku. Pod vedením maršála Semjona Timošenka zahájila masivní ofenzívu.
- Konec války:
- Navzdory hrdinskému odporu byly finské síly vyčerpané a nuceny k mírovým jednáním.
- Válka skončila 13. března 1940 podpisem Moskevského míru.
Důsledky a význam
- Územní ztráty Finska: Finsko ztratilo významnou část svého území, včetně částí Karélie (s městem Viipuri, dnes Vyborg) a dalších oblastí, ale zachovalo si svou nezávislost a nespravovala jej loutková vláda.
- Ponaučení pro Sovětský svaz: Obrovské ztráty Rudé armády odhalily její slabiny (špatné velení, nedostatečná příprava, důsledky čistek) a vedly k reformám, které se později ukázaly jako klíčové v válce proti Německu.
- Dopad na Hitlera: Hitler viděl sovětské neúspěchy jako důkaz slabosti Rudé armády, což ho utvrdilo v rozhodnutí napadnout SSSR v roce 1941 (operace Barbarossa).
- Prestiž Finska: Finsko si získalo celosvětový obdiv za svůj boj proti obrovské přesile.
- Pokračovací válka: Nespravedlivá mírová smlouva a touha po znovuzískání ztracených území vedly Finsko k tomu, že se v roce 1941 připojilo k Německu v takzvané Pokračovací válce proti Sovětskému svazu.
Zimní válka je příkladem statečného boje malého národa proti obrovské přesile a ukázala, že i moderní armáda může selhat v krutých podmínkách a proti odhodlanému nepříteli.
Pro laiky
Představte si, že je konec roku 1939 a začátek Druhé světové války. Obrovská země Sovětský svaz (dnešní Rusko) si usmyslela, že potřebuje kousek území od svého malého souseda, kterým bylo Finsko.
Co se stalo?
- Sovětský svaz si vymyslel záminku a koncem listopadu 1939 vpadl do Finska. Mysleli si, že to bude rychlé a snadné vítězství.
- Ale Finové byli neuvěřitelně stateční a chytří. Používali lyže, aby se rychle pohybovali v hlubokém sněhu, a dělali na Rusy překvapivé útoky v lesích. V té době byly obrovské mrazy, na které ruská armáda nebyla připravená, a tak hodně vojáků umrzlo nebo se ztratilo.
- Finové dokonce vynalezli takové zápalné bomby, kterým se říkalo Molotovovy koktejly, a házeli je na ruské tanky.
- I když Finové prohráli hodně vojáků a byli proti obrovské přesile, vydrželi bojovat neuvěřitelně dlouho (až do března 1940).
Jak to dopadlo?
- Finové nakonec museli dát Sovětskému svazu ten kousek země, který chtěli.
- Ale hlavní je, že si ubránili svou nezávislost! Nikdo jim neřekne, že jsou součástí Sovětského svazu.
- Tahle válka taky ukázala Hitlerovi, že ruská armáda není tak silná, jak si myslel, a to ho povzbudilo k pozdějšímu útoku na SSSR.
Zimní válka je příběhem o tom, jak se malý, odvážný národ dokáže postavit obrovské přesile a ubránit si to nejdůležitější – svou svobodu.