Bytí
Obsah boxu
| Bytí |
|---|
Bytí je jeden z nejzákladnějších a nejabstraktnějších konceptů ve filozofii, zejména v metafyzice a ontologie. Označuje samotný akt existence, realitu nebo stav "je". Je to obecný pojem pro vše, co nějakým způsobem existuje, na rozdíl od nicoty nebo neexistence. Otázky týkající se bytí – co je bytí, jaké má formy, jak souvisí s časem a prostorem, a jak se liší od existence – jsou ústředním tématem filozofie od jejích počátků. Studium bytí jako takového se nazývá ontologie.
---
Pojetí bytí v dějinách filozofie
Koncept bytí byl předmětem zkoumání mnoha filozofických škol a myslitelů.
Starověká filozofie
- Parmenidés (Eleatská škola): Byl prvním, kdo systematicky zkoumal bytí. Pro něj je bytí jediné, věčné, neměnné, nedělitelné a dokonalé. Změna a pohyb jsou pouhé iluze, neboť by vyžadovaly, aby něco "nebylo", což je logicky nemožné.
- Hérakleitos: Na rozdíl od Parmenida zdůrazňoval neustálou změnu a pohyb jako základní charakteristika bytí (Panta rhei – "vše plyne"). Bytí je neustálé "stávání se".
- Platón: Rozlišoval mezi světem idejí (úplné a pravé bytí, věčné a neměnné formy) a světem jevů (pouhé stíny a nedokonalé kopie idejí, méně skutečné bytí).
- Aristotelés: Pojem bytí pro něj nebyl jednotný, ale měl mnoho významů ("bytí se říká mnoha způsoby"). Studoval bytí v kategoriích (např. substance, kvalita, kvantita) a rozlišoval mezi potencí a aktem.
Středověká filozofie
- Tomáš Akvinský: Rozvinul Aristotelovy myšlenky v křesťanském kontextu. Rozlišoval mezi esencí (podstatou věci, co věc je) a existencí (akt bytí, to, že věc je). Pro Boha jsou esence a existence totožné, zatímco pro stvořené bytosti jsou odlišné.
Novověká filozofie
- René Descartes: Klíčový byl jeho cogito ergo sum ("myslím, tedy jsem"), který založil existence bytí na vědomí vlastní myšlenkové činnosti. Rozlišoval mezi res cogitans (myslící substance) a res extensa (rozlehlá substance).
- Immanuel Kant: Bytí pro něj není predikátem (vlastností), ale pouze aktem, který něco "klade" do existence. Rozlišoval mezi fenoménem (svět, jak se nám jeví) a noumenem (věc o sobě, bytí jako takové, které je nepoznatelné).
- Georg Wilhelm Friedrich Hegel: Pro Hegela je bytí počátečním, nejjednodušším a nejobecnějším pojmu, který se vyvíjí dialektickým procesem z bytí přes nicotu k stávání se. Bytí se tak stává dynamickým procesem vývoje Ducha.
Současná filozofie
- Martin Heidegger: Jeden z nejvýznamnějších myslitelů 20. století zabývajících se bytím. Ve svém díle "Bytí a čas" rozlišuje mezi "Bytím" (*Sein*) jako takovým a "bytím" jednotlivých bytostí (*Seiendes*). Cílem je zkoumat "smysl bytí", což je pro něj zapomenutá otázka. Představuje koncept Dasein (pobyt, bytí-tu) jako specifický způsob bytí člověka, který je schopen ptát se na smysl bytí.
- Jean-Paul Sartre (Existencialismus): Rozlišoval mezi bytím-o-sobě (*l'être-en-soi*) – to je neuvědomělé, pasivní a neměnné bytí věcí – a bytím-pro-sebe (*l'être-pour-soi*) – to je vědomí, svobodná a neustále se utvářející existence člověka. Klíčové je, že pro člověka "existence předchází esenci".
---
Aspekty a typy bytí
Filozofie zkoumá různé způsoby, jak se bytí projevuje.
- Fyzické bytí: Existence materiálních objektů a jevů ve čase a prostore.
- Mentální bytí: Existence myšlenky, vědomí, pocity a subjektivních zkušeností.
- Sociální bytí: Existence sociálních struktur, institucí, norem a vztahů.
- Možné bytí: To, co by mohlo existovat, ale zatím neexistuje (např. budoucí události, hypotetické objekty).
- Nutné bytí: Bytí, které nemůže neexistovat (např. v některých teologických a metafyzických systémech je Bůh považován za nutné bytí).
- Kontingentní bytí: Bytí, které existuje, ale nemuselo by existovat (většina věcí ve světě).
---
Vztah bytí a nicoty
Koncept bytí je často definován v kontrastu s nicotou (nebytím).
- Nicota: Absence existence, prázdnota. Pro některé filozofy (např. Sartre) je nicota základní součástí lidské existence, související se svobodou a úzkost.
---
Bytí pro laiky
Představte si, že se rozhlédnete kolem sebe. Vidíte stromy, domy, lidi, možná i kočka. Všechno tohle "je", všechno tohle existuje. No a to je vlastně bytí.
Bytí je prostě to, že něco vůbec je, že se to nachází ve světě. Není to jenom "být člověk" nebo "být strom", ale je to to, že vůbec "jste" nebo že "strom je". Je to to, co spojuje všechny věci, které jsou skutečné, ať už je to židle, myšlenka nebo třeba nášlapná mina. Filozofové se pak ptají: Co to znamená, že něco "je"? Jaké jsou různé způsoby, jak něco "je"? A je to "je" vždycky stejné, nebo se to mění?
---
Externí odkazy
- Stanford Encyclopedia of Philosophy - Being (anglicky)
- Britannica - Being (anglicky)
- Internet Encyclopedia of Philosophy - Being (anglicky)
- Sociologická encyklopedie - Bytí
---