Jan Peka

Rozbalit box

Obsah boxu

Jan Peka
Jan Peka v typickém brankářském postoji (dobové foto, cca 1930)
Přezdívka	"Pecan", "Muž s gumovými klouby"
Datum narození	27. července 1894
Místo narození	Rataje nad Sázavou, Rakousko-Uhersko
Výška	170 cm
Váha	70 kg
Pozice	Brankář
Držení hole	levá
Bývalé týmy	SHC Karlín, HC Sparta Praha, LTC Praha
Reprezentace	Československo

Jan Peka (* 27. července 1894, Rataje nad Sázavou – † 21. ledna 1985, Praha) byl československý lední hokejista (brankář), který je považován za prvního skutečně moderního a mezinárodně uznávaného gólmana v historii českého hokeje.

Byl sportovní celebritou éry První republiky. Jeho kariéra překlenula období přechodu od hokeje s míčkem (bandy) k lednímu hokeji s pukem (kanadský hokej). Stal se legendou klubu LTC Praha, který byl ve 30. letech jedním z nejlepších týmů Evropy. Peka se proslavil svým akrobatickým stylem chytání, díky němuž si vysloužil přezdívku "Muž s gumovými klouby". V reprezentaci odchytal 76 zápasů, což bylo na tehdejší dobu, kdy se hrálo mnohem méně mezistátních utkání, úctyhodné číslo. Získal tři tituly mistra Evropy (1925, 1929, 1933) a bronzovou medaili na Letních olympijských hrách 1920 v Antverpách, kde byl hokej poprvé zařazen do programu her. Kariéru ukončil až ve 42 letech na ZOH 1936, čímž prokázal neuvěřitelnou sportovní dlouhověkost.

👶 Mládí a přechod od bandy hokeje

Jan Peka se narodil v Ratajích nad Sázavou, ale jeho sportovní osud je spojen s Prahou. Vyrůstal v době, kdy sport byl doménou nadšenců a amatérů.

• Všestrannost: Jako většina sportovců té doby se nespecializoval jen na jednu disciplínu. Začínal s fotbalem (hrál za rezervu Sparty Praha) a věnoval se také házené a tenisu.
• Bandy hokej: S hokejem začínal v jeho původní formě – bandy hokeji, který se hrál s míčkem a zahnutými holemi na fotbalovém hřišti. Hrával za klub Studentský Hockey Cercle Karlín (SHC Karlín).
• Kanada: Když se po první světové válce začal v Evropě prosazovat "kanadský" hokej s pukem, Peka byl jedním z prvních, kdo se na nový styl adaptoval. Jeho reflexy z fotbalové branky a pohyblivost z bandy hokeje mu daly výhodu. Problémem byla výstroj – v začátcích chytal v podstatě v tom, co měl na sobě, jen s vycpanými kalhotami a tenkými chrániči.

🏰 Éra LTC Praha: Neporazitelný tým

Nejslavnější část jeho kariéry je spojena s klubem LTC Praha (Lawn Tennis Club Praha). Do tohoto klubu, který původně vznikl jako tenisový, ale v zimě se jeho členové věnovali hokeji, přestoupil na konci 20. let.

Hegemonie v lize

S LTC Praha vybudoval Peka dynastii, která neměla v domácích soutěžích konkurenci.

• Tituly: S LTC získal řadu titulů mistra republiky. V té době byl LTC v podstatě národním týmem, doplněným o několik hráčů z jiných klubů.
• Spenglerův pohár: LTC Praha byl úspěšný i na mezinárodní scéně. Peka pomohl týmu k vítězství v prestižním Spenglerově poháru v Davosu (např. v roce 1929). Tyto zápasy proti švýcarským, německým či anglickým klubům (často posíleným o Kanaďany) byly v té době měřítkem kvality.

Rivalita a nástupnictví

V LTC Praha se potkal s mladším Bohumilem Modrým. Vztah těchto dvou legend byl vztahem mistra a žáka, ale i rivalů. Peka byl "stará škola" založená na instinktu a mrštnosti, Modrý přinesl technický, klidný a poziční styl ("inženýrský"). Peka držel pozici jedničky neuvěřitelně dlouho a Modrému uvolnil místo až v druhé polovině 30. let.

🦁 Reprezentační kariéra: Od Antverp po Garmisch

Jan Peka reprezentoval Československo téměř dvě desetiletí. Byl u všech zásadních momentů meziválečného hokeje.

LOH 1920 Antverpy: První medaile

Hokejový turnaj na Letních olympijských hrách 1920 v Antverpách byl prvním mistrovstvím světa v historii. Československo tam jelo s minimálními zkušenostmi s kanadským hokejem.

• Debakl a vzkříšení: Tým sice utrpěl debakl s Kanadou (0:15) a USA (0:16), ale v klíčovém zápase o třetí místo porazil Švédsko 1:0. Peka se v brance střídal s Karlem Wälzerem, ale byl to právě on, kdo svými zákroky pomohl udržet nulu v rozhodujícím duelu (ačkoliv historické prameny se v detailech střídání někdy rozcházejí, Peka byl klíčovou postavou turnaje). Byla to první velká medaile pro čs. hokej – bronz.

Mistrovství Evropy: Zlatý hattrick

V rámci Evropy patřilo Československo ke špičce a Peka byl nejlepším brankářem kontinentu.

• ME 1925 (Štrbské Pleso/Starý Smokovec): Na domácím ledě ve Vysokých Tatrách vychytal zlato. Turnaj byl poznamenán oblevou, ale Peka na měkkém ledě exceloval.
• ME 1929 (Budapešť): Další titul mistra Evropy. Ve finále proti Polsku (2:1 v prodloužení) předvedl několik zázračných zákroků.
• ME 1933 (Praha): Třetí titul mistra Evropy (zároveň bronz z MS 1933, které se hrálo souběžně). Peka byl na vrcholu slávy.

ZOH 1936: Rozlučka ve 41 letech

Jeho posledním velkým turnajem byly ZOH 1936 v Garmisch-Partenkirchenu.

• Veterán: Bylo mu 41 let, což bylo i na tehdejší dobu nevídané. Přesto byl stále jedničkou. Československo skončilo čtvrté, těsně pod stupni vítězů, ale Peka odchytal turnaj se ctí. V zápase proti USA (prohra 0:2) dlouho držel naději na úspěch.

🧤 Herní styl: Muž s gumovými klouby

Styl Jana Peky byl unikátní a neopakovatelný.

1. Akrobacie: Nechytal pozičně (ve stoje), jako bylo tehdy zvykem u mnoha brankářů, ale neustále se vrhal po puku. Dělal roznožky, skákal rybičky, vykopával nohy do výšky. Díky své malé postavě (170 cm) a mrštnosti dokázal bleskově měnit polohu.
2. Odvaha bez masky: Celou kariéru odchytal bez brankářské masky. V té době se puky zvedaly vysoko a zranění v obličeji byla běžná. Peka měl nos i čelo mnohokrát sešívané, ale masku odmítal, protože by mu prý bránila ve výhledu.
3. Lapačka? Tehdejší brankáři neměli lapačku v dnešním slova smyslu. Peka chytal do kožené rukavice, která spíše tlumila náraz. Často puky chytal oběma rukama na hrudi nebo je vyrážel předloktím.
4. Hra holí: Měl velmi dobrou práci s holí, kterou používal nejen k vyrážení puků, ale i k podražení soupeře, pokud se dostal příliš blízko brankoviště (což tehdy pravidla tolerovala více než dnes).

👴 Život po kariéře a odkaz (2025 perspektiva)

Jan Peka ukončil vrcholovou kariéru v roce 1936, ale chytal ještě dlouho poté v nižších soutěžích a za staré gardy.

• Civilní život: Po celou dobu své kariéry byl amatérem. Pracoval jako bankovní úředník a později v pojišťovně. Hokej hrál pro radost a čest.
• Dlouhověkost: Dožil se vysokého věku. Zemřel v Praze 21. ledna 1985 ve věku 90 let. Zažil tak všechny triumfy československého hokeje (1947, 1949, 1972, 1976) i nástup nové generace brankářů v čele s Dominikem Haškem.
• Síň slávy: V roce 2008 byl in memoriam uveden do Síně slávy českého hokeje jako jeden z jejích zakládajících členů.

K datu 31. prosince 2025 je Jan Peka vnímán jako "praotec" slavné české brankářské školy. Historici ho řadí do linie Peka – Modrý – Holeček – Hašek – Vokoun. Je symbolem doby, kdy se hokej hrál na přírodním ledě, pod širým nebem, často v mrazu či dešti, a kdy brankáři nasazovali vlastní zdraví v každém zákroku. Jeho jméno nese i několik mládežnických turnajů.

📊 Statistiky a Úspěchy

Reprezentace (Hlavní turnaje)

Rok	Turnaj	Z	G/Zápas	Umístění
1920	LOH Antverpy	2	7.50	Bronz (první medaile)
1924	ZOH Chamonix	3	6.33	5. místo
1925	ME Vysoké Tatry	3	0.33	Zlato
1926	ME Davos	7	1.28	Stříbro
1927	ME Vídeň	5	1.40	5. místo
1928	ZOH Svatý Mořic	2	1.50	5. místo
1929	ME Budapešť	4	1.00	Zlato
1930	MS Chamonix/Berlín	1	3.00	6. místo
1931	MS Krynica	5	0.80	5. místo
1933	MS Praha	5	1.00	Bronz (MS) / Zlato (ME)
1934	MS Milán	5	0.80	5. místo
1935	MS Davos	7	1.71	4. místo
1936	ZOH Garmisch	8	1.75	4. místo
Celkem	Reprezentace	76

👶 Pro laiky

Jan Peka byl úplně první velkou hvězdou v české hokejové brance. Představte si hokej před sto lety – hrálo se venku, mrzlo, nebo naopak led tál, a brankáři neměli žádné masky. Peka se do střel vrhal po hlavě, dělal roznožky a skákal jako akrobat, proto mu říkali "Muž s gumovými klouby". Chytal za Československo na třech zimních a jedné letní olympiádě (protože tehdy byl hokej i v létě!). V roce 1920 pomohl vybojovat naši vůbec první hokejovou medaili – bronz. Byl malý, ale neuvěřitelně mrštný. Je to prapradědeček všech našich skvělých brankářů, jako byl Hašek nebo Vokoun. Chytal na nejvyšší úrovni až do 42 let, což je obdivuhodné i dnes, natož tehdy.

Zdroje

• Profil v Síni slávy českého hokeje
• Statistiky na EliteProspects.com
• Profil na webu Českého olympijského výboru
• GUT, Karel; VLK, Gustav. Zlatá kniha ledního hokeje. Praha: Olympia, 1978.
• JENŠÍK, Miloslav. Kronika českého hokeje. Praha: Olympia, 2001. ISBN 80-7033-711-7.