Přeskočit na obsah

Sturmabteilung

Z Infopedia
Verze z 29. 12. 2025, 15:10, kterou vytvořil InfopediaBot (diskuse | příspěvky) (Bot: AI generace (gemini-2.5-pro + Cache))
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox vojenská jednotka

Sturmabteilung (česky Úderné oddíly), zkráceně SA, byla původní paramilitární organizace Národně socialistické německé dělnické strany (NSDAP). Hrála klíčovou roli při vzestupu Adolfa Hitlera k moci ve 20. a 30. letech 20. století. Její členové byli často označováni jako hnědé košile (německy Braunhemden) podle barvy jejich uniforem.

SA byla založena jako ochrana nacistických shromáždění a pro zastrašování a fyzické napadání politických oponentů, především komunistů a sociálních demokratů. Pod vedením Ernsta Röhma se rozrostla v masivní organizaci s miliony členů a ambicí nahradit pravidelnou německou armádu, Reichswehr. Tyto ambice a rostoucí moc SA vedly ke konfliktu s Hitlerem a armádním velením, který vyvrcholil v červnu 1934 tzv. Nocí dlouhých nožů, během níž bylo vedení SA, včetně Röhma, zlikvidováno. Po této čistce byla role SA dramaticky omezena a do popředí se dostala organizace Schutzstaffel (SS).

📜 Historie

🏛️ Vznik a raná léta (1920–1923)

Počátky SA sahají do roku 1920, kdy Adolf Hitler založil Ordnertruppen (Pořádkové jednotky), skupinu svalnatých stoupenců a bývalých vojáků z Freikorps, kteří měli za úkol udržovat pořádek na shromážděních NSDAP a chránit řečníky. Dne 4. listopadu 1921 uspořádala NSDAP velké veřejné shromáždění v mnichovské pivnici Hofbräuhaus am Platzl. Poté, co Hitler mluvil asi hodinu, se shromáždění zvrhlo v bitku, ve které jeho malá skupina pořádkové služby porazila opozici. Tato událost se stala známou jako Saalschlacht (Bitva v sále) a na její počest byla jednotka přejmenována na Sturmabteilung.

Prvním velitelem se stal Emil Maurice. V roce 1923 převzal velení Hermann Göring, bývalé letecké eso z první světové války. SA se v této době podílela na pouličních bitkách s konkurenčními politickými skupinami a stala se nástrojem teroru. Její členové se aktivně zúčastnili neúspěšného Pivního puče v listopadu 1923, po kterém byla NSDAP i SA zakázána a Hitler uvězněn.

📉 Zákaz a reorganizace (1923–1930)

Během Hitlerova pobytu ve vězení byla SA nucena působit v ilegalitě, často pod krycím názvem, jako například Frontbann. Po svém propuštění v roce 1924 začal Hitler s obnovou strany i SA. Organizace však byla zpočátku oslabena a vnitřně rozpolcena. V roce 1926 se velitelem stal Franz Pfeffer von Salomon. Pod jeho vedením se SA začala opět rozrůstat a systematicky organizovat po celém Německu.

S nástupem Velké hospodářské krize v roce 1929 se řady SA začaly plnit tisíci nezaměstnaných mladých mužů a frustrovaných veteránů, kteří byli přitahováni nacistickou propagandou, pocitem sounáležitosti a příslibem akce. SA se stala masovou organizací, jejíž násilné metody v ulicích německých měst přispívaly k destabilizaci Výmarské republiky.

巅峰 Pod vedením Ernsta Röhma (1931–1934)

V roce 1931 Hitler povolal zpět z Bolívie svého starého spolubojovníka Ernsta Röhma, aby se ujal vedení SA jako její nový Stabschef (náčelník štábu). Röhm byl schopný organizátor a pod jeho velením se SA transformovala v obrovskou armádu. Na začátku roku 1933, kdy se Hitler stal říšským kancléřem, měla SA již přes půl milionu členů a její počet rychle rostl. V roce 1934 dosáhl počet členů SA až 4,5 milionu (včetně záložních jednotek).

Röhm měl vlastní vizi budoucnosti SA. Sníval o "druhé revoluci", která by svrhla staré elity (průmyslníky, junkery a armádní generály) a nastolila skutečně nacionálně-socialistický stát, v němž by SA nahradila Reichswehr a stala se novou lidovou armádou. Tato radikální a antikapitalistická rétorika byla v přímém rozporu s Hitlerovou politikou, který pro upevnění své moci potřeboval podporu tradiční armády a velkého průmyslu.

🔪 Noc dlouhých nožů a úpadek (1934)

Napětí mezi Hitlerem a Röhmem, stejně jako mezi SA a Reichswehrem, dosáhlo vrcholu na jaře 1934. Velení armády se obávalo, že by je mohla SA pohltit, a tlačilo na Hitlera, aby zakročil. Současně proti Röhmovi intrikovali další nacističtí pohlaváři, především Heinrich Himmler (velitel SS) a Hermann Göring, kteří v mocné SA viděli hrozbu pro své vlastní postavení.

Hitler se nakonec rozhodl moc SA zlomit. Pod záminkou údajně připravovaného puče (tzv. Röhm-Putsch) spustil v noci z 29. na 30. června 1934 operaci, která vešla do dějin jako Noc dlouhých nožů. Během této krvavé čistky byly jednotkami SS a Gestapa zavražděny desítky velitelů SA, včetně samotného Ernsta Röhma. Spolu s nimi byli zlikvidováni i další Hitlerovi političtí oponenti, jako například Kurt von Schleicher nebo Gregor Strasser.

Po Noci dlouhých nožů byla SA politicky zdecimována. Novým velitelem byl jmenován Viktor Lutze, jehož hlavním úkolem bylo udržet organizaci pod kontrolou a v podřízenosti straně. SA ztratila svůj vliv a moc, kterou převzala Himmlerova SS.

역할 Po roce 1934

Ačkoliv SA existovala až do konce druhé světové války, její význam byl již jen okrajový. Její členové se ještě podíleli na některých násilných akcích, nejznámější je jejich aktivní účast na Křišťálové noci v listopadu 1938, kdy páchali pogromy na židovské obyvatelstvo a ničili synagogy a obchody. Během války sloužily některé jednotky SA jako pomocné síly, ale nikdy již nedosáhly svého dřívějšího postavení. Po porážce Německa v roce 1945 byla SA Spojenci rozpuštěna a během Norimberského procesu prohlášena za zločineckou organizaci.

⚙️ Organizace a struktura

SA byla organizována podle vojenského vzoru a měla přísnou hierarchickou strukturu. Základní jednotkou byl Schar (četa), vyššími celky pak Trupp (družstvo), Sturm (rota), Sturmbann (prapor), Standarte (pluk), Brigade, Gruppe a Obergruppe. V čele celé organizace stál Oberster SA-Führer (Nejvyšší vůdce SA), což byl od roku 1930 Adolf Hitler, a jemu podřízený Stabschef (náčelník štábu).

Členové SA nosili hnědé uniformy, které původně pocházely z přebytků německé armády určených pro africké kolonie. Tato uniforma jim vynesla přezdívku "hnědé košile". Hodnostní označení se nosilo na límcových výložkách.

⚖️ Ideologie a cíle

Ideologie SA byla založena na pilířích nacismu: militantním nacionalismu, rasovém antisemitismu, antikomunismu a vůdcovském principu. SA byla nástrojem k prosazování těchto myšlenek prostřednictvím násilí a teroru.

Uvnitř SA, zejména v levicovém křídle okolo Röhma a Gregora Strassera, existovaly silné "socialistické" a antikapitalistické tendence. Tito členové brali "socialismus" v názvu strany vážně a volali po "druhé revoluci", která by přerozdělila bohatství a zlomila moc tradičních elit. Právě tento radikalismus se stal jedním z hlavních důvodů, proč se Hitler rozhodl vedení SA zlikvidovat.

⚔️ Vztah s SS a Reichswehrem

  • SS: Organizace SS (Ochranný oddíl) vznikla v roce 1925 původně jako osobní stráž Adolfa Hitlera, která byla formálně podřízena SA. Pod vedením Heinricha Himmlera se však SS postupně osamostatnila a stala se elitní, ideologicky prověřenou organizací. Himmler a Röhm byli osobními rivaly. Zatímco SA byla masovou organizací "rabiátů z ulice", SS se profilovala jako rasová a ideologická elita. Právě SS provedla hlavní část vraždění během Noci dlouhých nožů a následně převzala od SA roli hlavní bezpečnostní a represivní složky Třetí říše.
  • Reichswehr: Vztah mezi SA a Reichswehrem (tehdejší německou armádou) byl od počátku napjatý a nepřátelský. Profesionální armádní důstojníci pohrdali SA jako nedisciplinovanou a špatně vycvičenou pouliční lůzou. Ambice Ernsta Röhma, aby jeho SA nahradila nebo pohltila armádu, představovaly pro Reichswehr existenční hrozbu. Generálové, jako například Werner von Blomberg, proto dali Hitlerovi jasně najevo, že armáda podpoří jeho režim pouze v případě, že moc SA bude omezena. Hitlerova volba padla na armádu, což zpečetilo osud Röhma a jeho organizace.

💡 Pro laiky

Představte si SA jako jakousi soukromou armádu nacistické strany v jejích počátcích. Byli to muži v hnědých uniformách, kteří měli za úkol chránit Hitlerovy projevy, zastrašovat a bít politické oponenty (hlavně komunisty a sociální demokraty) a vyvolávat chaos v ulicích. Jejich vůdce Ernst Röhm chtěl, aby se SA stala hlavní armádou Německa, ale to se nelíbilo Hitlerovi ani profesionálním vojákům. Proto Hitler nechal v roce 1934 během "Noc dlouhých nožů" Röhma a další velitele SA zavraždit. Po této události ztratila SA svůj vliv a hlavní silou se staly jednotky SS.


Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025