Sejm
Obsah boxu
Sejm Polské republiky (polsky Sejm Rzeczypospolitej Polskiej) je dolní komora polského parlamentu. Společně s horní komorou, Senátem, tvoří národní zákonodárný sbor. Skládá se ze 460 poslanců (polsky posłowie), kteří jsou voleni v přímých, všeobecných, rovných a tajných volbách na čtyřleté funkční období.
Sejm je hlavním legislativním orgánem v Polsku. Má pravomoc schvalovat zákony, ustavovat a kontrolovat vládu (Rady ministrů), schvalovat státní rozpočet a jmenovat některé vysoké státní úředníky. Jeho sídlem je Komplex budov Sejmu Polské republiky ve Varšavě. Historie Sejmu sahá až do 15. století, což z něj činí jeden z nejstarších parlamentů v Evropě.
📜 Historie
Historie polského parlamentarismu je dlouhá a sahá až do středověkých shromáždění známých jako wiece. Moderní Sejm se však začal formovat na konci 15. století.
👑 Polské království a Republika obou národů
Za formální počátek dvoukomorového Sejmu se považuje rok 1493, kdy se v Piotrków Trybunalski konal první valný sněm (Sejm Walny). Skládal se ze tří stavů: krále, Senátu (složeného z nejvyšších církevních a světských hodnostářů) a Poslanecké sněmovny (složené ze zástupců šlechty, szlachta).
V roce 1505 přijal Sejm v Radomu ústavu Nihil novi (Nic nového), která stanovila, že král nemůže vydat žádný nový zákon bez souhlasu obou komor parlamentu. Tím byla výrazně posílena moc šlechty na úkor panovníka a Polsko se stalo šlechtickou republikou (Rzeczpospolita szlachecka). V období Republiky obou národů (1569–1795) byl Sejm ústředním orgánem státní moci. Proslul však také zavedením principu liberum veto, který umožňoval jedinému poslanci zablokovat jakékoli rozhodnutí, což v 18. století vedlo k paralýze státu a přispělo k jeho zániku při dělení Polska.
Významným pokusem o reformu byl tzv. Velký sejm (Sejm Wielki) v letech 1788–1792, který přijal Ústavu z 3. května, druhou psanou ústavu na světě (po té americké).
🇵🇱 Druhá Polská republika
Po obnovení nezávislosti Polska v roce 1918 byl ustaven moderní Sejm jako jednokomorový Ústavodárný sejm (Sejm Ustawodawczy). Po přijetí tzv. Březnové ústavy v roce 1921 se polský parlament stal opět dvoukomorovým. Sejm měl v politickém systému Druhé Polské republiky dominantní postavení. Po květnovém převratu v roce 1926 pod vedením Józefa Piłsudského a přijetí Dubnové ústavy v roce 1935 byla jeho moc výrazně omezena ve prospěch prezidenta.
☭ Poválečné období a Polská lidová republika
Po druhé světové válce se Polsko dostalo do sféry vlivu Sovětského svazu. V Polské lidové republice byl Sejm formálně nejvyšším orgánem státní moci, ale ve skutečnosti plnil pouze roli fasády pro vládu Polské sjednocené dělnické strany (PZPR). Volby nebyly svobodné a poslanci pouze schvalovali rozhodnutí stranického vedení. Změna nastala až v roce 1989 v důsledku jednání u kulatého stolu, která vedla k prvním částečně svobodným volbám.
🗳️ Třetí Polská republika
Po pádu komunismu v roce 1989 získal Sejm zpět svou demokratickou funkci. První plně svobodné a demokratické volby do Sejmu se konaly v roce 1991. Od té doby je Sejm klíčovou institucí polského politického systému, kde probíhají nejdůležitější politické debaty a rozhodování.
🏛️ Struktura a pravomoci
Sejm má široké pravomoci v oblasti legislativy, kontroly vlády a kreace dalších státních orgánů.
👤 Poslanci
Sejm má 460 poslanců (posłowie), kteří jsou voleni na čtyřleté funkční období. Poslancem se může stát polský občan, který má právo volit a v den voleb dosáhl věku 21 let. Poslanci jsou chráněni poslaneckou imunitou.
🗣️ Vedení Sejmu
V čele Sejmu stojí Maršálek Sejmu (Marszałek Sejmu), který je volen z řad poslanců na prvním zasedání nově zvoleného Sejmu. Maršálek řídí schůze, zastupuje Sejm navenek a v případě, že prezident nemůže vykonávat svou funkci, přebírá jeho pravomoci. Maršálkovi pomáhají místopředsedové (Wicemarszałkowie). Společně tvoří Prezidium Sejmu (Prezydium Sejmu). Dalším důležitým orgánem je Konvent seniorů (Konwent Seniorów), který je poradním orgánem a pomáhá organizovat práci Sejmu.
⚖️ Legislativní proces
Legislativní iniciativa náleží poslancům, Senátu, prezidentovi, Radě ministrů a skupině 100 000 občanů. Návrh zákona se projednává ve třech čteních. Klíčovou roli hrají specializované parlamentní výbory (komisje sejmowe), které návrhy podrobně zkoumají.
Po schválení Sejmem je zákon postoupen Senátu, který ho může schválit, navrhnout změny, nebo ho zamítnout. Případné veto nebo pozměňovací návrhy Senátu může Sejm přehlasovat absolutní většinou hlasů. Schválený zákon je předložen k podpisu prezidentovi, který jej může podepsat, vetovat (veto může Sejm přehlasovat třípětinovou většinou), nebo jej postoupit k přezkoumání Ústavnímu tribunálu.
🗳️ Kontrolní funkce
Sejm vykonává dohled nad činností vlády. Může vyslovit vládě nebo jednotlivým ministrům nedůvěru (tzv. konstruktivní votum nedůvěry). Poslanci mají právo interpelace, tedy vznášet dotazy na členy vlády. Pro vyšetřování specifických kauz může Sejm zřídit vyšetřovací komisi (komisja śledcza).
🗳️ Volební systém
Volby do Sejmu se konají každé čtyři roky a používá se proporční volební systém ve 41 vícemandátových volebních obvodech. Počet mandátů v jednotlivých obvodech se pohybuje od 7 do 19 v závislosti na počtu obyvatel.
Pro přidělování mandátů se používá D'Hondtova metoda, která mírně zvýhodňuje větší politické strany. Pro vstup do Sejmu musí politická strana na celostátní úrovni překročit 5% volební klauzuli. Pro volební koalice platí vyšší, 8% klauzule. Výjimku z této klauzule mají strany zastupující národnostní menšiny, což v praxi pravidelně využívá strana německé menšiny.
🏢 Sídlo
Sejm sídlí v Komplex budov Sejmu Polské republiky na ulici Wiejska ve Varšavě. Hlavní zasedací sál (Sala Posiedzeń) je charakteristický svým půlkruhovým uspořádáním poslaneckých lavic. Komplex budov zahrnuje také budovu Senátu, kanceláře poslanců a další administrativní zázemí.
📊 Současné složení (po volbách 2023)
Poslední parlamentní volby se konaly 15. října 2023. Ačkoliv vítězem se stala dosud vládnoucí koalice Sjednocená pravice v čele se stranou Právo a spravedlnost (PiS), nezískala parlamentní většinu. Většinu 248 mandátů získaly tři opoziční uskupení: Občanská koalice, Třetí cesta a Nová levice, které následně sestavily vládu v čele s Donaldem Tuskem.
Rozdělení mandátů v 10. volebním období Sejmu:
- Sjednocená pravice: 194 mandátů
- Občanská koalice: 157 mandátů
- Třetí cesta: 65 mandátů
- Nová levice: 26 mandátů
- Konfederace: 18 mandátů
🧐 Pro laiky
Představte si Sejm jako hlavní "sněmovnu" nebo "parlament" v Polsku, podobně jako je v Česku Poslanecká sněmovna. Je to místo, kde se schází 460 zástupců, které si polští občané zvolili na čtyři roky.
Hlavní úkoly Sejmu jsou:
- Tvorba zákonů: Poslanci zde navrhují, projednávají a schvalují zákony, které platí pro celou zemi.
- Kontrola vlády: Sejm dohlíží na to, jak vláda pracuje. Může vládě vyslovit důvěru, nebo ji naopak odvolat, pokud s její prací poslanci nesouhlasí.
- Schvalování rozpočtu: Rozhoduje o tom, jaké budou příjmy a výdaje státu na další rok.
Jednoduše řečeno, Sejm je srdcem polské demokracie, kde se odehrávají nejdůležitější politická rozhodnutí ovlivňující život všech občanů.
⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025