TGV

Rozbalit box

Obsah boxu

TGV (francouzská zkratka pro Train à Grande Vitesse, v překladu vysokorychlostní vlak) je systém vysokorychlostní železniční dopravy ve Francii, vyvinutý společností Alstom a provozovaný státním dopravcem SNCF. První linka, spojující Paříž a Lyon, byla slavnostně otevřena v roce 1981. Tento projekt se stal symbolem francouzské technologické vyspělosti a odstartoval éru vysokorychlostní železnice v Evropě.

Systém TGV je charakteristický použitím speciálně budovaných vysokorychlostních tratí (LGV – Ligne à Grande Vitesse), které umožňují vlakům dosahovat provozní rychlosti až 320 km/h. Soupravy TGV jsou však schopné jízdy i po konvenčních tratích, což jim umožňuje obsluhovat i města mimo hlavní vysokorychlostní koridory. V roce 2007 dosáhla speciálně upravená souprava TGV světového rychlostního rekordu pro kolová kolejová vozidla hodnotou 574,8 km/h.

Síť TGV se postupně rozšířila po celé Francii a navázala na sítě sousedních zemí, jako jsou Belgie, Německo, Švýcarsko, Itálie, Španělsko a Spojené království (prostřednictvím vlaků Eurostar).

📜 Historie

💡 Počátky projektu (60. a 70. léta)

Myšlenka na vysokorychlostní železnici ve Francii se zrodila v 60. letech 20. století, inspirována úspěchem japonského systému Šinkansen, který byl spuštěn v roce 1964. Francouzská vláda a SNCF začaly zkoumat možnosti, jak radikálně zkrátit cestovní časy mezi hlavními městy a konkurovat tak rostoucí automobilové a letecké dopravě.

Původní koncept počítal s využitím pohonu plynovou turbínou, která byla v té době považována za moderní a výkonnou technologii. V roce 1972 byl představen prototyp TGV 001. Tato experimentální souprava s plynovou turbínou a elektrickým přenosem výkonu dosáhla při testech rychlosti 318 km/h a poskytla cenné poznatky o aerodynamice, podvozcích a brzdových systémech pro vysoké rychlosti.

Ropný šok v roce 1973 však znamenal dramatický nárůst cen paliva a projekt pohonu plynovou turbínou se stal ekonomicky neudržitelným. SNCF se proto rozhodla přejít na čistě elektrický pohon, který mohl využívat elektřinu z francouzských jaderných elektráren.

🚀 První generace: TGV Sud-Est (1981)

Po změně koncepce na elektrický pohon schválila francouzská vláda v roce 1976 výstavbu první vysokorychlostní tratě (LGV) mezi Paříží a Lyonem, nazvané LGV Sud-Est. Současně byla objednána výroba první série elektrických souprav TGV.

Dne 22. září 1981 slavnostně inauguroval první úsek trati tehdejší prezident François Mitterrand. Pravidelný provoz pro veřejnost byl zahájen o pět dní později, 27. září. Nové vlaky, charakteristické svým oranžovým nátěrem, zkrátily cestovní dobu mezi Paříží a Lyonem ze čtyř hodin na pouhé dvě hodiny a 40 minut (později po dokončení celé trati na dvě hodiny).

Úspěch byl okamžitý a obrovský. TGV se stalo populárním, spolehlivým a rychlým způsobem dopravy, který si rychle získal cestující z letadel i automobilů.

🌍 Expanze a nové generace (90. léta a 21. století)

Na základě komerčního úspěchu linky Paříž–Lyon začala SNCF plánovat masivní rozšíření sítě.

TGV Atlantique (1989): Byla otevřena nová trať LGV Atlantique směřující na západ Francie (do Le Mans a Tours). Pro tuto trať byla vyvinuta druhá generace souprav TGV Atlantique, které byly výkonnější a komfortnější. V roce 1990 jedna z těchto souprav stanovila nový světový rychlostní rekord 515,3 km/h.
TGV Nord (1993): Trať LGV Nord propojila Paříž s Lille a hranicemi Belgie, což umožnilo napojení na Eurotunel do Londýna (vlaky Eurostar) a na vysokorychlostní síť v Belgii a Německu (vlaky Thalys, dnes součást Eurostar Group). Pro tuto síť byly vyvinuty soupravy TGV Réseau, které byly interoperabilní a schopné provozu v různých napájecích soustavách.
TGV Duplex (1996): S rostoucí poptávkou na nejvytíženější lince Paříž–Lyon se objevila potřeba zvýšit kapacitu. Řešením se staly dvoupodlažní soupravy TGV Duplex, které dokázaly přepravit o 45 % více cestujících než jednopatrové soupravy při stejné délce vlaku.
LGV Méditerranée (2001): Prodloužení jižní větve sítě z Valence do Marseille a Nîmes, čímž se cesta z Paříže do Marseille zkrátila na pouhé tři hodiny.
LGV Est (2007): Nová trať spojující Paříž se Štrasburkem a východní Francií. V rámci testovacích jízd na této trati byl 3. dubna 2007 stanoven současný světový rychlostní rekord 574,8 km/h.

🔮 Budoucnost: TGV M (Avelia Horizon)

K roku 2025 probíhá výroba a testování nové generace vlaků TGV, označované jako TGV M nebo komerčním názvem Avelia Horizon. Tyto soupravy, vyvinuté společností Alstom, jsou navrženy jako plně modulární, což umožní snadno měnit počet vozů (od sedmi do devíti) a jejich vnitřní uspořádání. Hlavními cíli nové generace jsou snížení pořizovacích a provozních nákladů o 20 %, snížení spotřeby energie o 20 % a zvýšení kapacity o 20 % díky optimalizovanému vnitřnímu prostoru. První soupravy TGV M by měly být nasazeny do provozu v průběhu roku 2025 na lince Paříž–Lyon–Marseille.

⚙️ Technologie a technické parametry

🚄 Soupravy

Jedním z klíčových technických prvků souprav TGV je jejich kloubová konstrukce. S výjimkou hnacích čelních vozů sdílí vždy dva sousední vložené vozy jeden společný podvozek (tzv. Jacobsovy podvozky). Toto řešení přináší několik výhod:

Vyšší bezpečnost: V případě vykolejení má souprava tendenci zůstat v jedné linii a "nezlomit se", což snižuje riziko vážných následků.
Lepší komfort: Snížení počtu podvozků vede k tišší a plynulejší jízdě.
Nižší hmotnost a odpor vzduchu: Menší počet podvozků a menší mezery mezi vozy přispívají k úspoře energie.

Souprava je typicky tvořena dvěma hnacími (čelními) vozy a osmi až deseti vloženými vozy. Pohon zajišťují trakční motory umístěné v podvozcích hnacích vozů.

🛤️ Infrastruktura (LGV)

Vysokorychlostní tratě (LGV) jsou projektovány speciálně pro provoz vlaků TGV a mají specifické parametry:

Velké poloměry oblouků: Aby bylo možné bezpečně projíždět vysokou rychlostí, mají oblouky na LGV poloměr minimálně 4000 metrů.
Větší sklony: Díky vysoké kinetické energii mohou vlaky TGV překonávat větší sklony (až 35 ‰) než konvenční vlaky. To umožňuje lépe kopírovat terén a snižovat náklady na výstavbu tunelů a mostů.
Mimoúrovňová křížení: Na tratích LGV se nenacházejí žádné železniční přejezdy.
Větší osová vzdálenost kolejí: Aby se minimalizoval aerodynamický třesk při míjení dvou vlaků, je vzdálenost mezi osami kolejí větší než na běžných tratích.

🚦 Zabezpečovací zařízení

Při rychlostech nad 220 km/h není strojvedoucí schopen spolehlivě sledovat tradiční návěstidla podél trati. Proto jsou tratě LGV vybaveny systémem vlakového zabezpečovače TVM (Transmission Voie-Machine). Informace o povolené rychlosti a návěstech jsou přenášeny kódovaným signálem přes kolejnice přímo na palubní desku v kabině strojvedoucího. Novější tratě jsou již vybavovány moderním jednotným evropským systémem ETCS (European Train Control System).

🌐 Síť a provoz

🇫🇷 Domácí síť

Síť TGV je ve Francii postavena na principu hvězdice s centrem v Paříži. Většina hlavních linek vychází z pařížských nádraží:

Gare de Lyon: Linky na jihovýchod (Lyon, Marseille, Nice, Švýcarsko, Itálie).
Gare Montparnasse: Linky na západ a jihozápad (Bordeaux, Nantes, Rennes).
Gare du Nord: Linky na sever (Lille, Brusel, Amsterdam, Kolín nad Rýnem, Londýn).
Gare de l'Est: Linky na východ (Štrasburk, Lucembursko, Německo).

Pro spojení mezi jednotlivými větvemi sítě bez nutnosti projíždět centrem Paříže slouží trať LGV Interconnexion Est, která obchází město z východu a obsluhuje letiště Charlese de Gaulla a stanici Marne-la-Vallée–Chessy (Disneyland).

🌍 Mezinárodní spojení

TGV hraje klíčovou roli v mezinárodní dopravě:

Eurostar: Provozuje vysokorychlostní spojení z Paříže a Bruselu do Londýna přes Eurotunel. Od roku 2022 pod značku Eurostar spadají i bývalé spoje Thalys do Belgie, Nizozemska a Německa.
TGV Lyria: Společný podnik SNCF a švýcarských drah SBB pro spojení mezi Paříží a městy jako Ženeva, Lausanne a Curych.
TGV INOUI: Provozuje přímé spoje do měst v Německu (Frankfurt nad Mohanem, Stuttgart), Itálii (Milán, Turín) a Španělsku (Barcelona).

🏢 Provozní modely

SNCF provozuje TGV pod dvěma hlavními komerčními značkami:

TGV inOui: Standardní prémiová služba nabízející vyšší komfort, Wi-Fi připojení, barový vůz a další služby.
Ouigo: Nízkonákladový model TGV, který nabízí nižší ceny za cenu omezených služeb (např. poplatky za zavazadla, prodej jízdenek pouze online). Vlaky Ouigo mají vyšší kapacitu sedadel a často využívají nádraží na okrajích měst.

🏆 Rekordy a bezpečnost

💨 Rychlostní rekordy

TGV je držitelem několika světových rychlostních rekordů pro konvenční kolové vlaky:

26. února 1981: Souprava TGV Sud-Est č. 16 dosáhla rychlosti 380 km/h.
18. května 1990: Souprava TGV Atlantique č. 325 dosáhla rychlosti 515,3 km/h.
3. dubna 2007: Speciálně upravená souprava TGV POS č. 4402 (projekt V150 – cíl 150 metrů za sekundu) stanovila současný světový rekord 574,8 km/h na trati LGV Est.

🛡️ Bezpečnostní bilance

Systém TGV má vynikající bezpečnostní bilanci. Za více než 40 let provozu nedošlo k žádnému úmrtí cestujícího při nehodě ve vysoké rychlosti na trati LGV. Došlo k několika vykolejením, ale díky kloubové konstrukci souprav a robustnosti tratí byly následky vždy minimální.

Nejvážnější nehoda v historii TGV se stala 14. listopadu 2015 u obce Eckwersheim během testovací jízdy na dosud neotevřeném úseku trati LGV Est. Souprava vykolejila v oblouku kvůli nadměrné rychlosti, což vedlo k 11 úmrtím. Všichni na palubě však byli zaměstnanci a hosté podílející se na testování, nikoli platící cestující v běžném provozu.

💡 Pro laiky

Co je to TGV?

Představte si TGV jako letadlo na kolejích. Je to francouzský superrychlý vlak, který jezdí po speciálních tratích, aby mohl dosáhnout velmi vysoké rychlosti. Spojuje velká města ve Francii i v okolních zemích a cestování mezi nimi trvá jen pár hodin.

Proč je tak rychlé a bezpečné?

TGV jezdí po vlastních tratích (LGV), které nemají žádné ostré zatáčky, kopce ani křižovatky se silnicemi. To mu umožňuje jet plynule a bezpečně rychlostí přes 300 km/h. Vagony jsou navíc spojeny speciálními podvozky, takže i kdyby vlak vykolejil, zůstane pohromadě jako housenka a nepřevrátí se.

Jaký je rozdíl mezi TGV a normálním vlakem?

Hlavní rozdíl je v rychlosti a trati. Zatímco normální vlak jezdí po běžných kolejích a zastavuje v mnoha menších stanicích, TGV využívá svou vlastní "dálnici pro vlaky" a zaměřuje se na rychlé spojení velkých center. Strojvedoucí nesleduje semafory u trati, ale řídí se pokyny, které se mu zobrazují přímo na displeji v kabině.

Šablona:Aktualizováno