Kubánská revoluce
Obsah boxu
Kubánská revoluce (španělsky Revolución cubana) byl ozbrojený povstalecký boj vedený Hnutím 26. července pod vedením Fidela Castra proti autoritářské vládě kubánského prezidenta Fulgencia Batisty. Revoluce oficiálně začala útokem na kasárna Moncada 26. července 1953 a skončila Batistovým útěkem z Kuby 1. ledna 1959. Vítězství revolucionářů vedlo k zásadní proměně kubánské společnosti, vytvoření socialistického státu a výrazně ovlivnilo geopolitickou situaci během Studené války.
📜 Historické pozadí
Počátky nespokojenosti na Kubě sahají hluboko do historie. Po získání formální nezávislosti na Španělsku v roce 1902 se ostrov dostal pod silný politický a ekonomický vliv Spojených států. tzv. Plattův dodatek k ústavě dával USA právo intervenovat v kubánských záležitostech, což posilovalo pocit národního ponížení.
Ekonomika byla silně závislá na produkci a exportu cukru, přičemž velká část půdy a cukrovarů byla v rukou amerických společností. To vedlo k obrovským sociálním nerovnostem: malá bohatá elita žila v luxusu, zatímco většina populace, zejména na venkově, trpěla chudobou, negramotností a špatnou zdravotní péčí. Havana byla v polovině 20. století známá jako "nevěstinec Karibiku", centrum hazardu, prostituce a organizovaného zločinu, který byl úzce propojen s vládními kruhy.
🇨🇺 Batistův režim
Fulgencio Batista byl klíčovou postavou kubánské politiky od 30. let. V roce 1952, kdy mu hrozila porážka v prezidentských volbách, provedl vojenský převrat a nastolil autoritářskou diktaturu. Jeho režim byl charakteristický:
- Korupcí: Batista a jeho spolupracovníci se obohacovali na úkor státu.
- Represemi: Politická opozice byla brutálně potlačována tajnou policií. Mučení a mimosoudní popravy byly běžnou praxí.
- Proamerickou orientací: Batista udržoval úzké vztahy s USA a chránil zájmy amerických korporací a mafie na ostrově.
Tato situace vytvořila živnou půdu pro radikální a revoluční hnutí, která usilovala o svržení diktatury a dosažení skutečné národní suverenity.
💥 Počátky revoluce
Odpor proti Batistovi měl zpočátku mnoho podob, ale klíčovou se stala skupina vedená mladým právníkem Fidelem Castrem.
⚔️ Útok na kasárna Moncada
Dne 26. července 1953 vedl Fidel Castro skupinu přibližně 160 špatně vyzbrojených povstalců k útoku na kasárna Moncada v Santiago de Cuba a kasárna v Bayamu. Cílem bylo získat zbraně a vyvolat celonárodní povstání. Útok byl vojensky naprostým selháním. Většina útočníků byla zabita v boji nebo zajata a následně umučena.
Fidel a jeho bratr Raúl Castro byli zajati a postaveni před soud. Během procesu pronesl Fidel svou slavnou obhajovací řeč, známou pod názvem "Dějiny mě osvobodí" (La historia me absolverá), ve které ostře kritizoval Batistův režim a představil svůj politický program zahrnující agrární reformu, obnovení demokracie a sociální spravedlnost. Ačkoliv byl odsouzen k 15 letům vězení, jeho řeč se stala manifestem budoucí revoluce.
🇲🇽 Exil v Mexiku a příprava
Díky veřejnému tlaku byl Castro v roce 1955 amnestován a odešel do exilu v Mexiku. Zde zformoval jádro revolučního hnutí, které nazval Hnutí 26. července (Movimiento 26 de Julio, M-26-7) na památku útoku na Moncadu. V Mexiku se k němu připojili další kubánští exulanti a také argentinský lékař a marxista Ernesto "Che" Guevara, který se stal klíčovou postavou revoluce. Skupina zde prošla vojenským výcvikem a připravovala se na návrat na Kubu.
🛥️ Vylodění z jachty Granma
Dne 2. prosince 1956 se 82 revolucionářů, včetně Fidela, Raúla a Che Guevary, vylodilo na pobřeží Kuby v provincii Oriente z přetížené jachty Granma. Vylodění bylo katastrofou. Byli zpozorováni Batistovými vojsky a během několika dní téměř celá skupina zničena. Přežilo jen asi 12–20 mužů, kteří se rozptýlili a hledali útočiště v pohoří Sierra Maestra.
⛰️ Partyzánská válka v Sierra Maestra
Navzdory počátečnímu nezdaru se přeživším revolucionářům podařilo v nepřístupném terénu pohoří Sierra Maestra přeskupit. Toto období se stalo klíčovým pro úspěch celé revoluce.
📈 Růst hnutí
Malá skupina partyzánů (guerilleros) začala postupně získávat podporu místních rolníků (campesinos), kteří trpěli pod Batistovým režimem nejvíce. Castrova armáda jim nabízela ochranu před vládními vojsky, spravedlnost a slib pozemkové reformy. Partyzáni vedli úspěšné útoky na malé vojenské posádky, získávali zbraně a jejich řady se postupně rozrůstaly o nové dobrovolníky z venkova i z měst.
📻 Propaganda a mezinárodní podpora
Kromě vojenských akcí kladli revolucionáři velký důraz na propagandu. Zřídili tajnou rozhlasovou stanici Radio Rebelde (Rebelské rádio), která vysílala zprávy o úspěších partyzánů, vyvracela vládní dezinformace a šířila revoluční myšlenky po celé Kubě.
Zásadní zlom v mezinárodním vnímání přišel v únoru 1957, kdy americký novinář Herbert Matthews z deníku The New York Times uskutečnil s Castrem v horách rozhovor. Jeho reportáže představily Castra světu jako charismatického a idealistického vůdce bojujícího proti zkorumpované tyranii, což výrazně poškodilo Batistovu mezinárodní reputaci a vedlo k tomu, že USA v roce 1958 uvalily na jeho vládu zbrojní embargo.
⚔️ Operace Verano
V létě 1958 zahájil Batista masivní ofenzívu, známou jako Operace Verano (Léto), s cílem definitivně zničit partyzány v Sierra Maestra. Proti několika stovkám revolucionářů nasadil přibližně 12 000 vojáků. Ofenzíva však selhala. Demoralizovaná a špatně vedená vládní armáda nebyla schopna v horském terénu čelit flexibilní partyzánské taktice. Revolucionáři způsobili armádě těžké ztráty a zajali stovky vojáků i velké množství zbraní. Neúspěch operace Verano byl pro Batistův režim fatální ranou a znamenal strategický obrat ve válce.
🏁 Konečná fáze a vítězství
Po odražení ofenzívy přešli revolucionáři do protiútoku. Fidel Castro nařídil dvěma svým nejlepším velitelům, Che Guevarovi a Camilo Cienfuegovsovi, aby se svými kolonami opustili Sierra Maestru a přenesli boj do centrálních provincií Kuby.
🚂 Bitva o Santa Claru
Klíčovou bitvou se stal boj o město Santa Clara, strategický uzel v centru ostrova. Kolona vedená Che Guevarou na konci prosince 1958 město obklíčila. Nejslavnějším momentem bitvy bylo vykolejení obrněného vlaku, který Batista poslal s posilami a zbraněmi. Guevarovi muži pomocí buldozeru zničili koleje a po krátkém boji donutili posádku vlaku ke kapitulaci. Pád Santa Clary 31. prosince 1958 otevřel revolucionářům cestu na Havanu.
✈️ Batistův útěk a triumf revolucionářů
Když se Batista dozvěděl o pádu Santa Clary a o tom, že jeho generálové tajně vyjednávají s revolucionáři, uvědomil si, že jeho režim je u konce. V časných ranních hodinách 1. ledna 1959 uprchl s rodinou a nejbližšími spolupracovníky z Kuby do Dominikánské republiky.
Zpráva o Batistově útěku vyvolala na Kubě vlnu nadšení. Partyzánské jednotky pod velením Che Guevary a Camila Cienfuegose vstoupily 2. ledna do Havany. Sám Fidel Castro dorazil do hlavního města v triumfálním průvodu 8. ledna 1959 a byl vítán davy jako národní hrdina. Revoluce zvítězila.
⚙️ Důsledky a transformace Kuby
Vítězství revoluce znamenalo začátek radikálních změn. Nová vláda rychle začala plnit své sliby:
- Soudní procesy: Byly uspořádány veřejné procesy s představiteli Batistova režimu obviněnými z válečných zločinů a mučení. Stovky z nich byly popraveny.
- Agrární reforma: Byl přijat zákon, který omezil velikost pozemkového vlastnictví a rozdělil půdu z velkostatků (včetně těch amerických) mezi bezzemky.
- Sociální programy: Byla spuštěna masivní celonárodní kampaň na odstranění negramotnosti, která dosáhla obrovského úspěchu. Zlepšila se také dostupnost zdravotní péče.
🇺🇸 Vztahy s USA a Zátoka sviní
Tyto kroky, zejména znárodnění majetku amerických firem bez odpovídající kompenzace, vedly k prudkému zhoršení vztahů se Spojenými státy. USA odpověděly uvalením ekonomického embarga. V dubnu 1961 se CIA pokusila Castrův režim svrhnout pomocí invaze kubánských exulantů v Zátoce sviní. Invaze však byla drtivě poražena, což posílilo Castrovu pozici a definitivně ho přimklo k Sovětskému svazu.
🚀 Kubánská raketová krize
V roce 1962 dohoda mezi Castrem a sovětským vůdcem Nikitou Chruščovem o rozmístění sovětských jaderných raket na Kubě vyvolala Kubánskou raketovou krizi, která přivedla svět na pokraj jaderné války mezi USA a SSSR.
☭ Vytvoření komunistického státu
Po invazi v Zátoce sviní Fidel Castro oficiálně deklaroval, že kubánská revoluce je socialistická. Postupně byl zaveden systém jedné politické strany (Komunistická strana Kuby), ekonomika byla plně centralizována a veškerá opozice potlačena. Kuba se stala pevným spojencem Sovětského svazu a členem RVHP.
🌍 Mezinárodní dopad
Kubánská revoluce se stala symbolem a inspirací pro levicová a antiimperialistická hnutí po celém světě, zejména v Latinské Americe. Che Guevara se pokusil "exportovat" revoluci do dalších zemí, například do Konga a Bolívie, kde byl v roce 1967 zabit. Kuba také aktivně vojensky podporovala spřátelené režimy a hnutí v Africe, nejvýznamněji v Angole a Etiopii.
👤 Klíčové postavy
- Fidel Castro: Právník, hlavní vůdce revoluce a dlouholetý vládce Kuby.
- Ernesto "Che" Guevara: Argentinský lékař, marxistický teoretik, klíčový velitel a symbol světového revolučního hnutí.
- Raúl Castro: Fidelův mladší bratr, velitel na východní frontě a pozdější prezident Kuby.
- Camilo Cienfuegos: Jeden z nejpopulárnějších a nejcharismatičtějších velitelů, zahynul při letecké nehodě krátce po vítězství revoluce.
- Fulgencio Batista: Vojenský diktátor, jehož zkorumpovaný a represivní režim revoluce svrhla.
🤔 Pro laiky
- Partyzánská válka (guerilla): Způsob boje, kdy menší, mobilní skupiny bojovníků útočí na větší a silnější armádu ze zálohy, sabotují její operace a rychle se stahují do těžko přístupného terénu (hory, džungle). Cílem není vyhrát velkou bitvu, ale postupně oslabit a demoralizovat nepřítele.
- Znárodnění: Akt, při kterém stát převezme soukromý majetek (např. továrny, banky, půdu) do svého vlastnictví. V případě Kuby se to týkalo hlavně majetku velkých amerických korporací.
- Embargo: Zákaz obchodu s určitou zemí. USA uvalily na Kubu rozsáhlé ekonomické embargo, které zakazuje americkým firmám obchodovat s Kubou a výrazně omezuje cestování. Toto embargo trvá v různých formách dodnes.