Přeskočit na obsah

Darknet

Z Infopedia
Verze z 24. 5. 2025, 17:11, kterou vytvořil Filmedy (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox síť

Darknet (někdy též Temný web nebo Temná síť) je souhrnný termín pro překryvné sítě (overlay networks), které jsou záměrně skryté a vyžadují specifický software, konfigurace nebo autorizaci pro přístup. Je součástí Deep Webu (hlubokého webu), což je širší pojem pro obsah internetu, který není indexován běžnými vyhledávači. Darknet je známý svou silnou anonymitou, která umožňuje uživatelům i poskytovatelům služeb komunikovat a působit bez odhalení své identity nebo polohy.

Rozdíl mezi Darknetem a Deep Webem

Často se tyto termíny zaměňují, ale mají odlišný význam:

  • Deep Web (Hluboký web): Zahrnuje veškerý obsah internetu, který není indexován standardními vyhledávači. To je drtivá většina internetu a patří sem například obsah online bankovnictví, e-mailové schránky, cloudová úložiště, databáze a firemní intranety. Většina obsahu Deep Webu je legitimní a každodenní.
  • Darknet (Temný web): Je malou, záměrně skrytou částí Deep Webu. Vyžaduje speciální software (jako Tor Browser) pro přístup a je navržen pro anonymitu. Zatímco Deep Web je prostě neindexovaný, Darknet je záměrně skrytý.

Technologie Darknetu

Přístup k Darknetu a jeho fungování je umožněno pomocí specifických síťových protokolů a softwaru. Nejznámější jsou:

  • Tor (The Onion Router): Nejrozšířenější a pravděpodobně nejznámější Darknet. Používá techniku cibulového směrování, při níž se datové pakety šifrují ve vrstvách (jako cibule) a posílají přes řadu dobrovolnických serverů (uzlů). Každý uzel dešifruje jednu vrstvu, odhalí další uzel a předá data dál, dokud se nedostanou k cíli. To ztěžuje sledování původu dat. Adresy webů na Toru končí příponou .onion.
  • I2P (Invisible Internet Project): Další anonymní síť, která je navržena pro "darkování" jakýchkoli internetových služeb, jako je web, chat, sdílení souborů nebo VPN.
  • Freenet: Decentralizovaná síť pro sdílení souborů a anonymní komunikaci, která klade velký důraz na odolnost vůči cenzuře.

Použití Darknetu

Darknet má jak legitimní, tak nelegitimní využití, především díky silné anonymitě:

Legitimní použití

  • Ochrana soukromí: Novináři, aktivisté a disidenti v zemích s represivními režimy mohou používat Darknet k anonymní komunikaci a sdílení informací bez rizika sledování vládou.
  • Přístup k cenzurovaným informacím: Uživatelé v zemích s internetovou cenzurou mohou přistupovat k webovým stránkám, které jsou v jejich zemi blokovány.
  • Komunikace pro whistleblowery: Možnost bezpečně a anonymně sdílet citlivé informace s novináři nebo organizacemi.
  • Obcházení sledování: Zvýšení soukromí při běžném procházení internetu.

Nelegitimní použití

  • Prodej nelegálního zboží: Drogové tržiště (např. Silk Road v minulosti), zbraně, padělané dokumenty, ukradené osobní údaje, kreditní karty.
  • Kyberkriminalita: Nábor hackerů, prodej malwaru, ransomware jako služba, DDoS útoky na zakázku.
  • Dětská pornografie: Bohužel, Darknet je zneužíván k šíření a prodeji dětské pornografie, což je jedna z nejzávažnějších a nejvíce stíhaných aktivit.
  • Finanční podvody: Praní špinavých peněz pomocí kryptoměn a anonymních transakcí.

Rizika spojená s Darknetem

Přestože Darknet nabízí anonymitu, jeho používání s sebou nese značná rizika:

  • Bezpečnostní rizika: Vysoké riziko infekce malwarem, viry a phishingovými útoky, protože mnoho stránek na Darknetu je hostováno podvodníky nebo hackery.
  • Legální rizika: Přístup k Darknetu samotný není nelegální, ale účast na nelegálních aktivitách na Darknetu je přísně trestána. Úřady aktivně monitorují Darknet a provádějí zátahy.
  • Nekvalitní a podvodný obsah: Mnoho stránek je podvodných, prodává neexistující produkty nebo služby, nebo slouží k šíření dezinformací.
  • Psychologická rizika: Vystavení extrémně rušivému nebo násilnému obsahu.

Vymáhání práva a budoucnost

Policie a bezpečnostní agentury po celém světě (např. FBI, Europol) aktivně vyšetřují aktivity na Darknetu a provádějí zátahy proti nelegálním tržištím a zločineckým sítím. Technologie Darknetu se neustále vyvíjí, stejně jako metody pro jeho monitorování a pronikání.

Pro laiky

Představte si internet jako obrovskou knihovnu. To, co vidíte přes běžné vyhledávače (jako Google), je jen malá část – asi jako vystavené knihy v knihovně. Tohle je Surface Web.

Pod tím je ale mnohem větší část internetu, které se říká Deep Web (hluboký web). To jsou třeba vaše e-maily, bankovní účty nebo soukromé dokumenty v cloudu – prostě věci, které nejsou veřejné a kam se dostanete jen s heslem. Většina Deep Webu je naprosto v pořádku a používáme ji každý den.

A teď si představte malý, schovaný koutek Deep Webu, kam se dostanete jen pomocí speciálního programu, třeba jako je Tor Browser. Tento koutek se jmenuje Darknet (Temný web). Proč je schovaný? Aby byli lidé anonymní.

Lidé ho používají z různých důvodů:

  • Dobré důvody: Novináři v zemích, kde se jim vláda snaží bránit v práci, mohou přes Darknet bezpečně komunikovat. Nebo lidé, kteří chtějí chránit své soukromí.
  • Špatné důvody: Bohužel, na Darknetu se také dějí velmi špatné věci, jako je prodej drog, zbraní, ukradených dat nebo nejhorší – dětská pornografie.

Takže Darknet je místo, kde je silná anonymita. To je sice dobré pro soukromí, ale bohužel to zneužívají i zločinci. Proto je vstup na Darknet pro běžné uživatele velmi riskantní a nedoporučuje se.

Reference

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Darknet&oldid=1790“