Blecha
Obsah boxu
Šablona:Taxobox Blechy (vědecky Siphonaptera) jsou řád drobného, bezkřídlého hmyzu, který se specializoval na parazitický způsob života. Jsou to vnější paraziti (ektoparazité), kteří se živí krví savců a ptáků. Jejich tělo je dokonale přizpůsobeno k pohybu v srsti nebo peří hostitele a k sání krve. Celosvětově je známo přes 2 500 druhů blech. Pro člověka mají význam především jako přenašeči nebezpečných nemocí, z nichž nejznámější je dýmějový mor.
🧬 Biologie a anatomie
Blechy jsou typické svou jedinečnou stavbou těla, která je výsledkem evoluční adaptace na parazitický život.
🔬 Vnější stavba těla
Tělo blech je ze stran silně zploštělé, což jim umožňuje snadný a rychlý pohyb v husté srsti nebo peří hostitele. Měří obvykle od 1,5 do 8 mm. Jejich kutikula je velmi pevná a sklerotizovaná, což je chrání před mechanickým poškozením, například při škrábání nebo kousání hostitele. Zbarvení je obvykle hnědé až černé.
Hlava je malá a pevně spojená s hrudí. Nese krátká, tříčlánková tykadla, která jsou v klidu ukryta v jamkách, aby nepřekážela při pohybu. Ústní ústrojí je bodavě-sací, uzpůsobené k proniknutí kůží hostitele a sání krve.
Hruď se skládá ze tří článků, z nichž každý nese jeden pár silných nohou. Blechy jsou druhotně bezkřídlé, křídla v průběhu evoluce zcela ztratily. Nohy, zejména zadní pár, jsou výrazně prodloužené a osvalené, což jim umožňuje jejich charakteristické skákání. Chodidla jsou zakončena silnými drápky, kterými se pevně drží na hostiteli. Některé druhy mají na hlavě a hrudi tzv. ktenidie – hřebínky tuhých štětin, které fungují jako suchý zip a brání jejich snadnému vyčesání ze srsti.
🤸 Pohyb a skákání
Blechy jsou proslulé svou schopností skákat na velké vzdálenosti. Skok blechy může být až 200krát delší než její vlastní tělo, což z nich činí jedny z nejlepších skokanů v živočišné říši v poměru k velikosti těla. Tato schopnost jim neslouží k běžnému pohybu, ale primárně k rychlému přesunu na hostitele nebo k úniku před nebezpečím.
Tajemství jejich skoku nespočívá v síle svalů, ale ve speciální elastické bílkovině zvané resilin, která je uložena v hrudi. Před skokem blecha pomalu stlačí tuto resilinovou podušku pomocí svalů. Energie se v ní naakumuluje jako v natažené pružině. V okamžiku skoku se svaly uvolní a naakumulovaná energie se explozivně přenese do zadních nohou, které blechu katapultují vpřed. Celý proces je extrémně rychlý a efektivní.
🍽️ Potrava a sání krve
Všechny dospělé blechy jsou hematofágní, což znamená, že se živí výhradně krví. Hostitele vyhledávají pomocí tepelných, vizuálních a chemických podnětů, jako je tělesné teplo, pohyb, vibrace a vydechovaný oxid uhličitý.
Po nalezení vhodného místa na kůži hostitele blecha použije své bodavě-sací ústrojí k proniknutí do krevní cévy. Její sliny obsahují antikoagulační látky, které zabraňují srážení krve, a také látky znecitlivující, takže kousnutí často není okamžitě cítit. Právě sliny jsou zodpovědné za svědivou reakci a případné alergické projevy u citlivých jedinců. Blecha saje krev, dokud není její trávicí trakt plný. Často vylučuje nestrávenou krev ve formě malých černých kapiček, které v srsti zvířete zasychají a slouží jako potrava pro její larvy.
🔄 Životní cyklus
Blechy procházejí proměnou dokonalou, která zahrnuje čtyři vývojová stádia: vajíčko, larva, kukla a dospělec. Zajímavostí je, že pouze dospělá blecha žije na hostiteli, zatímco ostatní stádia se vyvíjejí ve vnějším prostředí.
- Vajíčko: Oplodněná samička klade denně desítky bílých, oválných vajíček (až 50 za den). Vajíčka nejsou lepkavá a padají z hostitele do jeho okolí – do pelíšků, koberců, škvír v podlaze apod.
- Larva: Z vajíček se za několik dní líhnou beznohé, červovité larvy. Jsou slepé a světloplaché, proto zalézají hluboko do substrátu (koberce, textilie). Živí se organickým materiálem, především zaschlým trusem dospělých blech, který je bohatý na nestrávenou krev. Larva se třikrát svléká, než doroste.
- Kukla: Po posledním svlékání si larva upřede hedvábný, lepkavý kokon, na který se nalepí částečky prachu a nečistot, což jej dokonale maskuje. Uvnitř kokonu probíhá přeměna v dospělce. Stádium kukly je mimořádně odolné vůči vnějším vlivům, včetně mnoha insekticidů. V tomto stádiu může blecha přečkat měsíce a čekat na vhodný signál k vylíhnutí.
- Dospělec: Vylíhnutí dospělce z kukly je spuštěno vnějšími podněty, jako jsou vibrace (pohyb hostitele), zvýšená teplota nebo koncentrace oxidu uhličitého. To zajišťuje, že se blecha vylíhne v okamžiku, kdy je poblíž potenciální zdroj potravy. Čerstvě vylíhnutý dospělec musí do několika dnů najít hostitele a nasát krev, aby přežil a mohl se rozmnožovat.
Celý cyklus může za ideálních podmínek trvat jen několik týdnů, což vysvětluje, proč může dojít k masivnímu přemnožení blech v krátkém čase.
⚕️ Zdravotní význam a přenášené nemoci
Blechy nejsou jen obtížným parazitem způsobujícím svědění a nepohodlí, ale také významným vektorem řady nebezpečných onemocnění.
🦠 Přenos nemocí
- Mor: Historicky nejvýznamnější nemocí přenášenou blechami je mor, způsobený bakterií Yersinia pestis. Hlavním přenašečem je blecha morová (Xenopsylla cheopis), která parazituje primárně na krysách a jiných hlodavcích. Když nakažený hlodavec uhyne, blechy hledají nového hostitele, kterým se může stát člověk. Bakterie se v trávicím traktu blechy pomnoží a vytvoří blok, který brání průchodu krve. Hladová blecha se pak snaží opakovaně sát a při tomto procesu vyvrhuje bakterie do rány. Pandemie moru, známá jako Černá smrt, ve 14. století zahubila třetinu evropské populace.
- Skvrnitý tyfus (endemický): Způsobuje ho bakterie Rickettsia typhi. Blechy se nakazí sáním krve infikovaných hlodavců a nemoc přenášejí na člověka buď kousnutím, nebo častěji trusem, který si člověk vetře do ranky po kousnutí.
- Tasemnice psí (Dipylidium caninum): Bleší larvy mohou pozřít vajíčka této tasemnice. Pokud pak zvíře (pes, kočka) nebo výjimečně i člověk (dítě) spolkne infikovanou blechu, tasemnice se vyvine v jejich střevě.
- Bartonelóza (nemoc z kočičího škrábnutí): Bakterie Bartonella henselae může být přenášena trusem blechy kočičí.
🤧 Alergie na bleší kousnutí (FAD)
Mnoho zvířat, zejména psi a kočky, trpí alergií na bílkoviny obsažené v bleších slinách. Tento stav se nazývá FAD (Flea Allergy Dermatitis). I jediné kousnutí může u citlivého jedince vyvolat silnou alergickou reakci, která se projevuje intenzivním svěděním, zarudnutím kůže, vypadáváním srsti a tvorbou strupů, nejčastěji v oblasti kořene ocasu a na zádech.
⚔️ Boj proti blechám a prevence
Úspěšná kontrola bleší populace vyžaduje komplexní přístup zaměřený jak na dospělce na zvířeti, tak na vývojová stádia v prostředí.
1. Ošetření zvířete: Existuje široká škála přípravků, které hubí dospělé blechy a často i brání vývoji vajíček a larev. Mezi nejběžnější patří:
* Spot-on přípravky (pipety): Aplikují se na kůži zvířete, obvykle mezi lopatky. Účinná látka se vstřebá do kůže nebo krevního oběhu a hubí blechy po nasátí. * Obojky: Uvolňují účinnou látku postupně po dobu několika měsíců. * Tablety a žvýkací tablety: Podávají se orálně a účinkují systémově. * Šampony a spreje: Mají okamžitý, ale obvykle krátkodobý účinek.
2. Ošetření prostředí: Jelikož až 95 % bleší populace (vajíčka, larvy, kukly) se nachází mimo hostitele, je sanace prostředí klíčová. To zahrnuje:
* Důkladné vysávání: Pravidelné vysávání koberců, čalounění a pelíšků odstraňuje velké množství vývojových stádií. Sáček z vysavače je nutné ihned zlikvidovat. * Praní: Pelíšky, deky a další textilie, se kterými zvíře přichází do styku, je třeba prát na vysokou teplotu. * Insekticidní spreje: Pro ošetření prostředí existují spreje, které hubí dospělce a často obsahují i regulátory růstu hmyzu (IGR), jež brání líhnutí vajíček a vývoji larev.
📜 Historie a kultura
Blechy provázejí lidstvo po celou jeho historii, nejčastěji jako symbol špíny a nemocí. Jejich role v šíření Černé smrti z nich učinila jedno z nejobávanějších zvířat středověké Evropy.
Na druhou stranu se blechy staly i předmětem zábavy. Od 19. století byly populární tzv. bleší cirkusy, kde "cvičené" blechy tahaly miniaturní vozíčky, tančily nebo hrály fotbal. Ve skutečnosti nebyly cvičené, ale jejich přirozené trhavé pohyby při snaze o útěk byly využívány k vytvoření iluze artistických výkonů.
🤓 Pro laiky
- Proč blechy tak skvěle skáčou? Není to jen síla svalů. V hrudi mají speciální "gumovou" podušku z bílkoviny resilin. Tu pomalu stlačí a energie se v ní uloží jako v nataženém praku. Když se uvolní, vystřelí je to obrovskou rychlostí vpřed.
- Proč je tak těžké blechu rozmáčknout? Jejich tělo je z boku placaté a pokryté velmi tvrdým krunýřem. Když ji stisknete mezi prsty, snadno proklouzne a tlak se rozloží, takže ji to nepoškodí. Je to jako snažit se rozmáčknout kytarové trsátko.
- Jak mohly blechy způsobit Černou smrt? Blecha se napila krve nakažené krysy, která měla v sobě bakterie moru. Tyto bakterie se v bleše pomnožily a ucpaly jí žaludek. Hladová blecha pak skočila na člověka a snažila se sát, ale protože byla ucpaná, krev jí nešla dovnitř. Místo toho do rány "vyzvrátila" nakažené sliny plné bakterií a tím člověka infikovala.
- Žijí blechy jen na zvířatech? Ne. Dospělé blechy sice sají krev na zvířeti, ale jejich vajíčka, larvy a kukly (což je 95 % všech blech v domácnosti) žijí v okolí – v kobercích, pelíšcích, škvírách v podlaze. Proto je při boji s blechami nutné uklidit celý byt, nejen ošetřit domácího mazlíčka.