Prosinec

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - měsíc Prosinec je dvanáctý a poslední měsíc v roce podle gregoriánského kalendáře. Má 31 dní. Jeho název pochází z latinského slova decem, což znamená "deset", neboť v původním římském kalendáři, který začínal měsícem březnem, byl prosinec desátým měsícem v pořadí.

Český název měsíce je pravděpodobně odvozen od slova "prosiněti", což znamená prosvítat nebo probleskovat, a mohlo by odkazovat na krátké dny, kdy slunce jen krátce prosvítá mezi mraky. Starší česká jména pro tento měsíc zahrnují názvy jako vlčenec, vlčí měsíc nebo prasinec.

Na severní polokouli je prosinec prvním měsícem meteorologické zimy a dochází zde k zimnímu slunovratu, který přináší nejkratší den a nejdelší noc v roce. Naopak na jižní polokouli je prosinec prvním měsícem meteorologického léta a nastává zde letní slunovrat s nejdelším dnem a nejkratší nocí. Prosinec je celosvětově spojen především se svátky Vánoc a oslavami konce roku.

📜 Původ názvu a historie

Název prosinec má své kořeny v latinském slově decem, což znamená "deset". V původním římském kalendáři, který měl pouze deset měsíců a začínal v březnu, byl prosinec skutečně desátým měsícem. Měsíce leden a únor byly do kalendáře přidány až později, kolem roku 700 př. n. l., za vlády římského krále Numy Pompilia, čímž se prosinec posunul na dvanáctou pozici, ale svůj původní název si ponechal.

V českém prostředí se používalo několik historických názvů. Nejčastěji se uvádí prasinec, což odkazovalo na období zabijaček, které se v tomto měsíci hojně konaly. Dalšími názvy byly vlčenec nebo vlčí měsíc, což mohlo souviset s tím, že vlci se v zimě kvůli nedostatku potravy v lesích stahovali blíže k lidským obydlím. Slovanský název prosiněc je spojován se slovem "siný" (modravý, šedivý) odkazujícím na barvu zimní oblohy, nebo se slovesem "prosiněti" (prosvítat), což by symbolizovalo krátké sluneční paprsky probleskující skrz mraky.

🌍 Prosinec v přírodě a na obloze

Prosinec je měsícem velkých kontrastů v závislosti na geografické poloze.

🏔️ Severní polokoule

Na severní polokouli začíná 1. prosince meteorologická zima. Kolem 21. nebo 22. prosince nastává zimní slunovrat, okamžik, kdy je Slunce na své dráze nejníže nad obzorem na jihu. Tento den je nejkratším dnem v roce a zároveň začíná astronomická zima. Příroda se ukládá k zimnímu spánku. Stromy jsou opadané, mnoho zvířat hibernuje nebo má omezenou aktivitu. Krajinu často pokrývá sněhová pokrývka a teploty klesají pod bod mrazu.

☀️ Jižní polokoule

Na jižní polokouli je situace opačná. Prosinec je prvním měsícem meteorologického léta. Kolem 21. prosince zde nastává letní slunovrat, který přináší nejdelší den a nejkratší noc v roce. Příroda je v plném květu, teploty jsou vysoké a pro obyvatele těchto oblastí je prosinec spojen s prázdninami, dovolenými a aktivitami u vody.

🔭 Astronomické jevy

Prosinec je bohatý na astronomické úkazy. Nejznámějším je meteorický roj Geminidy, který má své maximum kolem 13. a 14. prosince a je považován za jeden z nejaktivnějších a nejspolehlivějších rojů roku. Ke konci měsíce, kolem 22. prosince, vrcholí také méně výrazný roj Ursidy.

Co se týče zvěrokruhu, Slunce se do přibližně 21. prosince nachází ve znamení Střelce a poté vstupuje do znamení Kozoroha.

🎉 Svátky, tradice a události

Prosinec je měsícem plným svátků, tradic a oslav, které jsou z velké části spojeny s křesťanskou kulturou a koncem roku.

✝️ Křesťanské a lidové tradice

• Advent: Čtyřtýdenní období příprav na Vánoce, které začíná nedělí mezi 27. listopadem a 3. prosincem. Symbolem je adventní věnec se čtyřmi svícemi, z nichž se každou neděli zapaluje jedna navíc.
• 4. prosince – Svatá Barbora: V České republice a dalších zemích je zvykem řezat třešňové větvičky, tzv. barborky. Pokud do Štědrého dne vykvetou, má to přinést štěstí a vdavky do domu.
• 5. prosince – Předvečer svátku svatého Mikuláše: V mnoha evropských zemích chodí Mikuláš v doprovodu anděla a čerta a obdarovává hodné děti sladkostmi a ovocem.
• 13. prosince – Svatá Lucie: Tento den byl podle juliánského kalendáře nejkratším dnem v roce. Podle pranostiky "Svatá Lucie noci upije, ale dne nepřidá".
• 24. prosince – Štědrý den: Vrchol vánočních svátků v mnoha zemích, včetně České republiky. Je spojen s tradiční večeří (smažený kapr, bramborový salát), zdobením vánočního stromečku a rozbalováním dárků.
• 25. prosince – Boží hod vánoční: První svátek vánoční, den narození Ježíše Krista.
• 26. prosince – Svátek svatého Štěpána: Druhý svátek vánoční, spojený s koledováním.
• 31. prosince – Silvestr: Oslavy konce starého a příchodu nového roku, pojmenované po papeži Silvestru I.

✡️ Jiné kultury a náboženství

• Chanuka: Židovský svátek světel, který trvá osm dní a obvykle připadá na prosinec. Připomíná znovuvysvěcení Druhého chrámu v Jeruzalémě.
• Kwanzaa: Týdenní svátek slavený především v USA mezi Afroameričany od 26. prosince do 1. ledna, který oslavuje africké dědictví.
• Den bódhi: V buddhismu se 8. prosince slaví den, kdy Buddha dosáhl osvícení.

🌍 Mezinárodní dny

• 1. prosince: Světový den boje proti AIDS.
• 10. prosince: Den lidských práv (výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv Valným shromážděním OSN v roce 1948).

💡 Zajímavosti a pranostiky

Prosinec je opředen mnoha lidovými moudrostmi a zajímavostmi.

⭐ Zajímavosti

• Prosinec je jedním ze sedmi měsíců v roce, které mají 31 dní.
• Kameny měsíce prosince jsou tyrkys, zirkon a tanzanit.
• Květinami symbolizujícími prosinec jsou narcis a cesmína.

🌦️ Pranostiky

České pranostiky se v prosinci často vztahují k počasí a jeho vlivu na budoucí úrodu.

• Na svatou Barboru ležívá sníh na dvoru.
• Svatá Lucie noci upije, ale dne nepřidá.
• Na Adama a Evu čekejte oblevu.
• Zelené Vánoce – bílé Velikonoce.
• Když v prosinci mrzne a sněží, úrodný rok nato běží.
• Jaké zimy v prosinci, taková tepla v červnu.
• Mírný prosinec, mírná celá zima.

🧑‍🏫 Pro laiky: Proč je prosinec dvanáctý, když se jmenuje "desátý"?

Tato otázka mate mnoho lidí, ale vysvětlení je jednoduché a sahá až do starověkého Říma. Původní římský kalendář byl lunární a měl pouze 10 měsíců, celkem 304 dní. Rok začínal v březnu (Martius), který byl zasvěcen bohu války Martovi. Měsíce byly pojmenovány následovně:

1. Martius (Březen)
2. Aprilis (Duben)
3. Maius (Květen)
4. Iunius (Červen)
5. Quintilis (Pátý, později Červenec)
6. Sextilis (Šestý, později Srpen)
7. September (Sedmý)
8. October (Osmý)
9. November (Devátý)
10. December (Desátý)

Zbývající zimní období (asi 61 dní) nebylo původně do kalendáře zahrnuto. Kolem roku 700 př. n. l. se rozhodlo, že i toto období potřebuje své měsíce. Byly proto přidány leden (Ianuarius) a únor (Februarius) na konec roku. Později, kolem roku 153 př. n. l., byl začátek roku přesunut z 1. března na 1. ledna. Tím se sice změnilo pořadí měsíců, ale jejich latinské názvy odvozené od čísel (September, October, November, December) zůstaly zachovány. Proto je prosinec, ačkoliv jeho název znamená "desátý", dnes dvanáctým měsícem v pořadí.

Šablona:Aktualizováno