Lakotové

Rozbalit box

Obsah boxu

Lakotové (vlastním jazykem Thítȟuŋwaŋ nebo Teton) jsou etnická skupina původních obyvatel Ameriky, kteří tvoří jednu ze tří hlavních součástí národa Siouxů (spolu s Dakotů a Nakotů). Historicky obývali rozsáhlé území Velkých planin na severu dnešních Spojených států. Jsou proslulí svou kulturou lovců bizonů, válečnickými tradicemi a houževnatým odporem proti expanzi Spojených států v 19. století, který vyvrcholil v sérii konfliktů známých jako Indiánské války. Mezi jejich nejznámější vůdce patří Sedící býk a Splašený kůň.

Dnes žije většina Lakotů v rezervacích na území Jižní a Severní Dakoty, kde se potýkají se socioekonomickými problémy, ale zároveň usilují o zachování svého jazyka, kultury a duchovních tradic.

📜 Historie

Historie Lakotů je příběhem adaptace, rozkvětu a tragického střetu s expandující civilizací. Z lesních obyvatel se stali pány prérií, jejichž způsob života byl neoddělitelně spjat s bizonem a koněm.

🌳 Původ a migrace

Předkové Lakotů, stejně jako ostatních Siouxů, původně sídlili v oblasti Velkých jezer, především na území dnešní Minnesoty. Žili polokočovným způsobem života, pěstovali kukuřici, sbírali divokou rýži a lovili lesní zvěř. V 17. a 18. století byli postupně vytlačováni na západ svými tradičními nepřáteli, kmeny Odžibvejů a Krýů, kteří byli dříve vyzbrojeni střelnými zbraněmi od francouzských a britských obchodníků. Tento tlak je donutil k migraci na Velké planiny.

🐎 Éra koně a bizona

Příchod na prérie a především adaptace koně na počátku 18. století znamenaly pro Lakoty revoluci. Kůň jim umožnil efektivně lovit obrovská stáda bizonů, která se po planinách pohybovala. Z polozemědělců se stali nomádští lovci a jejich společnost se zcela přeorientovala na tento nový způsob života. Bizon jim poskytoval téměř vše potřebné k přežití: maso jako potravu, kůže na oděvy a obydlí (týpí), kosti na nástroje a šlachy na výrobu luků a nití. Toto období, trvající zhruba od roku 1750 do 1870, je považováno za zlatý věk lakotské kultury. Jejich populace rostla a stali se jednou z nejmocnějších a nejdominantnějších sil na severních pláních.

⚔️ Konflikty s USA (Indiánské války)

Expanze Spojených států na západ v 19. století nevyhnutelně vedla ke střetu s Lakoty, kteří bránili svá loviště a posvátná území.

• Smlouva z Fort Laramie (1851): První pokus o vymezení kmenových území a zajištění bezpečného průchodu pro osadníky na Oregonské stezce. Smlouva byla brzy porušována oběma stranami.
• Válka Rudého oblaka (1866–1868): Konflikt vedený náčelníkem Rudým oblakem (Makhpiya Luta) proti výstavbě pevností podél Bozemanovy stezky, která vedla přes lakotská loviště. Lakotové byli v této válce mimořádně úspěšní a donutili vládu USA uzavřít druhou Smlouvu z Fort Laramie (1868). Ta zaručovala Lakotům a jejich spojencům kontrolu nad rozsáhlým územím, včetně posvátných Black Hills, a vytvořila Velkou siouxskou rezervaci.
• Velká siouxská válka (1876–1877): Poté, co expedice George Armstronga Custera v roce 1874 potvrdila nález zlata v Black Hills, propukla zlatá horečka. Tisíce zlatokopů ilegálně vnikaly na garantované území, což vláda USA ignorovala. Když Lakotové pod vedením Sedícího býka (Tȟatȟáŋka Íyotake) a Splašeného koně (Tȟašúŋke Witkó) odmítli prodat Black Hills a opustit svá zimní tábořiště, armáda zahájila trestnou výpravu. Ta vyvrcholila slavnou Bitva u Little Bighornu 25. června 1876, kde spojené síly Lakotů, Šajenů a Arapahů drtivě porazily a zničily Custerův 7. jezdecký pluk. Navzdory tomuto vítězství byli indiáni nakonec donuceni kapitulovat kvůli nedostatku zásob a neustálému pronásledování.

💔 Masakr u Wounded Knee

Po porážce ve válce byli Lakotové nuceni žít v rezervacích, kde čelili hladu, nemocem a snahám o násilnou asimilaci. V této atmosféře zoufalství se rozšířilo náboženské hnutí Tanec duchů, které slibovalo návrat bizonů a zmizení bílých osadníků. Americké úřady vnímaly toto hnutí jako hrozbu. Dne 29. prosince 1890 se 7. jezdecký pluk pokusil odzbrojit skupinu Lakotů vedenou náčelníkem Velkou nohou u potoka Wounded Knee. Během napjaté situace náhodně padl výstřel, načež vojáci zahájili palbu z pušek a rychlopalných děl Hotchkiss. Bylo zabito téměř 300 lakotských mužů, žen a dětí. Masakr u Wounded Knee je považován za symbolický konec indiánských válek.

🏞️ Život v rezervacích a 20. století

Život v rezervacích byl pro Lakoty devastující. Byli nuceni opustit svůj tradiční způsob života a stát se farmáři na půdě, která k tomu často nebyla vhodná. Vládní politika se zaměřovala na potlačení jejich kultury, jazyka a náboženství. Děti byly posílány do internátních škol, kde jim bylo zakázáno mluvit rodným jazykem a musely přijmout křesťanství. Teprve Indian Reorganization Act z roku 1934 zastavil parcelaci kmenové půdy a umožnil kmenům vytvořit si vlastní vlády.

✊ Moderní aktivismus

V druhé polovině 20. století došlo k oživení lakotského aktivismu. American Indian Movement (AIM), spoluzaložené lakotskými aktivisty, se stalo hlasem boje za práva původních obyvatel. V roce 1973 ozbrojení aktivisté AIM a místní Lakotové obsadili osadu Wounded Knee na 71 dní, aby protestovali proti korupci v kmenové vládě a porušování smluv ze strany federální vlády. Tato okupace přitáhla celosvětovou pozornost k problémům indiánů v USA.

🌍 Geografické a politické rozdělení

Lakotové jsou západní větví Očhéthi Šakówiŋ (Sedmi ohnišť rady), což je historická aliance siouxských kmenů. Samotní Lakotové se dále dělí na sedm hlavních podskupin:

• Oglála (Ti, kteří se rozptýlili) – Žijí převážně v rezervaci Pine Ridge v Jižní Dakotě.
• Sičháŋǧu (Spálená stehna, francouzsky Brulé) – Žijí převážně v rezervacích Rosebud a Lower Brulé v Jižní Dakotě.
• Húŋkpapȟa (Ti, kteří táboří u vchodu) – Slavný kmen Sedícího býka, žijí v rezervaci Standing Rock, která zasahuje do Jižní i Severní Dakoty.
• Mnikȟówožu (Ti, kteří sázejí u vody) – Žijí v rezervaci Cheyenne River v Jižní Dakotě.
• Itázipčho (Bez luků, francouzsky Sans Arcs) – Žijí také v rezervaci Cheyenne River.
• Oóhenuŋpa (Dva kotlíky) – Žijí rovněž v rezervaci Cheyenne River.
• Sihásapa (Černé nohy) – Žijí v rezervaci Cheyenne River. Je důležité je nezaměňovat s kmenem Černonožců (Blackfoot), kteří mluví algonkinským jazykem.

🎭 Kultura a společnost

Tradiční lakotská kultura byla komplexní a hluboce propojená s přírodním světem.

🗣️ Jazyk

Lakotština (Lakhótiyapi) patří do siouanské jazykové rodiny. Je blízce příbuzná s jazyky dakotština a nakotština, přičemž mluvčí si mohou do jisté míry navzájem rozumět. Dnes je lakotština považována za ohrožený jazyk, ale existují intenzivní snahy o její revitalizaci, včetně imerzních škol a univerzitních programů.

⛺ Bydlení a životní styl

Ikonickým obydlím Lakotů bylo týpí, kuželovitý stan vyrobený z bizoních kůží natažených na dřevěné konstrukci. Týpí bylo dokonale přizpůsobeno kočovnému životu na planinách: dalo se rychle postavit i sbalit, v létě poskytovalo chlad a v zimě teplo. Tábor (wičhóthi) byl obvykle uspořádán do kruhu, který symbolizoval jednotu a vesmírný řád.

👨‍👩‍👧‍👦 Sociální struktura

Základní společenskou jednotkou byla rozšířená rodina, thiyóšpaye. Několik thiyóšpaye tvořilo óšpaye (skupinu nebo tlupu) a několik skupin tvořilo kmen (např. Oglála). Vůdcovství nebylo dědičné, ale založené na schopnostech, moudrosti a štědrosti. Společnost byla vysoce egalitářská, i když muži a ženy měli odlišné, ale vzájemně se doplňující role. Muži byli zodpovědní za lov a obranu tábora, ženy za péči o děti, zpracování kůží, přípravu jídla a stavbu týpí.

🦅 Válečnictví a status

Válečnictví hrálo klíčovou roli v lakotské společnosti. Sloužilo k obraně území, získávání koní a prokazování odvahy. Největší poctou nebylo zabití nepřítele, ale počítání úderů (counting coup) – dotknutí se živého nepřítele rukou nebo speciální holí, což vyžadovalo obrovskou statečnost. Status muže ve společnosti se odvíjel od jeho úspěchů ve válce a štědrosti vůči ostatním členům kmene. Existovaly různé válečnické spolky (akíčhita), které měly specifické rituály a povinnosti, včetně udržování pořádku v táboře a během bizoních honů.

🙏 Spiritualita a náboženství

Lakotská spiritualita je animistická a vnímá veškerou existenci jako propojenou a posvátnou.

• Wakháŋ Tȟáŋka (Velké tajemství nebo Velký duch) je ústřední koncept, který představuje souhrn všech posvátných sil a bytostí ve vesmíru. Není to personifikovaný bůh v křesťanském smyslu, ale spíše všudypřítomná tvůrčí síla.
• Posvátná dýmka (Čhaŋnúŋpa) je nejdůležitějším rituálním předmětem. Kouření dýmky je formou modlitby, která spojuje lidi s duchovním světem a mezi sebou navzájem.
• Sedm posvátných obřadů: Podle tradice přinesla Lakotům tyto obřady duchovní bytost jménem Ptesáŋwiŋ (Žena z mláděte bílého bizona). Mezi nejdůležitější patří:

   * Inípi (potní chýše): Obřad očištění těla, mysli i ducha.
   * Haŋbléčheyapi (hledání vize): Rituál, při kterém jedinec odchází do samoty, postí se a modlí, aby získal duchovní vedení.
   * Wiwáŋyaŋg Wačhípi (Tanec slunce): Nejdůležitější a nejposvátnější komunitní obřad, který se koná v létě. Je to oběť a modlitba za blaho celého národa.

• Black Hills (Pahá Sápa) jsou pro Lakoty nejposvátnějším místem na Zemi, považují je za srdce všeho, co je. Ztráta tohoto území je pro ně stále bolestivou a neuzavřenou kapitolou.

💡 Pro laiky

• Co je to "Sioux"?

Slovo "Sioux" je zkrácená a zkomolená verze slova, které pochází z jazyka jejich nepřátel, Odžibvejů, a znamená zhruba "malí hadi" nebo "nepřátelé". Samotní příslušníci národa preferují označení podle svých vlastních jazykových a kmenových skupin: Lakota, Dakota nebo Nakota. Společně se nazývají Očhéthi Šakówiŋ, což znamená "Sedm ohnišť rady".

• Proč bojovali s Američany?

Hlavním důvodem byla obrana jejich země, zdrojů a způsobu života. Americká expanze na západ znamenala zabírání půdy, masivní vybíjení bizonů (což byla pro Lakoty existenční katastrofa) a neustálé porušování smluv, které vláda USA s indiány uzavřela. Bojovali o přežití svého národa a kultury.

• Co znamená "týpí"?

Týpí (v lakotštině thípi) je důmyslné kuželovité obydlí z dřevěných tyčí a bizoních kůží. Bylo ideální pro kočovný život na prériích. Díky chlopním na vrcholu se v něm dalo snadno regulovat proudění vzduchu a kouř z ohniště mohl unikat ven. Postavení a sbalení týpí bylo rychlé a efektivní.

• Jsou Lakotové a Černonožci totéž?

Ne. Je to častý zdroj zmatků. Jedna ze sedmi lakotských skupin se jmenuje Sihásapa, což se překládá jako "Černé nohy". Jsou to ale Siouxové. Zcela odlišným národem je Konfederace Černonožců (Blackfoot Confederacy), která žije severněji (v Montaně a Kanadě) a mluví algonkinským jazykem, který není se siouxskými jazyky vůbec příbuzný.

🏛️ Současnost a odkaz

Dnešní Lakotové čelí mnoha výzvám. Rezervace, kde většina z nich žije, se potýkají s vysokou mírou chudoby, nezaměstnanosti, alkoholismu a zdravotních problémů, jako je cukrovka. Navzdory těmto obtížím probíhá silné hnutí za obnovu kultury a jazyka. Fungují jazykové imerzní školy, kmenové vysoké školy (např. Oglala Lakota College) a kulturní centra.

Právní bitva o navrácení posvátných Black Hills pokračuje. V roce 1980 Nejvyšší soud USA v případu United States v. Sioux Nation of Indians rozhodl, že zabrání Black Hills bylo nezákonné, a přiznal kmeni finanční kompenzaci. Lakotové však peníze odmítli a nadále požadují navrácení samotné půdy. Finanční odškodnění, které se s úroky vyšplhalo na více než miliardu dolarů, zůstává nedotčeno na vládním účtu.

Lakotové a jejich historie se stali symbolem boje za práva původních obyvatel po celém světě. Jejich kultura, spiritualita a odkaz inspirují nejen potomky původních obyvatel, ale i lidi po celém světě.

Šablona:Aktualizováno