Hron z Náchoda

Rozbalit box

Obsah boxu

Hron z Náchoda (latinsky Hron de Nachod) byl významný český šlechtic z rozvětveného rodu Načeraticů, který žil v polovině 13. století. Do českých dějin se zapsal především jako kolonizátor severovýchodních Čech a zakladatel hradu a města Náchod.

Hron působil v době vlády králů Václava I. a Přemysla Otakara II., tedy v éře masivní přeměny české krajiny a upevňování státní moci v pohraničních hvozdech. Jeho aktivity vedly k posunutí reálné hranice osídlení hlouběji do hor směrem ke Kladsku. Ačkoliv se nedochoval jeho portrét a informace o jeho životě skládáme ze střípků listin, jeho jméno nese město Hronov (založené jeho synem či vnukem na jeho počest) a jeho erbovní znamení (lev) je dodnes součástí heraldiky regionu.

🧬 Původ a rodokmen: Mocní Načeraticové

Hron nepocházel "z ničeho". Byl příslušníkem jedné z nejmocnějších šlechtických dynastií té doby – Načeraticů.

Rodové zázemí

Načeraticové byli starý český rod, který v 13. století držel rozsáhlé majetky a zastával vysoké úřady.

**Otec:** Hronovým otcem byl pravděpodobně **Pakoslav**, významný velmož, který se pohyboval na dvoře krále Přemysla Otakara I. a Václava I. Pakoslav zastával úřady kastelána na královských hradech (např. Svojanov) a byl aktivní v kolonizaci.
**Příbuzní:** Hron byl příbuzný s dalšími větvemi rodu, například s pány z Říčan nebo z Kamberka. Rodová soudržnost byla v té době klíčová pro politické přežití.

Jméno Hron

Jméno "Hron" bylo v rodě Načeraticů oblíbené (podobně jako jména Pakoslav, Načerat či Ješek).

V historických listinách se často objevuje záměna s jinými osobami téhož jména (např. Hron z Pacova či Hron z Kamene).
Moderní historiografie (např. práce J. V. Šimáka nebo Tomáše Edela) však poměrně spolehlivě identifikovala "náchodského" Hrona jako samostatnou a klíčovou postavu kolonizace Metuje.

🏰 Založení Náchoda: Strategický tah

Nejvýznamnějším činem Hronova života bylo založení hradu na strategickém ostrohu nad řekou Metuje.

Situace před založením

Do poloviny 13. století byla oblast dnešního Náchodska pokryta pomezním hvozdem (Branský les). Tudy procházela stará obchodní stezka z Prahy do Kladska a dále do Polska (tzv. Polská či Kladská stezka).

Údolí Metuje v místě dnešního Náchoda se zužuje (odtud staročeské slovo "na chod" – místo, kudy se chodí, průchod). Byla to přirozená brána do Čech.
Král potřeboval tuto bránu zajistit proti nájezdům i pro kontrolu obchodu (cla).

Stavba hradu (cca 1250–1254)

Hron z Náchoda získal toto území od krále (pravděpodobně Václava I.) s úkolem jej osídlit a opevnit.

**První zmínka:** Hron se s přídomkem "z Náchoda" (Hron de Nachod) poprvé objevuje na listině z 9. srpna 1254. To znamená, že v té době už hrad musel stát, nebo být alespoň v pokročilé fázi výstavby.
**Podoba hradu:** Původní Hronův hrad byl menší než dnešní zámecký komplex. Jádro tvořila válcová věž (bergfrit) – dnešní věž zámku, a palác v místech dnešního horního nádvoří. Hrad stál na nejvyšším bodě ostrohu, chráněn strmými svahy.

Založení města

Pod hradem, v údolí řeky, nechal Hron (nebo jím pověřený lokátor) vyměřit město.

Město vzniklo na "zelené louce" podél obchodní cesty.
Náměstí (Masarykovo náměstí) dostalo tvar podkovy či nepravidelného obdélníku, přizpůsobeného terénu.
Záhy byl založen i farní kostel svatého Vavřince. Hron tak vytvořil kompletní hospodářskou a správní jednotku: Hrad (moc) – Město (obchod) – Kostel (víra).

⚔️ Kolonizace a spory s Benediktiny

Hron nebyl jen stavitel, ale i dravý feudál, který rozšiřoval své panství. To ho přivedlo do konfliktu se sousedy.

Benediktini z Břevnova a Police

Severně od Náchoda, v oblasti Broumovska a Police nad Metují, operovali Benediktini z břevnovského kláštera. Ti získali území od krále již dříve a začali ho kolonizovat.

**Hraniční spory:** Hronova expanze proti proudu Metuje narazila na zájmy mnichů. Dochovaly se zprávy o sporech o hranice panství, o právo lovu a těžby dřeva.
**Dohoda 1260:** V roce 1260 (některé zdroje uvádí 1255) musel do sporu zasáhnout sám král Přemysl Otakar II., který nechal vytyčit pevné hranice mezi panstvím Hrona z Náchoda a klášterním panstvím (tzv. Újezd). Tato hranice v hrubých rysech dodnes odděluje Náchodsko od Broumovska.

Založení Hronova?

Město Hronov, ležící severně od Náchoda, nese Hronovo jméno.

Historici se přou, zda jej založil přímo Hron z Náchoda, nebo až jeho synové (Ješek).
Pravděpodobnější je, že Hron tuto oblast "zabral" a založil zde první dvorec či tvrz, která se stala základem pozdějšího města.

👑 Ve službách králů

Hron z Náchoda byl loajálním šlechticem, který se pohyboval ve vysoké politice.

**Svědek na listinách:** Jeho jméno nacházíme na řadě královských listin v roli svědka (testis). To dokazuje, že patřil do okruhu lidí, kterým král důvěřoval a kteří se účastnili zemských sněmů a soudů.
**Kladsko:** Rod Načeraticů měl majetky i v sousedním Kladsku (dnes Polsko). Hron se angažoval i v tamních záležitostech, což ukazuje na přeshraniční vliv jeho rodu.
**Vztah k Přemyslu Otakaru II.:** V době vzpoury Vítkovců a Záviše z Falkenštejna proti králi (v 70. letech 13. století) se zdá, že Hron stál na straně krále, nebo se alespoň držel stranou otevřené rebelie. Jeho hrad Náchod byl klíčovou pevností chránící zemskou bránu, takže král si nemohl dovolit mít zde nepřítele.

💀 Konec života a nástupci

O sklonku Hronova života máme málo informací.

**Úmrtí:** Hron z Náchoda se z pramenů vytrácí kolem roku **1289**. Předpokládá se, že zemřel krátce poté.
**Syn Ješek:** Jeho dědicem se stal syn **Ješek z Náchoda** (Jan). Ten pokračoval v otcově díle, ale rod Načeraticů Náchod dlouho neudržel.
**Ztráta Náchoda:** Již na počátku 14. století (za Jana Lucemburského) se Náchod stává královským zbožím a později přechází do rukou jiných rodů (např. pánů z Dubé). Potomci Hrona z Náchoda (rod pánů z Náchoda) se přesunuli na jiná panství nebo zchudli.

🛡️ Erb a heraldika

Erb Hrona z Náchoda je předmětem heraldických diskusí.

**Černý lev:** Načeraticové obecně užívali ve znaku lva (černého ve zlatém poli, případně v jiných tinkturách).
**Souvislost s Náchodem:** Město Náchod má ve znaku lva (stříbrného v červeném poli), což je pravděpodobně odvozeno od královského lva, nikoliv přímo od erbu Hrona (ten by byl černý). Nicméně rodová kontinuita symbolu lva je zřejmá.

📊 Odkaz a památka (2025)

V roce 2025 si Náchod a okolí svého zakladatele stále připomínají, ačkoliv od jeho smrti uplynulo téměř 740 let.

**Sochy a vyobrazení:** Hronova podoba není známa, ale v Náchodě (např. na radnici) lze nalézt historizující vyobrazení "zakladatele".
**Uliční názvosloví:** Ulice v Náchodě a okolních obcích nesou názvy připomínající staré rody, i když přímo "Hronova ulice" je spíše v Hronově.
**Slavnosti:** Při historických slavnostech (Náchodské Kuronské slavnosti, i když ty oslavují pozdějšího majitele Petra Birona) se postava Hrona z Náchoda často objevuje v průvodech jako symbol počátků města.
**Archeologie 2024/2025:** Moderní nedestruktivní průzkumy zdiva náchodského zámku (prováděné v rámci rekonstrukce zámeckého kopce v letech 2023–2025) potvrdily existenci raně gotického jádra z poloviny 13. století, které nese stopy Hronovy stavební činnosti.

🤓 Sekce "Pro laiky"

Kdo to byl Hron z Náchoda?

Představte si ho jako "divokého osadníka" a manažera v brnění. 1. **Doba:** Žil v časech, kdy v Náchodě byl jen hustý les a medvědi. 2. **Úkol:** Král mu řekl: "Tady je hranice, tady je důležitá cesta do Polska. Postav tu pevnost, vyber daně a ochraňuj kupce." 3. **Čin:** Hron našel nejlepší kopec (tam, kde je dnes zámek), postavil tam kamennou věž a pod ní založil trh (dnešní náměstí). 4. **Sousedé:** Hádal se s mnichy z Broumova o to, kde končí jeho les a začíná jejich. 5. **Výsledek:** Založil město, které funguje dodnes, a jeho jméno nese město Hronov (tam se narodil třeba Jirásek). Bez Hrona by Náchod možná vznikl jinde nebo později.

📑 Zdroje

Oficiální web města Náchod: Historie
Zámek Náchod: Stavební vývoj
Šimák, J. V. Středověká kolonizace v zemích českých. (Základní dílo o osídlování).
Wolf, Vladimír. Český koutek v Kladsku. (Historie regionu a rodu Načeraticů).
Musil, František. Osídlování Poorlicka v době předhusitské.