Věstonická venuše
Obsah boxu
Šablona:Infobox Archeologický nález
Věstonická venuše je keramická soška nahé ženy, vyrobená v období mladého paleolitu, konkrétně v kultuře gravettien. Její stáří je odhadováno na 29 000 až 25 000 let před naším letopočtem. Jedná se o nejstarší známou keramickou sošku na světě a jeden z nejvýznamnějších archeologických nálezů z území Česka. Soška je symbolem pravěkého umění a dokladem vyspělých technologických znalostí tehdejších lovců a sběračů. Pro svou mimořádnou historickou hodnotu byla prohlášena národní kulturní památkou.
📜 Nález a historie
🏛️ Objev v Dolních Věstonicích
Soška byla objevena 13. července 1925 v popelišti pravěkého ohniště na archeologickém nalezišti mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem na jižní Moravě. Nález učinil tým archeologa Karla Absolona, konkrétně dělník Josef Seidl a technický vedoucí výzkumů Emanuel Dania. Ležela rozlomená na dva kusy v kulturní vrstvě bohaté na mamutí kosti, kamenné nástroje a další stopy po životě pravěkých lidí.
Lokalita v Dolních Věstonicích je jedním z nejvýznamnějších nalezišť gravettienské kultury na světě. Kromě venuše zde byly nalezeny i další lidské a zvířecí plastiky, šperky, rytiny a pozůstatky obydlí, což svědčí o existenci rozvinuté a umělecky založené společnosti lovců mamutů.
🛡️ Osudy sošky
Po svém objevu se Věstonická venuše stala okamžitě světovou senzací. Byla uložena v Moravském zemském muzeu v Brně. Během druhé světové války byla soška pečlivě ukryta, aby se nedostala do rukou nacistů, kteří o ni projevovali velký zájem. Po válce byla opět vrácena do muzejních sbírek.
Vzhledem ke své extrémní křehkosti a nevyčíslitelné hodnotě je originál sošky uchováván ve speciálním trezoru a na veřejnosti je vystavován jen velmi zřídka při výjimečných příležitostech. Pro návštěvníky Pavilonu Anthropos v Brně, kde je trvale uložena, je k vidění její přesná kopie.
🗿 Popis a materiál
anatomy Vzhled a symbolika
Věstonická venuše je 11,1 cm vysoká a v nejširším bodě (v bocích) měří 4,3 cm. Zobrazuje nahou ženskou postavu se silně zdůrazněnými znaky plodnosti: velkými, povislými prsy, výrazným břichem a masivními hýžděmi a stehny. Naopak hlava, ruce a nohy jsou jen naznačené nebo zcela chybí. Na hlavě jsou patrné čtyři krátké rýhy, které mohou symbolizovat vlasy, rituální účes nebo pokrývku hlavy. Tvář je zcela anonymní, s výjimkou dvou šikmých rýh naznačujících oči.
Tento typ zobrazení, známý jako paleolitická venuše, je typický pro umění doby kamenné. Nejedná se o realistický portrét, ale o symbol. Nejčastěji je interpretována jako:
- Symbol plodnosti: Zdůraznění pohlavních znaků odkazuje na kult mateřství a zachování rodu.
- Bohyně Matka: Může představovat uctívané božstvo spojené se zemí, životem a hojností.
- Šamanský předmět: Mohla sloužit při rituálech k zajištění úspěšného lovu nebo plodnosti kmene.
🔥 Unikátní materiál a technologie
Na rozdíl od většiny ostatních paleolitických venuší, které jsou vyřezány z kamene, kosti nebo mamutoviny (např. Willendorfská venuše), je Věstonická venuše vyrobena z pálené hlíny. Je tak nejstarším dokladem keramické výroby na světě.
Materiálem byla místní spraš smíchaná s vodou a malým množstvím drcených pálených kostí. Tuto hmotu pravěký umělec vytvaroval a následně vypálil v ohništi při teplotě odhadované na 500–800 °C. Technologie vypalování hlíny byla v té době naprosto revoluční a předběhla svou dobu o tisíce let, neboť masové rozšíření keramiky nastalo až v neolitu.
🔬 Vědecký výzkum
Věstonická venuše je i v 21. století předmětem intenzivního vědeckého zkoumání za pomoci nejmodernějších technologií.
👆 Otisk prstu
V roce 2004 byla soška podrobena detailnímu skenování pomocí počítačové tomografie. Na jejím povrchu, konkrétně na zádech, byl objeven otisk prstu. Analýza ukázala, že patřil dítěti ve věku přibližně 7 až 15 let, které se sošky dotklo ještě před jejím vypálením. Tento objev poskytuje fascinující a velmi osobní pohled do života pravěkých lidí.
🧪 Analýza materiálu a praskliny
Moderní analýzy potvrdily, že materiál obsahuje kromě spraše i úlomky kostí. Skenování také odhalilo vnitřní strukturu sošky a množství drobných prasklin. Někteří vědci se domnívají, že soška mohla prasknout již během vypalování. Existuje teorie, že tyto keramické předměty mohly být záměrně vkládány do ohně, aby vlivem tepelného šoku explodovaly, což mohlo být součástí magického rituálu.
🌍 Význam a kulturní odkaz
🏆 Světový unikát
Věstonická venuše je celosvětově uznávaným symbolem pravěkého umění a jedním z nejcennějších předmětů ve sbírkách České republiky. Její význam spočívá v několika rovinách:
- Umělecký: Je dokladem estetického cítění a symbolického myšlení pravěkých lidí.
- Technologický: Představuje nejstarší důkaz o výrobě keramiky na světě.
- Historický: Poskytuje vhled do duchovního a společenského života kultury lovců mamutů.
🏛️ Současné uložení a ochrana
Originál Věstonické venuše je majetkem Moravského zemského muzea a je uložen v jeho detašovaném pracovišti, Pavilonu Anthropos v Brně. Z důvodu ochrany před poškozením, světlem a změnami klimatu je uchováván v bezpečnostní schránce s řízenou atmosférou. Na veřejnosti se objevuje jen při zcela mimořádných příležitostech, například při významných výročích nebo výstavách světového významu, a to vždy za nejpřísnějších bezpečnostních opatření.
💡 Pro laiky
Představte si, že Věstonická venuše je malá soška nahé ženy, kterou někdo vyrobil z hlíny a vypálil v ohni před téměř 30 000 lety, v době, kdy po naší zemi ještě chodili mamuti. Je to jako první "keramika" na světě. Není to portrét konkrétní ženy, ale spíše symbol – možná plodnosti, mateřství nebo nějaké pravěké bohyně, protože má velmi zdůrazněné ženské tvary. Je výjimečná tím, že většina podobných sošek z té doby je vyřezaná z kamene nebo kosti. Na jejím povrchu se dokonce našel otisk prstu dítěte, které se jí dotklo, než hlína uschla a byla vypálena. Dnes je to jeden z největších pokladů České republiky.