Spartak Moskva
Obsah boxu
Šablona:Infobox fotbalový klub
FK Spartak Moskva (rusky: Футбольный клуб «Спартак-Москва») je profesionální fotbalový klub sídlící v Moskvě, hlavním městě 
Ruska. Je jedním z nejúspěšnějších a nejpopulárnějších klubů v zemi. Spartak je historicky známý pod přezdívkou Narodnaja komanda (Народная команда), což v překladu znamená "Lidový tým", protože na rozdíl od svých hlavních rivalů nebyl spojen s žádnou vládní institucí, jako byla armáda (CSKA Moskva) nebo tajná policie (Dynamo Moskva).
Klub byl založen v roce 1922 a své domácí zápasy hraje na stadionu Lukoil Arena (dříve Otkrytie Arena). Spartak je dvanáctinásobným mistrem Sovětského svazu a desetinásobným mistrem Ruska, což z něj činí nejúspěšnější klub v historii obou soutěží. Klubové barvy jsou červená a bílá.
📜 Historie
🌟 Založení a sovětská éra
Klub byl oficiálně založen 18. dubna 1922 skupinou sportovců z moskevské čtvrti Presňa pod názvem Moskevský sportovní kroužek (MKS). Klíčovou roli v jeho rané historii hráli čtyři bratři Starostinové – Nikolaj, Alexandr, Andrej a Pjotr. V roce 1935 navrhl Nikolaj Starostin nový název "Spartak" na počest Spartaka, thráckého gladiátora, který vedl povstání otroků proti Římské republice. Tento název měl symbolizovat ducha svobody a boje proti útlaku.
V sovětské éře se Spartak stal symbolem opozice vůči klubům spojeným se státní mocí. Jeho největším rivalem bylo Dynamo Moskva, klub podporovaný NKVD (později KGB), a CSKA Moskva, armádní klub. Zápasy mezi těmito týmy měly silný politický podtext. I přes politický tlak a perzekuci bratrů Starostinových, kteří byli posláni do gulagu, si Spartak udržel obrovskou popularitu po celém Sovětském svazu.
Pod vedením legendárních trenérů, jako byl Konstantin Beskov, klub praktikoval technický a kombinační fotbal, často označovaný jako "spartakovský styl". Během sovětské éry získal Spartak 12 ligových titulů a 10 sovětských pohárů. Mezi největší hvězdy patřili Igor Netto, kapitán sovětského týmu, který vyhrál Mistrovství Evropy ve fotbale 1960, a brankář Rinat Dasajev, považovaný za jednoho z nejlepších na světě v 80. letech.
🇷🇺 Ruská éra a dominance v 90. letech
Po rozpad Sovětského svazu se Spartak stal dominantní silou v nově vzniklé ruské lize. Pod vedením trenéra a pozdějšího prezidenta Olega Romanceva získal klub mezi lety 1992 a 2001 devět z deseti možných ligových titulů. Tým byl postaven na odchovancích a hráčích jako Jegor Titov, Andrej Tichonov, Dmitrij Aleničev (pozdější vítěz Ligy mistrů s FC Porto) a Ilja Cymbalar. Tento tým byl známý svým útočným a technickým stylem hry.
V evropských pohárech dosáhl Spartak v této éře také několika úspěchů, včetně postupu do semifinále Poháru mistrů evropských zemí v sezóně 1990/1991, semifinále Pohár vítězů pohárů v sezóně 1992/1993 a semifinále Pohár UEFA v sezóně 1997/1998.
📉 Ústup ze slávy a nová éra
Po roce 2001 nastal pro klub dlouhý ústup ze slávy. Spartak čekal na další ligový titul dlouhých 16 let. Během tohoto období se v klubu vystřídalo mnoho trenérů i hráčů, ale kýžený úspěch nepřicházel. Klub se potýkal s finančními problémy a nestabilitou ve vedení.
Zlom nastal až v sezóně 2016/2017, kdy Spartak pod vedením italského trenéra Massima Carrery nečekaně získal svůj desátý ruský titul. Tento triumf byl bouřlivě oslavován fanoušky po celé zemi. Důležitým milníkem bylo také otevření vlastního stadionu v roce 2014, Otkrytie Arena (později přejmenovaného na Lukoil Arena), což klubu poskytlo moderní zázemí a stabilní domácí prostředí.
📅 Současnost (do roku 2025)
Po mistrovské sezóně se Spartak snažil navázat na úspěch, ale výsledky byly proměnlivé. Klub se pravidelně umisťoval v horní polovině tabulky a bojoval o evropské poháry, ale na další titul nedosáhl. V roce 2022 klub, stejně jako ostatní ruské týmy, čelil sankcím od UEFA a FIFA v důsledku ruské invaze na Ukrajinu, což vedlo k jejich vyloučení z mezinárodních soutěží. V roce 2022 také došlo k významné změně ve vlastnické struktuře, kdy dlouholetý majitel Leonid Fedun prodal svůj podíl společnosti Lukoil. Podle údajů k roku 2025 se klub nadále soustředí na domácí soutěže a snaží se o návrat na vrchol ruského fotbalu.
🏟️ Stadion
Spartak Moskva hraje své domácí zápasy na stadionu Lukoil Arena, který se nachází v moskevské čtvrti Tušino. Stadion byl otevřen 5. září 2014 a jeho kapacita je 45 360 diváků. Před jeho otevřením byl Spartak jediným velkým moskevským klubem bez vlastního stadionu a po desetiletí hrál své zápasy především na stadionu Lužniki nebo na jiných moskevských stadionech.
Stadion hostil zápasy Konfederační pohár FIFA 2017 a Mistrovství světa ve fotbale 2018, včetně čtyř zápasů základní skupiny a jednoho osmifinále. Fasáda stadionu je tvořena stovkami malých panelů ve tvaru diamantu, které mohou měnit barvu a zobrazovat různé animace, což je odkaz na klubový znak. U stadionu stojí monumentální socha gladiátora Spartaka.
🛡️ Klubové symboly a barvy
- Barvy: Tradičními barvami klubu jsou červená a bílá. Červená symbolizuje boj a vášeň, bílá eleganci a fair play. Dresy jsou typicky červené s bílým příčným pruhem přes hruď.
- Znak: Klubový znak má tvar červeného kosočtverce s bílým okrajem, uprostřed kterého je bílé stylizované písmeno "С" (S jako Spartak) a fotbalový míč. Tento design byl vytvořen Nikolajem Starostinem a je jedním z nejznámějších sportovních log v Rusku.
- Přezdívka: Nejznámější přezdívka je Narodnaja komanda (Lidový tým), která odráží jeho původ jako klubu obyčejných lidí. Méně formální, ale velmi rozšířená přezdívka je Mjaso (Maso), která pochází z 20. let, kdy byl klub sponzorován družstvem pracovníků v masném průmyslu.
🏆 Úspěchy
Spartak Moskva je jedním z nejdekorovanějších klubů v historii ruského a sovětského fotbalu.
Domácí soutěže
- Mistr Sovětského svazu (12×):
* 1936 (podzim), 1938, 1939, 1952, 1953, 1956, 1958, 1962, 1969, 1979, 1987, 1989
- Mistr Ruska (10×):
* 1992, 1993, 1994, 1996, 1997, 1998, 1999, 2000, 2001, 2016/17
- Vítěz Sovětského poháru (10×):
* 1938, 1939, 1946, 1947, 1950, 1958, 1963, 1965, 1971, 1992
- Vítěz Ruského poháru (4×):
* 1994, 1998, 2003, 2022
* 2017
Mezinárodní soutěže
* Semifinále (1990/91)
* Semifinále (1997/98)
* Semifinále (1992/93)
👥 Slavní hráči a trenéři
⭐ Legendy klubu
- Nikolaj Starostin – Zakladatel a symbol klubu.
- Igor Netto – Legendární kapitán z 50. a 60. let, olympijský vítěz a mistr Evropy.
- Fjodor Čerenkov – Technický génius a idol fanoušků, držitel rekordu v počtu startů za klub.
- Rinat Dasajev – Jeden z nejlepších brankářů světa 80. let.
- Oleg Romancev – Jako hráč i trenér ztělesnění úspěchů v 90. letech.
- Jegor Titov – Klíčový záložník a kapitán dominantního týmu 90. let a počátku 21. století.
- Andrej Tichonov – Univerzální hráč a další ikona 90. let.
- Nemanja Vidić – Srbský obránce, který se přes Spartak dostal do Manchesteru United.
- Quincy Promes – Nizozemský útočník, klíčová postava při zisku titulu v roce 2017 a jeden z nejlepších cizinců v historii klubu.
👔 Významní trenéři
- Konstantin Beskov – Tvůrce "spartakovského stylu" v 70. a 80. letech.
- Oleg Romancev – Architekt dominance v 90. letech.
- Massimo Carrera – Italský trenér, který dovedl klub k titulu po 16 letech v roce 2017.
🔥 Rivalita
Největší a nejvyhrocenější rivalita Spartaku je s klubem CSKA Moskva. Jejich vzájemný zápas je znám jako Glavnoje derbi (Hlavní derby) a je považován za nejdůležitější zápas v ruském fotbale. Soupeření má kořeny v sovětské éře, kdy Spartak reprezentoval "lid" a CSKA armádu.
Historicky významná je také rivalita s Dynamo Moskva, klubem spojeným s bezpečnostními složkami. V posledních desetiletích nabrala na síle také rivalita s kluby Zenit Petrohrad a Lokomotiv Moskva, které se staly hlavními konkurenty v boji o ligový titul.
🏒 Ostatní sporty
Jméno Spartak Moskva nenese pouze fotbalový klub. Existuje celá sportovní společnost Spartak, která zahrnuje kluby v různých sportech. Nejznámější je hokejový klub HC Spartak Moskva, který hraje v Kontinentální hokejové lize (KHL) a je čtyřnásobným mistrem Sovětského svazu. Dále existují úspěšné kluby v futsalu, plážovém fotbale a dalších sportech.
🤔 Pro laiky
Představte si Spartak Moskva jako klub, který byl v dobách Sovětského svazu symbolem pro obyčejné lidi. Zatímco ostatní velké kluby patřily státním institucím – jeden armádě (CSKA Moskva), druhý tajné policii (Dynamo Moskva) – Spartak byl "klubem z ulice". Neměl za sebou mocnou organizaci, ale měl obrovskou podporu fanoušků po celé zemi. Proto se mu říká "Lidový tým".
Jeho herní styl byl vždy zaměřen na techniku, krátké přihrávky a chytrost, což bylo v kontrastu se silovým a disciplinovaným fotbalem jeho rivalů. I po pádu komunismu si udržel status nejpopulárnějšího klubu v Rusku. Pro jeho fanoušky není Spartak jen fotbalový tým, ale součást identity a symbol nezávislosti.