Karma

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - Koncept Karma (v sanskrtu कर्म, v páli kamma) je ústřední koncept indických náboženství (především hinduismu, buddhismu, džinismu a sikhismu), který označuje etický přírodní zákon příčiny a následku. Podle tohoto principu každý čin, slovo a myšlenka jednotlivce (příčina) nevyhnutelně vede k odpovídajícímu následku, který se projeví buď v tomto, nebo v některém z budoucích životů. Karma není systémem božské odměny a trestu, ale spíše neosobním, přirozeným zákonem, který řídí cyklus znovuzrození (samsára). Cílem duchovní praxe v těchto tradicích je často vymanění se z tohoto cyklu a dosažení osvobození (mókša nebo nirvána).

📜 Etymologie a původ

Slovo karma pochází ze sanskrtského kořene kṛ, což znamená "dělat", "činit" nebo "vykonávat". Doslovně tedy znamená "čin" nebo "skutek". Ačkoliv se myšlenky o následcích činů objevují již v nejstarších védských textech, jako je Rgvéda, plně rozvinutý koncept karmy spojený s reinkarnací se objevuje až v pozdějších textech, především v Upanišadách (přibližně 800–400 př. n. l.). Zde je karma představena jako univerzální princip, který vysvětluje osud jednotlivce a rozdíly mezi lidmi. Tento koncept byl dále systematicky rozpracován v jednotlivých filosofických a náboženských školách starověké Indie.

⚖️ Základní principy

Jádrem konceptu karmy je myšlenka, že vesmír je morálně spravedlivý a že žádný čin nezůstane bez následku. Tento zákon funguje automaticky a neosobně, podobně jako fyzikální zákony (např. gravitace).

Zákon příčiny a následku: Každý úmyslný čin (karma) vytváří "otisk" nebo "semeno" (bídža) v mysli jedince. Tato semena v budoucnu dozrají jako karmický následek (vipáka), který se projeví jako životní okolnosti, zkušenosti, štěstí či utrpení.
Role úmyslu (Cetanā): Zejména v buddhismu je kladen obrovský důraz na úmysl, který za činem stojí. Neúmyslný čin má mnohem menší nebo žádnou karmickou váhu. Karma je tedy primárně etickým zákonem spojeným s vůlí a záměrem.
Není to osud: Karma není totéž co předurčení nebo osud (fatalismus). Jedinec má svobodnou vůli a svými současnými činy může ovlivnit svou budoucnost a zmírnit následky minulých činů. Karma tedy není rigidní determinismus, ale dynamický proces, který dává člověku zodpovědnost za vlastní život.
Časová prodleva: Následky činů se nemusí projevit okamžitě. Mohou dozrát v tomto životě, v příštím životě nebo v některém z mnoha dalších budoucích životů. To vysvětluje, proč se dobrým lidem někdy dějí špatné věci a naopak.

🕉️ Karma v hinduismu

V hinduismu je karma úzce spjata s konceptem dharmy (správného jednání, povinnosti) a cyklem znovuzrození samsáry. Cílem je dosáhnout mókši, tedy osvobození z tohoto cyklu. Hinduistické texty, jako je Bhagavadgíta, rozlišují několik druhů karmy:

Saňčita karma: Celkový souhrn všech karmických následků nashromážděných z minulých životů, které dosud nedozrály. Je to jakýsi "karmický účet" jedince.
Prárabdha karma: Část saňčita karmy, která dozrála a projevuje se v současném životě. Určuje základní životní podmínky, jako je rodina, do které se člověk narodí, tělesné predispozice a hlavní životní události. Tuto karmu nelze změnit, lze ji pouze prožít.
Krijamána karma: Karma, kterou jedinec vytváří svými činy v přítomném okamžiku. Tyto činy ovlivní jeho budoucnost v tomto i v příštích životech.
Ágámí karma: Nová karma, která vzniká z krijamána karmy a bude přidána k saňčita karmě, aby dozrála v budoucnosti.

Podle některých interpretací karma v hinduismu také vysvětluje a ospravedlňuje kastovní systém (varnášrama dharma), kdy pozice jedince ve společnosti je považována za následek jeho činů v minulých životech.

☸️ Karma v buddhismu

Buddhismus klade největší důraz na psychologický aspekt karmy, zejména na úmysl (cetanā). Buddha prohlásil: "Úmysl, mniši, nazývám karmou. Když má člověk úmysl, jedná tělem, řečí a myslí."

Kušala a Akušala: Činy jsou děleny na prospěšné (kušala), které vedou ke štěstí a příznivému znovuzrození, a neprospěšné (akušala), které vedou k utrpení. Prospěšné činy jsou motivovány štědrostí, laskavostí a moudrostí, zatímco neprospěšné jsou motivovány chamtivostí, nenávistí a nevědomostí.
Pohon samsáry: Karma je hlavní silou, která udržuje bytosti v cyklu samsáry, nekonečném koloběhu zrození, utrpení, smrti a znovuzrození.
Cesta k nirváně: Cílem buddhistické praxe, zejména Ušlechtilé osmidílné stezky, je zastavit vytváření nové karmy a vyčerpat tu starou. Dosažením nirvány se jedinec vymaní z cyklu samsáry a tím i z působení zákona karmy.
Karma a znovuzrození: Na rozdíl od hinduismu buddhismus neučí o existenci věčné duše (átman), která by se převtělovala. Místo toho hovoří o nepřetržitém proudu vědomí (viňňána), který je karmicky podmíněn a přechází z jednoho života do druhého, podobně jako plamen svíčky zapaluje další svíčku.

जैन Karma v džinismu

Džinismus má unikátní a materialistické pojetí karmy. Karma zde není jen neviditelný zákon, ale je chápána jako skutečná, byť velmi jemná, fyzická substance (karma-pudgala). Tyto karmické částice se vznášejí ve vesmíru a jsou přitahovány k duši (džíva) na základě jejích činů, slov a myšlenek.

Znečištění duše: Karmické částice ulpívají na duši a znečišťují ji, čímž zakrývají její přirozené vlastnosti, jako je nekonečné poznání, vnímání a blaženost.
Cíl praxe: Cílem džinistické praxe, zejména přísného asketismu a dodržování principu ahinsy (nenásilí), je dvojí:

   1.  Samvara: Zastavit přítok nových karmických částic.
   2.  Nirdžara: Očistit duši od již nahromaděné karmy.

Osvobození (Mókša): Když je duše zcela očištěna od všech karmických částic, stává se lehkou, stoupá na vrchol vesmíru (Siddhašila) a setrvává tam navždy ve stavu dokonalé blaženosti a vševědoucnosti.

☬ Karma v sikhismu

Sikhismus také přijímá koncept karmy a reinkarnace. Věří, že jedinec je zodpovědný za své činy a že tyto činy určují jeho osud v tomto i budoucích životech. Klíčovým rozdílem je však důraz na Boží milost (nadar nebo kirpa).

Podle sikhské víry může Boží milost zrušit nebo zmírnit karmické dluhy jedince. Osvobození (mukti) není dosaženo pouze dobrými skutky, ale především oddaností Bohu, meditací na Boží jméno (Nām Simran) a nesobeckou službou (sēvā). Karma je tedy vnímána v kontextu vztahu jedince s Bohem, který je konečným soudcem a zdrojem milosti.

🌍 Karma v západní kultuře

V západním světě se koncept karmy stal populárním zejména od 20. století, často však ve zjednodušené a sekularizované podobě. Běžně se chápe jako princip "co zaseješ, to sklidíš" nebo "co se do lesa volá, to se z lesa ozývá", aplikovaný na jediný život.

Popkulturní karma: Často je spojována s okamžitou spravedlností ("instant karma"), kdy je negativní čin rychle následován trestem.
New Age: V hnutích New Age je karma často interpretována jako energie nebo vibrace, kterou člověk vysílá do vesmíru a která se mu vrací.
Odklon od reinkarnace: Západní pojetí často ignoruje klíčový prvek reinkarnace a cyklu samsáry, čímž se významově vzdaluje od původních indických tradic.

🤔 Kritika a interpretace

Koncept karmy byl v průběhu dějin předmětem kritiky i různých interpretací.

Sociální ospravedlnění: Kritici tvrdí, že karma byla historicky zneužívána k ospravedlnění sociální nerovnosti, utrpení a kastovního systému. Argument, že něčí bída je výsledkem jeho minulých činů, může vést k pasivitě a nedostatku soucitu.
Problém svobodné vůle: Filosofové diskutují o napětí mezi karmickým determinismem a svobodnou vůlí. Většina indických tradic však tvrdí, že karma není osud – minulá karma sice ovlivňuje přítomnost, ale svobodná vůle v přítomnosti utváří budoucnost.
Vysvětlení utrpení: Pro věřící slouží karma jako racionální vysvětlení existence zla a utrpení ve světě (viz teodicea). Poskytuje morální rámec, ve kterém má každá zkušenost svůj smysl a původ.

💡 Pro laiky

Představte si karmu jako vesmírný zákon akce a reakce, ale pro morální činy. Není to žádný soudce na obláčku, který vás trestá nebo odměňuje. Je to spíše jako zahradničení:

**Sázení semínek:** Každý váš čin, slovo nebo i jen silná myšlenka je jako zasazení semínka. Laskavý skutek je jako zasazení semínka jabloně. Zlý skutek je jako zasazení semínka jedovatého břečťanu.
**Čas na růst:** Stejně jako semínko potřebuje čas, aby vyrostlo, i následky vašich činů se nemusí projevit hned. Některé "plody" sklidíte ještě v tomto životě, jiné až v životech příštích.
**Sklizeň:** Až přijde čas, nevyhnutelně sklidíte to, co jste zaseli. Ze semínka jabloně vyroste jabloň a vy budete mít sladké ovoce (štěstí, dobré podmínky). Z břečťanu vyroste břečťan a vy se o něj popálíte (utrpení, nepříjemnosti).

Klíčové je, že máte vždy na výběr, jaká semínka budete sázet právě teď. I když máte zahradu plnou plevele z minulosti, můžete začít sázet květiny a ovocné stromy, a tím svou budoucnost změnit. Karma tedy není o trestu, ale o zodpovědnosti za vlastní štěstí.

Šablona:Aktualizováno