Oblast (zeměpis)
Obsah boxu
Šablona:Infobox administrativní jednotka Oblast je termín používaný v řadě slovanských a postsovětských zemí pro označení vyšší administrativní jednotky. V závislosti na konkrétní zemi může představovat správní celek první úrovně (přímo podřízený centrální vládě) nebo druhé úrovně. Slovo "oblast" je slovanského původu a v češtině znamená "území" nebo "region".
Tento typ administrativního dělení je typický především pro země bývalého Sovětského svazu, kde tvořil základní stavební kámen územní správy. Po rozpadu SSSR si mnohé nástupnické státy tento systém ponechaly, i když jej často reformovaly. Mimo postsovětský prostor se termín používá také v Bulharsku.
📜 Etymologie a historie
Slovo oblast pochází z praslovanského kořene *ob-vold-tь, který souvisí se slovem "vládnout" nebo "ovládat". Doslova tedy označuje území pod něčí vládou či správou. V historickém kontextu se tento termín začal systematicky používat v Ruském impériu v 18. a 19. století pro označení rozsáhlých, často nově připojených nebo řídce osídlených území, která se lišila od tradičních gubernií.
Systematické a plošné zavedení oblastí jako klíčové administrativní jednotky je však spojeno především s érou Sovětského svazu. V rámci politiky korenizace a administrativních reforem ve 20. a 30. letech 20. století byly oblasti zavedeny ve většině svazových republik. Jejich hranice byly často kresleny s ohledem na národnostní, ekonomické i politické faktory. Tento systém byl navržen tak, aby umožňoval centralizovanou kontrolu z Moskvy a zároveň poskytoval zdánlivou autonomii na regionální úrovni. Po druhé světové válce byl tento model rozšířen i na některé země východního bloku.
🌍 Geografické a politické vymezení
Postavení oblasti v administrativní hierarchii se liší stát od státu. Lze rozlišit dva základní modely:
- Jednotka první úrovně: V unitárních státech, jako jsou Ukrajina, Bělorusko nebo Bulharsko, představují oblasti nejvyšší stupeň administrativního dělení. Jsou přímo podřízeny centrální vládě a jejich představitelé jsou obvykle jmenováni hlavou státu nebo vládou. V tomto smyslu jsou ekvivalentem krajů v Česku nebo vojvodství v Polsku.
- Jednotka druhé úrovně (federální subjekt): Ve federativních státech, především v Ruské federaci, jsou oblasti jedním z typů federálních subjektů. Mají vlastní legislativní a výkonné orgány (oblastní dumu a gubernátora), ale jejich pravomoci jsou vymezeny federální ústavou. V ruském systému jsou postaveny na roveň krajům, republikám nebo federálním městům, ačkoliv republiky mají symbolicky vyšší status (např. vlastní ústavu a úřední jazyk).
V čele oblasti obvykle stojí gubernátor nebo předseda oblastní státní správy, který je buď volen v přímých volbách, nebo jmenován centrální vládou.
🗺️ Oblasti v jednotlivých zemích
Systém oblastí je využíván v několika zemích, přičemž v každé má svá specifika.
Rusko
V Ruské federaci je oblast (rusky: область) jedním z nejběžnějších typů federálního subjektu. K roku 2025 existuje v Rusku 48 oblastí. Nemají takovou míru autonomie jako republiky (např. nemohou stanovit vlastní úřední jazyk), ale mají vlastní zákonodárný sbor (oblastní duma) a voleného gubernátora. Mezi nejznámější patří:
- Moskevská oblast – obklopuje hlavní město Moskvu, která je však samostatným federálním subjektem.
- Leningradská oblast – obklopuje Petrohrad, který je rovněž samostatným federálním subjektem.
- Sverdlovská oblast – významné průmyslové centrum na Uralu s hlavním městem Jekatěrinburgem.
- Kaliningradská oblast – ruská exkláva mezi Polskem a Litvou.
- Sachalinská oblast – zahrnuje ostrov Sachalin a Kurilské ostrovy.
Ukrajina
Na Ukrajině je oblast (ukrajinsky: область) základní administrativní jednotkou první úrovně. Celé území Ukrajiny (s výjimkou Autonomní republiky Krym a měst se zvláštním statusem) je rozděleno do 24 oblastí. Města Kyjev a Sevastopol mají status srovnatelný s oblastí. V čele oblasti stojí předseda oblastní státní správy (hovorově gubernátor), kterého jmenuje a odvolává prezident Ukrajiny. Příklady ukrajinských oblastí:
Bělorusko
Bělorusko je rozděleno do 6 oblastí (bělorusky: вобласць) a hlavního města Minsk, které má zvláštní status. Oblasti jsou nejvyššími administrativními jednotkami země. Jsou to:
Kazachstán
V Kazachstánu se pro administrativní jednotku první úrovně používá termín oblys (kazašsky: облыс), což je přímý ekvivalent slova oblast. Země je rozdělena do 17 oblastí a tří měst republikového významu (Almaty, Astana, Šymkent).
Bulharsko
Bulharsko je od roku 1999 rozděleno do 28 oblastí (bulharsky: област). Toto dělení nahradilo starší systém devíti větších okruhů z komunistické éry. Bulharské oblasti jsou menší než jejich protějšky v postsovětských zemích a jejich hlavním účelem je implementace regionální politiky státu. Jsou pojmenovány podle svých správních center, např. Oblast Sofie-město, Oblast Plovdiv, Oblast Varna.
Bývalé použití
Kromě výše zmíněných zemí existovaly oblasti i v dalších svazových republikách SSSR. Po získání nezávislosti některé země tento termín opustily a nahradily ho jinými názvy (např. Gruzie zavedla regiony mchare, Litva kraje apskritis).
⚙️ Pro laiky
Představte si, že stát je jako velký dům. Oblasti jsou pak jako jednotlivé velké pokoje nebo celá patra v tomto domě. Každý takový "pokoj" má svého správce (gubernátora) a určitá vlastní pravidla, ale všechny dohromady tvoří jeden celek – stát, který se řídí hlavními "domovními" pravidly (ústavou).
V některých zemích, jako je Ukrajina nebo Bělorusko, jsou tyto "pokoje" hlavními a téměř jedinými částmi domu (kromě hlavního města). V jiných, jako je Rusko, je dům složitější. Jsou v něm sice "pokoje" zvané oblasti, ale vedle nich existují i jiné typy místností, například "republiky", které mají trochu více svobody a mohou si třeba vymalovat jinou barvou nebo mít vlastní vlajku. Všechny jsou ale součástí jednoho velkého ruského domu. Termín "oblast" tedy jednoduše označuje velký správní díl země, podobně jako v Česku používáme slovo "kraj".