Alláh
Obsah boxu
Alláh (arabsky الله, v přepisu Allāh) je arabské slovo označující jediného a svrchovaného Boha. Ačkoliv je termín nejčastěji spojován s islámem, kde představuje ústřední a nejdůležitější koncept, používají jej také arabsky mluvící křesťané a židé pro označení Boha v Bibli. V islámském pojetí je Alláh stvořitelem, udržovatelem, soudcem a vládcem celého vesmíru. Základním pilířem islámské víry je koncept Tawhíd, který zdůrazňuje absolutní jedinost a jedinečnost Boha, jenž nemá žádné společníky, potomky ani sobě rovné.
Muslimové věří, že Alláh je tentýž Bůh, kterého uctívali všichni proroci, včetně Adama, Noema, Abraháma, Mojžíše a Ježíše. Poselství těchto proroků bylo podle islámu završeno prorokem Mohamedem, jemuž Alláh zjevil Korán.
📜 Etymologie a původ slova
Slovo Alláh je považováno za kontrakci (stažení) arabského určitého členu al- (ال) a slova ilāh (إله), které znamená "bůh" nebo "božstvo". Výsledný tvar al-ilāh tedy doslova znamená "ten Bůh" nebo "jediný Bůh". Tato etymologie podtrhuje monoteistický charakter islámu.
Lingvisticky je slovo příbuzné s jinými semitskými termíny pro Boha. V hebrejštině se používají slova El a Eloah (množné číslo Elohim), v aramejštině, jazyce Ježíše Krista, zní slovo pro Boha Alaha. To dokazuje společný kořen v protosemitském slově *ʾil-.
Užívání slova Alláh předcházelo vzniku islámu. V předislámské Arábii byl Alláh uznáván jako nejvyšší, stvořitelský bůh v polyteistickém panteonu uctívaném v Ka'bě v Mekce. Byl však vnímán jako vzdálená bytost a lidé se obraceli spíše na menší božstva a bohyně (např. Al-Lát, Al-Uzzá a Manát), které považovali za jeho dcery a prostředníky. Prorok Mohamed toto polyteistické uctívání odmítl a obnovil víru v jediného Boha, Alláha.
☪️ Koncept v islámu
Pojetí Alláha v islámu je komplexní a je definováno především v Koránu a sunně (tradici proroka Mohameda).
☝️ Tawhíd: Absolutní jedinost
Tawhíd (توحيد) je nejdůležitějším konceptem v islámu a představuje první část islámského vyznání víry, šahády: "Není boha kromě Boha (Alláha)...". Znamená to víru v absolutní jedinost a nedělitelnost Boha. Tawhíd má několik rovin:
- Tawhíd ar-rubúbíja: Víra, že Alláh je jediným Pánem, Stvořitelem a Udržovatelem vesmíru.
- Tawhíd al-ulúhíja: Víra, že pouze Alláh je hoden uctívání. Veškeré modlitby, prosby a náboženské úkony musí směřovat pouze k Němu.
- Tawhíd al-asmá wa-s-sifát: Víra v Alláhova jména a atributy tak, jak jsou popsány v Koránu a sunně, bez jejich popírání, pozměňování, přirovnávání ke stvoření nebo dotazování se "jak".
Jakékoliv porušení Tawhídem, například uctívání někoho nebo něčeho jiného vedle Alláha, je považováno za největší hřích v islámu, známý jako širk (přidružování).
📖 Alláh v Koránu
Korán popisuje Alláha jako bytost, která je zároveň transcendentní (nepodobná ničemu stvořenému) i imanentní (blízká svému stvoření). Súra Al-Ichlás (Upřímnost víry) shrnuje základní islámskou teologii:
Rci: „On, Alláh, je jedinečný, Alláh, sám o sobě věčný. Neplodil a nebyl zplozen a není nikoho, kdo je mu roven.“ (Korán 112:1-4)
Alláh je popisován jako všemohoucí, vševědoucí a všudypřítomný. Zná nejskrytější myšlenky člověka a je mu "blíže než jeho krční tepna" (Korán 50:16). Zároveň je spravedlivým soudcem, který bude v Soudný den (Jawn al-Qijáma) soudit všechny lidi podle jejich skutků. Klíčovým atributem, který je v Koránu neustále zdůrazňován, je jeho milosrdenství (rahma). Každá súra Koránu (kromě deváté) začíná formulí Basmaly: "Ve jménu Boha milosrdného, slitovného" (Bismilláhi r-rahmáni r-rahím).
📜 99 jmen Alláha
Islámská tradice učí, že Alláh má nejméně 99 krásných jmen (al-asmá al-husná), která odhalují jeho atributy a vlastnosti. Tato jména nejsou oddělené entity, ale různé aspekty jediné božské podstaty. Muslimové jsou povzbuzováni, aby tato jména používali ve svých modlitbách a rozjímání. Mezi nejznámější jména patří:
- Ar-Rahmán: Milosrdný
- Ar-Rahím: Slitovný
- Al-Malik: Vládce, Král
- Al-Quddús: Svatý
- As-Salám: Mír
- Al-Cháliq: Stvořitel
- Al-Ghafúr: Odpouštějící
- Al-Alím: Vševědoucí
- Al-Hakam: Soudce
- Al-Wadúd: Milující
✝️✡️ Vztah k ostatním abrahámovským náboženstvím
Islám se považuje za pokračovatele a završení tradice judaismu a křesťanství. Muslimové věří, že Alláh je tentýž Bůh, kterého uctívají židé (jako Jahve nebo Elohim) a křesťané (jako Bůh Otec). Korán explicitně uvádí:
A nedejte se do sporu s vlastníky Písma, leda způsobem nejlepším... A rcete: „Uvěřili jsme v to, co bylo sesláno nám, i v to, co bylo sesláno vám. Bůh náš i Bůh váš je jeden a my se do vůle Jeho odevzdáváme.“ (Korán 29:46)
Hlavní teologické rozdíly spočívají v chápání Boží přirozenosti:
- S judaismem: Islám sdílí s judaismem přísný a nekompromisní monoteismus. Obě náboženství odmítají jakékoliv zpodobňování Boha a zdůrazňují jeho absolutní jednotu.
- S křesťanstvím: Největší rozpor spočívá v křesťanské nauce o Svaté Trojici a božství Ježíše Krista. Z pohledu islámu je víra v Trojici (Bůh Otec, Syn a Duch svatý) formou hříchu širk, protože narušuje absolutní jedinost Boha. Ježíš (arabsky Ísá) je v islámu považován za jednoho z největších proroků Alláha, nikoliv za jeho syna nebo vtělení.
Je důležité poznamenat, že arabsky mluvící křesťané a židé běžně používají slovo "Alláh" ve svých bohoslužbách, modlitbách a biblických překladech. Například v arabském překladu Bible začíná Genesis slovy: "Na počátku stvořil Alláh nebe a zemi."
🎨 Zobrazování a symbolika
V islámu panuje silná tradice anikonismu, tedy zákazu zobrazování živých bytostí, a zejména Boha. Tento zákaz vychází z obavy, aby se zobrazení nestalo předmětem uctívání (modloslužby), což by bylo v přímém rozporu s principem Tawhíd.
Místo obrazů se Boží přítomnost a krása v islámském umění vyjadřuje jinými způsoby:
- Kaligrafie: Umělecké ztvárnění jména Alláh, jeho 99 jmen nebo veršů z Koránu je nejvyšší formou islámského umění. Zdobí mešity, domy i veřejná prostranství.
- Arabeska: Složité geometrické a rostlinné vzory symbolizují nekonečnost, všudypřítomnost a dokonalý řád Božího stvoření.
- Architektura: Velkolepost a harmonie islámské architektury, zejména mešit s jejich kupolemi a minarety, má evokovat majestátnost a transcendentnost Alláha.
💡 Pro laiky
- Kdo je Alláh?
Alláh je jednoduše arabské slovo pro "Boha". Je to jméno pro jediného Boha, kterého uctívají muslimové. Důležité je, že muslimové věří, že je to ten samý Bůh, kterého uctívají i židé a křesťané.
- Proč se mu říká Alláh a ne Bůh?
V arabštině je "Alláh" standardní slovo pro Boha, podobně jako v češtině "Bůh", v angličtině "God" nebo ve španělštině "Dios". I arabští křesťané ve svých kostelích a Biblích říkají "Alláh". V češtině se tento termín vžil především pro označení Boha v kontextu islámu.
- Jak si ho muslimové představují?
Muslimové si Boha nepředstavují v žádné konkrétní podobě, ať už lidské nebo zvířecí. Věří, že je naprosto jedinečný a nepodobá se ničemu, co známe z našeho světa. Právě proto v mešitách nenajdete žádné obrazy ani sochy Boha. Místo toho se jeho přítomnost vyjadřuje přes umění krásného písma (kaligrafii) a geometrické vzory.
- Co je na víře v Alláha nejdůležitější?
Absolutně nejdůležitější je víra, že je jen jeden jediný (princip Tawhíd). Nemá žádné partnery, děti ani pomocníky. Druhým klíčovým prvkem je jeho nekonečné milosrdenství a slitování. Muslimové věří, že i když je Alláh spravedlivý soudce, jeho milosrdenství vždy převažuje nad jeho hněvem.