SMER – sociálna demokracia

SMER – sociálna demokracia (zkratka SMER-SD, do roku 2004 SMER) je slovenská politická strana, která od svého vzniku v roce 1999 patří mezi nejvýznamnější politické subjekty na Slovensku. Stranu založil a po celou dobu její existence vede Robert Fico, čtyřnásobný předseda vlády Slovenské republiky.

Ideologicky se strana profiluje jako sociální demokracie, avšak v průběhu let absorbovala silné prvky levicového populismu, nacionalismu a sociálního konzervatismu. Během své existence byla opakovaně nejsilnější vládní stranou a její předseda Robert Fico se stal nejdéle sloužícím premiérem v historii samostatného Slovenska. Strana je však také spojována s řadou politických a korupčních skandálů, které vyvrcholily po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové v roce 2018.

⏳ Historie

Vznik a vzestup (1999–2006)

Stranu SMER založil 8. listopadu 1999 populární politik Robert Fico poté, co opustil postkomunistickou Stranu demokratickej ľavice (SDĽ). Původně se strana prezentovala jako moderní strana "třetí cesty", která se snažila překonat tradiční dělení na pravici a levici. V parlamentních volbách v roce 2002 získala 13,46 % hlasů a stala se třetí nejsilnější stranou, avšak zůstala v opozici vůči druhé vládě Mikuláše Dzurindy.

V roce 2004 se SMER sloučil s několika menšími levicovými stranami, včetně původní SDĽ, Sociálnodemokratické strany Slovenska (SDSS) a Sociálnodemokratické alternativy (SDA). Tímto krokem se strana jasně přihlásila k sociálnědemokratickému směřování a změnila název na SMER – sociálna demokracia.

První vláda Roberta Fica (2006–2010)

V parlamentních volbách v roce 2006 SMER-SD drtivě zvítězil se ziskem 29,14 % hlasů. Robert Fico sestavil vládní koalici s nacionalistickou Slovenskou národnou stranou (SNS) a Hnutím za demokratické Slovensko (ĽS-HZDS) Vladimíra Mečiara. Tato koalice byla v Evropě vnímána kontroverzně, což vedlo k dočasnému pozastavení členství SMERu ve Straně evropských socialistů (PES). Během tohoto období Slovensko přijalo euro (1. ledna 2009).

V opozici a drtivé vítězství (2010–2016)

Ačkoliv SMER-SD zvítězil i ve volbách v roce 2010 se ziskem 34,8 % hlasů, nepodařilo se mu sestavit vládu. Moc převzala středopravicová koalice vedená Ivetou Radičovou. Její vláda se však po roce a půl rozpadla kvůli neshodám ohledně tzv. eurovalovu.

V následných předčasných volbách v roce 2012 dosáhl SMER-SD historického úspěchu, když získal 44,41 % hlasů a 83 ze 150 poslaneckých mandátů. To straně umožnilo sestavit první jednobarevnou vládu v historii samostatného Slovenska.

Třetí vláda a krize (2016–2020)

Ve volbách v roce 2016 strana opět zvítězila, i když se ziskem 28,28 % hlasů a 49 mandátů výrazně oslabila. Robert Fico sestavil svou třetí vládu v koalici se stranami SNS, Most-Híd a #SIEŤ (která se brzy rozpadla).

Klíčovým zlomem se stala únorová vražda investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové v roce 2018. Kuciak psal o propojení italské mafie 'Ndrangheta na osoby blízké úřadu vlády. Tato událost vyvolala největší masové protesty na Slovensku od roku 1989, které vedly k rezignaci ministra vnitra Roberta Kaliňáka a nakonec i samotného premiéra Roberta Fica. V čele vlády ho nahradil místopředseda SMERu-SD Peter Pellegrini.

Rozkol a opoziční léta (2020–2023)

Ve volbách v roce 2020 strana zaznamenala výrazný propad, získala jen 18,29 % hlasů a odešla do opozice. Vnitřní napětí mezi křídlem Roberta Fica a populárnějším Peterem Pellegrinim vyústilo v Pellegriniho odchod. Ten v roce 2020 založil novou stranu HLAS – sociálna demokracia, kam ho následovala část poslanců SMERu-SD.

Během opozičního působení, zejména v období pandemie covidu-19, se SMER-SD pod Ficovým vedením výrazně zradikalizoval. Přijal ostrou protivládní, antisystémovou a dezinformační rétoriku.

Návrat k moci a současnost (od 2023)

V předčasných volbách v roce 2023 SMER-SD zvítězil se ziskem 22,94 % hlasů. Robert Fico se stal počtvrté premiérem a sestavil vládu s Hlasem-SD a SNS. Nová vláda okamžitě začala prosazovat kontroverzní změny, zejména v oblasti trestního práva (zrušení Úřadu speciální prokuratury) a personální změny ve státních institucích a veřejnoprávních médiích. Zahraničněpolitický kurz se posunul k větší kritice Evropské unie a Severoatlantické aliance a k vstřícnějším postojům vůči Rusku.

Dne 15. května 2024 byl na premiéra Roberta Fica spáchán atentát ve městě Handlová, který přežil s vážnými zraněními. Tento čin hluboce otřásl slovenskou společností a dočasně paralyzoval politickou scénu.

🧭 Ideologie a politický program

Oficiálně se SMER-SD hlásí k hodnotám sociální demokracie. Mezi klíčové body programu patří silný sociální stát, ochrana práv zaměstnanců, bezplatné školství a zdravotnictví a podpora sociálně slabších vrstev.

V praxi je však ideologie strany mnohem komplexnější a často se mění podle politické situace. Strana využívá silné prvky levicového populismu, kdy se staví do role ochránce "obyčejných lidí" proti "elitám", Bruselu, médiím a nevládním organizacím.

Zejména po roce 2015 strana výrazně posílila svou nacionalistickou a sociálně konzervativní rétoriku, především v tématech migrace, práv LGBT komunity a národní suverenity. V zahraniční politice prosazuje tzv. "suverénní politiku všech čtyř světových stran", což v praxi po roce 2023 znamená oslabení vazeb na západní spojence a hledání bližších vztahů s Ruskem a Čínou.

🗳️ Volební výsledky

Výsledky v parlamentních volbách do Národní rady Slovenské republiky:

Rok voleb	Hlasy (%)	Počet mandátů	Umístění	Pozice
2002	13,46 %	25	3.	Opozice
2006	29,14 %	50	1.	Vláda (s SNS a ĽS-HZDS)
2010	34,80 %	62	1.	Opozice
2012	44,41 %	83	1.	Samostatná vláda
2016	28,28 %	49	1.	Vláda (s SNS, Most-Híd a #SIEŤ)
2020	18,29 %	38	2.	Opozice
2023	22,94 %	42	1.	Vláda (s Hlas-SD a SNS)

⚔️ Kontroverze a kritika

Strana SMER-SD je po většinu své existence spojována s řadou závažných kontroverzí:

• Podezření z korupce a klientelismu: Vlády SMERu-SD byly opakovaně kritizovány za netransparentní zadávání státních zakázek, údajné napojení na oligarchické skupiny a rozsáhlou korupci. Mezi nejznámější kauzy patří Kauza Gorila, kauza Bašternák nebo podezření z rozkrádání eurofondů.
• Vražda Jána Kuciaka: Vražda novináře a jeho snoubenky v roce 2018 odhalila podezření na propojení organizovaného zločinu s nejvyššími patry slovenské politiky, včetně lidí blízkých straně SMER-SD. Tato událost vedla k pádu třetí Ficovy vlády.
• Útoky na média a nevládní organizace: Představitelé strany, zejména Robert Fico, jsou známí svými verbálními útoky na novináře, které označují za "prostitutky", "slizké hady" nebo "protislovenské živly". Podobné kritice čelí i nevládní organizace, které strana často obviňuje, že jsou financovány ze zahraničí (např. Georgem Sorosem) s cílem poškodit Slovensko.
• Zahraničněpolitická orientace: Po roce 2023 je strana silně kritizována domácí opozicí i zahraničními partnery za svůj příklon k Rusku, zpochybňování vojenské pomoci Ukrajině a šíření proruských narativů.
• Pozastavení členství v PES: Členství strany ve Straně evropských socialistů bylo dvakrát pozastaveno. Poprvé v roce 2006 kvůli vládní koalici s nacionalistickou SNS, podruhé v roce 2023 ze stejného důvodu a kvůli odklonu od hodnot evropské sociální demokracie.

🧑‍🏫 Pro laiky

Představte si politickou stranu jako velký sportovní klub. Klub SMER vznikl s tím, že se bude starat hlavně o hráče s menšími platy a zajistí jim dobré podmínky k životu (to je ta "sociální demokracie"). V čele klubu stojí od začátku velmi výrazný a energický kapitán Robert Fico.

Díky svým slibům se klub stal velmi populárním a několikrát vyhrál celou ligu (volby), takže mohl řídit celý slovenský sport. Postupem času ale začal kapitán a jeho vedení více zdůrazňovat, že je to "náš slovenský klub" a že ostatní kluby z ciziny (např. z EU) nám chtějí jen škodit. Také začal ostře napadat rozhodčí (novináře), kteří psali o tom, že si někteří manažeři klubu berou peníze z klubové kasy pro sebe a své kamarády (korupce).

Po jednom velkém skandálu (vražda novináře) musel kapitán na čas odstoupit, ale klub měl stále hodně fanoušků. Později se kapitán vrátil a znovu vyhrál ligu. Nyní klub říká, že bude hrát podle svých vlastních "suverénních" pravidel a nebude tolik poslouchat mezinárodní fotbalovou asociaci (EU a NATO).

Šablona:Aktualizováno ```