Vincent van Gogh
Obsah boxu
Vincent van Gogh (celým jménem Vincent Willem van Gogh; 30. března 1853 Groot Zundert, Nizozemsko – 29. července 1890 Auvers-sur-Oise, Francie) byl nizozemský malíř a kreslíř, který je považován za jednu z nejvýznamnějších a nejvlivnějších postav v historii západního umění. Během pouhých deseti let vytvořil přibližně 2 100 uměleckých děl, včetně asi 860 olejových maleb, z nichž většina vznikla v posledních dvou letech jeho života. Jeho dílo zahrnuje krajiny, zátiší, portréty a autoportréty, charakteristické výraznými barvami a dramatickými tahy štětce, které přispěly k vzestupu expresionismu v moderním umění.
Přestože za svého života prodal pouze jeden obraz, „Červené vinice“, jeho sláva začala závratně stoupat po jeho smrti, zejména po výstavě v Paříži v roce 1901. Van Goghův život byl poznamenán bojem s duševní nemocí, chudobou a nedostatkem uznání. Jeho rozsáhlá korespondence s mladším bratrem Theem představuje jeden z nejkomplexnějších primárních zdrojů informací o jeho životě a uměleckých teoriích.
⏳ Život a raná léta
Vincent Willem van Gogh se narodil 30. března 1853 v Groot Zundert, malé zemědělské obci v Severním Brabantsku v Nizozemsku. Byl prvním z pěti přeživších dětí kalvínského pastora Theodora van Gogha a Anny Cornelie Carbentus. Měl bratra Thea a další tři sestry: Elisabeth, Anna a Wil. Už v dětství projevoval vážnou, tichou a zamyšlenou povahu, ale také známky duševní nestability.
V šestnácti letech nastoupil do haagské pobočky obchodníků s uměním Goupil & Co., kde pracoval i jeho strýc. Působil v Londýně (1873–1875) a Paříži (1875–1876), kde se seznámil s uměleckými díly a rozvinul svůj vkus pro Rembrandta, Franse Halse a další nizozemské mistry. Přestože si oblíbil práci Jeana-Françoise Milleta a Camilla Corota, obchod s uměním mu nevyhovoval a po nešťastné lásce v Londýně se jeho přístup k životu zhoršil.
Po opuštění kariéry obchodníka s uměním se van Gogh pokusil o několik dalších profesí, včetně učitele jazyků, knihkupce a laického kazatele. Snažil se jít ve šlépějích svého otce a v roce 1879 se stal misionářem v chudé hornické oblasti Borinage v Belgii, kde kázal chudým horníkům a snažil se jim pomáhat. Zde začal kreslit místní lidi a rozvíjel svůj umělecký talent. V roce 1880, ve věku 27 let, se rozhodl plně věnovat malování, k čemuž ho povzbudil jeho bratr Theo, který ho finančně podporoval po celý zbytek života.
Van Gogh studoval kreslení v Bruselu a později navštěvoval uměleckou akademii v Antverpách. Během svého nizozemského období, které trvalo od 1880 do 1886, maloval především temnými zemitými barvami, soustředil se na život vesničanů a vytvořil své první významné dílo, „Jedlíci brambor“ (1885).
🎨 Umělecké období a styl
Van Goghův umělecký styl se výrazně vyvinul během jeho krátké, desetileté kariéry.
- Pařížské období (1886–1888): V březnu 1886 se přestěhoval do Paříže, kde žil se svým bratrem Theem. Zde se seznámil s impresionismem a neoimpresionismem, zejména s technikou pointilismu Georgese Seurata a Paula Signaca. Jeho paleta se rozjasnila, začal používat živější barvy a experimentoval s krátkými tahy štětce. V Paříži také namaloval přes dvacet autoportrétů.
- Arles (1888–1889): V roce 1888 opustil Paříž a přestěhoval se do Arles na jihu Francie, kde ho ohromila zdejší krajina a intenzivní světlo. Doufal, že zde založí uměleckou kolonii a pozval k sobě Paula Gauguina. Zde vytvořil některá ze svých nejznámějších děl, jako jsou série „Slunečnice“, „Ložnice v Arles“ a „Terasa kavárny v noci“. V tomto období se jeho styl vyznačoval silnými, emotivními barvami a zdůrazňováním kontrastních odstínů, například modré a oranžové, aby zvýraznil jejich intenzitu. Byl také ovlivněn japonskými dřevoryty, což se projevilo v jeho kompozicích a tmavých obrysech objektů.
- Saint-Rémy a Auvers-sur-Oise (1889–1890): Poslední roky jeho života, navzdory zhoršujícímu se duševnímu zdraví, byly umělecky nejproduktivnější. V Saint-Rémy a později v Auvers-sur-Oise namaloval ikonická díla jako „Hvězdná noc“, „Kosatce“ a „Pšeničné pole s vránami“. Jeho tahy štětcem se staly ještě dramatičtějšími a dynamičtějšími, což odráželo jeho vnitřní stavy.
Van Goghův styl je nejvýrazněji zařazován do postimpresionismu, ale ovlivnil také fauvisty a expresionisty. Jeho inovativní pojetí reality a snaha vyjádřit vlastní pocity změnily pohled na tradiční malbu a významně ovlivnily umění první poloviny 20. století.
🖼️ Významná díla
Vincent van Gogh vytvořil v průběhu své kariéry přibližně 900 maleb a 1 100 kreseb. Mezi jeho nejznámější a nejdražší díla patří:
- Jedlíci brambor (1885): Jedno z jeho raných, tmavších děl, které zobrazuje drsný život nizozemských rolníků.
- Slunečnice (série, 1887–1889): Pět obrazů slunečnic ve vázách, které se staly symbolem jeho tvorby a jsou známé pro intenzivní použití žlutých odstínů. O slunečnicích napsal, že by jimi nejraději vyzdobil svůj ateliér.
- Ložnice v Arles (1888): Obraz jeho ložnice ve Žlutém domě v Arles, charakteristický světlou žlutí a neobvyklou perspektivou, která měla vyjádřit klid a odpočinek.
- Terasa kavárny v noci (1888): Noční scéna z Arles, kde teplé žluté a oranžové tóny osvětlené ulice kontrastují s temně modrou oblohou plnou hvězd. Van Gogh ho namaloval přímo na místě a zachytil konstelace tak, jak se v tu noc objevily.
- Hvězdná noc (1889): Pravděpodobně jeho nejslavnější dílo, inspirované pohledem z okna azylového domu v Saint-Rémy. Zobrazuje vířící noční oblohu s jasnými hvězdami a cypřiši v popředí. Vesnice v obraze však nebyla viditelná z jeho okna, ale byla inspirována jinými pohledy.
- Portrét doktora Gacheta (1890): Portrét jeho ošetřujícího lékaře v Auvers-sur-Oise, prodaný za rekordní sumu 82,5 milionu dolarů v roce 1990.
- Pšeničné pole s vránami (1890): Obraz s temnou, předzvěstnou oblohou a rozbouřeným pšeničným polem, často interpretovaný jako symbol jeho duševního stavu na konci života.
Jeho obrazy jsou dnes mezi nejdražšími na světě, přestože za života prodal pouze jeden, „Červené vinice“, v roce 1888.
🧠 Duševní zdraví a smrt
Vincent van Gogh se po většinu svého dospělého života potýkal s vážnými duševními problémy. Trpěl depresemi, úzkostmi a záchvaty neklidu, které se často projevovaly v jeho umělecké tvorbě. Novější studie naznačují, že mohl trpět bipolární poruchou s rysy hraniční poruchy osobnosti, a že jeho stav zhoršovala závislost na alkoholu (zejména vínu a absintu) a podvýživa.
Nejznámější incident se odehrál 23. prosince 1888 v Arles, po hádce s Paulem Gauguinem, kdy si van Gogh uřízl část levého ucha (konkrétně lalůček). Ucho následně umyl, zabalil a doručil osmnáctileté uklízečce v místním nevěstinci. Po tomto incidentu byl několikrát hospitalizován v nemocnici v Arles a poté na vlastní žádost v psychiatrickém centru v klášteře svatého Pavla v Saint-Rémy. Během pobytu v léčebně trpěl halucinacemi, úzkostmi a nočními můrami, což mohlo být způsobeno i abstinenčními příznaky.
V květnu 1890 opustil léčebnu a přestěhoval se do Auvers-sur-Oise, aby byl blíže svému bratrovi Theovi a pod dohledem doktora Paula Gacheta, který byl sám milovníkem umění a van Gogha podporoval. Zde prožil intenzivní tvůrčí období, během kterého vzniklo bezmála 80 obrazů za dva měsíce.
Dne 27. července 1890 se Vincent van Gogh v poli poblíž Auvers-sur-Oise údajně střelil do hrudníku revolverem. Zemřel o dva dny později, 29. července 1890, ve věku 37 let, v hostinci Ravoux, za přítomnosti svého bratra Thea. Jeho poslední slova prý zněla: „La tristesse durera toujours“ (Smutek potrvá navždy). Ačkoliv se obecně předpokládá sebevražda, existují i teorie, že jeho smrt mohla být nešťastnou náhodou nebo dokonce vraždou. Theo, neschopen smířit se s bratrovou smrtí, zemřel o šest měsíců později a byl pohřben vedle Vincenta na hřbitově v Auvers-sur-Oise.
🌟 Dědictví a vliv
Navzdory tomu, že za svého života se Vincent van Gogh nedočkal výraznějšího uznání a prodal jen jedno dílo, jeho posmrtná sláva stoupala závratnou rychlostí. K tomu významně přispěla jeho švagrová Johanna van Gogh-Bongerová, vdova po Theovi, která shromáždila a propagovala jeho díla a korespondenci.
Van Goghovo dílo mělo obrovský vliv na moderní umění, zejména na expresionismus a fauvismus. Jeho revoluční použití barev, emotivní tahy štětce a subjektivní zobrazení reality otevřely nové cesty pro umělce 20. století. Dnes patří jeho obrazy k nejdražším na světě a jsou vystaveny v nejprestižnějších galeriích a muzeích po celém světě, včetně Muzea moderního umění v New Yorku, Van Goghova muzea v Amsterdamu a Musée d'Orsay v Paříži.
Jeho životní příběh a boj s duševní nemocí přispěly k vytvoření mýtu o „mučeném umělci“, který rezonuje s veřejností a inspiruje filmy, literaturu a hudbu. Filmy jako „Loving Vincent“ (2017) a „At Eternity's Gate“ (2018) dále popularizovaly jeho příběh.
Mezi jeho slavné citáty patří:
- „Smutek potrvá navždy.“
- „Sním o malování a pak maluji své sny.“
- „Chci používat barvy, které navzájem kontrastují, aby každá z nich zářila ještě výrazněji, aby kontrastovaly jako muž se ženou.“
- „Cítím, že nic není více uměleckého, než milovat lidi.“
🧑🏫 Pro laiky
Představte si, že máte kamaráda, který vidí svět úplně jinak než vy. Zatímco vy vidíte zelenou trávu, on ji vidí s takovou intenzitou a takovými barvami, že to skoro bolí. To byl Vincent van Gogh. Byl to malíř z Nizozemska, který žil před hodně dávnou dobou, v 19. století. Celý život se snažil najít své místo a byl často velmi smutný a osamělý.
Začal malovat až ve 27 letech, což je docela pozdě, ale pak už se nezastavil. Maloval jako o život! Vytvořil tisíce obrazů, i když žil jen 37 let. Jeho obrazy jsou jako pohled do jeho duše – plné jasných, silných barev a takových zvláštních tahů štětcem, že to vypadá, jako by se všechno na plátně vlnilo a hýbalo. Chtěl, aby jeho obrazy ukazovaly, jak se cítí, ne jen to, co vidí.
Představte si jeho slavný obraz „Hvězdná noc“ – obloha se na něm točí jako obrovský vír, hvězdy svítí jako žárovky a cypřiš vypadá jako temný plamen. Nebo jeho „Slunečnice“ – jsou tak žluté, že skoro cítíte teplo slunce!
Jeho život byl těžký. Lidé ho moc nechápali a za života prodal jen jeden jediný obraz. Měl také velké problémy s hlavou, byl hodně smutný a někdy se choval zvláštně, například si uřízl kus ucha. Nakonec zemřel mladý. Ale po jeho smrti si lidé uvědomili, jak byl úžasný. Dnes jsou jeho obrazy v muzeích po celém světě a patří k těm nejznámějším a nejdražším. Je to jako když objevíte starou, zapomenutou truhlu s pokladem, která je plná drahokamů – takové jsou jeho obrazy pro svět umění.