Widzew Lodž

Widzew Łódź
Přezdívky	Czerwona Armia (Rudá armáda)
Založen	25. listopadu 1910 (jako TMRF Widzew)
Stadion	Stadion Widzewa (Serce Łodzi)
Kapacita	18 018
Majitel	Tomasz Stamirowski
Prezident	Michał Rydz
Manažer	Mateusz Stolarski (od září 2026)
Liga	Ekstraklasa
Web	www.widzew.com

Widzew Łódź (oficiálním názvem Robotnicze Towarzystwo Sportowe Widzew Łódź, zkratkou RTS Widzew) je polský profesionální fotbalový klub se sídlem v centrálním polském městě Lodž (Łódź). Klub byl původně založen 25. listopadu 1910 jako Sdružení pro tělesný rozvoj Widzew (TMRF Widzew) a po první světové válce byl reaktivován jako Dělnické sportovní sdružení (RTS). Od roku 2022 nastupuje v nejvyšší polské fotbalové soutěži, zvané Ekstraklasa.

Z hlediska celkové historické bilance se jedná o jeden z nejúspěšnějších polských klubů, a to zejména díky výkonům v 80. a 90. letech 20. století. Widzew Łódź získal celkem čtyři tituly mistra Polska (v letech 1981, 1982, 1996 a 1997), jedno vítězství v Polském poháru (1985) a jedno vítězství v polském Superpoháru (1996). Na mezinárodní evropské scéně drží klub historický rekord v podobě postupu do semifinále Poháru mistrů evropských zemí (předchůdce dnešní Ligy mistrů) v sezóně 1982/1983 a byl druhým polským klubem v historii, kterému se podařilo kvalifikovat do základní skupiny novodobé Ligy mistrů (v sezóně 1996/1997).

V roce 2015 původní akciová společnost provozující klub z důvodu masivního zadlužení zkrachovala. Subjekt byl následně fanoušky a lokálními investory reaktivován pod hlavičkou SRTS Widzew a musel zahájit svou činnost v páté nejvyšší soutěži (IV. liga). Během sedmi let klub postupně prošel všemi nižšími soutěžemi a vrátil se do Ekstraklasy. Klubové barvy jsou červená a bílá. Domácí utkání Widzew odehrává na Městském stadionu na třídě Józefa Piłsudského, který je v polském sportovním prostředí všeobecně znám pod neoficiálním názvem Serce Łodzi (Srdce Lodže).

🗓 Současnost: Odvolání trenéra Vukovíće a sezóna 2026/2027

V podzimní části sezóny 2026/2027 se klub dostal do vážné výsledkové a institucionální krize. V předchozím ročníku (2025/2026) tým obsadil 14. místo v tabulce Ekstraklasy, přičemž záchranu v soutěži zajistil náskokem pouhých čtyř bodů nad sestupovým pásmem. Vedení klubu ponechalo ve funkci srbského hlavního trenéra Aleksandara Vukovíće s cílem stabilizovat herní projev.

Zahájení sezóny 2026/2027 však nesplnilo očekávání majitele Tomasze Stamirowského. Po úvodních sedmi kolech Ekstraklasy nashromáždil Widzew pouze sedm bodů (s bilancí jednoho vítězství, čtyř remíz a dvou porážek), což tým zařadilo na 13. příčku tabulky. Situace eskalovala v prvním zářijovém týdnu 2026, kdy byl Widzew před domácím publikem vyřazen z Polského poháru (Puchar Polski) prvoligovým celkem Korona Kielce po porážce 0:1. V následném ligovém utkání proti týmu RKS Radomiak Radom uhrál Widzew pouze bezbrankovou remízu.

Dne 10. září 2026 vydalo vedení klubu oficiální komuniké, ve kterém oznámilo okamžité odvolání Aleksandara Vukovíće z pozice hlavního trenéra (jeho celková bilance ve Widzewu se uzavřela na 19 zápasech, 6 výhrách, 7 remízách a 6 porážkách). Ještě týž den sportovní analytici sítě Weszło (Szymon Janczyk a Mateusz Janiak) potvrdili, že vedení klubu dosáhlo dohody s novým trenérem. Na uvolněnou lavičku byl jmenován třiatřicetiletý Mateusz Stolarski, který byl do června 2026 hlavním stratégem klubu Motor Lublin. K výměně trenéra došlo pouhých několik dní před klíčovým víkendovým utkáním – takzvaným klasikem (Klasyk) proti největšímu polskému rivalovi, celku Legia Varšava.

Během posledního dne letního přestupového okna (Deadline Day) na přelomu srpna a září 2026 vedl Widzew intenzivní jednání s anglickým klubem Portsmouth FC. Cílem transferu byl dvaadvacetiletý anglický útočník Harvey Blair (odchovanec Liverpool FC), jehož příchod však ztroskotal na administraci před uzávěrkou polského přestupového systému. Kádr tak do podzimu 2026 vstoupil s ofenzivou vedenou polským útočníkem Sebastianem Bergierem a zahraničními akvizicemi, jako jsou Stipe Biuk či Darian Maleš.

⏳ Historie klubu

Založení a raná historie (1910–1939)

Základy klubu byly položeny 25. listopadu 1910, kdy bylo v průmyslové čtvrti Widzew na východě Lodže registrováno Sdružení pro tělesný rozvoj Widzew (Towarzystwo Miłośników Rozwoju Fizycznego Widzew – TMRF). Iniciátory vzniku byli polští tovární dělníci a němečtí inženýři zaměstnaní ve Widzewské textilní manufaktuře (WIMA). Vzhledem k tomu, že se město nacházelo na území spadajícím pod nadvládu Ruského impéria, nebylo možné do oficiálního názvu zařadit termín „dělnický“. V roce 1911 TMRF Widzew vstoupil do lodžského městského mistrovství a hned ve svém prvním ročníku porazil svého budoucího úhlavního rivala ŁKS Łódź poměrem 2:1.

Činnost TMRF byla přerušena vypuknutím první světové války. K formální reaktivaci došlo v lednu 1922 v podmínkách již nezávislé Polské republiky. Skupina původních členů obnovila organizaci pod novým názvem Dělnické sportovní sdružení (Robotnicze Towarzystwo Sportowe – RTS) Widzew Łódź. Klub si od počátku udržoval ryze dělnický charakter, nedisponoval velkým kapitálem, avšak těšil se silné podpoře lokální průmyslové komunity. Z prostředků fanoušků a členů vybudoval svůj první stadion na ulici Rokicińska. V roce 1932 RTS Widzew ovládl mistrovství polských dělnických klubů.

Poválečné období a cesta do první ligy (1945–1975)

Po druhé světové válce zařadil Polský fotbalový svaz Widzew do kvalifikačních turnajů. V roce 1948 si klub poprvé v historii vybojoval právo startu v nejvyšší soutěži (Ekstraklase), nicméně jeho debut skončil okamžitým sestupem. Následující dvě dekády strávil Widzew v nižších polských ligách (od druhé po čtvrtou úroveň) a fungoval převážně jako menší, multisportovní tovární klub s oddíly basketbalu a boxu.

Zásadní obrat nastal v roce 1969, kdy do struktur klubu vstoupil Ludwik Sobolewski, pozdější legendární předseda. Společně s trenérem Leszkem Jezierským zahájili systematickou přestavbu fotbalového oddílu. Začali rekrutovat talentované hráče z nižších soutěží z celého Polska, kteří nezapadli do systémů armádních či hornických klubů. Tento proces vyvrcholil v sezóně 1974/1975, kdy si Widzew po 27 letech vybojoval historický návrat do Ekstraklasy.

Zlatá éra "Wielkého Widzewa" (1975–1985)

Od poloviny 70. let zahájil Widzew dekádu, která vešla do dějin polského fotbalu jako éra „Velkého Widzewa“ (Wielki Widzew). Navzdory statusu nováčka klub okamžitě zaútočil na nejvyšší příčky. V sezónách 1976/1977, 1978/1979 a 1979/1980 získal stříbrné medaile (tituly vicemistra).

Základem úspěchu byl kádr tvořený hráči, kteří se následně stali klíčovými postavami polské reprezentace. Nejvýraznější tváří tohoto období byl Zbigniew Boniek, který do klubu přestoupil v roce 1975 a působil zde až do svého odchodu do Juventusu v roce 1982. K dalším oporám patřili brankář Józef Młynarczyk a ofenzivní hráči Włodzimierz Smolarek, Mirosław Tłokiński či Marek Pięta.

V sezóně 1980/1981 získal Widzew svůj první historický titul mistra Polska. Triumf zopakoval hned v následující sezóně 1981/1982. V tomto období si klub vybudoval obrovský mezinárodní respekt na půdě evropských pohárů (viz sekce Evropské poháry), kdy pravidelně dokázal eliminovat nejbohatší kluby z Anglie a Itálie. V roce 1985 přidal klub do sbírky svou vůbec první trofej v Polském poháru po finálovém vítězství nad GKS Katowice.

Éra Franciszka Smudy a Liga mistrů (1995–1999)

Po mírném ústupu ze slávy na přelomu 80. a 90. let převzal mužstvo v roce 1995 hlavní trenér Franciszek Smuda. Ten vtiskl týmu extrémně ofenzivní a fyzicky náročný herní styl. V sezóně 1995/1996 získal Widzew svůj třetí mistrovský titul naprosto suverénním způsobem, když v celé ligové sezóně neprohrál jediné utkání a inkasoval pouze 22 branek.

V sezóně 1996/1997 Widzew titul obhájil v jednom z nejslavnějších zápasů v historii polského fotbalu. V předposledním kole ročníku zavítal na stadion přímého konkurenta v boji o titul, do Varšavy proti Legii. Do 88. minuty utkání Widzew prohrával 0:2, avšak během závěrečných pěti minut (včetně nastavení) dokázal vstřelit tři branky (skórovali Sławomir Majak, Dariusz Gęsior a Andrzej Michalczuk), zvítězil 3:2 a definitivně si zajistil mistrovský primát. Oporami této generace byli Tomasz Łapiński, Marek Citko, Radosław Michalski, Tomasz Wieszczycki a Artur Wichniarek. Ve stejném období klub reprezentoval Polsko v Lize mistrů UEFA.

Finanční pád a bankrot (2000–2015)

S příchodem 21. století se klub dostal do vleklé finanční a manažerské krize. V sezóně 2003/2004 poprvé od roku 1975 sestoupil z Ekstraklasy. Ačkoliv se v následujících letech několikrát vrátil do nejvyšší soutěže, chyběla mu dlouhodobá stabilita. V roce 2007 klub odkoupil podnikatel Sylwester Cacek s příslibem masivních investic, avšak špatná sportovní rozhodnutí a neschopnost splácet historické dluhy vedly k setrvalému pádu. V sezóně 2013/2014 klub sestoupil do druhé ligy (I liga) a hned v následující sezóně 2014/2015 do třetí ligy (II liga). Během léta 2015 akciová společnost provozující klub vyhlásila insolvenci a byla zlikvidována, což znamenalo formální zánik profesionálního celku.

Reaktivace a návrat na vrchol (2015–2022)

V červenci 2015 založili zástupci fanoušků a lokálních osobností nový subjekt s názvem Stowarzyszenie Reaktywacja Tradycji Sportowych Widzew Łódź (Sdružení pro obnovu sportovních tradic). Tento klub převzal historické symboly, avšak Polský fotbalový svaz (PZPN) jej nařídil zařadit do 5. nejvyšší soutěže (IV liga).

Klub se od tohoto okamžiku opíral o bezprecedentní masivní finanční a morální podporu fanoušků. Během sedmi let Widzew absolvoval postupný návrat polským ligovým systémem:

2015/2016: Vítěz IV. ligy (postup do III. ligy)
2017/2018: Vítěz III. ligy (postup do II. ligy)
2019/2020: 2. místo ve II. lize (postup do I. ligy)
2021/2022: 2. místo v I. lize (definitivní postup do Ekstraklasy)

Návrat do elitní společnosti v roce 2022 završil proces znovuzrození klubu z úplného sportovního dna a stabilizoval jej na úrovni prvoligového celku, přičemž majetkovou strukturu postupně převzal investor Tomasz Stamirowski.

🌍 Účinkování v evropských pohárech

Evropské pohárové kampaně Widzewu Lodž se trvale zapsaly do historie polského sportu díky schopnosti klubu eliminovat finančně i historicky mnohem silnější favority ze západní Evropy.

Historické konfrontace 1977–1985

V sezóně 1977/1978, při svém debutu v Poháru UEFA, narazil Widzew na anglický Manchester City. Po remízách 2:2 ve venkovním utkání a 0:0 na domácí půdě postoupil Widzew díky pravidlu o brankách vstřelených na hřišti soupeře.

V sezóně 1980/1981 (Pohár UEFA) Widzew v prvním kole vyřadil Manchester United (1:1 venku, 0:0 doma). Ve druhém kole se polský klub utkal s italským gigantem Juventusem Turín. Po domácí výhře 3:1 a prohře 1:3 v Turíně došlo na penaltový rozstřel, ve kterém Widzew zvítězil 4:1 a postoupil do třetího kola.

Největšího evropského úspěchu dosáhl Widzew v sezóně 1982/1983 v Poháru mistrů evropských zemí. V prvním kole eliminoval maltský Hibernians FC, ve druhém kole vyřadil rakouský Rapid Vídeň (1:2, 5:3). Ve čtvrtfinále došlo ke konfrontaci s Liverpoolem. Widzew zvítězil v prvním utkání v Lodži 2:0 a v památné odvetě na Anfield Road uhájil postupový výsledek 2:3. Cestu do finále polskému týmu zastavil až v semifinále Juventus Turín (s tehdejším hráčem Juventusu a bývalou hvězdou Widzewu Zbigniewem Boniekem v sestavě) po prohře 0:2 v Itálii a remíze 2:2 v odvetě.

Liga mistrů UEFA 1996/1997

V srpnu 1996 bojoval Widzew (pod vedením F. Smudy) v předkole o postup do základní skupiny Ligy mistrů. Soupeřem byl dánský mistr Brøndby IF. Po domácím vítězství 2:1 a prohře 2:3 na kodaňském stadionu (kde postupový gól vstřelil v 89. minutě obránce Paweł Wojtala) se Widzew díky pravidlu o vyšším počtu branek vstřelených venku kvalifikoval mezi 16 nejlepších týmů Evropy.

V základní Skupině B narazil Widzew na Atlético Madrid, Borussii Dortmund (pozdějšího vítěze celého ročníku) a Steauu Bukurešť. Polský celek skončil ve skupině na třetím nepostupovém místě se ziskem 4 bodů (1 výhra, 1 remíza, 4 porážky). Nejznámějším momentem skupiny se stal gól z poloviny hřiště, kterým útočník Marek Citko překonal brankáře Atlética Madrid v domácím utkání (přesto Widzew zápas prohrál 1:4).

Kompletní výsledky Widzewu ve Skupině B (Liga mistrů 1996/1997):

1. kolo: Borussia Dortmund – Widzew Łódź 2:1 (Gól Widzewu: Citko)
2. kolo: Widzew Łódź – Atlético Madrid 1:4 (Gól Widzewu: Citko)
3. kolo: Steaua Bukurešť – Widzew Łódź 1:0
4. kolo: Widzew Łódź – Steaua Bukurešť 2:0 (Góly: Majak, Czerwiec)
5. kolo: Widzew Łódź – Borussia Dortmund 2:2 (Góly: Dembiński 2x)
6. kolo: Atlético Madrid – Widzew Łódź 1:0

🏟 Stadion (Serce Łodzi)

Tradičním domovem klubu je od roku 1930 lokace na třídě Al. Piłsudskiego 138 na východě města. Původní historický stadion z komunistické éry byl z důvodu havarijního stavu zdemolován v roce 2015.

Mezi lety 2015 a 2017 zde město Lodž vybudovalo zcela nový, čistě fotbalový Městský stadion (Stadion Miejski), který splňuje zařazení do Kategorie 3 UEFA. Celková kapacita kompletně zastřešeného areálu činí 18 018 sedících diváků. Mezi fanoušky, sportovními novináři a managementem se vžilo a trvale používá neoficiální, komerčně chráněné označení „Serce Łodzi“ (Srdce Lodže).

Po otevření nového stadionu v roce 2017 začala fanouškovská základna lámat evropské rekordy v prodeji permanentních vstupenek v nižších ligách. Ačkoliv Widzew v té době hrál pouze ve třetí lize (II liga), klub vyprodal před začátkem sezóny celou kapacitu stadionu v předprodeji pro permanentkáře (více než 16 000 prodaných kusů). Tento jev se následně opakoval v každé další sezóně až do návratu do Ekstraklasy.

👥 Fanouškovská kultura a Derby Lodže

Fanoušci Widzewu (sami sebe označující jako Widzewiacy nebo Czerwona Armia) patří k nejpočetnějším táborům v Polsku. Během zápasů organizují masivní choreografie na vyhrazené tribuně zvané „Pod Zegarem“ (Pod hodinami), která je ekvivalentem severní tribuny z původního stadionu, kde stávaly výsledkové hodiny.

Největším lokálním soupeřem klubu je ŁKS Łódź. Vzájemné zápasy těchto dvou celků jsou označovány jako Derby Lodže (Derby Łodzi) a patří k historicky nejvyhrocenějším a z hlediska policejních opatření nejrizikovějším sportovním událostem v celém Polsku. Nenávist pramení z historického rozdělení města – zatímco ŁKS vznikl jako klub tehdejší intelektuální a polské střední třídy z centra a západu města, Widzew byl založen na východní periferii ryze průmyslovým dělnickým obyvatelstvem.

Na celostátní úrovni udržuje fanouškovská základna Widzewu dlouholeté a pevné družby s tábory klubů Ruch Chorzów, Wisła Kraków a Elana Toruń, což v praxi znamená vzájemnou podporu a sdílení sektorů pro hostující fanoušky při venkovních utkáních. K nejnenáviděnějším soupeřům na národní úrovni (kromě ŁKS) řadí fanoušci Widzewu dlouhodobě kluby Legia Varšava a Lech Poznań.

📊 Detailní statistické a historické přehledy

Tato sekce obsahuje exaktní, nezkrácená a chronologicky kontinuální tabulková data zachycující oficiální statistiky.

Seznam získaných domácích trofejí

Klub získal celkem 6 oficiálních celostátních trofejí uznaných Polským fotbalovým svazem (PZPN):

Titul Mistra Polska (4x): 1980/1981, 1981/1982, 1995/1996, 1996/1997.
Vítěz Polského poháru (1x): 1984/1985 (ve finále poražen GKS Katowice poměrem 0:0, 3:1 na penalty).
Vítěz Polského Superpoháru (1x): 1996 (ve finále poražen Ruch Chorzów 0:0, 5:4 na penalty).
(Klub dále drží sedm umístění na 2. místě (titul vicemistra) z let 1977, 1979, 1980, 1983, 1984, 1995 a 1999).*

Ligové umístění v éře od reaktivace do současnosti (2015–2026)

Kompletní přehled mapující sezónu po sezóně pád klubu do amatérských soutěží, proces jeho obnovy a návrat na úroveň Ekstraklasy.

Sezóna	Zastřešující liga	Úroveň v hierarchii	Konečné umístění	Doplňující kontext a výsledek
2015/2016	IV liga (skupina Łódź)	5. úroveň	1. místo	Založen subjekt SRTS, bezprostřední postup
2016/2017	III liga (skupina 1)	4. úroveň	3. místo	Setrvání ve třetí lize
2017/2018	III liga (skupina 1)	4. úroveň	1. místo	Otevření nového stadionu, postup do II ligy
2018/2019	II liga	3. úroveň	5. místo	Remíza v posledním kole znamenala nepostup
2019/2020	II liga	3. úroveň	2. místo	Přerušováno pandemií Covid-19, přímý postup
2020/2021	I liga	2. úroveň	9. místo	Neschopnost probojovat se do postupového play-off
2021/2022	I liga	2. úroveň	2. místo	Definitivní zajištění postupu a návrat do Ekstraklasy
2022/2023	Ekstraklasa	1. úroveň	12. místo	První rok po návratu mezi elitu
2023/2024	Ekstraklasa	1. úroveň	9. místo	Stabilizace ve středu tabulky
2024/2025	Ekstraklasa	1. úroveň	14. místo	Záchrana zaručena s náskokem čtyř bodů nad sestupem
2025/2026	Ekstraklasa	1. úroveň	Probíhá	(Stav k září 2026: Výměna trenérů po 7. kole soutěže)

Zdroje