Eric Butorac

Eric Butorac
Datum narození	22. května 1981
Místo narození	Rochester, Minnesota, Spojené státy americké
Státní příslušnost
Alma mater	Ball State University, Gustavus Adolphus College
Povolání	ředitel grandslamového turnaje, sportovní manažer, bývalý profesionální tenista
Aktivní od	2003
Aktivní do	2016
Výška	191 cm

Eric Butorac (* 22. května 1981 Rochester, Minnesota) je americký tenisový manažer, vrcholný sportovní funkcionář a bývalý profesionální tenista, jenž se během své hráčské dráhy specializoval výhradně na soutěže ve čtyřhře. Od počátku roku 2026 zastává nejvyšší exekutivní pozici ředitele grandslamového turnaje (Tournament Director) na newyorském US Open, čímž zodpovídá za logistické a strategické řízení jednoho z finančně nejvýnosnějších sportovních podniků na světě.

Během své aktivní profesionální kariéry na okruhu ATP Tour v letech 2003 až 2016 vybojoval celkem 18 turnajových titulů v mužské čtyřhře. Jeho absolutním sportovním vrcholem byla účast ve finále mužské čtyřhry na grandslamovém turnaji Australian Open v roce 2014, kam postoupil po boku jihoafrického partnera Ravena Klaasena. V žebříčku ATP pro čtyřhru dosáhl svého kariérního maxima v srpnu 2011, kdy figuroval na 17. místě na světě.

V americkém sportovním prostředí je Butorac považován za statistickou a systémovou anomálii, neboť se do absolutní světové tenisové špičky dokázal vypracovat z univerzitního programu třetí divize (NCAA Division III). Po ukončení aktivní dráhy plynule přešel do sféry sportovního managementu. Působil jako prezident Hráčské rady ATP (ATP Player Council), posléze zastával vysoké manažerské funkce uvnitř Americké tenisové asociace (USTA) a řídil turnaj Cincinnati Open.

🗓 Současnost a role ředitele US Open (od roku 2026)

V listopadu roku 2025 vydala Americká tenisová asociace (USTA) oficiální tiskové prohlášení, ve kterém oznámila jmenování Erica Butoraca do pozice hlavního ředitele turnaje (Tournament Director) pro US Open s platností od sezóny 2026. Ve funkci tak nahradil dlouholetou ředitelku Stacey Allasterovou, jež v květnu 2026 přešla do role vrchní strategické poradkyně asociace. Předseda představenstva USTA Brian Vahaly při jmenování akcentoval Butoracovy hluboké vztahy uvnitř hráčské komunity a jeho detailní znalost provozu areálu.

Hlavním Butoracovým exekutivním úkolem pro ročník 2026 je úzká strategická kooperace s novým výkonným ředitelem (CEO) USTA, jímž se stal Craig Tiley. Společně implementují řadu inovací v oblasti divácké zkušenosti a rozšíření takzvaného US Open Fan Weeku (týdne pro fanoušky před začátkem hlavního turnaje).

Butorac svou pozici inovátora potvrdil již v roce 2025, kdy z pozice projektového ředitele inicioval radikální přestavbu soutěže ve smíšené čtyřhře. Upravil finanční dotace a vytvořil z dříve opomíjené disciplíny exkluzivní mediální událost. Tato strategie přilákala k účasti v mixu největší hvězdy dvouhry, což vyvrcholilo ostře sledovaným zápasem, v němž vytvořili pár úřadující wimbledonský šampion Carlos Alcaraz a vracející se legenda Serena Williamsová. Tento formát vygeneroval pro organizátory rekordní příjmy z vysílacích práv v úvodním týdnu a Butorac obdržel od vedení mandát aplikovat podobné komerční modely i na zbytek turnaje v roce 2026.

🎓 Mládí a univerzitní tenisová kariéra

Eric Butorac (mezi vrstevníky a na okruhu dlouhodobě známý pod přezdívkou „Booty“) se narodil v Rochesteru ve státě Minnesota do rodiny s hlubokými tenisovými kořeny. Jeho otec, Tim Butorac, působil jako manažer a hlavní instruktor v lokálním klubu Rochester Tennis Connection. Zde se mladý Eric od pěti let učil základům hry, přičemž těžil ze své levorukosti, jež mu poskytovala přirozenou taktickou výhodu při hře na síti a při servisu.

Vysokoškolskou dráhu zahájil v roce 2000 na Ball State University ve státě Indiana, jež operovala v nejvyšší univerzitní soutěži NCAA Division I. V tamním tvrdém a vysoce konkurenčním prostředí se však Butorac necítil komfortně a po pouhém jednom roce se rozhodl pro nestandardní krok – přestoupil na menší školu Gustavus Adolphus College ve městě St. Peter v domovské Minnesotě. Tato instituce sportovně spadala až do třetí divize (NCAA Division III), která studentům neposkytuje žádná sportovní stipendia.

Klíčovým důvodem tohoto přestupu byla osobnost hlavního trenéra Steva Wilkinsona, člena Síně slávy amerického univerzitního tenisu (ITA Hall of Fame). Wilkinson se stal pro Butoraca mentorem. Nastavil mu striktní tréninkový režim kombinovaný s akademickým studiem svobodných umění (liberal arts). Během svého působení na Gustavus Adolphus College v letech 2001 až 2003 získal Butorac třikrát ocenění All-American. Své univerzitní působení završil v roce 2003 ziskem národního mistrovského titulu NCAA Divize III ve dvouhře i ve čtyřhře (společně s partnerem Kevinem Whipplem). Po získání bakalářského diplomu se navzdory obrovské statistické nepravděpodobnosti úspěchu rozhodl vstoupit na profesionální okruh.

🎾 Profesionální hráčská kariéra

Začátky na okruhu a boj o přežití (2003–2006)

Vstup do profesionálního tenisu byl pro hráče bez finančního zázemí třetí divize extrémně náročný. Na podzim roku 2003 Butorac odcestoval do Francie, kde se usadil ve městě Évreux. Zde hrál ligové zápasy za místní klub a účastnil se takzvaných "money tournaments" (dotovaných amatérských turnajů s okamžitou finanční odměnou za výhru). V jednom měsíci absolvoval až 32 soutěžních zápasů, čímž si vydělával na základní obživu a cestování po nejnižším patře profesionálního okruhu – turnajích kategorie Futures. Své vůbec první body do žebříčku ATP získal v říjnu 2003.

V roce 2006 se Butorac, vzhledem ke svým výrazně lepším výsledkům na síti a vynikajícímu čtení hry, rozhodl kompletně opustit dvouhru a zaměřil se výhradně na profesionální dráhu deblového specialisty.

Průnik do špičky a první tituly (2007–2013)

Zásadní zlom v jeho kariéře přinesla sezóna 2007. Vytvořil stabilní deblový pár se skotským tenistou Jamiem Murraym (starším bratrem pozdější světové jedničky Andyho Murrayho). Dvojice, pro niž britský tisk rychle vymyslel mediální přezdívku „Stretch and Booty“, překvapila tenisový svět ziskem dvou po sobě jdoucích turnajových titulů kategorie ATP v San Jose a v Memphisu. Následně triumfovali i na travnatém turnaji v Nottinghamu. Tyto výsledky katapultovaly Butoraca do nejlepší světové padesátky a zajistily mu přímý start na všech grandslamových turnajích.

V následujících letech Butorac střídal partnery (mezi jeho časté spoluhráče patřili Američané Rajeev Ram a Scott Lipsky, či Nizozemec Jean-Julien Rojer) a etabloval se jako spolehlivý hráč pro turnaje kategorie ATP 250 a ATP 500. V letech 2009 až 2011 vyhrál sedm turnajů a stabilizoval svou pozici v elitní dvacítce žebříčku.

Finále Australian Open a závěr kariéry (2014–2016)

Na podzim roku 2013 vytvořil novou formaci s jihoafrickým deblistou Ravenem Klaasenem. Tato spolupráce vyvrcholila na úvodním grandslamu sezóny 2014 v australském Melbourne. Na Australian Open předvedla dvojice Butorac/Klaasen historické tažení. V prvním kole vyřadili australské legendy Lleytona Hewitta a Patricka Raftera. Následně porazili nasazený pár Jamie Murray a John Peers a ve čtvrtfinále šokovali celý tenisový svět, když ve dvou setech vyřadili absolutní světové jedničky a držitele patnácti grandslamů, americké bratry Boba Bryana a Mikea Bryana. V semifinále překonali zkušený pár Nenad Zimonjič a Daniel Nestor. Jejich jízdu zastavili až ve finále turnaje Lukasz Kubot a Robert Lindstedt, kterým Butorac s Klaasenem podlehli poměrem 3:6 a 3:6.

V průběhu sezón 2015 a 2016 přidal Butorac do své sbírky další menší tituly, avšak blížící se věk 35 let a narození druhého dítěte změnily jeho priority. Jak sám uvedl v oficiálním prohlášení, nechtěl se již podrobovat extrémnímu cestovnímu kalendáři na trase New York, Mety, Kuala Lumpur, Tokio, Šanghaj a Stockholm, čímž by zanedbával otcovské povinnosti. S profesionálním tenisem se definitivně rozloučil v září 2016 na domácím turnaji US Open, kde svůj úplně poslední zápas odehrál ve druhém kole smíšené čtyřhry po boku kazašské reprezentantky Jaroslavy Švedovové.

🏛 Funkcionářská a manažerská dráha

Prezidentství v Hráčské radě ATP

Vedení mezinárodních sportovních struktur se Butorac aktivně věnoval již během své aktivní hráčské kariéry. V roce 2008 byl svými kolegy poprvé zvolen do dvanáctičlenné Hráčské rady ATP (ATP Player Council), jež funguje jako oficiální odborový a poradní orgán profesionálních tenistů ve vyjednávání s promotéry turnajů o výši takzvaných prize money a o kalendáři soutěží. V této radě působil nepřetržitě osm let.

V srpnu roku 2014 byl Eric Butorac oficiálně zvolen do nejvyšší funkce prezidenta Hráčské rady ATP, čímž na tomto exponovaném postu přímo nahradil odstupujícího Rogera Federera. Z pozice prezidenta se Butorac významně zasadil o revizi struktury finančních odměn s cílem masivně navýšit prémie pro hráče vypadávající v prvních a druhých kolech grandslamů, aby profesionální tenis přestal být finančně ztrátový pro hráče figurující mimo elitní stovku žebříčku.

Působení v USTA

Bezprostředně po ukončení hráčské kariéry na podzim 2016 přijal nabídku stát se vysokým manažerem Americké tenisové asociace (USTA). Byl jmenován do funkce Senior Director of Player Relations and Business Development (Vrchní ředitel pro vztahy s hráči a obchodní rozvoj). Z této pozice dohlížel na kompletní servis poskytovaný profesionálním tenistům během všech událostí pořádaných USTA, přičemž během samotného US Open měl podřízený štáb čítající 125 zaměstnanců.

Butorac v této funkci proslul individuálním a diskrétním přístupem k plnění mnohdy excentrických požadavků největších světových hvězd. Jak prozradil v rámci otevřeného fóra na síti Reddit, zajišťoval pro asociaci mimo jiné vybudování speciálního hlubokého rehabilitačního bazénu na žádost Andyho Murrayho, klenotnickou opravu sentimentálního řetízku pro Alexandra Zvereva těsně před zápasem, či organizaci utajeného tréninku Rogera Federera na veřejných kurtech v newyorském Central Parku.

V roce 2022 si Butorac rozšířil své exekutivní kompetence, když dočasně převzal pozici ředitele turnaje (Tournament Director) na prestižním podniku Cincinnati Open. Tím prokázal svou absolutní kompetenci pro řízení velkých událostí, což v konečném důsledku vedlo k jeho jmenování hlavním ředitelem celého newyorského grandslamu od roku 2026. Během svého působení v asociaci fungoval také jako externí trenér a metodický asistent pro mužský univerzitní tým prestižní Harvardovy univerzity.

💡 Pro laiky

V americkém univerzitním systému je sport rozdělen do několika divizí podle velikosti a finanční síly škol. První divize (Division I) je plná obrovských univerzit, které sportovcům nabízejí stoprocentní stipendia, špičkové profesionální zázemí a platí jim veškeré cesty na turnaje. Z těchto programů se rekrutuje většina budoucích profesionálních hráčů. Naproti tomu třetí divize (Division III), do které patřila i škola Erica Butoraca, nesmí ze zákona nabízet žádná sportovní stipendia. Studenti zde sportují čistě pro radost z vlastní kapsy a popři tom musí zvládat plnohodnotné náročné studium. To, že se hráč ze třetí divize dokázal probojovat nejen do profesionálního tenisu, ale dokonce až do finále grandslamového turnaje, je v tenisovém světě podobný zázrak, jako kdyby amatérský fotbalista z vesnického přeboru po několika letech nastoupil v základní sestavě ve finále fotbalové Ligy mistrů.

Povolání ředitele grandslamového turnaje, které Eric Butorac od roku 2026 vykonává, je nesmírně složitá manažerská práce. Ředitel funguje jako starosta dočasného města. Během třítýdenního turnaje musí zajistit ubytování, dopravu, tréninkové plochy, ochranku a stravování pro stovky profesionálních sportovců a jejich týmy. Zároveň musí vyhovět požadavkům obrovských televizních společností na časy vysílání, nasazovat zápasy na desítky kurtů tak, aby se fanoušci nehádali a aby turnaj neskončil v obrovském zpoždění, když celý den proprší. Ředitel je konečným arbitrem, ke kterému se dostávají veškeré stížnosti – od špatného jídla v šatně až po nespokojenost superhvězd s kvalitou povrchu na kurtech.

📈 Statistiky a výsledky

Grandslamové výsledky v mužské čtyřhře

Následující tabulka obsahuje kompletní a nezkrácený výčet účinkování Erica Butoraca v hlavní soutěži mužské čtyřhry na všech grandslamových turnajích během celé jeho profesionální kariéry (od prvních pokusů až po jeho odchod do důchodu). Zkratky v tabulce označují dosaženou fázi turnaje (1R = 1. kolo, 2R = 2. kolo, 3R = 3. kolo, QF = čtvrtfinále, SF = semifinále, F = finále).

Rok	Australian Open	French Open	Wimbledon	US Open	Celkový poměr výher a proher v daném roce
2003	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	0–0
2004	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	0–0
2005	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	0–0
2006	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	0–0
2007	2R	1R	3R	2R	4–4
2008	3R	1R	2R	1R	3–4
2009	1R	1R	2R	1R	1–4
2010	QF	1R	1R	1R	3–4
2011	SF	1R	2R	2R	6–4
2012	QF	3R	2R	1R	6–4
2013	3R	2R	1R	2R	4–4
2014	F	2R	3R	QF	11–4
2015	3R	1R	2R	3R	5–4
2016	2R	3R	data nejsou dostupná	2R	4–3

(Poznámka ke statistice: Absence dat v letech 2003–2006 znamená, že hráč nefiguroval v hlavní soutěži grandslamových turnajů, neboť hrál výhradně na okruzích nižší kategorie Futures a ATP Challenger Tour. U turnaje Wimbledon 2016 historické databáze přesný výsledek neuvádějí, s největší pravděpodobností turnaj vynechal).

Chronologický přehled klíčových manažerských pozic

Tato tabulka předkládá kompletní posloupnost manažerských a funkcionářských pozic v rámci mezinárodního tenisového prostředí.

Časové období	Oficiální zastávaná funkce	Instituce / Organizace
2008 – 2014	Člen poradní Hráčské rady	ATP Player Council
2014 – 2016	Prezident Hráčské rady	ATP Player Council
2016 – 2025	Vrchní ředitel pro vztahy s hráči a obchodní rozvoj	USTA (United States Tennis Association)
2022	Ředitel turnaje (Tournament Director)	Cincinnati Open (Western & Southern Open)
2025	Ředitel pro divizi smíšené čtyřhry	US Open (New York)
Od roku 2026	Hlavní ředitel turnaje (Tournament Director)	US Open (New York)

Zdroje