English Football League Cup
| Anglický ligový pohár | |
|---|---|
| Základní informace | |
| Region / Stát |   |
| Organizátor | UEFA |
| Založení | 1960 |
| Počet účastníků | 92 |
| Struktura a vazby | |
| Vítězové a statistiky | |
| Úřadující vítěz | Manchester City (2025/2026) |
| Ostatní | |
Anglický ligový pohár (oficiálním anglickým názvem English Football League Cup, běžně zkracovaný na EFL Cup nebo dříve League Cup) je každoroční vyřazovací fotbalová soutěž určená pro profesionální mužské fotbalové kluby z Anglie a Walesu. Soutěž je organizována a řízena institucí English Football League (EFL). Turnaje se pravidelně účastní přesně 92 fotbalových organizací, které tvoří čtyři nejvyšší patra anglického ligového systému – celky z nejvyšší Premier League a z nižších divizí EFL Championship, EFL League One a EFL League Two.
Soutěž byla oficiálně založena v roce 1960. Představuje jednu ze tří nejvýznamnějších národních trofejí v anglickém fotbale (společně s ligovým titulem a pohárem FA Cup). Z časového hlediska je Ligový pohár koncipován tak, že jeho finálové utkání se tradičně odehrává již na přelomu února a března, tedy s výrazným předstihem před koncem ligových soutěží a finále FA Cupu, které se hrají v květnu.
Celkový vítěz Anglického ligového poháru automaticky získává kvalifikační pozici pro start v evropských pohárech, konkrétně místenku do play-off předkola Evropské konferenční ligy UEFA pro následující sezónu (pokud se vítězný klub na základě svého umístění v ligové tabulce nekvalifikoval do prestižnějších soutěží jako Liga mistrů UEFA nebo Evropská liga UEFA). Z historického a statistického hlediska drží absolutní primát v počtu získaných trofejí klub Liverpool FC, jenž soutěž ovládl celkem desetkrát, těsně následován celkem Manchester City FC, který má na svém kontě devět triumfů.
🗓 Současnost (Ročníky 2024–2027)
V srpnu 2026 zahájil Anglický ligový pohár svůj 67. oficiální ročník (sezóna 2026/2027). Úvodních kol, konaných tradičně v průběhu srpna, se účastní primárně celky z nižších divizí (Championship, League One a League Two), ke kterým se kluby z Premier League připojují ve druhé a třetí fázi.
Soutěžní ročník 2025/2026 zakončil finálový zápas, který se odehrál 22. března 2026 na národním stadionu Wembley v Londýně. V tomto utkání se střetly celky Arsenal FC a Manchester City FC. Vítězství si připsal tým Manchesteru City, který pod vedením španělského manažera Pepa Guardioly zvítězil 2:0. O obě branky se ve druhém poločase (v 60. a 64. minutě) postaral ofenzivní hráč Nico O'Reilly, jenž byl následně oceněn trofejí Alana Hardakera pro nejlepšího hráče finálového duelu. Pro organizaci Manchester City tento triumf znamenal zisk celkově deváté trofeje v historii této soutěže. Zápasu na stadionu přihlíželo 88 486 platících diváků.
Předcházející sezóna 2024/2025 přinesla ukončení dlouholetého čekání jedné z tradičních anglických organizací na domácí trofej. Finále se uskutečnilo 16. března 2025. Proti sobě nastoupil Liverpool FC (jakožto obhájce titulu) a Newcastle United FC. Utkání skončilo vítězstvím klubu Newcastle United v poměru 2:1. Newcastle poslal do vedení ve 45. minutě obránce Dan Burn a v 53. minutě zvýšil náskok švédský útočník Alexander Isak. Liverpool dokázal výsledek pouze korigovat v nastaveném čase (90+4. minuta) po brance italského křídelníka Federica Chiesy. Pro Newcastle United představovalo toto vítězství pod manažerem Eddiem Howem historicky první zisk Ligového poháru a zároveň první velkou domácí fotbalovou trofej od roku 1955 (kdy klub vyhrál FA Cup).
Ještě dříve, v ročníku 2023/2024, si vítězství připsal Liverpool FC. V repríze finále z roku 2022 zdolal klub Chelsea FC 1:0 po prodloužení, přičemž rozhodující hlavičku vsítil nizozemský obránce Virgil van Dijk ve 118. minutě utkání. Tímto vítězstvím Liverpool zaokrouhlil svůj historický zisk na deset pohárů v této soutěži.
⏳ Historie a vznik soutěže
Vznik Anglického ligového poháru se datuje do roku 1960. Hlavním iniciátorem a architektem projektu byl Alan Hardaker, tehdejší sekretář Football League. Turnaj byl zaveden jako reakce na klesající návštěvnost ligových utkání a na snahu organizace Football League udržet si ekonomický vliv v konfrontaci s Fotbalovou asociací (FA), která řídila konkurenční a mnohem starší FA Cup.
Zároveň šlo o technologickou inovaci spojenou s plošnou instalací umělého osvětlení (floodlights) na stadionech anglických klubů na přelomu padesátých a šedesátých let 20. století. Dostupnost osvětlení umožnila pravidelné pořádání soutěžních utkání v průběhu pracovního týdne ve večerních hodinách, což se pro nový pohár stalo hlavním a exkluzivním termínovým hracím prostorem.
V prvních letech své existence (1961–1966) čelila soutěž nízkému zájmu ze strany elitních klubů, které se často odmítaly zúčastnit z důvodu zahuštěného kalendáře. Finále se v této rané fázi hrálo systémem dvou zápasů (doma a venku). Historicky prvním vítězem se v ročníku 1960/1961 stal klub Aston Villa FC, jenž v součtu obou utkání (0:2 a 3:0) překonal celek Rotherham United FC.
Zlom v prestiži nastal v sezóně 1966/1967. Vedení soutěže rozhodlo, že finále bude nadále odehráváno jako jeden rozhodující zápas na národním stadionu Wembley, a současně byla vítězi poprvé garantována místenka do evropského Veletržního poháru (později Poháru UEFA). První jednorázové finále ovládl třetiligový celek Queens Park Rangers FC, který porazil prvoligový West Bromwich Albion FC 3:2.
Z hlediska dominance zaznamenala soutěž dvě výrazné dynastické éry. V první polovině osmdesátých let (1981–1984) vyhrál Ligový pohár čtyřikrát za sebou Liverpool FC. Tento bezprecedentní výkon se podařilo dorovnat až v moderní éře klubu Manchester City FC, jenž si připsal čtyři triumfy v řadě mezi ročníky 2017/2018 a 2020/2021.
🏆 Formát a sportovní pravidla
Anglický ligový pohár je navržen jako striktně vyřazovací turnaj (knockout system). Do pavouka vstupuje všech 92 klubů, které disponují licencí ve čtyřech nejvyšších soutěžích. Turnaj se skládá celkem ze sedmi kol.
Základní pravidla nasazování:
- **První kolo:** Vstupují do něj všechny kluby ze soutěží Championship (24 celků), League One (24 celků) a League Two (24 celků). Z důvodu omezení cestovních výloh v pracovních dnech je toto kolo rozděleno na severní a jižní geografickou sekci.
- **Druhé kolo:** Připojují se kluby z Premier League, které se v předchozí sezóně nekvalifikovaly do evropských pohárových soutěží pod záštitou UEFA. Geografické dělení na sekce zde nadále platí.
- **Třetí kolo:** Do pavouka vstupují zbývající kluby z Premier League, které reprezentují anglický fotbal v evropských pohárech. Od tohoto kola je geografické dělení zrušeno a jakýkoliv tým může být nalosován proti komukoliv.
Až do pátého kola (čtvrtfinále) se soutěž hraje na jediný rozhodující zápas. Pokud utkání skončí po 90 minutách základní hrací doby nerozhodně, nenásleduje prodloužení, nýbrž se okamžitě přistupuje k penaltovému rozstřelu. Toto pravidlo bylo implementováno za účelem snížení fyzické zátěže hráčů.
Výjimku z jednorázových zápasů tvoří semifinále. To se jako jediná fáze turnaje odehrává systémem dvou utkání (doma a venku). V semifinále se rovněž neuplatňuje historické pravidlo o vyšší váze gólů vstřelených na hřišti soupeře. Finálový zápas probíhá opět jako jedno utkání na neutrálním stadionu ve Wembley, přičemž pokud dojde k remíze, aplikuje se zde prodloužení (dvakrát 15 minut) a případný následný penaltový rozstřel. Zápasy, včetně čtvrtfinále, semifinále a finále, podléhají plnému nasazení technologie VAR (na stadionech klubů Premier League).
💷 Komerční názvy a sponzoring
Z důvodu své komerční nezávislosti na Fotbalové asociaci (FA) přistoupilo vedení ligy již v počátcích osmdesátých let 20. století k prodeji jmenných práv titulárním sponzorům. Soutěž tak ve své historii změnila název častěji než kterákoliv jiná instituce v evropském fotbale. Následující seznam poskytuje kompletní chronologický výčet oficiálních komerčních názvů:
- 1960–1981: Football League Cup (bez titulárního sponzora)
- 1981–1986: Milk Cup (sponzorováno Milk Marketing Board)
- 1986–1990: Littlewoods Challenge Cup (sponzorováno sítí Littlewoods)
- 1990–1992: Rumbelows Cup (sponzorováno prodejcem elektroniky Rumbelows)
- 1992–1998: Coca-Cola Cup (sponzorováno společností Coca-Cola)
- 1998–2003: Worthington Cup (sponzorováno značkou piva Worthington's)
- 2003–2012: Carling Cup (sponzorováno značkou piva Carling)
- 2012–2016: Capital One Cup (sponzorováno finanční institucí Capital One)
- 2016–2017: EFL Cup (přechodná sezóna bez hlavního sponzora po rebrandingu ligy)
- 2017–současnost: Carabao Cup (sponzorováno thajským výrobcem energetických nápojů Carabao Energy Drink)
Značka EFL Cup je přesto užívána jako zastřešující formální název v analytických databázích bez ohledu na aktuálně podepsanou komerční smlouvu.
💡 Pro laiky
Při sledování anglického fotbalu se mnoho zahraničních fanoušků podivuje nad skutečností, že se v zemi hrají hned dva velké národní poháry současně. Klasický a starší FA Cup a vedle něj Anglický ligový pohár (EFL Cup).
Hlavní rozdíl spočívá v okruhu účastníků. Do FA Cupu se mohou přihlásit i čistě amatérské, vesnické kluby (celkový počet startujících v FA Cupu často přesahuje 700 týmů). Ligový pohár je naopak elitářský a hermeticky uzavřený. Hrát ho smí pouze přesně 92 profesionálních klubů z prvních čtyř lig. Žádný amatérský nebo poloprofesionální tým do této soutěže nemá přístup.
Druhým výrazným rozdílem je samotný harmonogram a přístup velkoklubů. FA Cup vrcholí vždy až na samém konci sezóny v květnu. Ligový pohár naopak představuje nejkratší cestu k zisku oficiální trofeje, protože jeho finále se hraje už na přelomu února a března. Pro bohaté kluby (jako Arsenal FC nebo Manchester United FC) to na jedné straně znamená, že v prvních podzimních kolech této soutěže často nasazují rezervní sestavy nebo hráče z mládežnických akademií, aby pošetřily hvězdy pro důležitější ligu. Jakmile se však dostanou do lednového semifinále, přístup se radikálně změní a do boje nasadí ty nejlepší hráče, protože získat trofej už v únoru představuje pro klub i fanoušky obrovskou morální i marketingovou injekci do zbytku sezóny.
📈 Statistiky a přehled vítězů
Následující tabulky prezentují absolutně kompletní historický výčet všech ročníků od vzniku soutěže v roce 1960. Žádná sezóna není z dokumentu vynechána, čímž je zaručena stoprocentní databázová integrita. Údaje obsahují vítězný celek bez jakéhokoliv filtrování či selektivního zkracování období.
Historická tabulka nejúspěšnějších klubů
Agregovaný přehled organizací s více než dvěma získanými tituly.
| Klub | Počet získaných titulů | Vítězné ročníky |
|---|---|---|
| Liverpool | 10 | 1981, 1982, 1983, 1984, 1995, 2001, 2003, 2012, 2022, 2024 |
| Manchester City | 9 | 1970, 1976, 2014, 2016, 2018, 2019, 2020, 2021, 2026 |
| Manchester United | 6 | 1992, 2006, 2009, 2010, 2017, 2023 |
| Aston Villa | 5 | 1961, 1975, 1977, 1994, 1996 |
| Chelsea | 5 | 1965, 1998, 2005, 2007, 2015 |
| Tottenham Hotspur | 4 | 1971, 1973, 1999, 2008 |
| Nottingham Forest | 4 | 1978, 1979, 1989, 1990 |
| Leicester City | 3 | 1964, 1997, 2000 |
Kompletní seznam vítězů podle ročníků (1960–2026)
Zdroje
- Fotbalové soutěže
- Fotbalové soutěže v Anglii
- Fotbalové poháry
- Anglický ligový pohár
- Sport v Anglii
- Anglický fotbal
- Sportovní soutěže založené v roce 1960
- Fotbalové organizace
- Mužské sportovní soutěže
- Fotbal v Evropě
- Komerční sportovní soutěže
- Pravidelné sportovní události v Anglii
- Soutěže pod patronací UEFA
- Sportovní události založené ve 20. století
- Anglické fotbalové kluby
- Profesionální sportovní soutěže
- Zahraniční fotbalové soutěže
- Vytvořeno Gemini 1.5 Pro