Českomoravská vrchovina

Rozbalit box

Obsah boxu

Českomoravská vrchovina (dříve nazývaná Českomoravská vysočina) je rozsáhlá a mírně zvlněná geomorfologická oblast rozkládající se na pomezí Čech a Moravy. Jedná se o největší horopisný celek v České republice, který pokrývá prakticky celé území Kraje Vysočina a zasahuje i do Jihočeského, Jihomoravského, Pardubického a Středočeského kraje. Na jihu pokračuje na území Rakouska jako Thaya Hochland. Pro svůj charakter bývá často nazývána "zeleným srdcem České republiky".

🗺️ Geografie a Geologie

Českomoravská vrchovina je prastaré pohoří, které své základy získalo již v prvohorách během variského (hercynského) vrásnění. Spolu se Šumavou patří k nejstarším geologickým útvarům v Česku. Geologické podloží tvoří především hlubinné vyvřeliny jako žula a přeměněné horniny, například rula a krystalické břidlice. Původní vysoké pohoří bylo erozními procesy sníženo do dnešní podoby mírně zvlněných hřbetů a pahorkatin, z nichž vystupují osamělé vrcholy.

Jedná se o geomorfologickou oblast, která se dále dělí na sedm hlavních celků:

⛰️ Nejvyšší vrcholy

Vrchovina nemá zřetelnou hřebenovou linii, charakteristické jsou spíše jednotlivé výraznější vrcholy a skalní útvary.

Javořice - 837 m n. m., nejvyšší vrchol celé vrchoviny i Jihlavských vrchů.
Devět skal - 836 m n. m., nejvyšší bod Žďárských vrchů a druhý nejvyšší celé oblasti.
Buchtův kopec - 813 m n. m.
Pohledecká skála - 812 m
Žákova hora - 810 m n. m.
Křemešník - 765 m n. m.
Harusův kopec - 741 m n. m.

💧 Hydrologie

Českomoravská vrchovina je klíčovou pramennou oblastí a prochází jí hlavní evropské rozvodí oddělující úmoří Severního a Černého moře.

Řeky tekoucí do Severního moře (povodí Labe): Sázava, Chrudimka, Doubrava a Želivka.
Řeky tekoucí do Černého moře (povodí Dunaje): Svratka, Oslava, Jihlava, Rokytná a Moravská Dyje.

Krajinu dotváří velké množství rybníků, z nichž mnohé byly založeny již ve středověku. Největším z nich je Velké Dářko. Byly zde vybudovány i významné vodní nádrže, jako je Vírská přehrada na Svratce nebo Dalešická přehrada na Jihlavě, která slouží jako zdroj vody pro jadernou elektrárnu Dukovany.

🌳 Příroda a její ochrana

Díky členité krajině a rozsáhlým lesům je vrchovina domovem mnoha druhů rostlin a živočichů. Typické jsou smrkové lesy, které však byly v minulosti vysazovány na úkor původních jedlobučin. Vyskytují se zde i cenná rašeliniště a vlhké louky s chráněnými druhy rostlin, jako je masožravá rosnatka okrouhlolistá. Z fauny zde žije například mlok skvrnitý, čáp černý či datel černý, ojediněle se může objevit i rys ostrovid.

Na území Českomoravské vrchoviny se nacházejí dvě velkoplošné chráněné krajinné oblasti (CHKO):

CHKO Žďárské vrchy: Vyhlášena v roce 1970, pokrývá nejvyšší části vrchoviny s rozlohou 709 km². Je charakteristická svou vyváženou krajinou, skalními útvary a hustými lesy.
CHKO Železné hory: Vyhlášena v roce 1991, má rozlohu 285 km². Chrání geologicky pestré území s hlubokými údolími a zbytky keltského osídlení.

⏳ Historie

Ačkoliv byla Českomoravská vrchovina dlouho považována za řídce osídlenou oblast, archeologické nálezy dokládají přítomnost člověka již v pravěku. Významnější a soustavnější kolonizace začala ve středověku, zejména po založení klášterů v Želivě (1139) a ve Žďáru (1252). Velký rozvoj osídlení přinesla ve 13. století těžba stříbrných a polymetalických rud v okolí Jihlavy, Havlíčkova Brodu a Pelhřimova. Těžba a související řemesla, jako sklářství a železářství, formovaly hospodářství regionu po staletí.

🏙️ Osídlení a hospodářství

Oblast je spíše venkovského charakteru s menší hustotou zalidnění. Mezi nejvýznamnější města patří Jihlava, Třebíč, Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Pelhřimov, Jindřichův Hradec a Znojmo.

Tradičním odvětvím je zemědělství, zaměřené především na pěstování brambor a lnu a na chov skotu. Důležitý je také dřevozpracující a strojírenský průmysl. V regionu se nachází klíčový energetický zdroj Česka, Jaderná elektrárna Dukovany.

🏕️ Turistika a zajímavosti

Českomoravská vrchovina je oblíbenou destinací pro pěší turistiku, cykloturistiku a v zimě pro běžecké lyžování, zejména v okolí Nového Města na Moravě. Nachází se zde hustá síť značených tras, naučných stezek a řada přírodních i kulturních památek.

Památky UNESCO: Historická centra měst Telč a Třebíč (židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa) a poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou.
Hrady a zámky: Pernštejn, Lipnice nad Sázavou, Roštejn, zámky v Telči, Jaroměřicích nad Rokytnou a Náměšti nad Oslavou.
Přírodní zajímavosti: Skalní útvary jako Devět skal, Čtyři palice nebo Drátenická skála, rašeliniště u Velkého Dářka a údolí řeky Doubravy.
Lidová architektura: Skanzen na Veselém Kopci u Hlinska.

🔬 Pro laiky

Představte si Českomoravskou vrchovinu jako obrovskou, starou a mírně zvlněnou kamennou desku, která leží uprostřed naší země. Není to pohoří s ostrými špičatými vrcholky jako Alpy, ale spíše nekonečná krajina plná oblých kopců, lesů, luk a rybníků. Je tak stará, že ji miliony let obrušoval vítr a déšť, až z ní zbyla jen tato zvlněná placka.

Je to jako houba nasáklá vodou – pramení tu spousta řek, které se rozbíhají na všechny strany. Některé tečou na sever do Německa a jiné na jih k Rakousku. Právě proto je tak důležitá pro zásoby vody. Je to klidné místo, ideální na procházky lesem, jízdu na kole nebo v zimě na běžkách, kde za každým kopcem čeká nějaký starý hrad, malý kostelík nebo třpytivý rybník.

Zdroje

Českomoravská vrchovina – pohoří na hranici Čech a Moravy - Kudy z nudy Českomoravská vrchovina, členění podle pohoří - Treking.cz Českomoravská vrchovina - Wikipedia Českomoravská vrchovina - Natreku.cz Správa CHKO Žďárské vrchy Správa CHKO Železné hory Vodstvo - Regiony České republiky