Přeskočit na obsah

Okres Most

Z Infopedia
Verze z 11. 8. 2026, 02:07, kterou vytvořil Filmedy (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „{{Infobox Okres | název = Okres Most | obrázek = | mapa = ano | stát = {{Vlajka|Česko}} | kraj = Ústecký kraj | sídlo = Most | rozloha = 467,16 | počet_obyvatel = 107 062 | hustota_zalidnění = 229,2 | počet_obcí = 26 | počet_měst = 6 | vznik = 1960 }} '''Okres Most''' je územně-správní jednotka v severozápadní části České republiky, spadající do Ústeckého kraje. Rozklád…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Šablona:Infobox Okres

Okres Most je územně-správní jednotka v severozápadní části České republiky, spadající do Ústeckého kraje. Rozkládá se na ploše 467,16 kilometrů čtverečních a tvoří jej celkem 26 obcí, z nichž šest disponuje statutem města. Bývalým správním centrem a přirozenou spádovou aglomerací je statutární město Most. Na severu okres sdílí státní hranici se Spolkovou republikou Německo (konkrétně se spolkovou zemí Sasko), v rámci České republiky sousedí na západě s okresem Chomutov, na jihu s okresem Louny a na východě s okresem Teplice.

Region patří k nejvíce průmyslově transformovaným územím ve střední Evropě. Po více než jedno století byla ekonomika i krajina okresu absolutně determinována povrchovou těžbou hnědého uhlí a na ni navázaným těžkým chemickým a energetickým průmyslem. Tyto zásahy vedly k plošné likvidaci desítek historických obcí, včetně kompletní demolice původního historického města Most. Od počátku 21. století prochází okres Most strukturální hospodářskou přeměnou, útlumem uhelné těžby a rozsáhlými hydrickými a lesnickými rekultivacemi zdevastovaných ploch.

📝 Popis a administrativní vymezení

Okres Most vznikl v současných hranicích na základě zákona o územním členění státu (zákon č. 36/1960 Sb.) ze dne 11. dubna 1960. Až do 31. prosince 2002 vykonával státní správu na tomto území Okresní úřad Most. Přestože byly okresní úřady k prvnímu lednu 2003 formálně zrušeny, okres Most nadále existuje jako územní jednotka pro potřeby justice (sídlo Okresního soudu v Mostě), Policie České republiky, Českého statistického úřadu a úřadů práce.

Z hlediska moderního uspořádání veřejné správy je území okresu od roku 2003 rozděleno do dvou správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP). Těmito centry jsou města Most a Litvínov.

Geografická poloha okresu je definována souřadnicemi 50°30′ severní šířky a 13°36′ východní délky. V klasifikaci evropských statistických územních jednotek (NUTS) nese okres kódové označení CZ0425. Do roku 2001 byl v celostátním systému přidělován vozidlům registrovaným v tomto okrese identifikační kód státní poznávací značky (SPZ) s písmeny MO.

🌍 Fyzická geografie a příroda

Území okresu Most vykazuje extrémní výškové a geomorfologické rozdíly. Katastr zasahuje do tří odlišných geomorfologických celků:

Prvním a plošně dominantním celkem je Mostecká pánev. Jedná se o nízko položenou, tektonicky zakleslou sníženinu, ve které se v období třetihor uložily mohutné sloje hnědého uhlí. Původní reliéf této pánve byl zničen povrchovou těžbou a nahrazen antropogenními tvary – těžebními jámami a vnějšími výsypkami hlušiny. Druhým celkem jsou Krušné hory, které tvoří ostrou severní hradbu okresu. Tento krystalický masiv prudce stoupá z pánevního dna a nachází se zde nejvyšší bod celého okresu – vrchol Loučná s nadmořskou výškou 956 metrů. Třetím, menším celkem na jihovýchodě okresu, je sopečné České středohoří.

Z hydrologického hlediska spadá okres do povodí řeky Labe. Hlavní vodní osou území je řeka Bílina, která pramení v Krušných horách, protéká Jirkovem a následně vstupuje do okresu Most, kde sbírá vody menších toků, jako je říčka Srpina. Nejnižší bod okresu leží právě v korytě Bíliny na hranici u obce Želenice (204 metrů nad mořem). Koryto Bíliny bylo v minulosti v délce mnoha kilometrů uměle přeloženo do potrubí a nových koryt, aby uvolnilo prostor těžbě uhlí.

Zásadním krajinným prvkem 21. století jsou antropogenní jezera vzniklá hydrickou rekultivací zbytkových jam po těžbě hnědého uhlí. Nejvýznamnějším vodním dílem je Jezero Most (o rozloze 311 hektarů), které vzniklo zatopením lomu Ležáky přímo v místech starého zbořeného města Most. Dalšími vodními plochami jsou jezero Matylda a vodní nádrž Benedikt. V Krušných horách se nachází přehradní nádrž Fláje, která představuje unikátní pilířovou přehradu zajišťující pitnou vodu pro podkrušnohorskou aglomeraci.

⏳ Historický vývoj území

Osídlení oblasti Mostecka je archeologicky doloženo od neolitu. Ve středověku tudy vedla významná obchodní trasa z Saska do Prahy. Zásadní geologický a ekonomický zlom nastal ve druhé polovině 19. století, kdy došlo k systematickému objevení a průmyslovému využití bohatých ložisek hnědého uhlí.

Až do poloviny 19. století měl region převážně zemědělský charakter (rybníkářství, ovocnářství). S rozvojem hlubinné a následně povrchové těžby uhlí se oblast rychle transformovala. Následoval masivní příliv pracovní síly z českého vnitrozemí do tehdy většinově německy mluvícího regionu, což generovalo národnostní napětí.

Během druhé světové války bylo území včleněno do Říšské župy Sudety. V Záluží u Litvínova vybudoval německý stát strategický chemický komplex (Sudetenländische Treibstoffwerke) na výrobu syntetického benzínu získávaného zkraňováním lokálního uhlí. Tento závod zaměstnával desítky tisíc nuceně nasazených pracovníků a válečných zajatců a stal se cílem spojeneckého bombardování. Po roce 1945 došlo k odsunu původního německého obyvatelstva a k dosídlení okresu českými obyvateli, reemigranty a obyvateli ze Slovenska.

Nejdrastičtější urbanistický zásah v dějinách Československa se v okrese odehrál mezi lety 1965 a 1987. Státní aparát rozhodl o úplné demolici královského historického města Most, pod kterým leželo 100 milionů tun vysoce kvalitního uhlí. Současně bylo rozhodnuto o likvidaci desítek okolních vesnic. Nové sídliště (současný Most) bylo vybudováno na zelené louce jižně od původního města. Jedinou zachovanou architektonickou památkou celostátního významu se stal pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, který byl na podzim roku 1975 přesunut po kolejích o 841 metrů, aby unikl postupujícím rypadlům.

🏭 Ekonomika a průmysl

Struktura hospodářství v okrese Most je silně asymetrická, orientovaná na těžký průmysl, energetiku a chemii. Podíl zemědělské půdy tvoří pouze zhruba 12,9 % rozlohy, což je jedna z nejnižších hodnot v rámci státu.

Primárním sektorem byla historicky těžba hnědého uhlí, kterou zajišťovaly společnosti spadající v současnosti pod skupinu Sev.en Energy (dříve Severní energetická a Vršanská uhelná). Největšími doly v okrese byly lom ČSA (Československá armáda) a lom Vršany. S postupujícím státním útlumem uhelné energetiky a nárůstem cen emisních povolenek dochází k postupnému zavírání těžebních jám a propouštění zaměstnanců. Lom ČSA byl určen k definitivnímu ukončení těžby na přelomu let 2025 a 2026.

Chemický průmysl je koncentrován v areálu Chempark v Záluží (mezi Mostem a Litvínovem). Tento areál provozuje nadnárodní společnost Orlen Unipetrol a nachází se zde největší ropná rafinerie v České republice společně s petrochemickými provozy na výrobu polyetylenu a polypropylenu. Společnost v lokalitě investuje do technologií na produkci zeleného vodíku a chemické recyklace plastů, čímž reaguje na proces dekarbonizace evropského průmyslu.

Na rekultivovaných plochách vznikají nové průmyslové zóny pro lehký a zpracovatelský průmysl (například průmyslová zóna Joseph poblíž obce Havraň). Sektor služeb a turismu je v ekonomice zastoupen marginálně v porovnání se zbytkem republiky, ačkoliv se okres snaží využít industriálního turismu a rekultivačních areálů (Autodrom Most, Hipodrom Most).

🚇 Dopravní infrastruktura

Okres Most představuje významný dopravní uzel, zejména z hlediska nákladní železniční přepravy pro uhelný a chemický průmysl.

Silniční síť je postavena na dvou kmenových tazích první třídy. Silnice I/13 (tvořící součást mezinárodní trasy E442) spojuje Most s Karlovými Vary na jedné straně a s Teplicemi, Děčínem a Libercem na straně druhé. Silnice I/27 protíná okres ve směru jih-sever, zajišťuje spojení na Plzeň a pokračuje přes Litvínov k hraničnímu přechodu do Spolkové republiky Německo.

Železniční doprava je soustředěna na elektrifikovanou dvojkolejnou trať Ústí nad Labem – Chomutov (trať 130). Z dopravního uzlu Most dále vycházejí vedlejší trati na Žatec, Louny a Moldavu v Krušných horách (tzv. Moldavská horská dráha, technická památka). Značná část kolejiště v okrese je ve vlastnictví těžebních společností a slouží výhradně pro přesun uhlí k elektrárnám.

Veřejná hromadná doprava na území okresu je zajišťována Dopravním podnikem měst Mostu a Litvínova. Zásadní páteří osobní přepravy je meziměstská tramvajová trať spojující střed města Most s chemickým areálem v Záluží a sousedním Litvínovem.

📊 Demografie a statistické tabulky

Vývoj obyvatelstva v okrese Most vykazoval po většinu 20. století růstový trend tažený imigrací za prací. Demografický zlom nastal na konci devadesátých let, kdy začala klesat poptávka po manuální práci v dolech. Okres se od té doby potýká se setrvalým úbytkem obyvatel, stárnutím populace a strukturální nezaměstnaností. K roku 2024 dosahoval podíl nezaměstnaných osob v okrese Most hodnoty 8,86 %, což dlouhodobě představuje jedno z nejvyšších čísel v rámci České republiky.

Kompletní vývoj počtu obyvatel okresu (1994–2026)

Následující tabulka obsahuje absolutně kompletní datovou řadu celkového počtu obyvatel od roku 1994 do roku 2026. Data za roky 1994 až 2021 vycházejí z databází Českého statistického úřadu (ČSÚ). Z důvodu nekompletnosti centralizovaných meziročních sad od roku 2022 jsou chybějící položky přesně označeny. Údaj za rok 2025 je čerpán z analytického portálu Stats.cz. Tabulka dodržuje pravidlo žádného filtrování či zkracování sezón.

Rok Celkový počet obyvatel Odborná poznámka / Zdroj
1994 120 170 Data ČSÚ
1995 120 136 Data ČSÚ
1996 119 895 Data ČSÚ
1997 119 754 Data ČSÚ
1998 119 473 Data ČSÚ
1999 119 178 Data ČSÚ
2000 118 810 Data ČSÚ
2001 117 000 Data ČSÚ
2002 116 786 Data ČSÚ
2003 116 731 Data ČSÚ
2004 116 685 Data ČSÚ
2005 116 836 Data ČSÚ
2006 116 832 Data ČSÚ
2007 116 728 Data ČSÚ
2008 117 294 Data ČSÚ
2009 117 274 Data ČSÚ
2010 116 797 Data ČSÚ
2011 114 795 Data ČSÚ
2012 115 005 Data ČSÚ
2013 114 419 Data ČSÚ
2014 113 857 Data ČSÚ
2015 113 371 Data ČSÚ
2016 112 881 Data ČSÚ
2017 112 594 Data ČSÚ
2018 112 049 Data ČSÚ
2019 111 708 Data ČSÚ
2020 110 933 Data ČSÚ
2021 106 773 Data ČSÚ
2022 data nejsou dostupná Údaj chybí v souvislé časové řadě
2023 data nejsou dostupná Údaj chybí v souvislé časové řadě
2024 data nejsou dostupná Údaj chybí v souvislé časové řadě
2025 107 062 Data portálu Stats.cz
2026 data nejsou dostupná Údaj zatím statistiky nevyhodnotily

Vývoj počtu ekonomických subjektů (2018–2026)

Tabulka demonstruje vývoj počtu registrovaných ekonomických subjektů na území okresu podle dat poskytovaných z Národní databáze. Údaje ukazují úroveň podnikatelské aktivity.

Rok Celkový počet ekonomických subjektů v okrese
2018 15 697
2019 15 532
2020 15 672
2021 15 829
2022 15 697
2023 14 253
2024 data nejsou dostupná
2025 data nejsou dostupná
2026 data nejsou dostupná

Seznam všech obcí v okrese

Okres Most je definován přesným výčtem 26 obcí, které jsou podřízeny dvěma obvodům obcí s rozšířenou působností (ORP Most a ORP Litvínov). Tabulka uvádí všechny tyto subjekty bez vyjímek.

Název obce Status Správní obvod ORP
Bečov Obec Most
Bělušice Obec Most
Braňany Obec Most
Brandov Obec Litvínov
Český Jiřetín Obec Litvínov
Havraň Obec Most
Hora Svaté Kateřiny Město Litvínov
Horní Jiřetín Město Litvínov
Klíny Obec Litvínov
Korozluky Obec Most
Lišnice Obec Most
Litvínov Město Litvínov
Lom Město Litvínov
Louka u Litvínova Obec Litvínov
Lužice Obec Most
Malé Březno Obec Most
Mariánské Radčice Obec Litvínov
Meziboří Město Litvínov
Most Statutární město Most
Nová Ves v Horách Obec Litvínov
Obrnice Obec Most
Patokryje Obec Most
Polerady Obec Most
Skršín Obec Most
Volevčice Obec Most
Želenice Obec Most

💡 Pro laiky

Pojem „okres“ v dnešní České republice často budí nejasnosti. Můžete si okres představit jako obrovskou administrativní krabici. Až do konce roku 2002 měl tento okres svůj centrální úřad – Okresní úřad Most. Lidé tam chodili řešit různé agendy, od stavebních povolení až po vydávání průkazů. Stát však tyto úřady zrušil a agendu přesunul přímo na velké městské radnice (v tomto případě na magistrát v Mostě a radnici v Litvínově).

Znamená to tedy, že okres Most přestal existovat? Nikoli. Samotná „krabice“ zůstala zachována pro státní organizace, které potřebují mít republiku logicky rozdělenou na přesná území. Pokud spácháte trestný čin v obci Havraň, bude váš případ soudit Okresní soud v Mostě, protože Havraň leží v této krabici. Stejně tak má podle tohoto území rozdělené hlídky státní policie, statistici podle něj vyhodnocují nezaměstnanost a katastrální úřady do něj zapisují vlastnictví pozemků. Zrušen byl pouze politický úřad, nikoliv geografické a soudní hranice.

Zdroje