Davos

Davos
Mapa	ano
Země
Okres	Prättigau/Davos
Kanton	Graubünden
Rozloha	284
Nadmořská výška	1560
Počet obyvatel	10 733
Starosta	Philipp Wilhelm

Davos (rétorománsky Tavau, historicky italsky Tavate) je švýcarské město a územně-správní politická obec nacházející se na východě Švýcarské konfederace v kantonu Graubünden. Centrum obce leží v nadmořské výšce 1 560 metrů nad mořem, což z Davosu činí nejvýše položené město s trvalým osídlením na území Evropy. K roku 2025 dosahovala populace města 10 733 obyvatel, čímž představuje druhou nejlidnatější aglomeraci kantonu bezprostředně po jeho hlavním městě, kterým je Chur.

Z mezinárodního a diplomatického hlediska slouží město jako trvalé hostitelské centrum výročního zasedání Světového ekonomického fóra (WEF), jež na několik dní v lednu transformuje vysokohorské středisko v přísně střežený diplomatický prostor pro setkávání desítek hlav států a vrcholných představitelů globální ekonomiky. Z pohledu sportovní historie se Davos profiluje jako jedno z kolébek zimních sportů, domovské město hokejového celku HC Davos a dějiště tradičního turnaje Spenglerova poháru. Rozsáhlé katastrální území zahrnuje šest velkokapacitních lyžařských areálů sdružených do unie Davos Klosters Mountains.

🗓 Současnost a Světové ekonomické fórum 2026

Dominantní geopolitickou a ekonomickou událostí definující globální význam města je konání Světového ekonomického fóra. Tuto tradici založil v roce 1971 německý ekonom Klaus Schwab (původně pod názvem European Management Forum). Akce využívá geografické izolovanosti údolí, které disponuje limitovaným počtem přístupových komunikací, což zásadně usnadňuje zajištění bezpečnosti pomocí nasazení až pěti tisíc příslušníků Švýcarské armády a uzavření vzdušného prostoru.

Nejaktuálnější 56. ročník fóra proběhl v termínu od 19. do 23. ledna 2026 pod ústředním mezinárodním mottem „A Spirit of Dialogue“ (Duch dialogu). Setkání se zúčastnilo přes 60 hlav států a vlád. Na rozdíl od předchozích ročníků, které byly monotematicky zaměřeny na umělou inteligenci či pandemii, dominoval v roce 2026 podle reportů nadnárodních analytických společností chladný geopolitický realismus. Mezi hlavní body agendy patřil projev bývalého guvernéra centrálních bank Marka Carneyho, jenž varoval před hlubokou trhlinou (rupture) v současném světovém řádu a vyzval středně velké mocnosti k rezistenci vůči nátlaku supervelmocí.

Na půdě fóra v roce 2026 byla rovněž formulována a ratifikována takzvaná Davoská deklarace o zdraví srdce ve městech (Davos Declaration on Urban Heart Health). Tuto iniciativu společně vyhlásila Světová federace srdce (World Heart Federation) a Nadace Novartis s cílem implementovat technologická a urbanistická řešení pro snížení kardiovaskulárních onemocnění, jež představují primární příčinu mortality ve světových metropolích. V oblasti potravinové bezpečnosti a zemědělství byla na fóru rozšířena platforma First Movers Coalition for Food, jež v roce 2026 dosáhla hranice 60 globálních partnerů zavazujících se k dekarbonizaci dodavatelských potravinových řetězců a podpoře udržitelných zemědělských systémů s nízkými emisemi metanu. Evropský blok na fóru masivně diskutoval nutnost zvýšení výdajů do obranného průmyslu a infrastruktury v reakci na tenze s Spojenými státy americkými a závislost na externích subjektech.

⏳ Historie a léčba tuberkulózy

První prokazatelné osídlení nehostinného horského údolí spadá do 13. století, kdy do oblasti migroval kmen takzvaných Walserů, německy hovořících horalů pocházejících z kantonu Valais. Až do poloviny 19. století zůstával Davos marginální zemědělskou osadou bojující s drsným vysokohorským podnebím.

Naprostý historický a hospodářský přelom nastal v roce 1853 s příchodem německého lékaře Alexandra Spenglera, jenž sem uprchl z politických důvodů po revolučním roce 1848. Spengler empirickým pozorováním zjistil, že místní obyvatelé netrpí tuberkulózou, jež v té době v průmyslových městech Evropy nabývala rozměrů smrtelné epidemie. Založil zde proto první léčebná sanatoria založená na přísné klimatické terapii, jež spočívala v dlouhodobém pobytu pacientů na mrazivém horském vzduchu a vystavování hrudníku intenzivnímu slunečnímu svitu. Rozvoji lázeňství masivně pomohl nizozemský podnikatel Willem Jan Holsboer, jenž financoval výstavbu velkých sanatorií a stál u zrodu železniční společnosti Rhätische Bahn, jejíž vlaky poprvé dorazily do Davosu v roce 1890, čímž propojily město s evropskou železniční sítí.

Léčebný fenomén města přilákal evropskou inteligenci a umělce. Skotský spisovatel Robert Louis Stevenson zde pobýval v letech 1881–1882 a sepsal zde části svého díla Ostrov pokladů. Britský autor Arthur Conan Doyle navštívil Davos v roce 1899 a svým publikovaným článkem popularizoval v britském impériu do té doby neznámý sport – lyžování. Nejvýznamnější literární stopu zde zanechal německý laureát Nobelovy ceny za literaturu Thomas Mann. Jeho manželka Katia se zde léčila v sanatoriu na Schatzalpu v roce 1912 a Mannovy zážitky z návštěv daly vzniknout monumentálnímu filozofickému románu Kouzelný vrch z roku 1924, který se celý odehrává v davoském léčebném prostředí.

Po objevu antibiotik, konkrétně streptomycinu po druhé světové válce, prudce klesla poptávka po zdlouhavé klimatické léčbě. Obří sanatoria čelila krachu, avšak většina z nich byla architektonicky a stavebně restrukturalizována na velkokapacitní luxusní hotely. Město následně plně přesměrovalo svou ekonomiku z medicínského turismu na zimní a letní vysokohorské sporty.

🏔 Geografie, administrativní členění a klima

Obec Davos se nachází v údolí řeky Landwasser, jež pramení u jezera Davosersee na severním okraji města a teče jihozápadním směrem, dokud se nevlévá do řeky Albula. Horský masiv obklopující údolí je součástí Plessurských Alp ze severozápadu a pohoří Albula z jihovýchodu. Maximálním bodem celého katastrálního území je vrchol Schwarzhorn dosahující nadmořské výšky 3 146 metrů.

Rozloha obce činí úctyhodných 284 kilometrů čtverečních, čímž tvoří jednu z plošně největších obcí ve Švýcarsku. Centrální osídlení má charakter lineárního města roztaženého podél údolí a dělí se na dvě hlavní čtvrti: severní Davos Dorf a jižní Davos Platz. Tyto dvě části na sebe plynule navazují, avšak disponují oddělenými železničními stanicemi i strukturou služeb.

Klima odpovídá subarktickému až vysokohorskému pásmu. Průměrné letní teploty se pohybují v intervalu 12 až 15 stupňů Celsia, zatímco zimní průměry běžně klesají pod minus 8 stupňů Celsia. Bohatá sněhová nadílka a stabilní teploty pod bodem mrazu tvoří ideální fundament pro provoz zimních středisek v délce přesahující pět kalendářních měsíců v roce.

⛷ Lyžařská infrastruktura a výzkum

Lyžařský a turistický sektor operuje pod komerční značkou Davos Klosters Mountains a zastřešuje propojenou síť několika horských areálů, jež dohromady disponují stovkami kilometrů upravovaných sjezdových tratí a sítí moderních lanovek a zubaček.

Parsenn: Největší, historicky nejstarší a prostorově nejrozlehlejší areál ležící nad čtvrtí Davos Dorf. Přístup zajišťuje pozemní lanovka Parsennbahn zprovozněná již v roce 1932. Areál tvoří spojnici se sousedním střediskem Klosters a nachází se zde legendární sjezdová trať o délce 12 kilometrů.
Jakobshorn: Masiv tyčící se přímo nad čtvrtí Davos Platz. Přístupný velkokapacitní visutou lanovkou. V 80. letech 20. století se tento areál stal evropským průkopníkem tehdy zakazovaného sportu – snowboardingu. Dnes disponuje rozsáhlými snowparky a carvingovými terény.
Rinerhorn a Madrisa: Rinerhorn se nachází v jižní části nad osadou Glaris a profiluje se jako klidnější alternativa k centrálním kopcům, zatímco Madrisa se tyčí na protější straně údolí a je vybavena specializovanou infrastrukturou pro rodiny s dětmi.
Pischa a Schatzalp: Pischa je vyčleněna primárně jako chráněná oblast pro freeride (jízdu ve volném terénu) a skialpinismus. Schatzalp, označovaný jako „Slow Mountain“ (Pomalá hora), disponuje pouze mírnými svahy a nachází se zde ikonický hotel z éry sanatorií.

Město se profiluje také jako centrum tvrdého vědeckého výzkumu. Sídlí zde Výzkumný ústav pro sníh a laviny (WSL-Institut für Schnee- und Lawinenforschung SLF), jenž monitoruje sněhovou pokrývku v celém Švýcarsku a vydává závazné stupně lavinového nebezpečí pro všechny alpské kantony. Dalším významným subjektem je Fyzikálně-meteorologická observatoř Davos (PMOD), která funguje jako světové radiační centrum kalibrující globální přístroje pro měření slunečního svitu.

🏒 Hokej a Spengler Cup

Hokejové zázemí města definuje klub HC Davos, účastník nejvyšší švýcarské soutěže National League a historicky nejúspěšnější tým švýcarské historie s více než třemi desítkami ligových titulů. Domovským stánkem je Eisstadion Davos, architektonicky výjimečná hala proslulá svou masivní dřevěnou střešní konstrukcí a kapacitou přesahující 6 000 diváků.

Hala je každoročně v termínu od 26. do 31. prosince dějištěm mezinárodního turnaje Spengler Cup. Turnaj založil v roce 1923 doktor Carl Spengler (syn zakladatele lázeňství Alexandra Spenglera) za účelem usmíření evropských národů po první světové válce prostřednictvím sportu.

Na konci roku 2025 proběhl 97. ročník tohoto prestižního klání. V historickém finále konaném 31. prosince 2025 se utkal domácí HC Davos se speciálním výběrem amerických univerzitních hráčů hrajících pod hlavičkou U.S. Collegiate Selects. Utkání bylo až do závěrečných minut vyrovnané, přičemž po dvou třetinách svítilo na ukazateli skóre 3:3 (dva góly za domácí vstřelil Adam Tambellini, jeden přidal Rasmus Asplund). Rozhodující obrat přinesla 56. minuta zápasu, kdy český útočník Filip Zadina vstřelil vítěznou branku střelou z modré čáry. Triumf následně zpečetili střelami do prázdné branky Enzo Corvi a Matěj Stránský. Brankář Davosu Sandro Aeschlimann kryl v zápase 19 střel, zatímco americký brankář Adam Gajan čelil 26 pokusům. Domácí celek díky výhře v poměru 6:3 získal svůj 17. titul v historii Spenglerova poháru, čímž překonal dosavadní rekordní zápis týmu Kanady (Team Canada se 16 triumfy).

📈 Kompletní statistiky a data

Následující sekce předkládá uzavřené a datově vyčerpávající statistické přehledy zachycující demografický a geografický stav obce v plném rozsahu, bez selekce a na základě oficiálních státních záznamů.

Kompletní demografický vývoj města Davos (1980–2025)

Tabulka zachycuje kompletní vývoj velikosti populace obce na základě cenzů a kvalifikovaných odhadů Švýcarského spolkového statistického úřadu, pokrývající všechna desetiletí moderní éry s plně sjednoceným katastrem.

Rok sčítání / odhadu	Počet obyvatel	Hustota osídlení (obyv./km²)	Poznámka a zdroj dat
1980	10 693	37,6	Oficiální státní sčítání lidu
1990	11 259	39,6	Oficiální státní sčítání lidu
2000	11 718	41,2	Oficiální státní sčítání lidu (historické populační maximum města)
2010	11 166	39,3	Kvalifikovaný odhad Spolkového statistického úřadu
2020	10 832	38,1	Kvalifikovaný odhad Spolkového statistického úřadu
2025	10 733	37,8	Odhad Spolkového statistického úřadu pro konec referenčního roku 2025

Kompletní přehled nadmořských výšek klíčových geodetických bodů a vrcholů

Přesný geodetický soupis nejvýznamnějších referenčních výšek na území obce a jejích hlavních asociačních areálů.

Geografický bod / Infrastruktura	Nadmořská výška (m n. m.)	Charakteristika a umístění
Řeka Landwasser (Leidboda)	1 052	Absolutně nejnižší definovaný bod celého obecního katastru
Historický kostel sv. Theodula	1 560	Oficiální nadmořská výška centra města Davos (referenční měřicí bod)
Jezero Davosersee	1 560	Přírodní nádrž na severním okraji osídlení, shodná výška s centrem
Vrchol areálu Jakobshorn	2 590	Horní stanice visuté lanovky a dominantní bod jižního lyžařského areálu
Průsmyk Weissfluhjoch (Parsenn)	2 693	Přestupní uzel zubačkové a kabinové lanovky v centrálním masivu
Vrchol Schwarzhorn (masiv Flüela)	3 146	Absolutně nejvyšší geografický a geodetický bod na katastru města

Kompletní přehled oficiálních místních částí a poštovních směrovacích čísel

Město Davos není jednolitým celkem, ale skládá se z přesně definovaných historických osad a frakcí. Níže je uveden jejich úplný seznam spravovaný Švýcarskou poštou.

Místní část (osada)	Poštovní směrovací číslo (PLZ)	Geografická a historická charakteristika
Davos Dorf	7260	Severovýchodní část souvislého městského jádra, nachází se u jezera Davosersee.
Davos Wolfgang	7265	Horský průsmyk na severní hranici katastru směřující k sousední obci Klosters.
Davos Platz	7270	Jihozápadní a ekonomicky zcela ústřední část městského jádra (radnice, kongresové centrum).
Davos Clavadel	7272	Samostatná osada v bočním údolí, historické sídlo významných horských sanatorií a klinik.
Davos Frauenkirch	7276	Tradiční zemědělská osada položená jižně od centra podél toku řeky Landwasser.
Davos Glaris	7277	Jižní část katastru tvořící komunikační uzel a výchozí bod pro lanovku na Rinerhorn.
Davos Monstein	7278	Historická a původní walserská vesnice situovaná na terase v mimořádné nadmořské výšce.
Davos Wiesen	7294	Bývalá samostatná politická obec, jež byla referendem z roku 2009 připojena pod správu Davosu.

💡 Pro laiky

Léčebný úspěch Davosu před objevem moderních antibiotik lze přirovnat k přesunu choulostivých potravin z vlhkého teplého sklepa do moderní prosklené mrazničky. Bakterie tuberkulózy se v 19. století raketově množily v temných, vlhkých a smogem zamořených průmyslových městech, kde lidé bydleli natěsnáni v malých bytech s absolutním minimem denního světla a bez ventilace. Davos naproti tomu nabídl nadmořskou výšku 1 560 metrů. V takové výšce je mnohem řidší kyslík, což nutí lidské tělo automaticky a masivně produkovat nové červené krvinky, čímž se organismus fyziologicky posiluje. Vzduch je zde zároveň natolik suchý a chladný, že v něm nedokážou fyzicky přežít žádní prachoví roztoči způsobující astma, a silné horské slunce plné ultrafialového záření (které neblokuje městský smog) působilo jako přirozený a extrémně silný dezinfekční prostředek likvidující bakterie.

Z hlediska Světového ekonomického fóra (WEF) je proměna města podobná tomu, jako byste z běžného civilního letiště chtěli přes noc udělat nedobytný vojenský bunkr pro velení armády. Davos je k tomu geograficky naprosto ideální. Leží v úzkém hlubokém údolí, kam vede v podstatě jen jedna horská silnice a úzká železniční trať. Policie a armáda tak nemusí hlídat desítky příjezdových cest jako ve velkoměstě, ale stačí jim postavit zátarasy na dvou bodech a údolí neprodyšně uzavřít. Díky tomu je možné na malém prostoru v horách garantovat fyzickou bezpečnost prezidentům a monarchům, kteří by jinak na otevřeném prostranství velkoměsta byli ohroženi ze všech stran.

Zdroje