Ace Bailey

Rozbalit box

Obsah boxu

Irvine Wallace „Ace“ Bailey (3. července 1903, Bracebridge, Ontario – 7. dubna 1992, Toronto, Ontario) byl kanadský profesionální hokejový útočník, který se stal jednou z prvních velkých hvězd klubu Toronto Maple Leafs. Ačkoliv byl ve své době elitním střelcem a vítězem kanadského bodování, do historie se nezapsal svými góly, nýbrž tragédií, která ukončila jeho kariéru, a následnou solidaritou, která navždy změnila tvář National Hockey League (NHL).

Bailey byl ústřední postavou incidentu z roku 1933, kdy ho brutální zákrok obránce Eddieho Shorea málem stál život. Tato událost vedla k uspořádání vůbec prvního Utkání hvězd (All-Star Game) v historii, jehož výtěžek byl věnován na Baileyho léčbu. Jeho dres s číslem 6 se stal prvním dresem, který byl v profesionálním sportu slavnostně vyřazen.

🌟 Z Bracebridge na vrchol ligy

Ace Bailey se narodil v malém městečku Bracebridge v Ontariu. Přezdívku „Ace“ (Eso) si vysloužil už v mládí díky svým mimořádným sportovním schopnostem, které prokazoval nejen v hokeji, ale i v lakrosu a baseballu. Do NHL vstoupil v roce 1926, v době, kdy se klub Toronto St. Patricks přejmenovával na Maple Leafs pod vedením legendárního Conna Smythea. Smythe hledal hráče, kteří by symbolizovali novou éru klubu, a Bailey byl perfektní volbou – rychlý, technický a s instinktem zabijáka v útočném pásmu.

Jeho hvězda zazářila naplno v sezóně 1928/1929. V lize, kde brankáři nesměli klekat a góly padaly zřídka (průměr byl hluboko pod tři góly na zápas), Bailey dominoval. Nastřílel 22 gólů a s 32 body ovládl kanadské bodování celé NHL. Stal se tak prvním hráčem Toronta, který získal titul nejproduktivnějšího hráče. O tři roky později, v roce 1932, pomohl týmu získat Stanley Cup, když ve finále porazili New York Rangers. Zdálo se, že má před sebou ještě mnoho let na vrcholu, ale osudný večer v Bostonu vše změnil.

🚑 Incident v Boston Garden (1933)

Datum 12. prosince 1933 zůstane navždy zapsáno v hokejových kronikách černým písmem. Toronto Maple Leafs hráli v Boston Garden proti domácím Bruins. Zápas byl od začátku nervózní a plný faulů. Bostonu chyběla jejich největší hvězda, obránce Eddie Shore, který byl známý svou tvrdostí a prchlivou povahou. Shore byl frustrován průběhem hry a zejména tím, že ho torontský „zlý muž“ Red Horner tvrdě narazil na mantinel.

Shore, oslepený vztekem, se zvedl z ledu a rozhodl se Hornerovi pomstít. Rozjel se přes celé hřiště, ale spletl si hráče. Místo Hornera si vyhlédl Ace Baileyho, který s předchozím soubojem neměl nic společného a zrovna se uvolnil, aby si odpočinul. Shore do něj v plné rychlosti vrazil zezadu. Bailey, který úder nečekal, vyletěl do vzduchu a dopadl hlavou přímo na ledovou plochu. Ozvala se rána, kterou slyšeli diváci až v horních řadách haly. Bailey zůstal ležet v bezvědomí, zatímco se mu tělo začalo zmítat v křečích.

Red Horner, když viděl, co se stalo, jedním úderem srazil Shorea k zemi, ale to už bylo vedlejší. Hala ztichla. Baileyho stav byl kritický. Byl převezen do šatny, kde mu otec J. Vincent Corso, kněz, který byl náhodou na zápase, udělil poslední pomazání, protože lékaři nevěřili, že přežije převoz do nemocnice. Diagnóza byla děsivá: fraktura lebky a těžké krvácení do mozku. Bailey podstoupil v noci dvě náročné operace, při nichž mu lékaři museli trepanovat lebku, aby uvolnili tlak na mozek.

Následující dny celá Kanada a hokejový svět s napětím sledovaly zprávy z Bostonu. Baileyho stav se pohyboval mezi životem a smrtí, měl vysoké horečky a upadal do kómatu. Eddie Shore, který si teprve později uvědomil následky svého činu, byl zdrcený a údajně se v nemocnici snažil Baileyho navštívit, aby se omluvil. Zázrakem, a díky své fyzické kondici, Ace Bailey přežil. Jeho hokejová kariéra však v tu vteřinu skončila.

🤝 Zápas hvězd a podání ruky

Ačkoliv Bailey boj o život vyhrál, lékaři měli jasno: k profesionálnímu hokeji se už nikdy vrátit nesmí. Sebemenší náraz do hlavy by mohl být fatální. Ve třiceti letech se tak ocitl bez práce a bez prostředků, v době, kdy vrcholila Velká hospodářská krize a hráči neměli žádné pojištění ani odbory. Hokejová komunita však ukázala svou sílu. Vedení ligy a klubu se rozhodlo uspořádat benefiční zápas na jeho podporu.

Tato událost, konaná 14. února 1934 v Maple Leaf Gardens, vešla do dějin jako „Ace Bailey Benefit Game“. Byla to historicky první předchůdkyně dnešních Utkání hvězd (All-Star Games). Proti domácím Toronto Maple Leafs nastoupil výběr nejlepších hráčů ze zbytku ligy. Atmosféra v hale byla elektrizující a plná emocí. Vrcholem večera však nebyl samotný hokej, ale moment před úvodním vhazováním.

Na led vstoupil Ace Bailey, oblečený ve svém dresu s číslem 6, ovšem v civilních kalhotách a polobotkách. Do středu hřiště pomalu přijel i Eddie Shore, muž, který ho zmrzačil a který byl od incidentu veřejným nepřítelem číslo jedna. Hala ztichla. Diváci očekávali napětí či zášť. Bailey však k překvapení všech natáhl k Shoreovi ruku. Shore ji přijal a oba muži si ji potřásli. Tento akt odpuštění nejenže dojal tisíce lidí v hledišti k slzám, ale symbolicky ukončil nenávist a umožnil Shoreovi pokračovat v kariéře, aniž by byl navždy ostrakizován. Bailey následně předal svůj dres prezidentovi NHL Franku Calderovi a majitel Toronta Conn Smythe prohlásil, že číslo 6 už v tomto klubu nikdy nikdo neoblékne. Bylo to vůbec poprvé v historii profesionálního týmového sportu, kdy bylo číslo hráče slavnostně vyřazeno.

⏱️ Strážcem času v Maple Leaf Gardens

Ace Bailey sice musel pověsit brusle na hřebík, ale hokejový svět neopustil. Conn Smythe, který si Baileyho nesmírně vážil pro jeho loajalitu a charakter, mu slíbil doživotní práci v organizaci Maple Leafs. Bailey nabídku přijal a stal se oficiálním časoměřičem klubu.

V této roli strávil neuvěřitelných 43 let. Seděl v boxu časoměřičů v Maple Leaf Gardens, jen pár metrů od ledu, kde kdysi zářil. Je ironií osudu, že jeho pracovištěm byla trestná lavice – místo určené pro hříšníky, ačkoliv on sám byl obětí faulu. Bailey byl ve své nové roli stejně precizní jako při střelbě gólů. Byl svědkem celé dynastie Toronta v 40., 50. a 60. letech, viděl vyrůstat legendy jako Teeder Kennedy, George Armstrong či Dave Keon a byl u všech jedenácti Stanley Cupů, které klub po jeho zranění získal.

Když byl v roce 1984 nucen ze zdravotních důvodů odejít do důchodu, byl jednou z nejdéle sloužících postav v historii NHL. V roce 1975 byl uveden do Hokejové síně slávy, čímž se kruh jeho hokejového života uzavřel. Ace Bailey zemřel 7. dubna 1992 ve věku 88 let. Přestože jeho kariéra trvala jen sedm a půl sezóny, jeho odkaz přetrval desetiletí. Každé Utkání hvězd, které se dnes hraje, je nepřímou připomínkou onoho benefičního večera v roce 1934, kdy se hokej spojil, aby pomohl jednomu ze svých synů.

🧱 Pro laiky: V čem je jeho příběh unikátní?

Příběh Ace Baileyho je jako kdyby dnes nejlepší střelec ligy (např. Auston Matthews) utrpěl likvidační faul, málem zemřel, a liga by kvůli němu zavedla tradici All-Star Game, aby mu finančně pomohla. A on by pak tomu faulujícímu hráči před celým světem odpustil a dalších 40 let pracoval na stadionu jako časoměřič. Je to příběh o tom, jak se tragédie změnila v tradici a jak odpuštění může být silnější než pomsta.

📊 Statistiky

Základní část a play-off

Sezóna	Tým	Liga	Z	G	A	B	TM	Z	G	A	B	TM
1926/27	Toronto St. Patricks/Maple Leafs	NHL	42	15	13	28	82	—	—	—	—	—
1927/28	Toronto Maple Leafs	NHL	43	9	15	24	66	—	—	—	—	—
1928/29	Toronto Maple Leafs	NHL	44	22	10	32	78	4	1	2	3	4
1929/30	Toronto Maple Leafs	NHL	43	22	21	43	69	—	—	—	—	—
1930/31	Toronto Maple Leafs	NHL	40	23	19	42	46	2	1	1	2	0
1931/32	Toronto Maple Leafs	NHL	41	8	5	13	62	7	1	0	1	4
1932/33	Toronto Maple Leafs	NHL	47	10	8	18	52	9	0	1	1	4
1933/34	Toronto Maple Leafs	NHL	13	2	3	5	11	—	—	—	—	—
Celkem v NHL			313	111	94	205	466	22	3	4	7	12

Zdroje