Roberto Luongo

Rozbalit box

Obsah boxu

Roberto Luongo (* 4. dubna 1979, Montréal) je bývalý kanadský profesionální brankář a současný hokejový funkcionář. Je členem Hokejové síně slávy (uveden v roce 2022).

V historických tabulkách NHL mu patří 4. místo v počtu vychytaných výher (489) a 2. místo v počtu odchytaných zápasů (1 044), hned za Martinem Brodeurem. Jeho kariéra byla definována extrémní dlouhověkostí, unikátním stylem "motýlka" (butterfly) a komplikovaným vztahem s fanoušky a médii, který se v průběhu let proměnil z napětí v absolutní zbožňování. V roce 2024 se konečně dočkal Stanley Cupu jako člen vedení týmu Florida Panthers.

👶 Pro laiky: Kdo byl "Bobby Lu"?

Roberto Luongo byl brankářský gigant, a to doslova (191 cm) i obrazně.

Pracant: Většinu kariéry strávil v týmech, které měly špatnou obranu. Čelil tisícům střel ročně (často 40+ za zápas) a přesto si držel elitní čísla. Bez něj by jeho týmy prohrávaly dvouciferným rozdílem.
Kapitán: Ve Vancouveru se stal prvním brankářem od roku 1948, který byl jmenován kapitánem týmu (s "C" na masce, protože na dres to pravidla nedovolují).
Twitterová legenda: Pod přezdívkou @strombone1 se stal králem hokejového internetu. Jeho břitký humor a schopnost dělat si legraci sám ze sebe (např. z toho, že ve finále 2011 dostal "klepec") změnily způsob, jakým ho veřejnost vnímala.

🏒 Hráčská kariéra: První dějství

Juniorská léta a Draft

Luongo, který má italské a irské kořeny, vyrůstal v Montréalu a idolizoval Granta Fuhra. V juniorské lize QMJHL zářil v týmu Val-d'Or Foreurs, kde si vybudoval pověst nejlepšího mladého brankáře světa. Ve vstupním draftu NHL 1997 si ho New York Islanders vybrali jako 4. hráče celkově. V té době to byl nejvyšší draftovaný brankář v historii NHL.

1999–2000: Šílenství v Islanders

Jeho začátek v NHL byl poznamenán chaotickým vedením generálního manažera Mika Milburyho.

Nástup: Luongo debutoval v sezóně 1999–2000 a okamžitě ukázal svůj talent. Islanders v něm viděli brankáře pro příštích 15 let.
Šokující výměna: Během draftu 2000 udělal Milbury nepochopitelný krok. Draftoval nového brankáře Ricka DiPietra jako jedničku a Luonga, který už se osvědčil, okamžitě vyměnil do Florida Panthers (spolu s Olli Jokinenem) za Marka Parrishe a Olega Kvašu. Tato výměna je dodnes považována za jednu z nejhorších v historii Islanders a jednu z nejlepších pro Floridu.

2000–2006: První éra na Floridě (Ocelový muž)

Na Floridě se z Luonga stala superhvězda, ačkoliv hrál za podprůměrný tým.

Střelnice: Panthers měli v té době katastrofální defenzivu. Luongo čelil rekordním počtům střel. V sezóně 2003–2004 vytvořil rekord NHL v počtu zákroků v jedné sezóně (2 303 zákroků).
Rok 2004: V této sezóně byl nominován na Vezina Trophy (pro nejlepšího brankáře) a Lester B. Pearson Award (nejužitečnější hráč podle volby samotných hráčů). Přestože Florida nepostoupila do play-off, Luongo měl úspěšnost zákroků 93,1 % při průměrně 35 střelách na zápas.
Výměna do Vancouveru: V roce 2006 se vztahy mezi Luongem a vedením Panthers (GM Mike Keenan) zhoršily kvůli nové smlouvě. Dne 23. června 2006 byl vyměněn do Vancouver Canucks v rámci velkého obchodu zahrnujícího Todda Bertuzziho. Luongo byl šokován, ale tato výměna ho posunula do světla reflektorů v hokejovém městě.

2006–2010: Nový král Vancouveru

Příchod do Vancouver Canucks změnil Luonga z "hvězdy ve špatném týmu" na "superhvězdu s nejvyšším očekáváním". V Kanadě je hokej náboženstvím a brankář Canucks je pod větším tlakem než starosta města.

Sezóna 2006–07: Okamžitý dopad. Luongo vychytal 47 výher (klubový rekord) a dostal tým do play-off. Byl nominován na Hart Trophy pro nejužitečnějšího hráče celé ligy (skončil druhý za Sidneym Crosbym, což je pro brankáře vzácný úspěch).
Luongo Kapitán (2008–2010): Dne 30. září 2008 učinili Canucks neobvyklý krok. Jmenovali Luonga kapitánem týmu. Protože pravidla NHL zakazují brankářům nosit "C" na dresu nebo plnit roli kapitána na ledě (diskuse s rozhodčími), Luongo nosil písmeno "C" namalované na bradě své masky. Byl prvním brankářem-kapitánem v NHL od dob Billa Durnana (1948). Tento experiment ukončil v roce 2010, aby se mohl soustředit výhradně na chytání.

🥇 ZOH 2010: Zlato na domácí půdě

Zimní olympijské hry 2010 se konaly přímo ve Vancouveru, v jeho domácí hale (Rogers Arena, pro turnaj přejmenovaná na Canada Hockey Place).

Střídání stráží: Turnaj začal jako náhradník za Martina Brodeura. Po prohře s USA v základní skupině však trenér Mike Babcock udělal změnu a poslal do branky Luonga.
Cesta ke zlatu: Luongo ustál obrovský tlak. Ve finále proti USA (ve kterém Sidney Crosby vstřelil "Golden Goal") předvedl klíčové zákroky, zejména v prodloužení, a vychytal pro Kanadu zlaté medaile.

💔 Play-off 2011: Od ráje k peklu

Sezóna 2010–2011 byla vrcholem týmu Canucks. Vyhráli Presidents' Trophy a Luongo (společně s náhradníkem Corym Schneiderem) získal William M. Jennings Trophy pro brankáře s nejméně inkasovanými góly.

Vymítání ďábla (1. kolo): Canucks vedli nad rivalem Chicago Blackhawks 3:0 na zápasy, ale Chicago srovnalo na 3:3. V rozhodujícím 7. zápase Luongo v prodloužení předvedl zázračný zákrok proti Patricku Sharpovi, chvíli předtím, než Alex Burrows rozhodl o postupu.
Finále proti Bostonu: Finálová série proti Boston Bruins je jednou z nejpodivnějších v historii.
- Doma (Vancouver): Luongo byl nepřekonatelný. Vychytal dvě čistá konta (1:0, 1:0).
- Venku (Boston): Tým se sesypal a Luongo střídal (prohry 1:8, 0:4).
- Mediální válka: Luongo se nechal vtáhnout do slovní přestřelky s brankářem Bostonu Timem Thomasem. Jeho komentář o tom, že by Thomasovi "pochválil styl" (pumping his tires), byl médii překroucen a použit proti němu.
- Game 7: Rozhodující zápas se hrál ve Vancouveru. Luongo inkasoval 3 góly (Boston vyhrál 4:0). Po zápase vypukly v ulicích Vancouveru masivní nepokoje (riots). Luongo se stal obětním beránkem, ačkoliv jeho tým v 7. zápase nevstřelil ani gól.

2011–2014: Kontroverze brankářů a "Heritage Classic"

Po roce 2011 se vztah mezi Luongem a fanoušky zkomplikoval. Vyrostl mu zdatný konkurent Cory Schneider.

Smlouva na 12 let: Luongo měl podepsaný doživotní kontrakt na 64 milionů dolarů. Když chtěl odejít (aby uvolnil místo Schneiderovi), nemohl být vyměněn kvůli délce smlouvy. Slavně tehdy prohlásil: "My contract sucks" (Moje smlouva stojí za prd).
Šokující výměna Schneidera: V roce 2013 všichni čekali výměnu Luonga. Místo toho GM Mike Gillis šokoval svět a vyměnil Schneidera do New Jersey. Luongo zůstal jedničkou, i když už byl psychicky připraven na odchod.
Heritage Classic Snub (2014): Poslední kapka přišla 2. března 2014. Canucks hráli prestižní zápas pod širým nebem (Heritage Classic) na stadionu BC Place. Trenér John Tortorella se rozhodl nepostavit Luonga (legendu týmu), ale náhradníka Eddieho Lacka. Luongo byl viditelně zničený a uražený. O dva dny později požádal o okamžitou výměnu.
Návrat domů: Dne 4. března 2014 byl vyměněn zpět do Florida Panthers (za Jacoba Markströma a Shawna Matthiase).

2014–2019: Návrat "Domů" a Twitterová sláva

Návrat na Floridu znamenal pro Luonga psychickou úlevu. Tlak zmizel, ale jeho soutěživost zůstala. I ve věku 35–40 let patřil statisticky k nadprůměrným brankářům ligy.

@strombone1: V tomto období Luongo potvrdil, že stojí za anonymním twitterovým účtem @strombone1. Z "uplakánka" (jak ho nazývala média ve Vancouveru) se stal nejvtipnějším mužem hokeje. Nebál se dělat si legraci sám ze sebe – ze své smlouvy, z prohraného finále 2011 ("Moje lapačka je v pořádku, lidi") nebo z toho, že ho trenér posadil na střídačku. Tento lidský přístup z něj udělal miláčka fanoušků napříč ligou.
Tragédie v Parklandu (2018): Dne 14. února 2018 došlo ke střelbě na střední škole Marjory Stoneman Douglas High School v Parklandu, kde Luongo žil se svou rodinou. Před prvním domácím zápasem po tragédii pronesl emotivní projev přímo na ledě, ve kterém vyzval k akci a podpořil komunitu. Jeho slova "I live in Parkland..." se stala symbolem síly a solidarity.

Konec kariéry a Recapture Penalty

Luongo chtěl chytat co nejdéle, ale jeho tělo (zejména kyčle) řeklo dost. Dne 26. června 2019 oznámil ukončení kariéry.

Statistický milník: Kariéru ukončil s **489 výhrami** (3. místo v historii v době odchodu, později ho přeskočil Fleury) a **1 044 zápasy** (2. místo v historii).
Cap Recapture Penalty: Jeho odchod do důchodu měl ještě jednu bizarní dohru pro Vancouver Canucks. Kvůli složitým pravidlům o platovém stropu a jeho "doživotní" smlouvě museli Canucks platit pokutu přes 3 miliony dolarů ročně až do roku 2022, ačkoliv Luongo už za ně 5 let nehrál.

🏆 Síň slávy a Stanley Cup 2024

Po skončení kariéry se Luongo okamžitě zapojil do vedení Florida Panthers. Byl jmenován speciálním poradcem generálního manažera Billa Zita.

Hockey Hall of Fame (2022): V listopadu 2022 byl uveden do Hokejové síně slávy. Osud tomu chtěl, že byl uveden ve stejném ročníku jako jeho bývalí spoluhráči a "bratři" z Vancouveru, Henrik Sedin a Daniel Sedin. Jeho projev byl plný humoru i dojetí.
Vyřazení dresu: Florida Panthers vyřadili jeho číslo **#1** (první vyřazené číslo v historii klubu). Vancouver Canucks ho uvedli do "Ring of Honour".
Stanley Cup 2024: To, co se mu nepovedlo jako hráči, dokázal jako manažer. V červnu 2024 tým Florida Panthers ve finále porazil Edmonton Oilers 4:3 na zápasy. Roberto Luongo, v roli člena vedení, konečně zvedl nad hlavu **Stanley Cup**. Fotografie a videa, jak jí těstoviny přímo z poháru, se staly virálními.

📊 Celkové statistiky NHL

Šablona:Legenda statistik

Sezóna	Tým	Z	V	P	R/P/PvP	PR	%Úsp	SO
1999–00	New York Islanders	24	7	14	1	3.25	90,4	1
2000–01	Florida Panthers	47	12	24	7	2.44	92,0	5
2001–02	Florida Panthers	58	16	33	4	2.77	91,5	4
2002–03	Florida Panthers	65	20	34	7	2.71	91,8	6
2003–04	Florida Panthers	72	25	33	14	2.43	93,1	7
2005–06	Florida Panthers	75	35	30	9	2.97	91,4	4
2006–07	Vancouver Canucks	76	47	22	6	2.28	92,1	5
2007–08	Vancouver Canucks	73	35	29	9	2.38	91,7	6
2008–09	Vancouver Canucks	54	33	13	7	2.34	92,0	9
2009–10	Vancouver Canucks	68	40	22	5	2.57	91,3	4
2010–11	Vancouver Canucks	60	38	15	7	2.11	92,8	4
2011–12	Vancouver Canucks	55	31	14	8	2.41	91,9	5
2012–13	Vancouver Canucks	20	9	6	3	2.56	90,7	2
2013–14	Vancouver Canucks	42	19	16	6	2.38	91,7	3
2013–14	Florida Panthers	14	6	7	1	2.46	92,4	1
2014–15	Florida Panthers	61	28	19	12	2.35	92,1	2
2015–16	Florida Panthers	62	35	19	6	2.35	92,2	4
2016–17	Florida Panthers	40	17	15	6	2.68	91,5	1
2017–18	Florida Panthers	35	18	11	2	2.47	92,9	3
2018–19	Florida Panthers	43	18	16	5	3.12	89,9	1
NHL celkově		1044	489	392	124	2.52	91,9	77

Zdroje