Zlín

Rozbalit box

Obsah boxu

Zlín (v letech 1949–1989 Gottwaldov) je statutární město na východě Moravy. Leží v údolí řeky Dřevnice na rozhraní Hostýnských a Vizovických vrchů. Je sídlem a správním centrem Zlínského kraje. Žije zde přibližně 74 tisíc obyvatel. Město je celosvětově proslulé díky obuvnické firmě Baťa, která zde v první polovině 20. století vybudovala unikátní funkcionalistický urbanistický komplex. Tento architektonický odkaz, spolu s rozvinutým průmyslem, kulturou a vysokým školstvím, činí ze Zlína významné centrum regionu.

📜 Pro laiky: Zlín jednoduše

Představte si město postavené jako obří stavebnice z Lega. Každá kostka – dům, škola nebo továrna – má podobný tvar a je ze stejného materiálu: červených cihel a betonu. Takový je Zlín. Není to město, které rostlo stovky let pomalu a náhodně. Naopak, bylo na začátku 20. století rychle a chytře naplánováno jedním vizionářem, Tomášem Baťou, který zde měl obrovskou továrnu na boty.

Baťa chtěl pro své zaměstnance postavit dokonalé místo pro život i práci. Proto jsou ve Zlíně typické malé cihlové domky se zahrádkami, které stojí v řadách. Vše bylo blízko – z domu do práce, do obchodu, do kina nebo na hřiště. Celé město fungovalo jako dobře promazaný stroj, kde mělo všechno svůj smysl a řád. I dnes, když se projdete Zlínem, uvidíte tuto jedinečnou atmosféru "města v zahradách", které bylo postaveno s jasnou myšlenkou a dodnes je světovým unikátem.

⏳ Historie

Počátky a středověk

První písemná zmínka o Zlínu pochází z roku 1322, kdy jej jako součást vizovického panství koupila královna-vdova Eliška Rejčka a věnovala brněnskému klášteru. V roce 1397 udělil Zdeněk ze Šternberka Zlínu rozšířená městská práva, včetně práva odúmrti, vaření piva a hrdelního práva. Město se stalo řemeslnickým a cechovním centrem pro okolní valašské osídlení. Během husitských válek byl Zlín v roce 1427 dobyt a zpustošen. V 16. století zažilo město hospodářský rozkvět, mělo tři mlýny, pivovar a v roce 1586 si měšťané postavili renesanční radnici.

Úpadek a období do 19. století

Rozvoj města byl přerušen třicetiletou válkou. Obyvatelé Zlína se aktivně účastnili valašských protihabsburských povstání, což vedlo k represím. V roce 1622 byl vypálen zlínský zámek a v roce 1644 bylo popraveno pět zlínských měšťanů. Město bylo také zasaženo vpády uherských Bočkajovců v roce 1605 a následnou morovou epidemií. Až do konce 19. století zůstal Zlín malým, nevýznamným valašským městem.

Fenomén Baťa

Zásadní zlom v historii města nastal v roce 1894, kdy zde sourozenci Anna, Antonín a Tomáš Baťa založili obuvnickou dílnu. Pod vedením vizionářského Tomáše Bati se z malé firmy stal celosvětový koncern. Tento explozivní růst vedl k bezprecedentní transformaci celého města. Tomáš Baťa, který byl v letech 1923–1932 i starostou, inicioval výstavbu moderního zahradního města podle principů funkcionalismu.

Do Zlína byli zváni přední architekti jako František Lydie Gahura, Vladimír Karfík nebo Miroslav Lorenc. Během meziválečného období se počet obyvatel zvýšil z pěti tisíc na více než 43 tisíc. Vznikly typické kolonie cihlových rodinných domků, školy, obchodní domy, nemocnice, Velké kino a dominantní správní budova firmy – Baťův mrakodrap.

Poválečné období a současnost

Po tragické smrti Tomáše Bati v roce 1932 pokračoval v rozvoji firmy a města jeho nevlastní bratr Jan Antonín Baťa. Během druhé světové války byl Zlín v roce 1944 bombardován. V roce 1945 byly Baťovy závody znárodněny. V roce 1949 bylo město přejmenováno na Gottwaldov na počest prvního komunistického prezidenta Klementa Gottwalda. K původnímu názvu Zlín se město vrátilo 1. ledna 1990. Po sametové revoluci v roce 1989 město navázalo na svou podnikatelskou a kulturní tradici. V roce 2001 byla založena Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.

🏙️ Architektura a urbanismus

Architektura Zlína je světovým unikátem, který je neoddělitelně spjat s baťovskou érou a principy funkcionalismu. Cílem bylo vytvořit efektivní a zdravé prostředí pro práci i život.

Baťova architektura

Charakteristickými prvky baťovské architektury jsou:

• Železobetonový skelet: Umožňoval rychlou a variabilní výstavbu.
• Standardizovaný modul: Většina budov byla postavena na základě modulu 6,15 × 6,15 metru.
• Režné zdivo: Typické červené cihly se staly poznávacím znakem města.
• Plochá střecha: Funkční a moderní prvek.
• Velká pásová okna: Zajišťovala dostatek světla v továrnách i obytných domech.

Významné stavby

• Baťův mrakodrap (Budova č. 21): Dominanta města a vrcholné dílo funkcionalistické architektury, postavené v letech 1936–1938 podle návrhu Vladimíra Karfíka. S výškou 77,5 metru byla ve své době druhou nejvyšší budovou v Evropě. Technickou raritou je pojízdná výtahová kancelář Jana Antonína Bati. Dnes v budově sídlí Krajský úřad Zlínského kraje a finanční úřad.
• Památník Tomáše Bati: Perla moderní architektury od Františka Lydie Gahury, slavnostně otevřená v roce 1933. Stavba je koncipována jako minimalistická prosklená katedrála ze skla, oceli a betonu, symbolizující Baťovu osobnost – velkorysost, jasnost a optimismus. Uvnitř se nachází model letadla Junkers F 13, v němž Tomáš Baťa zahynul.
• Velké kino: V době svého vzniku (1932) největší kino ve střední Evropě s kapacitou přes 2000 diváků.
• Baťovy domky: Typické jednodomky, dvojdomky a čtyřdomky z červených cihel, které tvoří celé čtvrti (Letná, Zálešná, Podvesná) a jsou zasazeny do zeleně, čímž naplňují koncept "zahradního města".
• Tovární areál: Rozsáhlý komplex výrobních a administrativních budov, který je dodnes živým centrem průmyslu, obchodu a kultury.

🎓 Vzdělávání a kultura

Školství

Nejvýznamnější vzdělávací institucí je Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (UTB). Byla založena v roce 2001 a navazuje na tradici Fakulty technologické, která ve Zlíně působila od roku 1969. Univerzita má šest fakult a nabízí studium v technických, ekonomických, uměleckých, humanitních i zdravotnických oborech. S více než 9 200 studenty patří mezi středně velké české univerzity. Symbolem moderního kampusu je Univerzitní centrum navržené architektkou a zlínskou rodačkou Evou Jiřičnou.

Kulturní instituce a akce

• Zlín Film Festival: Mezinárodní filmový festival pro děti a mládež, který je jedním z nejstarších a největších svého druhu na světě. Jeho historie sahá až do roku 1961 a je spojen se slavnou érou zlínských filmových ateliérů.
• Městské divadlo Zlín: Profesionální divadelní scéna s historií od roku 1946, původně známá jako Divadlo pracujících. Nabízí široký repertoár činoherních i muzikálových představení.
• Filharmonie Bohuslava Martinů: Symfonický orchestr založený v roce 1946, který sídlí v moderním Kongresovém centru.
• Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně: Nachází se v budově 14 v bývalém továrním areálu a spravuje významné sbírky českého a slovenského umění.
• Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně: Sídlí v budově 14 a nabízí expozice věnované historii regionu, obuvnictví a fenoménu Baťa.

📈 Ekonomika a průmysl

Ekonomika Zlína je historicky spjata s obuvnickým a gumárenským průmyslem, který zde zavedla firma Baťa. I když původní Baťovy závody prošly transformací, průmyslová tradice ve městě přetrvává. Dnes je Zlín moderním průmyslově-podnikatelským centrem regionu. Mezi klíčová odvětví patří:

• Gumárenský a plastikářský průmysl: Navazuje na tradici výroby pneumatik a dalších gumárenských výrobků.
• Strojírenství a kovovýroba: Ve městě a okolí působí řada firem zaměřených na přesné strojírenství.
• Kreativní průmysly a IT: Díky Univerzitě Tomáše Bati a její Fakultě multimediálních komunikací a Fakultě aplikované informatiky se Zlín stává centrem designu, marketingu a informačních technologií.
• Stavebnictví: S odkazem na unikátní baťovskou architekturu má ve městě silné zastoupení i stavební sektor.

V bývalém továrním areálu Svitu dnes sídlí desítky firem a institucí, které vytvářejí dynamické podnikatelské prostředí.

🏒 Sport

Zlín je městem s bohatou sportovní tradicí, zejména v ledním hokeji.

• Lední hokej: Místní klub Berani Zlín (dříve HC Zlín, PSG Zlín atd.) patří mezi tradiční účastníky nejvyšších českých soutěží. Klub dvakrát získal mistrovský titul v sezónách 2003/2004 a 2013/2014. Domácím stadionem je Zimní stadion Luďka Čajky.
• Fotbal: Fotbalový klub FC Zlín (dříve FC Fastav Zlín, Tescoma Zlín) se rovněž pohybuje mezi nejvyššími soutěžemi. Největším úspěchem klubu je vítězství v českém poháru v roce 2017.
• Házená: Klub Handball Zlín hraje nejvyšší českou soutěž žen (MOL Liga).
• Ostatní sporty: Ve městě působí také úspěšné kluby v plavání, atletice, gymnastice a dalších sportech.

🚗 Doprava

• Městská hromadná doprava: Páteř dopravy ve městě tvoří síť trolejbusových a autobusových linek, které zajišťuje Dopravní společnost Zlín-Otrokovice.
• Silniční doprava: Městem prochází silnice I/49, která jej spojuje s Otrokovicemi a dálnicí D55, a dále na Slovensko.
• Železniční doprava: Zlín leží na neelektrifikované trati Otrokovice–Vizovice. Hlavní stanicí je Zlín střed.
• Letecká doprava: Nejbližší mezinárodní letiště jsou v Brně (Letiště Brno-Tuřany), Ostravě (Letiště Leoše Janáčka Ostrava) a Vídni.

🗺️ Osobnosti

Se Zlínem je spjata řada významných osobností:

• Tomáš Baťa (1876–1932) – podnikatel, zakladatel obuvnického impéria a tvůrce moderního Zlína.
• Jan Antonín Baťa (1898–1965) – podnikatel, nevlastní bratr Tomáše, který pokračoval v rozvoji firmy.
• František Lydie Gahura (1891–1958) – architekt a sochař, klíčový tvůrce baťovské architektury, autor Památníku Tomáše Bati a zlínské radnice.
• Vladimír Karfík (1901–1996) – architekt, autor Baťova mrakodrapu.
• Karel Zeman (1910–1989) – filmový režisér, průkopník trikového filmu, působil ve zlínských filmových ateliérech.
• Hermína Týrlová (1900–1993) – režisérka a scenáristka animovaných filmů, zakladatelka českého animovaného filmu pro děti.
• Miroslav Zikmund (1919–2021) a Jiří Hanzelka (1920–2003) – cestovatelé a spisovatelé, kteří se ve Zlíně usadili.
• Otto Wichterle (1913–1998) – vědec a vynálezce, tvůrce kontaktních čoček, působil ve Zlíně během války.
• Tom Stoppard (* 1937) – britský dramatik a scenárista, rodák ze Zlína.
• Eva Jiřičná (* 1939) – světoznámá architektka a designérka, rodačka ze Zlína.
• Petr Čajánek (* 1975) – hokejista, mistr světa a dlouholetý kapitán zlínského hokejového týmu.
• Tomáš Dvořák (* 1972) – bývalý desetibojař, trojnásobný mistr světa, rodák ze Zlína.
• Josef Abrhám (1939–2022) – herec, rodák ze Zlína.

Zdroje

Oficiální stránky města Zlína Historická data - Zlin.eu Stručné dějiny Zlína - BataStory.net Památník Tomáše Bati - Kudyznudy.cz Turistický informační portál města Zlína