Tuukka Rask
Obsah boxu
Tuukka Rask (* 10. března 1987, Savonlinna, Finsko) je bývalý finský profesionální hokejový brankář, který je považován za jednoho z nejlepších a technicky nejvyspělejších brankářů své generace. Celou svou kariéru v NHL spojil s týmem Boston Bruins, jehož se stal historicky nejúspěšnějším brankářem v počtu vítězství. V roce 2011 s Bruins vyhrál Stanley Cup, v roce 2014 získal Vezina Trophy pro nejlepšího brankáře ligy a v roce 2014 dovedl Finsko k zisku bronzových medailí na olympijských hrách.
| Tuukka Rask | |
|---|---|
| Soubor:Tuukka Rask warms up before a game in 2015.jpg | |
| Tuukka Rask během rozcvičky v dresu Bostonu Bruins (2015) | |
| Celé jméno | Tuukka Rask |
| Přezdívka | Tuuks |
| Národnost | 🇫🇮 Finská |
| Datum narození | 10. března 1987 |
| Místo narození | Savonlinna, Finsko |
| Výška | 191 cm |
| Váha | 79 kg |
| Post | Brankář |
| Lapačka | Levá |
| Draft NHL | 21. celkově, 2005 |
| Tým draftu NHL | Toronto Maple Leafs |
| Konec kariéry | 2022 |
| Hrál za | 🏒 Profesionální kluby Ilves (FIN) Boston Bruins (NHL) Providence Bruins (AHL) HC Plzeň (CZE) 🏒 Reprezentace Finsko |
👦 Mládí a začátky kariéry
Tuukka Rask je odchovancem finského klubu SaPKo, ale svůj profesionální debut si odbyl v nejvyšší finské soutěži, SM-liize, v dresu týmu Ilves. Zde se již v mladém věku projevil jako mimořádný talent a jeden z nejlepších mladých brankářů v Evropě.
🏒 Hráčská kariéra
Draft a historický přestup (2005–2007)
V roce 2005 byl Rask draftován v prvním kole jako 21. v pořadí týmem Toronto Maple Leafs. V dresu Toronta však nikdy nenastoupil. V červnu 2006 se stal součástí jednoho z nejvíce jednostranných a nejvíce kritizovaných přestupů v moderní historii NHL. Maple Leafs ho vyměnili do Boston Bruins za brankáře Andrewa Raycrofta. Zatímco Raycroft v Torontu zklamal, Rask se pro Boston stal budoucí superhvězdou a pilířem na dalších 15 let[1].
Cesta na vrchol a Stanley Cup (2007–2011)
Po svém příchodu do organizace Bruins strávil Rask dvě sezóny na farmě v Providence Bruins v lize AHL, kde se adaptoval na severoamerický hokej. Do NHL poprvé výrazněji nahlédl v sezóně 2009/2010, kdy si svými výkony řekl o pozici dvojky za Timem Thomasem.
Vrchol jeho rané kariéry přišel v roce 2011. Jako spolehlivý a klidný náhradník kryl záda Timu Thomasovi, který v play-off předváděl historické výkony. Na konci sezóny se tak Rask jako člen týmu mohl radovat ze zisku Stanley Cupu, prvního pro Boston po 39 letech. Ačkoliv v play-off nezasáhl do hry, byl důležitou součástí mistrovského kádru.
👑 Jedničkou a nejlepším v lize (2012–2019)
Po odchodu Tima Thomase se Tuukka Rask v sezóně 2012/2013 definitivně stal neotřesitelnou jedničkou Bostonu Bruins. Během výluky v této sezóně krátce působil v české extralize v dresu HC Plzeň. Hned ve své první sezóně jako startující brankář dovedl Bruins až do finále Stanley Cupu, kde však v šesti zápasech podlehli Chicago Blackhawks.
Zisk Vezina Trophy
Absolutní vrchol jeho individuální kariéry přišel v sezóně 2013/2014. Rask naprosto dominoval celé lize, když dovedl Bruins k zisku Prezidentské trofeje pro nejlepší tým základní části. Zaznamenal 36 vítězství, 7 čistých kont, průměr obdržených branek 2.04 a úspěšnost zákroků 93,0 %. Za tyto fenomenální výkony po zásluze získal Vezina Trophy pro nejlepšího brankáře NHL a byl finalistou na Hart Memorial Trophy[2].
V následujících letech byl Rask i nadále tváří a oporou Bruins. Spolu s kapitánem Zdenem Chárou a centrem Patricem Bergeronem tvořil jádro jednoho z nejkonzistentnějších týmů v lize. V roce 2019 dovedl tým potřetí v kariéře (podruhé jako jednička) do finále Stanley Cupu, kde Bruins v sedmi zápasech podlehli St. Louis Blues.
Druhá týmová trofej
V sezóně 2019/2020 vytvořil Rask silný brankářský tandem se Slovákem Jaroslavem Halákem. Společně dovedli Bruins k další Prezidentské trofeji a získali William M. Jennings Trophy pro brankářskou dvojici s nejnižším počtem obdržených gólů v lize[3].
🏁 Závěr kariéry a reprezentace (2020–2022)
Poslední sezóny Tuukky Raska byly poznamenány bojem se zraněním kyčle. Po sezóně 2020/2021, ve které stále podával elitní výkony, podstoupil operaci. Po dlouhé rekonvalescenci se na začátku roku 2022 pokusil o návrat a podepsal s Bruins novou smlouvu. Odehrál však pouhé čtyři zápasy, než si uvědomil, že jeho tělo mu již nedovolí chytat na nejvyšší úrovni.
V únoru 2022, ve věku 34 let, oficiálně oznámil konec své bohaté a mimořádně úspěšné kariéry[4]. Odešel jako historický lídr Bostonu Bruins v počtu odchytaných zápasů (564), vítězství (308) a úspěšnosti zákroků (.921).
🇫🇮 Reprezentační kariéra
Tuukka Rask byl úspěšným finským reprezentantem, ačkoliv kvůli dlouhým jízdám v play-off s Bruins často chyběl na mistrovstvích světa. Jeho největší úspěch přišel na Zimních olympijských hrách 2014 v Soči. Zde byl neotřesitelnou jedničkou finského týmu, který dovedl k zisku bronzových medailí. Svými vynikajícími výkony byl vyhlášen nejlepším brankářem celého olympijského turnaje.
🏃♂️ Herní styl a odkaz
Tuukka Rask byl prototypem moderního, technicky dokonalého brankáře. Jeho styl byl založen na klidu, precizním pozičním chytání a efektivitě pohybu. Nebyl to brankář, který by se proslavil divokými akrobatickými zákroky, ale spíše ten, který díky svému čtení hry a technice vypadal, že i ty nejtěžší střely chytá s naprostou lehkostí. Byl mistrem ve stylu "butterfly" a měl vynikající práci s holí.
Jeho odkaz je nesmazatelný. Pro Boston Bruins je jedním z nejlepších brankářů v historii klubu, hned vedle legend jako Tiny Thompson a Gerry Cheevers. Je symbolem jedné z nejúspěšnějších ér v historii Bruins. Jeho příchod do Bostonu je dodnes považován za jeden z nejlepších přestupů všech dob.
🧠 Pro laiky
Představte si nejlepšího a nejklidnějšího zenového mistra, jehož úkolem je chránit branku. To byl Tuukka Rask. Zatímco kolem něj zuřila bitva, on stál v brankovišti s naprostým klidem a přehledem. Jeho pohyby byly tak plynulé a efektivní, že to vypadalo, jako by se puky chytaly do jeho lapačky samy. Nebyl to žádný splašený akrobat, ale mistr techniky a klidu, který svou vyrovnaností dodával jistotu celé armádě (týmu) před sebou.
📊 Kompletní statistiky a ocenění
Klubová kariéra
| Sezóna | Tým | Liga | Z | GAA | SV% | ČK | Z (Play-off) | GAA (Play-off) | SV% (Play-off) | ČK (Play-off) |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2004–05 | Ilves | Liiga | 4 | 4.46 | .875 | 0 | — | — | — | — |
| 2005–06 | Ilves | Liiga | 30 | 2.09 | .926 | 2 | 3 | 3.03 | .924 | 0 |
| 2006–07 | Ilves | Liiga | 49 | 2.38 | .928 | 3 | 7 | 3.02 | .924 | 0 |
| 2007–08 | Boston Bruins | NHL | 4 | 2.45 | .905 | 0 | — | — | — | — |
| 2007–08 | Providence Bruins | AHL | 55 | 2.33 | .905 | 1 | 10 | 2.18 | .908 | 2 |
| 2008–09 | Boston Bruins | NHL | 1 | 2.96 | .857 | 0 | 1 | 4.07 | .925 | 0 |
| 2008–09 | Providence Bruins | AHL | 57 | 2.50 | .915 | 1 | 16 | 2.22 | .930 | 0 |
| 2009–10 | Boston Bruins | NHL | 45 | 1.97 | .931 | 5 | 13 | 2.61 | .912 | 0 |
| 2010–11 | Boston Bruins | NHL | 29 | 2.67 | .918 | 2 | — | — | — | — |
| 2011–12 | Boston Bruins | NHL | 23 | 2.05 | .929 | 3 | — | — | — | — |
| 2012–13 | HC Plzeň | CZE | 1 | 2.95 | .900 | 0 | — | — | — | — |
| 2012–13 | Boston Bruins | NHL | 36 | 2.00 | .929 | 5 | 22 | 1.88 | .940 | 3 |
| 2013–14 | Boston Bruins | NHL | 58 | 2.04 | .930 | 7 | 12 | 1.99 | .928 | 2 |
| 2014–15 | Boston Bruins | NHL | 70 | 2.30 | .922 | 3 | — | — | — | — |
| 2015–16 | Boston Bruins | NHL | 64 | 2.56 | .915 | 4 | — | — | — | — |
| 2016–17 | Boston Bruins | NHL | 65 | 2.23 | .915 | 8 | 6 | 2.24 | .920 | 0 |
| 2017–18 | Boston Bruins | NHL | 54 | 2.36 | .917 | 3 | 12 | 2.88 | .903 | 1 |
| 2018–19 | Boston Bruins | NHL | 46 | 2.48 | .912 | 4 | 24 | 2.02 | .934 | 2 |
| 2019–20 | Boston Bruins | NHL | 41 | 2.12 | .929 | 5 | 4 | 2.57 | .904 | 0 |
| 2020–21 | Boston Bruins | NHL | 24 | 2.28 | .913 | 2 | 6 | 2.36 | .919 | 0 |
| 2021–22 | Boston Bruins | NHL | 4 | 4.28 | .844 | 0 | — | — | — | — |
| Celkem v NHL | 564 | 2.28 | .921 | 52 | 104 | 2.22 | .925 | 8 | ||
Reprezentační kariéra
| Rok | Tým | Turnaj | Z | GAA | SV% | ČK | Umístění |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2014 | Finsko | ZOH | 4 | 1.73 | .938 | 1 | 🥉 3. místo |
Klíčové úspěchy a ocenění
Týmové úspěchy
- Vítěz Stanley Cupu: 2011
- Vítěz Prezidentské trofeje: 2014, 2020
- Bronzová medaile z ZOH: 2014
Individuální ocenění
- Vezina Trophy: 2014
- William M. Jennings Trophy: 2020
- Nejlepší brankář ZOH: 2014
- Účast v NHL All-Star Game: 2017, 2020
- Historický lídr Bostonu Bruins ve vítězstvích (308)
Reference
- Stránky s odkazy na neexistující soubory
- Finští lední hokejisté
- Hokejoví brankáři
- Vítězové Stanley Cupu
- Vítězové Vezina Trophy
- Vítězové William M. Jennings Trophy
- Hráči Boston Bruins
- Hokejisté draftovaní Torontem Maple Leafs
- Finští olympionici
- Narození v roce 1987
- Narození v Savonlinně
- Žijící lidé
- Vytvořeno Gemini