Jarome Iginla
Obsah boxu
Jarome Iginla (* 1. července 1977, Edmonton, Kanada) je bývalý kanadský profesionální hokejový útočník, který je považován za jednoho z nejlepších silových křídelníků (power forward) a lídrů v historii NHL. Většinu své kariéry strávil v týmu Calgary Flames, jehož se stal dlouholetým kapitánem a historicky nejlepším hráčem. Je držitelem Art Ross Trophy pro nejproduktivnějšího hráče a dvojnásobným vítězem Maurice Richard Trophy pro nejlepšího střelce. Je dvojnásobným olympijským vítězem a členem Hokejové síně slávy.
| Jarome Iginla | |
|---|---|
| Soubor:Jarome Iginla 2011.jpg | |
| Jarome Iginla v dresu Calgary Flames (2011) | |
| Celé jméno | Jarome Arthur-Leigh Adekunle Tig Junior Elvis Iginla |
| Přezdívka | Iggy |
| Národnost | 🇨🇦 Kanadská |
| Datum narození | 1. července 1977 |
| Místo narození | Edmonton, Alberta, Kanada |
| Výška | 185 cm |
| Váha | 95 kg |
| Post | Pravé křídlo |
| Držení hole | Pravá |
| Draft NHL | 11. celkově, 1995 |
| Tým draftu NHL | Dallas Stars |
| Konec kariéry | 2018 |
| Hrál za | 🏒 Profesionální kluby Calgary Flames (NHL) Pittsburgh Penguins (NHL) Boston Bruins (NHL) Colorado Avalanche (NHL) Los Angeles Kings (NHL) 🏒 Reprezentace Kanada |
👦 Mládí a začátky kariéry
Jarome Iginla vyrůstal v St. Albert, na předměstí Edmontonu. Svůj mimořádný talent naplno projevil v juniorské lize WHL v dresu týmu Kamloops Blazers. Zde se stal absolutní hvězdou a dvakrát po sobě (1994, 1995) pomohl týmu k zisku prestižního Memorial Cupu, trofeje pro nejlepší juniorský tým v Kanadě.
🏒 Hráčská kariéra
Draft a klíčový přestup (1995)
V roce 1995 si Iginlu jako 11. v pořadí vybral tým Dallas Stars. V dresu Dallasu však nikdy nenastoupil. Ještě během draftu byl součástí jednoho z nejvýznamnějších přestupů v historii Calgary Flames. Flames poslali do Dallasu svou nespokojenou hvězdu Joea Nieuwendyka výměnou za práva na právě draftovaného Iginlu. Tento obchod se ukázal být základním kamenem budoucnosti Calgary na další dekádu a půl[1].
Zrození legendy v Calgary (1996–2003)
Iginla naskočil do NHL na konci sezóny 1995/1996, rovnou do play-off, a okamžitě ukázal svůj potenciál. Během krátké doby se stal nejlepším hráčem, lídrem a tváří celé organizace Flames. Jeho hra byla unikátní kombinací elitních střeleckých schopností, nekompromisní fyzické hry a ochoty shodit rukavice a postavit se za svůj tým.
V sezóně 2001/2002 zažil absolutní individuální vrchol. Nastřílel 52 gólů a nasbíral 96 bodů, čímž získal jak Art Ross Trophy pro nejproduktivnějšího hráče, tak Maurice Richard Trophy pro nejlepšího střelce. Získal také Lester B. Pearson Award (dnes Ted Lindsay Award), udělovanou samotnými hráči. Přestože byl jasným favoritem, v kontroverzním hlasování mu unikla Hart Memorial Trophy pro nejužitečnějšího hráče, kterou získal brankář José Théodore[2].
🔥 Kapitánem na vrcholu a blízko snu (2003–2013)
V roce 2003 byl Jarome Iginla jmenován kapitánem Calgary Flames a stal se prvním černým kapitánem v historii NHL[3]. Tuto roli zastával s hrdostí a příkladným nasazením po následujících deset let.
Heroická jízda v play-off 2004
Absolutní vrchol Iginlovy kariéry v Calgary a jeden z nejlegendárnějších individuálních výkonů v moderní historii play-off přišel na jaře 2004. Iginla jako kapitán a nezpochybnitelný lídr dovedl podceňovaný tým Flames na neuvěřitelné cestě až do finále Stanley Cupu. Během play-off byl nezastavitelnou silou – vyhrával souboje, rozdával hity, střílel klíčové góly a byl nejlepším hráčem na ledě v každé sérii.
Ve finále proti Tampa Bay Lightning se série natáhla až do rozhodujícího sedmého zápasu. V šestém utkání vstřelil kontroverzní gól, který však nebyl uznán, a mnozí fanoušci Flames dodnes věří, že právě tento moment rozhodl o tom, že pohár nezůstal v Calgary. Flames nakonec prohráli v sedmi zápasech, ale Iginla se stal hrdinou a symbolem celé provincie Alberta. S 13 góly byl nejlepším střelcem celého play-off[4].
V sezóně 2003/2004 získal podruhé v kariéře Maurice Richard Trophy pro nejlepšího střelce. V následujících letech byl i nadále tváří a nejlepším hráčem Flames, pravidelně překonával hranici 30 gólů a stal se historicky nejlepším střelcem a nejproduktivnějším hráčem v historii klubu.
🏃♂️ Honba za pohárem a mezinárodní sláva (2013–2018)
Jak se Flames dostávali do fáze přestavby, bylo zřejmé, že jejich dlouholetý kapitán dostane šanci zabojovat o Stanley Cup v jiném týmu. Na přestupové uzávěrce v roce 2013 se Iginla vzdal své klauzule o nevyměnitelnosti a byl součástí velkého přestupu do Pittsburgh Penguins, kde se připojil k hvězdám Sidneymu Crosbymu a Jevgeniji Malkinovi[5].
V následujících letech, ve snaze získat chybějící trofej, podepisoval krátkodobé smlouvy s elitními týmy. Hrál za Boston Bruins (kde vyhrál Prezidentskou trofej), Colorado Avalanche a svou poslední sezónu odehrál v dresu Los Angeles Kings. Ačkoliv se mu Stanley Cup nikdy vyhrát nepodařilo, byl v každém týmu respektovaným lídrem a platným hráčem. V červenci 2018 oficiálně ukončil svou legendární kariéru.
🇨🇦 "Zlatá asistence" a reprezentace
Jarome Iginla je jedním z nejúspěšnějších a nejikoničtějších reprezentantů v historii kanadského hokeje. Jeho největší moment přišel na Zimních olympijských hrách 2010 ve Vancouveru. Ve finále proti USA, v prodloužení, vybojoval puk v rohu kluziště a poslal legendární přihrávku na Sidneyho Crosbyho, který vstřelil "zlatý gól". Tato "zlatá asistence" je jedním z nejslavnějších momentů kanadské sportovní historie[6].
Kromě tohoto triumfu získal Iginla olympijské zlato již v roce 2002 v Salt Lake City. Je také mistrem světa (1997), vítězem Světového poháru (2004) a mistrem světa juniorů (1996).
🏃♂️ Herní styl a odkaz
Jarome Iginla byl prototypem a definicí dokonalého silového křídelníka (power forward). Kombinoval elitní střelecké schopnosti s brutální fyzickou silou, nekompromisní hrou a ochotou bojovat za svůj tým. Byl to hráč, který dokázal nastřílet 50 gólů v sezóně, ale zároveň se nebál shodit rukavice a postavit se nejtvrdším hráčům v lize. Jeho střela zápěstím byla jednou z nejlepších své éry.
Jeho odkaz je nesmazatelný. Pro Calgary Flames je největší ikonou v historii klubu. Je symbolem loajality, vůdcovství a tvrdé práce. Jeho číslo 12 bylo slavnostně vyřazeno a visí pod stropem arény v Calgary. V roce 2020 byl v prvním možném termínu uveden do Hokejové síně slávy.
🧠 Pro laiky
Představte si gladiátora v římské aréně, který by ale zároveň byl i mistrovským umělcem. Jarome Iginla byl takovým gladiátorem na ledě. Měl sílu a odvahu bojovat s kýmkoliv – jeho souboje a hity byly legendární. Ale zároveň měl ruce umělce – dokázal střílet góly s neuvěřitelnou přesností a jemností. Byl to vzácný mix bojovníka a umělce, který vedl své vojsko (tým) do bitvy jako skutečný kapitán. A když šlo o všechno, byl to on, kdo provedl ten nejdůležitější a rozhodující manévr.
📊 Kompletní statistiky a ocenění
Klubová kariéra
| Sezóna | Tým | Liga | Z | G | A | B | TM | Z (Play-off) | G (Play-off) | A (Play-off) | B (Play-off) | TM (Play-off) |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1993–94 | Kamloops Blazers | WHL | 48 | 6 | 23 | 29 | 33 | 19 | 3 | 7 | 10 | 12 |
| 1994–95 | Kamloops Blazers | WHL | 72 | 33 | 38 | 71 | 111 | 21 | 7 | 11 | 18 | 34 |
| 1995–96 | Kamloops Blazers | WHL | 63 | 63 | 73 | 136 | 120 | 16 | 16 | 13 | 29 | 29 |
| 1995–96 | Calgary Flames | NHL | — | — | — | — | — | 2 | 1 | 1 | 2 | 0 |
| 1996–97 | Calgary Flames | NHL | 82 | 21 | 27 | 48 | 37 | — | — | — | — | — |
| 1997–98 | Calgary Flames | NHL | 70 | 13 | 19 | 32 | 29 | — | — | — | — | — |
| 1998–99 | Calgary Flames | NHL | 82 | 28 | 23 | 51 | 58 | — | — | — | — | — |
| 1999–00 | Calgary Flames | NHL | 77 | 29 | 34 | 63 | 26 | — | — | — | — | — |
| 2000–01 | Calgary Flames | NHL | 77 | 31 | 40 | 71 | 62 | — | — | — | — | — |
| 2001–02 | Calgary Flames | NHL | 82 | 52 | 44 | 96 | 77 | — | — | — | — | — |
| 2002–03 | Calgary Flames | NHL | 75 | 35 | 32 | 67 | 49 | — | — | — | — | — |
| 2003–04 | Calgary Flames | NHL | 81 | 41 | 32 | 73 | 84 | 26 | 13 | 9 | 22 | 45 |
| 2005–06 | Calgary Flames | NHL | 82 | 35 | 32 | 67 | 86 | 7 | 5 | 3 | 8 | 11 |
| 2006–07 | Calgary Flames | NHL | 70 | 39 | 55 | 94 | 40 | 6 | 2 | 2 | 4 | 12 |
| 2007–08 | Calgary Flames | NHL | 82 | 50 | 48 | 98 | 83 | 7 | 4 | 5 | 9 | 2 |
| 2008–09 | Calgary Flames | NHL | 82 | 35 | 54 | 89 | 37 | 6 | 3 | 1 | 4 | 0 |
| 2009–10 | Calgary Flames | NHL | 82 | 32 | 37 | 69 | 58 | — | — | — | — | — |
| 2010–11 | Calgary Flames | NHL | 82 | 42 | 44 | 86 | 40 | — | — | — | — | — |
| 2011–12 | Calgary Flames | NHL | 82 | 32 | 35 | 67 | 43 | — | — | — | — | — |
| 2012–13 | Calgary Flames | NHL | 31 | 9 | 13 | 22 | 22 | — | — | — | — | — |
| 2012–13 | Pittsburgh Penguins | NHL | 13 | 5 | 6 | 11 | 12 | 15 | 4 | 8 | 12 | 16 |
| 2013–14 | Boston Bruins | NHL | 78 | 30 | 31 | 61 | 47 | 12 | 5 | 2 | 7 | 12 |
| 2014–15 | Colorado Avalanche | NHL | 82 | 29 | 30 | 59 | 42 | — | — | — | — | — |
| 2015–16 | Colorado Avalanche | NHL | 82 | 22 | 25 | 47 | 40 | — | — | — | — | — |
| 2016–17 | Colorado Avalanche | NHL | 61 | 8 | 10 | 18 | 40 | — | — | — | — | — |
| 2016–17 | Los Angeles Kings | NHL | 19 | 6 | 3 | 9 | 16 | — | — | — | — | — |
| Celkem v NHL | 1554 | 625 | 675 | 1300 | 1040 | 81 | 37 | 31 | 68 | 98 | ||
Reprezentační kariéra
| Rok | Tým | Turnaj | Z | G | A | B | TM | Umístění |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2002 | Kanada | ZOH | 6 | 3 | 1 | 4 | 0 | 🥇 1. místo |
| 2010 | Kanada | ZOH | 7 | 5 | 2 | 7 | 0 | 🥇 1. místo |
| 1997 | Kanada | MS | 11 | 2 | 3 | 5 | 2 | 🥇 1. místo |
| 2004 | Kanada | SP | 6 | 2 | 1 | 3 | 2 | 🥇 1. místo |
Klíčové úspěchy a ocenění
Týmové úspěchy
- Olympijský vítěz: 2002, 2010
- Mistr světa: 1997
- Vítěz Světového poháru: 2004
- Mistr světa juniorů: 1996
- Vítěz Memorial Cupu: 1994, 1995
Individuální ocenění
- Art Ross Trophy: 2002
- Maurice Richard Trophy: 2002, 2004
- Lester B. Pearson Award (Ted Lindsay Award): 2002
- King Clancy Memorial Trophy: 2004
- Mark Messier Leadership Award: 2009
- Uveden do Hokejové síně slávy: 2020
- Účast v NHL All-Star Game: 2002, 2003, 2004, 2008, 2009, 2012
- Číslo 12 vyřazeno klubem Calgary Flames
Reference
- ↑ Flames’ Nieuwendyk-for-Iginla Trade a Win-Win – The Hockey Writers
- ↑ Theodore wins Hart, Vezina trophies – ESPN
- ↑ Jarome Iginla Biography – Hockey Hall of Fame
- ↑ Looking back at the 2004 Stanley Cup Final: Flames vs. Lightning – Sportsnet.ca
- ↑ Penguins Acquire Iginla from Calgary – NHL.com/Penguins
- ↑ The Golden Goal: An oral history – The Globe and Mail
- Stránky s odkazy na neexistující soubory
- Kanadští lední hokejisté
- Hokejoví útočníci
- Vítězové Art Ross Trophy
- Vítězové Maurice Richard Trophy
- Členové Hokejové síně slávy
- Hráči Calgary Flames
- Kapitáni Calgary Flames
- Hráči Pittsburgh Penguins
- Hráči Boston Bruins
- Hráči Colorado Avalanche
- Hráči Los Angeles Kings
- Hokejisté draftovaní Dallasem Stars
- Kanadští olympionici
- Olympijští vítězi v ledním hokeji
- Mistři světa v ledním hokeji
- Narození v roce 1977
- Narození v Edmontonu
- Žijící lidé
- Vytvořeno Gemini