Moldavsko

Rozbalit box

Obsah boxu

Moldavsko, plným názvem Moldavská republika (rumunsky Republica Moldova), je vnitrozemský stát ve Východní Evropě, nacházející se mezi Rumunskem na západě a Ukrajinou na východě. Je to země s bohatou a pohnutou historií, jejíž území bylo po staletí na pomezí velkých říší a mocenských sfér – Osmanské, Ruské a Habsburské, a později Sovětského svazu a Západu. Tato poloha na geopolitickém zlomu hluboce ovlivnila její identitu, jazyk a současnou politickou orientaci.

Hlavním a největším městem je Kišiněv. Moldavsko je parlamentní republikou, která od své nezávislosti na Sovětském svazu v roce 1991 čelí zásadnímu problému v podobě separatistického regionu Podněstří na východním břehu řeky Dněstr, který je de facto nezávislý a udržuje si silné vazby na Rusko. V roce 2022, v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, země oficiálně požádala o vstup do Evropské unie a získala status kandidátské země.

📜 Historické kořeny

Území moderního Moldavska, historicky známé jako Besarábie, bylo od starověku křižovatkou kultur a národů.

Starověk a středověk

Ve starověku bylo území osídleno dáckými kmeny. Po dobytí Dácie Římany v 1. století n. l. se stalo součástí Římské říše a prošlo procesem romanizace. Po ústupu Římanů se region stal cílem nájezdů a migrace různých kmenů, včetně Gótů, Hunů, Avarů a Slovanů.

Ve 14. století vzniklo na východ od Karpat nezávislé Moldavské knížectví, které zahrnovalo i většinu území dnešního Moldavska. Toto knížectví, jehož nejvýznamnějším panovníkem byl Štěpán III. Veliký (Ştefan cel Mare), po staletí statečně odolávalo expanzi mocnějších sousedů, zejména Osmanské říše, Uher a Polska. V 16. století se však knížectví nakonec stalo vazalem Osmanské říše.

Součást Ruského impéria – Vznik Besarábie

Klíčový zlom v historii regionu nastal na počátku 19. století. V roce 1812, po jedné z mnoha rusko-tureckých válek, byla východní část Moldavského knížectví, území mezi řekami Prut a Dněstr, postoupena Ruskému impériu. Rusové toto anektované území nazvali Besarabská gubernie.

Tímto aktem bylo historické Moldavsko poprvé rozděleno. Západní část zůstala pod osmanským vlivem (a později se spojila s Valašskem a vytvořila moderní Rumunsko), zatímco východní část – Besarábie – se stala součástí carského Ruska. Tím začal proces postupného oddělování identity a vývoje obou částí původního knížectví. Carská vláda zahájila politiku rusifikace, podporovala imigraci Rusů, Ukrajinců a dalších národností a omezovala používání rumunského jazyka. Přesto si většina místního obyvatelstva uchovala svůj jazyk a kulturní vazby na Rumunsko.

💥 Bouřlivé 20. století a zrod Podněstří

Dvacáté století bylo pro Moldavsko obdobím neustálých a dramatických změn hranic, politických režimů a identit. Území Besarábie se stalo hříčkou v rukou velmocí, což vyvrcholilo vznikem konfliktu, který dodnes paralyzuje suverenitu státu.

Sjednocení s Rumunskem (1918–1940)

Po rozpadu Ruského impéria v důsledku bolševické revoluce v roce 1917 se v Besarábii probudilo silné národní hnutí. Místní parlament, známý jako Sfatul Țării (Rada země), vyhlásil nejprve autonomii, poté nezávislost a nakonec, 27. března 1918, odhlasoval sjednocení Besarábie s Rumunskem. Tím bylo historické Moldavsko po více než sto letech opět spojeno v rámci jednoho státu.

Toto meziválečné období je v moderním Moldavsku vnímáno rozporuplně. Na jedné straně přineslo návrat k rumunskému jazyku a kultuře a ekonomický rozvoj. Na druhé straně byla rumunská správa centralistická a často přehlížela místní specifika. Klíčové je, že Sovětský svaz toto sjednocení nikdy neuznal a Besarábii nadále považoval za své okupované území.

Sovětská anexe a Moldavská SSR

Osud Besarábie byl zpečetěn v srpnu 1939 podpisem tajného dodatkového protokolu k paktu Ribbentrop-Molotov mezi nacistickým Německem a Sovětským svazem. V tomto protokolu si Sovětský svaz nárokoval Besarábii jako svou sféru vlivu.

V červnu 1940, zatímco pozornost světa byla upřena na pád Francie, předložil Sovětský svaz Rumunsku ultimátum a požadoval okamžité postoupení Besarábie a severní Bukoviny. Rumunsko, bez mezinárodní podpory, muselo ustoupit a Rudá armáda území obsadila.

Sovětské úřady okamžitě přistoupily k novému administrativnímu dělení. Jižní a severní část Besarábie byly připojeny přímo k Ukrajinské SSR. Ze zbývajícího území a úzkého pásu země na východním břehu Dněstru (kde již od roku 1924 existovala Moldavská autonomní SSR v rámci Ukrajiny) byla vytvořena Moldavská sovětská socialistická republika (MSSR) se sídlem v Kišiněvě.

Následovala brutální vlna sovětizace:

• Deportace a represe: Desetitisíce místních obyvatel, zejména intelektuálů, kněží a bohatších rolníků, byly označeny za "nepřátele lidu" a deportovány do gulagů na Sibiři a v Kazachstánu.
• Rusifikace a "moldavismus": Sovětský režim zahájil intenzivní politiku rusifikace. Zároveň uměle vytvořil a propagoval teorii tzv. "moldavismu", která tvrdila, že Moldavané jsou samostatný etnický národ s vlastním "moldavským" jazykem, odlišným od rumunštiny. Rumunština byla přepsána do cyrilice a byla uměle obohacována o ruská slova. Cílem bylo přerušit historické a kulturní vazby na Rumunsko.

Válka v Podněstří a vznik separatistického regionu

S oslabováním Sovětského svazu na konci 80. let sílilo v Moldavsku národní hnutí, které požadovalo návrat k latince a uznání jazykové a kulturní jednoty s Rumunskem. Tyto snahy však vyvolaly ostrou reakci v průmyslové oblasti na východním břehu řeky Dněstr – v Podněstří.

• Příčiny konfliktu: Podněstří bylo historicky kulturně odlišné. Během sovětské éry sem byla soustředěna většina průmyslu a vojenských základen a region byl silně rusifikován. Místní, převážně rusky mluvící elita (Rusové a Ukrajinci) se obávala ztráty svého privilegovaného postavení v novém, rumunsky orientovaném Moldavsku.
• Vyhlášení nezávislosti a válka: V roce 1990, ještě před rozpadem SSSR, vyhlásili separatisté v Podněstří nezávislou "Podněsterskou moldavskou sovětskou socialistickou republiku" a odmítli se podřídit vládě v Kišiněvě. Po vyhlášení nezávislosti Moldavska v roce 1991 napětí přerostlo v ozbrojený konflikt. V válce v roce 1992 se moldavským silám nepodařilo region ovládnout, zejména kvůli přímé intervenci ruské 14. armády, která byla v Podněstří dislokována a která podpořila separatisty.
• Zamrzlý konflikt: Válka skončila příměřím a Podněstří se stalo de facto nezávislým státem, ačkoliv ho žádná země světa (ani Rusko) formálně neuznala. Od té doby je to zamrzlý konflikt. Region má vlastní vládu, armádu, měnu a policii a je zcela závislý na politické, ekonomické a vojenské podpoře Ruské federace, která zde stále udržuje své "mírové jednotky". Pro Moldavsko je existence tohoto separatistického útvaru největší překážkou pro jeho suverenitu a evropskou integraci.

⚖️ Politika a ekonomika – Mezi Východem a Západem

Od získání nezávislosti je politická a ekonomická scéna Moldavska definována neustálým napětím mezi dvěma protichůdnými směřováními: snahou o hlubší integraci do evropských struktur a historickými vazbami a závislostí na Rusku. Tento geopolitický souboj formuje vnitřní politiku, rozděluje společnost a zásadně ovlivňuje ekonomický vývoj země.

Politický systém

Moldavsko je parlamentní republika.

• Prezident: Hlava státu je od roku 2016 volena v přímých volbách na čtyřleté funkční období. Jeho pravomoci jsou však převážně reprezentativní a ceremoniální. Skutečnou výkonnou moc drží vláda.
• Vláda a parlament: V čele vlády stojí předseda vlády (premiér), který je zodpovědný jednokomorovému Parlamentu. Parlament má 101 poslanců, kteří jsou voleni na čtyřleté období na základě poměrného volebního systému.

Geopolitický souboj a vnitřní polarizace

Politická scéna je hluboce polarizovaná a osciluje mezi pro-evropskými a pro-ruskými silami, které se střídají u moci.

• Pro-evropský tábor: Tento proud, reprezentovaný především současnou prezidentkou Maiou Sanduovou a její stranou Akce a solidarita (PAS), usiluje o co nejtěsnější spojenectví s Evropskou unií a Rumunskem. Cílem je zavedení evropských standardů v oblasti právního státu, boj s korupcí a konečné začlenění do EU. Tento směr má silnou podporu zejména u mladší generace, městského obyvatelstva a diaspory.
• Pro-ruský tábor: Tento proud, tradičně reprezentovaný Stranou socialistů a Stranou komunistů, zdůrazňuje historické a kulturní vazby na Rusko. Argumentuje potřebou udržovat dobré vztahy s Moskvou, zejména kvůli závislosti na ruském plynu a přístupu na ruský trh. Silnou podporu má na venkově, u starší generace a mezi národnostními menšinami. Rusko aktivně využívá politické a ekonomické nástroje (zejména cenu plynu a obchodní embarga) a dezinformační kampaně, aby ovlivňovalo vnitřní politiku Moldavska a bránilo jeho směřování na Západ.

Tento souboj je dále komplikován všudypřítomnou korupcí a vlivem oligarchů, kteří často financují a ovládají politické strany napříč spektrem. Jedním z největších skandálů v historii země byla "krádež století" v roce 2014, kdy z bankovního systému zmizela přibližně 1 miliarda amerických dolarů (cca 12 % HDP země).

Ekonomika

Moldavsko patří mezi nejchudší země v Evropě. Jeho ekonomika je zranitelná, málo diverzifikovaná a silně závislá na vnějších faktorech.

Zemědělství – Páteř ekonomiky

Zemědělství je historicky nejdůležitějším sektorem a zaměstnává velkou část populace. Díky velmi úrodné černozemi je Moldavsko významným producentem:

• Víno: Vinařství je národní chloubou a klíčovým exportním artiklem.
• Ovoce a zelenina: Zejména jablka, švestky, hrozny a vlašské ořechy.
• Obiloviny: Pšenice, kukuřice a slunečnice.

Zemědělský export je však silně závislý na trzích v Rusku a EU a často se stává nástrojem politického tlaku (ruská embarga na moldavské víno a ovoce).

Závislost na remitencích a energetice

• Remitence: Obrovským problémem je masivní emigrace. Odhaduje se, že až třetina Moldavanů v produktivním věku pracuje v zahraničí (v EU i v Rusku). Peníze, které posílají domů (tzv. remitence), tvoří více než 15 % HDP země. To na jedné straně pomáhá snižovat chudobu, ale na druhé straně vede k vylidňování venkova a nedostatku kvalifikované pracovní síly.
• Energetická závislost: Moldavsko bylo téměř stoprocentně závislé na dovozu zemního plynu z ruského Gazpromu. Tuto závislost Rusko opakovaně zneužívalo k politickému nátlaku. Po ruské invazi na Ukrajinu se Moldavsku s pomocí EU podařilo tuto závislost výrazně snížit a diverzifikovat své zdroje, i když za cenu vysokých nákladů.

Autonomní oblast Gagauzie

Dalším specifickým prvkem je existence Autonomní oblasti Gagauzie na jihu země. Gagauzové jsou turkický, ale pravoslavný národ, který si udržuje silné kulturní a politické vazby na Rusko a často se staví do opozice vůči pro-evropské vládě v Kišiněvě.

🍇 Kultura, víno a současné směřování

Moldavská kultura je bohatou a svébytnou směsicí latinských (rumunských) kořenů a vlivů slovanského a balkánského světa, které se formovaly po staletí na pomezí velkých říší.

Jazyková a kulturní identita

Otázka národní identity a jazyka je v Moldavsku stále citlivým politickým tématem, které je přímým důsledkem sovětské politiky "moldavismu".

• Rumunština jako úřední jazyk: Většina populace hovoří jazykem, který je lingvisticky identický s rumunštinou. Po desetiletí byl však oficiálně nazýván "moldavština". V roce 2023 přijal moldavský parlament zákon, který jako jediný oficiální název úředního jazyka stanovil rumunštinu. Tento krok byl vnímán jako symbolické přihlášení se k evropské a latinské identitě a odmítnutí sovětského dědictví.
• Národnostní menšiny: Kromě etnických Moldavanů/Rumunů žijí v zemi významné menšiny, především Rusové a Ukrajinci (zejména v Podněstří a velkých městech) a Gagauzové na jihu.

Víno – Národní poklad

Vinařství není v Moldavsku jen zemědělským odvětvím, ale nedílnou součástí národní kultury a historie. Země má jednu z nejdelších vinařských tradic na světě.

• Největší vinné sklepy na světě: Moldavsko se pyšní dvěma podzemními vinnými městy, která jsou zapsána v Guinnessově knize rekordů.

   *   Mileștii Mici: Je oficiálně největším vinným sklepem na světě co do počtu lahví (přes 1,5 milionu) a délkou podzemních chodeb přes 200 km.
   *   Cricova: Druhý největší sklep s délkou chodeb kolem 120 km. Je proslulý svou sbírkou vín, která zahrnuje i vína z osobní sbírky Hermanna Göringa, a slouží jako prestižní místo pro státní návštěvy.

• Národní den vína: Každoročně v říjnu se v Kišiněvě koná velkolepý Národní den vína, který je největším festivalem v zemi a oslavou vinařské sklizně.

Kuchyně a tradice

Moldavská kuchyně je vydatná a chutná, ovlivněná rumunskou, ruskou a balkánskou gastronomií.

• Mămăligă: Kukuřičná kaše podobná italské polentě, která je považována za národní jídlo. Podává se obvykle se sýrem, zakysanou smetanou nebo masem.
• Plăcinte: Tradiční slané koláče plněné nejčastěji sýrem, zelím nebo bramborami.
• Sarma: Závitky z vinných nebo zelných listů plněné mletým masem a rýží.

1. 1. 1. 🇪🇺 Současné směřování – Cesta do Evropské unie ###

Ruská invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se stala pro Moldavsko existenčním budíčkem. Brutální agrese vůči sousední zemi, spolu s přítomností ruských vojsk v Podněstří, vyvolala obrovské obavy o vlastní bezpečnost a suverenitu.

V reakci na tuto hrozbu podnikla pro-evropská vláda prezidentky Maii Sanduové historické kroky:

• Žádost o členství v EU: V březnu 2022, jen několik dní po Ukrajině, podalo Moldavsko oficiální žádost o členství v Evropské unii.
• Získání kandidátského statusu: V červnu 2022 udělila Evropská rada Moldavsku (spolu s Ukrajinou) status kandidátské země.
• Zahájení přístupových jednání: V červnu 2024 byla oficiálně zahájena přístupová jednání, což je další klíčový milník na cestě k plnoprávnému členství.

Tento proces je vnímán jako nejlepší záruka budoucí bezpečnosti, demokracie a prosperity země. Cesta do EU je však dlouhá a plná překážek. Moldavsko musí provést zásadní reformy v oblasti justice, boje s korupcí a ekonomiky. Největší výzvou však zůstává nevyřešená otázka separatistického Podněstří.

🤔 Pro laiky: Čím je Moldavsko zvláštní?

Představte si malou zemi vmáčknutou mezi Rumunsko a Ukrajinu, která je tak trochu rozpolcená. 1. Mluví se tu rumunsky, ale dlouho se tomu říkalo moldavsky: Většina lidí zde mluví rumunsky, ale Sovětský svaz se jim po desetiletí snažil vnutit, že jsou jiný národ s jiným jazykem, a dokonce jim nařídil psát azbukou. Dnes se hrdě vracejí k rumunštině a latince. 2. Je to země vína s největšími sklepy na světě: Pod zemí mají obrovská vinná města s desítkami kilometrů "ulic", kterými se dá projíždět autem. Vinařství je jejich národní poklad. 3. Má vlastní "Donbas" – Podněstří: Na východě země je úzký pruh území, který se na začátku 90. let s pomocí ruské armády odtrhl. Je to jako stát ve státě – mají vlastní peníze, armádu a sochy Lenina, ale nikdo na světě je neuznává. Je to zamrzlý konflikt a velký problém pro budoucnost země. 4. Snaží se utéct z ruského vlivu do Evropy: Po ruském útoku na Ukrajinu se Moldavsko definitivně rozhodlo, že chce patřit na Západ. Získalo status kandidáta na členství v EU a doufá, že se tak vymaní z historického tlaku Ruska a zajistí si bezpečnější budoucnost.

Je to země, která bojuje o svou identitu, suverenitu a evropskou budoucnost, a zároveň se snaží světu ukázat své bohaté kulturní a vinařské dědictví.