Lukáš Vlček

Rozbalit box

Obsah boxu

Mgr. Lukáš Vlček (* 28. ledna 1982, Pacov) je český politik, od roku 2021 poslanec Poslanecké sněmovny PČR a od roku 2010 starosta města Pacov. Od roku 2022 působí jako 1. místopředseda hnutí Starostové a nezávislí (STAN).

Je považován za jednoho z představitelů mladší generace v hnutí STAN, který svou politickou kariéru postavil na dlouholetých zkušenostech z komunální politiky. Profiluje se jako pragmatický politik s důrazem na regionální rozvoj, decentralizaci a odpovědné hospodaření.

Lukáš Vlček
Soubor:Lukáš Vlček, starosta Pacova (2018).jpg
Lukáš Vlček (2018)
Datum narození	28. ledna 1982
Místo narození	Pacov, Československo
Národnost	česká
Manželka	Zuzana Vlčková
Děti	dvě
Vzdělání	Právnická fakulta Masarykovy univerzity (MU, Mgr.)
Profese	politik, právník, starosta
Web	Oficiální stránky

👤 Osobní život a vzdělání

Lukáš Vlček se narodil v Pacově na Vysočině, kde prožil celý svůj život. Jeho otec byl dlouholetým místním zastupitelem, což ho přivedlo k zájmu o veřejné dění. Po absolvování pacovského gymnázia vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, kde získal titul magistra práv.

Je ženatý, s manželkou Zuzanou mají dvě děti. Mezi jeho zájmy patří sport, zejména fotbal a hokej, a je aktivním členem místních sportovních a společenských organizací.

🏛️ Politická kariéra

Komunální politika v Pacově

Do politiky vstoupil bezprostředně po ukončení vysokoškolských studií. V roce 2006 byl poprvé zvolen do zastupitelstva města Pacova. O čtyři roky později, v komunálních volbách v roce 2010, se ve svých 28 letech stal starostou města, čímž se zařadil mezi nejmladší starosty v České republice.

Mandát starosty opakovaně obhájil i v následujících volbách v letech 2014, 2018 a 2022, což svědčí o jeho silné a stabilní podpoře v domovském městě. Během jeho působení v čele radnice prošel Pacov řadou významných investic do infrastruktury, včetně rekonstrukce sportovišť, revitalizace zámeckého parku a modernizace kulturního centra.

Kromě funkce starosty se aktivně angažoval i na krajské úrovni v rámci Svazu měst a obcí a dalších regionálních organizací.

🇨🇿 Celostátní politika

Vstup do Poslanecké sněmovny

Lukáš Vlček se rozhodl své zkušenosti z komunální a regionální politiky přenést na celostátní úroveň. Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2021 kandidoval jako člen hnutí STAN v Kraji Vysočina v rámci koalice Piráti a Starostové. Díky preferenčním hlasům byl zvolen poslancem.

Ve Sněmovně se zaměřuje na témata, která jsou mu blízká z jeho dlouholeté praxe starosty. Je členem Rozpočtového výboru a Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. V rámci své poslanecké práce se věnuje především legislativě týkající se financování obcí, rozpočtového určení daní, stavebního práva a snižování administrativní zátěže pro samosprávy.

Vzestup v hnutí STAN

Díky své reputaci úspěšného a nekonfliktního starosty a aktivní práci ve Sněmovně jeho vliv v hnutí STAN rostl. Na celostátním sněmu hnutí v červenci 2022 v Hradci Králové byl zvolen 1. místopředsedou. Stal se tak druhým nejvýše postaveným politikem hnutí, hned po předsedovi Vítu Rakušanovi.

Jeho zvolení bylo vnímáno jako signál posílení "starostenského" křídla strany a důrazu na autentickou komunální politiku, která je základem hnutí. Vlček je často prezentován jako klidná a konsenzuální síla ve vedení STAN.

🗣️ Politické postoje

Lukáš Vlček se profiluje jako středový, pragmatický politik s jasným zakotvením v komunální sféře. Jeho hlavní priority a postoje jsou:

• Veřejné finance a rozpočtová odpovědnost: Jako člen Rozpočtového výboru klade důraz na odpovědné hospodaření státu a transparentní veřejné finance. Je zastáncem předvídatelného a spravedlivého financování obcí a krajů.
• Podpora regionů a venkova: Jeho klíčovým tématem je obrana zájmů menších měst a obcí. Usiluje o to, aby státní politika zohledňovala specifické potřeby regionů a nezaměřovala se pouze na velká města.
• Decentralizace: V souladu s ideologií hnutí STAN je silným zastáncem decentralizace, tedy přesunu pravomocí a odpovědnosti z centrální úrovně na samosprávy, které jsou podle něj blíže občanům a lépe znají jejich potřeby.
• Snižování byrokracie: Na základě svých zkušeností starosty často kritizuje nadměrnou byrokratickou zátěž, které musí čelit nejen občané, ale především představitelé obcí.