Přeskočit na obsah

Alexandr Sjomin

Z Infopedia
Verze z 24. 11. 2025, 02:03, kterou vytvořil Filmedy (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Hokejista | jméno = Alexandr Sjomin | obrázek = Alexander_Semin_Capitals.jpg | popisek = Alexandr Sjomin v dresu Washington Capitals | datum narození = 3. března 1984 | místo narození = Krasnojarsk, Sovětský svaz | výška = 188 cm | váha = 95 kg | pozice = Pravé křídlo / Levé křídlo | držení hole = Pravá | draft = 2002, 13. ce…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Hokejista

Alexandr Valerjevič Sjomin (rusky: Александр Валерьевич Сёмин; v anglickém přepisu Alexander Semin; * 3. března 1984, Krasnojarsk) je bývalý ruský profesionální hokejový útočník, dvojnásobný mistr světa a vítěz Gagarinova poháru.

Sjomin byl hráčem obrovských kontrastů. Disponoval jednou z nejlepších střel zápěstím v historii hokeje a technickými dovednostmi, které mu záviděla většina ligy. V dobách své největší slávy ve Washington Capitals tvořil úderné duo s Alexandrem Ovečkinem a patřil k nejobávanějším křídlům světa. Jeho kariéru však provázela pověst náladového hráče ("enigma"), který střídal momenty geniality s pasivitou, což mu nakonec zabránilo naplnit svůj potenciál v NHL naplno.

Klubová kariéra

Začátky a vstup do NHL (2001–2006)

Rodák ze sibiřského Krasnojarsku začínal s velkým hokejem v Čeljabinsku, ale do světa vyrazil přes tým Lada Togliatti. Jeho talent byl nepopiratelný, a proto si ho v roce 2002 vybrali Washington Capitals v prvním kole draftu jako 13. hráče celkově. Do NHL naskočil v sezóně 2003/04 a hned ukázal svůj potenciál. Poté však přišly komplikace – během výluky NHL a v následující sezóně musel kvůli vojenské službě v Rusku zůstat doma (hrál za Ladu a Mytišči), což zbrzdilo jeho rozlet v zámoří.

Washington Capitals: Ve stínu i po boku Ovečkina (2006–2012)

Skutečný zlom přišel po jeho návratu do Washingtonu v roce 2006. V té době už byl hlavní hvězdou týmu jeho krajan Alexandr Ovečkin. Sjomin se stal jeho dokonalým doplňkem. Zatímco Ovečkin byl silový dynamit, Sjomin byl technický virtuóz s laserově přesnou střelou. V sezóně 2006/07 nastřílel 38 gólů.

Jeho individuálním vrcholem byla sezóna 2009/2010, kdy poprvé a naposledy pokořil hranici 40 gólů a nasbíral 84 bodů v pouhých 73 zápasech. V té době se o něm mluvilo jako o jednom z pěti nejlepších útočníků světa. Washington dominoval základní části, ale v play-off opakovaně selhával. Právě v těchto momentech se začala objevovat kritika na Sjominovu adresu – byl obviňován, že v klíčových zápasech "mizí" a nepracuje pro tým tak tvrdě jako ostatní. V roce 2012 se jeho cesty s Capitals rozešly.

Pád v Carolině a Montrealu (2012–2015)

Jako volný hráč podepsal smlouvu s Carolina Hurricanes. Zkrácená sezóna 2012/13 mu vyšla skvěle (44 bodů ve 44 zápasech), což přesvědčilo vedení klubu, aby mu nabídlo obří pětiletou smlouvu na 35 milionů dolarů. Tento podpis se však ukázal jako chyba. Sjominova produktivita začala rapidně klesat, jeho hra postrádala jiskru a trenéři si stěžovali na jeho přístup. V roce 2015 se Carolina rozhodla pro radikální krok a vyplatila ho ze zbytku smlouvy (buyout), jen aby se ho zbavila.

Pokus o restart v Montreal Canadiens v sezóně 2015/16 skončil fiaskem. Sjomin odehrál pouhých 15 zápasů, vstřelil jediný gól a klub s ním rozvázal smlouvu. Jeho kariéra v NHL tak skončila neslavně.

Návrat do Ruska a Gagarinův pohár (2016–2020)

Sjomin se vrátil do vlasti, kde podepsal s týmem Metallurg Magnitogorsk. Ačkoliv se zdálo, že je za zenitem, v KHL znovu pookřál. Stal se součástí smrtící formace s Sergejem Mozjakinem a Danisem Zaripovem. V roce 2016 byl klíčovým hráčem týmu při zisku Gagarinova poháru. Ve finále proti CSKA Moskva předváděl výkony, které připomněly jeho nejlepší léta. Závěr kariéry pojal velmi netradičně. Vrátil se domů na Sibiř a hrál za svůj mateřský klub Sokol Krasnojarsk ve druhé nejvyšší ruské soutěži (VHL), aby pomohl místnímu hokeji. Později ještě krátce nastupoval v KHL za Viťaz Podolsk, ale srdcem už byl v Krasnojarsku.

Reprezentační kariéra

V ruském národním týmu byl Sjomin dlouhá léta oporou. Jeho styl hry na širokém kluzišti vynikal ještě více než v NHL.

  • Zlato 2008 (Québec): Byl u historického vítězství Ruska na MS v Kanadě. Ve finále proti domácímu výběru vstřelil dva góly a byl jedním z hlavních strůjců obratu.
  • Zlato 2012 (Helsinky): Získal svůj druhý titul mistra světa, když Rusko turnajem projelo bez jediné porážky. Ve finále proti Slovensku (6:2) skóroval dvakrát a přidal asistenci.
  • Startoval také na dvou olympiádách (2010 ve Vancouveru a 2014 v Soči), ale tam Rusové neuspěli.

Herní styl

Alexandr Sjomin měl jednu z nejlepších střel zápěstím (wrist shot) své generace.

  • Střela: Dokázal vystřelit v plné jízdě, z "mrtvého úhlu" nebo přes obránce, a puk téměř vždy mířil přesně pod horní tyčku. Jeho nápřah byl minimální, což brankářům ztěžovalo reakci.
  • Technika: Měl neuvěřitelně šikovné ruce a cit pro hru.
  • Slabiny: Jeho největší slabinou byla konzistence a hra bez puku. Často byl kritizován za zbytečné vylučování (často hákování v útočném pásmu) a "líné" vracení se do obrany.

Život po hokeji

Po definitivním ukončení hráčské kariéry v roce 2020 zůstal Sjomin v rodném Krasnojarsku.

  • Stal se prezidentem klubu Sokol Krasnojarsk.
  • V této funkci se snaží pozvednout úroveň hokeje na Sibiři, shání sponzory a předává zkušenosti mladým hráčům. V roce 2023 se Sokol pod jeho vedením dostal až do finále VHL (Pohár Petrova), což byl historický úspěch klubu.

Pro laiky

Kdo byl Alexandr Sjomin?

  • Robin k Batmanovi: Pokud byl Ovečkin Batmanem Washingtonu, Sjomin byl jeho Robinem. Méně svalnatý, ale možná technicky ještě nadanější parťák, který stál trochu v jeho stínu.
  • Génius a flákač: Fanoušci ho buď milovali pro jeho góly, nebo nenáviděli pro jeho zdánlivou nezaujatost. Byl to hráč, který mohl v jednom zápase dát hattrick a v dalších pěti být neviditelný.
  • Mistr světa: Pro Rusy je hrdinou, který dvěma góly srazil Kanadu ve finále MS 2008.

Zdroje