Vinohrad

Rozbalit box

Obsah boxu

Vinohrad

Vinohrad (často specifikováno jako Pavlov I – Vinohrad) je světoznámá archeologická lokalita a významná viniční trať nacházející se na úpatí nejvyššího vrcholu Pálavy, Děvína, na jižním okraji obce Pavlov v Jihomoravském kraji.

Zatímco název "Vinohrad" je v České republice běžným pomístním jménem pro desítky kopců (např. v Krkonoších nebo Drahanské vrchovině), tento konkrétní svah nad nádrží Nové Mlýny má globální význam. Jde o jedno z nejdůležitějších center paleolitického osídlení v Evropě, sídliště tzv. lovců mamutů (kultura gravettien, specificky pavlovien), které přepsalo učebnice dějepisu. V roce 2016 byl přímo v terénu lokality otevřen unikátní Archeopark Pavlov, který získal titul Stavba roku a v roce 2025 patří k nejnavštěvovanějším muzeím v zemi.

🌍 Geografie a geologie

Lokalita Vinohrad se rozkládá na mírném svahu v nadmořské výšce cca 250 až 300 metrů.

• Podloží: Tvoří jej mohutné vrstvy spraší, které byly naváty v poslední době ledové (würm) na úpatí vápencového bradla Pálavy. Právě tyto spraše dokonale zakonzervovaly pozůstatky pravěkého osídlení.
• Krajina: Vinohrad nabízí strategický výhled do údolí řeky Dyje (dnes zatopeného nádržemi). V době ledové šlo o ideální místo pro sledování stád mamutů a sobů migrujících úžinou Věstonické brány.
• Viniční trať: Jak název napovídá, svah je po staletí využíván k pěstování vinné révy. Spraše bohaté na vápník dodávají zdejším vínům (zejména odrůdám Ryzlink vlašský a Pálava) nezaměnitelný minerální charakter.

🦴 Archeologický význam: Metropole doby ledové

Lokalita Pavlov I – Vinohrad je spolu s nedalekými Dolními Věstonicemi součástí aglomerace, kterou archeologové nazývají "Metropolí doby ledové". Před cca 30 000 lety zde existovalo na svou dobu obrovské a dlouhodobě obývané sídliště.

Objevy a výzkum

Výzkum na Vinohradě začal později než ve Věstonicích (kde kopal Karel Absolon).

• Bohuslav Klíma: Legendární archeolog zahájil systematický výzkum v Pavlově v 50. letech 20. století. Jeho objevy na Vinohradě potvrdily, že nešlo o přechodné tábořiště, ale o sofistikované sídliště s celoročním provozem.
• Jiří Svoboda: Profesor Svoboda a Archeologický ústav AV ČR pokračovali ve výzkumech v 90. letech a v 21. století, přičemž využívali moderní metody (mikrostratigrafie, analýza DNA).

Klíčové nálezy

To, co se na Vinohradě našlo, změnilo pohled na paleolitického člověka:

1. Nejstarší keramika světa: Našly se zde tisíce zlomků vypálené hlíny (figurky zvířat, žen). Jde o doklad znalosti keramiky dávno před neolitem, ačkoliv sloužila rituálním, ne užitkovým účelům.
2. Textil: Otisky na hrudkách hlíny prokázaly, že lidé pavlovienu uměli tkát látky z rostlinných vláken (kopřivy), což bylo do té doby nemyslitelné.
3. Broušení kamene: Nálezy broušených kamenných nástrojů posunuly tuto technologii o tisíce let do minulosti.
4. Vlčí smečky: Obrovské množství kostí vlků a lišek naznačuje, že tito lidé cíleně lovili kožešinová zvířata a možná začínali s domestikací psa.

Rituální pohřby

Na lokalitě byly nalezeny lidské ostatky, které svědčí o složitém duchovním životě.

• Známý je např. pohřeb muže pod mamutí lopatkou.
• Analýzy DNA z Pavlova v letech 2020–2025 přispěly k pochopení genetické mapy tehdejší Evropy (tzv. Věstonický klastr).

🏛️ Archeopark Pavlov: Muzeum pod zemí

Dlouhá léta byly nálezy z Vinohradu odváženy do depozitářů v Brně a Praze. To se změnilo v roce 2016.

Koncept a architektura

Na louce přímo nad nalezištěm (v místě, kde archeologická vrstva již byla prozkoumána nebo se nenachází) vznikla unikátní stavba Archeopark Pavlov.

• Architekti: Radko Květ a Pavel Pijáček.
• Design: Muzeum je zapuštěno do svahu ("pod zem"), aby nenarušovalo panorama Pálavy a symbolicky evokovalo jeskyni či archeologickou sondu. Na povrch vystupují jen asymetrické betonové věže světlíky, které připomínají vápencové skály.
• Ocenění: Stavba získala titul Stavba roku 2016 a Českou cenu za architekturu.

Expozice "In situ"

Unikátem muzea je část expozice zvaná "in situ" (na místě). Návštěvníci chodí kolem reálného odkryvu spraše, kde jsou ponechány (nebo replikovány) kosti mamutů a ohniště přesně tak, jak byly nalezeny.

• V roce 2025 muzeum využívá pokročilé technologie rozšířené reality (AR), kdy návštěvník pomocí brýlí vidí v prázdné krajině Vinohradu virtuální mamuty a jurty pravěkých lovců.

🍇 Viniční trať Vinohrad

Kromě archeologie je Vinohrad pojmem i ve vinařství. Jde o jednu z nejprestižnějších poloh v mikulovské vinařské podoblasti.

• Terroir: Vysoký obsah vápníku v půdě (z Pálavy i spraší) a jižní/jihovýchodní orientace svahu vytváří ideální podmínky. Vinohrad je chráněn před studenými větry masivem Děvína.
• Odrůdy: Daří se zde především Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský a samozřejmě odrůda Pálava.
• Vinařství: Hrozny z této trati zpracovávají přední vinařství jako Reisten, Vinařství Pavlov či Ilias. Vína z trati Vinohrad pravidelně vyhrávají v Salonu vín ČR.

⚔️ Další lokality s názvem Vinohrad

Aby byla encyklopedická informace v roce 2025 kompletní a předešlo se záměnám (viz původní nedorozumění), je nutné zmínit i další významné nositele tohoto jména v ČR a SR.

Vrcholy a kopce

• Vinohrad (Krkonoše): Vrchol (1022 m n. m.) v Krkonoších, nedaleko Černé hory. Turisticky méně frekventovaný.
• Vinohrad (České středohoří): Vrch u obce Vinařice.
• Vinohrad (Drahanská vrchovina): Kopec (474 m n. m.) severovýchodně od Brna.

Sídla

• Vinohrady nad Váhom: Obec na Slovensku v okrese Galanta.
• Brno-Vinohrady: Městská část Brna (sídliště), která však nese název v množném čísle.

🔍 Výzkum a budoucnost (Výhled 2025–2030)

V roce 2025 je lokalita Vinohrad v Pavlově stále předmětem aktivního výzkumu.

• Nové sondy: Archeologický ústav AV ČR provádí záchranné výzkumy v souvislosti s obnovou vinic. Každý zásah do země zde přináší nové nálezy.
• Ochrana: Oblast je pod přísnou ochranou v rámci CHKO Pálava a jako národní kulturní památka. Turistický ruch (příliv návštěvníků do Archeoparku) je regulován, aby nedocházelo k erozím svahu.
• Kandidatura UNESCO: Soubor paleolitických nalezišť (Pavlov – Dolní Věstonice – Předmostí) je dlouhodobě na indikativním seznamu pro zápis do Seznamu světového dědictví UNESCO.

🤓 Sekce "Pro laiky"

Co je na tom kopci tak zvláštního?

Představte si Vinohrad u Pavlova jako New York doby ledové. 1. Kdy: Před 30 000 lety, když byla v Evropě zima jako dnes na Sibiři. 2. Kdo: Žili tu lidé (Homo sapiens), kteří byli stejně chytří jako my. Nebyli to žádní primitivové s kyjem. 3. Co dělali: Lovili mamuty (protože ti tudy museli procházet), ale hlavně – vyráběli sošky z hlíny (keramiku) tisíce let předtím, než to napadlo kohokoliv jiného na světě. Tkali látky, mleli mouku z kořínků a měli složité rituály. 4. Dnes: Na tom místě rostou nejlepší hrozny na Moravě a pod zemí je schované supermoderní muzeum, které vypadá jako betonová jeskyně.

📊 Statistika lokality

• Rozloha trati: Cca 60 hektarů.
• Hloubka nálezů: Kulturní vrstva se nachází 2 až 5 metrů pod dnešním povrchem.
• Nejvýznamnější nález: Soubor keramických plastik (zvířata, venuše) a geometrických mikrolitů.
• Návštěvnost Archeoparku (2025): Přes 100 000 osob ročně.

📑 Zdroje

• Oficiální web Archeoparku Pavlov
• Archeologický ústav AV ČR Brno: Výzkumy v Pavlově
• Vína z Moravy, vína z Čech: Viniční trať Vinohrad (Pavlov)
• Svoboda, Jiří. Dolní Věstonice – Pavlov. Academia, 2016. (Komplexní monografie o lokalitě).
• Klíma, Bohuslav. Lovci mamutů z Pavlova. (Klasická literatura popisující výzkumy v 50. letech).