Suchý Důl

Rozbalit box

Obsah boxu

Suchý Důl (německy Dörrengrund) je malebná obec v severovýchodních Čechách, v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji. Rozkládá se v chráněné krajinné oblasti CHKO Broumovsko, přibližně 3 kilometry východně od města Police nad Metují. Obec je tvořena dvěma místními částmi – samotným Suchým Dolem, ležícím v údolí potoka Ledhujka, a výše položenou osadou Slavný, která se nachází na náhorní plošině pod hřebenem Broumovských stěn.

Obec je známá především díky své pohnuté historii spojené s mariánskými zjeveními na konci 19. století, která jí vynesla přezdívku „české Lurdy“, a následným tragickým soudním procesem s vizionářkou Kristinou Ringlovou. Dnes je Suchý Důl vyhledávaným turistickým cílem díky své zachovalé lidové architektuře (statky broumovského typu) a jako výchozí bod pro pěší turistiku do skalních měst Broumovska, zejména k unikátním útvarům zvaným Kamenné hřiby.

V současnosti (rok 2026) v obci žije přibližně 400 obyvatel a vedení obce se soustředí na rozvoj udržitelného turismu a zachování historického rázu krajiny.

📜 Historie

Počátky osídlení a kolonizace

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1395, ačkoliv některé zdroje a místní tradice kladou založení již do období kolem roku 1253. Kolonizace této oblasti je úzce spjata s činností benediktinského řádu z břevnovského a později broumovského kláštera. Benediktini, kteří kultivovali zdejší divokou pohraniční krajinu (tzv. Polická pánev), zde zakládali vsi a statky.

Název „Suchý Důl“ (původně Dörrengrund) odkazuje pravděpodobně na klimatické nebo hydrologické poměry v údolí v době založení, ačkoliv dnes obcí protéká potok Ledhujka. Vesnice byla po staletí zemědělského charakteru, s typickou lánovou zástavbou podél potoka. Obyvatelstvo se živilo zemědělstvím, lesnictvím a domácím tkalcovstvím, které bylo pro tento region v 18. a 19. století typické.

Fenomén „Suchodolských zjevení“ (1892–1895)

Nejvýznamnější kapitola v dějinách obce se začala psát 10. srpna 1892. Tehdy čtrnáctiletá dívka Kristina Ringlová (narozena 1878) oznámila, že se jí v Ticháčkově lese (tehdy Šolcově lese) zjevila „tajemná paní“, kterou identifikovala jako Panna Marie.

Průběh událostí:

• První zjevení: Dívka popisovala temnou postavu vznášející se nad zemí, která ji pozdravila „Pozdrav Pán Bůh“. Zjevení se opakovala a zpráva se rychlostí blesku rozšířila po celém regionu i za hranice (do Kladska a Slezska).
• Masové poutě: Suchý Důl se prakticky přes noc stal poutním místem. V dobách největšího zájmu do malé vesničky proudilo až 10 000 poutníků denně. Lidé si odnášeli hlínu z místa zjevení, vodu ze studánky a kůru ze stromů, kterým přisuzovali zázračné léčivé účinky.
• Ekonomický dopad: Pro chudou obec to znamenalo obrovský příliv peněz, ale i logistické problémy. Musela být posílena železniční doprava do Police nad Metují a místní sedláci bohatli na poskytování noclehu a stravy.

Reakce církve a úřadů: Katolická církev se k událostem postavila velmi rezervovaně až odmítavě. Královéhradecký biskup Eduard Brynych nechal události vyšetřit komisí, která došla k závěru, že zjevení nejsou pravá a mohou být dílem bujné fantazie dospívající dívky nebo dokonce podvodem. Církev oficiálně zakázala kněžím účastnit se poutí, což však proud věřících nezastavilo. Četnictvo muselo v lese udržovat pořádek a docházelo i ke konfliktům mezi poutníky a úřady.

Tragédie Kristiny Ringlové

Příběh suchodolských zjevení má temný epilog, který připomíná spíše kriminální thriller. Kristina Ringlová, oslavovaná jako vizionářka, se stala podezřelou z vraždy.

• Vražda Anežky Špačkové: V roce 1902 se Kristina vydala na pouť do Mariazell se svou přítelkyní Anežkou Špačkovou. Anežka cestou zmizela a její tělo bylo nalezeno později. Kristina byla obviněna, že ji zavraždila ze žárlivosti nebo pro peníze.
• Soud a vězení: Ačkoliv Kristina vinu popírala a důkazy byly nepřímé, byla odsouzena k trestu smrti, který jí císař František Josef I. zmírnil na 15 let těžkého žaláře. Ve vězení strávila nakonec 13 let. Po propuštění dožila v ústraní, stigmatizována jako vražedkyně, ačkoliv část veřejnosti věřila v její nevinu (později se objevily teorie o přiznání jiného pachatele na smrtelné posteli, které však nebyly nikdy oficiálně potvrzeny).

20. a 21. století

Po druhé světové válce a odsunu německého obyvatelstva (které bylo v Suchém Dole menšinové, ale ve Slavném výraznější) došlo k postupné integraci obce do socialistického hospodářství. Jednotné zemědělské družstvo (JZD) scelilo pozemky, což změnilo ráz krajiny.

• Novodobá historie: Po roce 1989 se obec osamostatnila a začala s obnovou památek. V roce 2010 postihla obec tragédie, když žhář zapálil historickou dřevěnou Ticháčkovu kapli v lese. Díky sbírce občanů se ji podařilo v roce 2012 obnovit v původní kráse.

🌲 Geografie a přírodní poměry

Geomorfologie a poloha

Suchý Důl se nachází v geomorfologickém celku Polická vrchovina. Krajina je zde silně modelována pískovcovým podložím. Samotná vesnice leží v údolí v nadmořské výšce kolem 490–550 m n. m., zatímco místní část Slavný leží na náhorní plošině (kuesta) ve výšce přes 600 m n. m.

Hydrologie: Suchodolská Niagára

Obcí protéká potok Ledhujka, který je levostranným přítokem řeky Metuje. Na jednom z bezejmenných přítoků Ledhujky, v rokli nad obcí (Hájková rokle), se nachází geomorfologická zajímavost zvaná Suchodolská Niagára.

• Nejde o mohutný vodopád, jak by název napovídal, ale o kaskádovitý skalní práh, přes který padá voda.
• V zimních měsících zde vznikají úchvatné ledopády (ledové stěny), které jsou vděčným cílem fotografů. Voda má často nahnědlou barvu kvůli rašelinám v prameništi.

Kamenné hřiby (Slavný)

V katastru obce, nedaleko osady Slavný, se nachází unikátní skalní útvary zvané Kamenné hřiby.

• Vznik: Jde o výsledek selektivního zvětrávání pískovce. Horní vrstva pískovce je odolnější vůči erozi než spodní "noha", což vytváří tvar hřibu.
• Výskyt: Tyto útvary jsou v rámci ČR vzácné a ty u Slavného patří k nejdokonaleji vyvinutým. Jsou chráněny a vede k nim turistická značka.

🏠 Pamětihodnosti a architektura

Ticháčkova kaple (Lesní kaple)

Dřevěná kaple v lese nad obcí je duchovním centrem místa.

• Původní stavba: Postavena v roce 1897 z darů poutníků na místě zjevení.
• Zničení a obnova: V červenci 2010 ji úmyslně zapálil žhář. Kaple do základů vyhořela. Okamžitě se zvedla vlna solidarity a v roce 2012 byla vysvěcena přesná replika původní stavby. Kolem kaple vede Křížová cesta s kamennými zastaveními.

Kaple Panny Marie Lurdské (Růžencová)

Nachází se blíže k vesnici, v tzv. Ochozském lesíku. Byla postavena v roce 1883 (ještě před zjeveními) a vysvěcena roku 1884. U kaple se nachází studánka, jejíž vodě je připisována léčivá moc (zejména na oči).

Lidová architektura

Suchý Důl je památkově hodnotný díky zachovalým usedlostem typu broumovského statku.

• Charakteristika: Jde o zděné klasicistní statky s uzavřeným dvorem, bohatě zdobenými štíty a klenutými vjezdy. Tento styl je specifický pro Broumovsko a odráží bohatství zdejších sedláků v 19. století.
• Šolcovna: Statek č.p. 1 ve středu obce, bývalá rychta.

Čertova skála

Osamělý skalní věž na okraji lesa nad obcí. Podle pověsti zde čert prohrál sázku s místním sedlákem (nebo knězem). Skála nabízí výhled do údolí.

🚶 Turistika a volný čas

Suchý Důl je ideálním východiskem ("basecamp") pro pěší turistiku v jižní části Broumovských stěn.

Turistické trasy

• Kovářova rokle: Jedna z nejkrásnějších roklí v oblasti. Hluboký pískovcový kaňon vede ze dna údolí až na hřeben k vyhlídce Hvězda (s barokní kaplí a chatou). Trasa je lemována skalními věžemi a jeskyněmi (např. Kovárna).
• Zaječí rokle: Divoká rokle v blízkosti Slavného.
• Vyhlídky nad Slavným: Z hrany stěn nad Slavným se otevírají jedinečné výhledy do Broumovské kotliny (na klášter v Broumově, Javoří hory a při dobré viditelnosti až do Polska na Góry Sowie).

Cykloturistika

Obcí prochází několik cyklostezek (např. trasa 4001), které propojují Polici nad Metují s Machovem a Broumovem. Terén je náročný (kopcovitý), ale nabízí kvalitní povrchy.

🏘️ Části obce

1. Suchý Důl

Hlavní část obce ležící v údolí. Nachází se zde obecní úřad, základní a mateřská škola, hasičská zbrojnice, obchod a většina obytných domů. Je zde zachována potoční zástavba.

2. Slavný

Místní část (osada) ležící o cca 100 metrů výše na plošině.

• Charakter: Původně samostatná obec, nyní převážně rekreační charakter (chalupáři).
• Specifikum: Díky své poloze je zde v zimě často více sněhu a déle se zde drží běžkařské stopy. Je to jedno z nejlepších míst pro pozorování noční oblohy v regionu (minimální světelné znečištění).

🎗️ Kultura a spolkový život

Život v obci (stav 2025/2026) je udržován aktivními spolky:

• SDH Suchý Důl: Sbor dobrovolných hasičů je páteří společenského života. Pořádají hasičské plesy, soutěže v požárním sportu a pálení čarodějnic.
• Ženy Suchý Důl: Spolek organizující akce pro děti, dílny a kulturní setkání.
• Myslivecké sdružení: Pečuje o okolní lesy a zvěř.

📊 Demografie a statistika

• Počet obyvatel (2025): cca 403.
• Vývoj: Počet obyvatel je v posledních letech stabilní, s mírnými výkyvy. Obec netrpí masivním vylidňováním díky blízkosti Police nad Metují a kvalitnímu životnímu prostředí, které láká mladé rodiny k výstavbě či rekonstrukci domů.

Zdroje

• Oficiální stránky obce Suchý Důl
• Česká geologická služba - Lokality (Slavný, Broumovské stěny)
• Turistický portál Broumovsko
• Mikroregion Policko
• Český statistický úřad - data za rok 2025
• Turistický portál Královéhradeckého kraje
• ŠAFRÁNEK, J.: *Zjevení Panny Marie v Suchém Dole*. (Historická literatura)