Alžírsko: Porovnání verzí
založena nová stránka s textem „Rok '''1959''' byl rokem, kdy se studená válka vedla v kuchyni i ve vesmíru a revoluce měnily mapu světa. Zatímco na Kubě triumfovalo povstání Fidela Castra, které přineslo komunistickou hrozbu na práh Spojených států, sovětská sonda jako první lidský výtvor dopadla na Měsíc. Symbolickým střetem ideologií se stala slavná "kuchyňská debata" mezi Nixonem a Chruščovem v Moskvě. Spojené státy se rozrostly o dva nové stát…“ |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{K rozšíření}} | |||
{{Infobox | '''Alžírsko''', plným názvem '''Alžírská demokratická a lidová republika''' (arabsky الجمهورية الجزائرية الديمقراطية الشعبية, ''al-Džumhúríja al-Džazá’iríja ad-Dímuqrátíja aš-Ša’bíja''), je stát v severní Africe v oblasti [[Maghreb]]. S rozlohou přes 2,38 milionu km² je největším státem v Africe, v Arabském světě a desátým největším na světě.<ref>https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/algeria/</ref> Více než 90 % země pokrývá poušť [[Sahara]].<ref>https://www.britannica.com/place/Algeria</ref> Jeho název je odvozen od hlavního města [[Alžír]], což v arabštině znamená "ostrovy" (''al-Džazá’ir''). Země má bohatou a bouřlivou historii, hluboce ovlivněnou berberskými, římskými, arabskými, osmanskými a francouzskými vlivy, a je klíčovým producentem ropy a zemního plynu. | ||
| | |||
| | {{Infobox Stát | ||
| | | název = Alžírská demokratická a lidová republika | ||
| | | vlajka = Flag of Algeria.svg | ||
| | | znak = Emblem of Algeria.svg | ||
| | | hymna = ''Kassaman'' (Přísaha) | ||
| | | mapa = Location Algeria (Africa).svg | ||
| | | hlavní město = [[Alžír]] | ||
| | | rozloha = 2 381 741 km²<ref>https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/algeria/</ref> | ||
| počet obyvatel = cca 45,6 milionů (odhad 2024)<ref>https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/algeria/</ref> | |||
| hustota zalidnění = 19 obyv./km² | |||
| úřední jazyk = [[Arabština]], [[berberské jazyky|berberština]] (Tamazight)<ref>https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/algeria/</ref> | |||
| náboženství = [[Islám]] (sunnitský, >99 %)<ref>https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/algeria/</ref> | |||
| vznik = 5. července 1962 (nezávislost na [[Francie|Francii]])<ref>https://www.britannica.com/place/Algeria/Independence</ref> | |||
| měna = [[Alžírský dinár]] (DZD)<ref>https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/algeria/</ref> | |||
}} | }} | ||
== | == 🌍 Geografie == | ||
Alžírsko se nachází v severní Africe a sousedí se sedmi státy: na východě s [[Tunisko|Tuniskem]] a [[Libye|Libyí]], na jihu s [[Niger|Nigerem]] a [[Mali]], na jihozápadě s [[Mauritánie|Mauritánií]] a [[Západní Sahara|Západní Saharou]], a na západě s [[Maroko|Marokem]].<ref>https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/algeria/</ref> Severní pobřeží země omývá [[Středozemní moře]]. | |||
Geograficky se země dělí na dvě hlavní oblasti: | |||
* '''Pobřežní oblast (Tell):''' Na severu se nachází úzký, ale úrodný pás pobřežní nížiny a pohoří '''[[Atlas (pohoří)|Tell Atlas]]'''. Zde žije více než 90 % populace Alžírska.<ref>https://www.britannica.com/place/Algeria/Relief</ref> Podnebí je zde středomořské, s horkými, suchými léty a mírnými, deštivými zimami. Nacházejí se zde všechna velká města, včetně hlavního města Alžíru, Oranu a Constantine. | |||
* '''Sahara:''' Jižně od Atlasu se rozkládá obrovská a pustá '''[[Sahara]]''', která tvoří drtivou většinu území státu. Krajina je zde rozmanitá, od kamenitých plošin (''hamada'') a štěrkových pouští (''reg'') po rozsáhlé písečné duny (''erg''), jako je Velký východní a Velký západní erg.<ref>https://www.britannica.com/place/Algeria/Relief</ref> Na jihovýchodě se zvedá pohoří '''Hoggar''' s nejvyšším bodem země, horou '''[[Tahat]]''' (2 908 m).<ref>https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/algeria/</ref> Podnebí je zde extrémně horké a suché s minimálními srážkami. Sahara je však bohatá na nerostné suroviny, zejména na ropu a zemní plyn. | |||
== ⏳ Historie == | |||
=== | === Starověk: Berbeři, Féničané a Římané === | ||
Původními obyvateli severní Afriky byli '''[[Berbeři]]''' (sami se nazývají ''Amazighové'' – svobodní lidé), jejichž historie v regionu sahá tisíce let do minulosti.<ref>https://www.britannica.com/topic/Amazigh</ref> Od 10. století př. n. l. zakládali na pobřeží své obchodní stanice '''[[Féničané]]''', z nichž nejvýznamnější bylo [[Kartágo]] (v dnešním Tunisku). Po porážce Kartága v [[punské války|punských válkách]] se území dostalo pod vliv '''[[Římská říše|Římské říše]]'''. | |||
Římané ovládali pobřežní část dnešního Alžírska, známou jako provincie '''[[Mauretania Caesariensis]]''', po několik století. Založili zde města jako Timgad a Djémila a region se stal jednou z nejdůležitějších obilnic říše.<ref>https://www.worldhistory.org/Mauretania_Caesariensis/</ref> Z tohoto období pochází mnoho skvěle zachovalých římských památek, které jsou dnes na seznamu UNESCO. | |||
=== | === Středověk: Arabská nadvláda a islamizace === | ||
V 7. století vpadli do severní Afriky '''arabští dobyvatelé''' a přinesli s sebou nové náboženství – '''[[islám]]'''.<ref>https://www.britannica.com/place/Algeria/The-Arab-conquest</ref> Navzdory počátečnímu odporu berberských kmenů se islám a arabský jazyk postupně rozšířily po celém regionu. Alžírsko se stalo součástí různých arabských a berberských dynastií a chalífátů. V tomto období vzkvétala města jako Tlemcen a Constantine jako centra vzdělanosti a obchodu. | |||
== | === Osmanská nadvláda === | ||
Na začátku 16. století se pobřežní města, včetně Alžíru, stala základnami pro berberské piráty (korzáry), kteří útočili na evropské lodě ve Středomoří.<ref>https://www.britannica.com/place/Algeria/The-Spanish-and-Ottoman-empires</ref> Aby se ochránili před španělskými útoky, požádali vládci Alžíru o pomoc [[Osmanská říše|Osmanskou říši]]. Alžírsko se tak stalo autonomní provincií Osmanské říše, známou jako '''Alžírské regentství'''. Po tři staletí byl Alžír centrem moci a bohatství získaného z korzárství a obchodu s otroky, což vedlo k opakovaným konfliktům s evropskými mocnostmi.<ref>https://www.history.com/this-day-in-history/france-invades-algeria</ref> | |||
=== | === Francouzská kolonizace (1830–1962) === | ||
V roce 1830, pod záminkou urážky francouzského konzula, napadla [[Francie]] Alžír a zahájila brutální a krvavou koloniální válku, která trvala několik desetiletí.<ref>https://www.britannica.com/place/Algeria/French-Algeria</ref> Na rozdíl od jiných kolonií Francie nepovažovala Alžírsko za pouhý zámořský protektorát, ale za nedílnou součást svého území. Severní část byla rozdělena na tři departmenty a byla spravována přímo z Paříže. | |||
Francouzská vláda podporovala masivní imigraci evropských osadníků, známých jako '''''[[Pieds-noirs]]''''' (Černé nohy), kterým byla přidělována nejlepší půda zkonfiskovaná místnímu obyvatelstvu.<ref>https://www.britannica.com/topic/pied-noir</ref> Zatímco ''Pieds-noirs'' a alžírští Židé získali plné francouzské občanství, muslimští Alžířané byli považováni za poddané s omezenými právy. Tento systém apartheidu, ekonomické vykořisťování a potlačování místní kultury vedly k hluboké zášti a staly se podhoubím pro vznik nacionalistického hnutí za nezávislost. | |||
== | == 🔥 Alžírská válka za nezávislost (1954–1962) == | ||
Alžírská válka za nezávislost, známá také jako Alžírská revoluce, byla jedním z nejdelších, nejkrvavějších a nejkomplexnějších dekolonizačních konfliktů 20. století. Hluboce traumatizovala jak alžírskou, tak francouzskou společnost a její důsledky jsou patrné dodnes. | |||
== | === Vypuknutí a průběh války === | ||
Povstání začalo '''1. listopadu 1954''', kdy nově vytvořená '''[[Fronta národního osvobození]]''' (FLN, ''Front de Libération Nationale'') provedla sérii koordinovaných útoků na vojenské a policejní cíle po celém Alžírsku.<ref>https://www.britannica.com/event/Algerian-War</ref> FLN usilovala o úplnou nezávislost a odmítala jakékoli kompromisy. | |||
Francie odpověděla masivním nasazením vojenské síly, která v jednu chvíli čítala až půl milionu vojáků.<ref>https://www.history.com/this-day-in-history/algerian-war-of-independence-begins</ref> Válka byla vedena s extrémní brutalitou na obou stranách. FLN používala partyzánskou taktiku, útoky na civilisty a teroristické bombové útoky, zejména během slavné '''bitvy o Alžír''' (1956–1957).<ref>https://www.britannica.com/event/Battle-of-Algiers-1956-1957</ref> Francouzská armáda reagovala metodami "protipovstaleckého boje", které zahrnovaly systematické mučení, mimosoudní popravy, nucené přesídlování vesnic a kolektivní tresty.<ref>https://www.theguardian.com/world/2018/sep/13/france-admits-systematic-torture-was-used-in-algerian-war</ref> | |||
Konflikt se přenesl i do metropolitní Francie, kde FLN prováděla útoky a vybírala "revoluční daň" od alžírských dělníků. | |||
=== | === Kolaps Čtvrté republiky a návrat de Gaulla === | ||
Válka způsobila hlubokou politickou krizi ve Francii. Neschopnost vlády konflikt vyřešit a hrozba vojenského puče ze strany francouzských generálů v Alžíru, kteří se obávali, že Paříž Alžírsko "opustí", vedly v květnu 1958 ke kolapsu francouzské Čtvrté republiky.<ref>https://www.britannica.com/event/May-Crisis</ref> K moci byl povolán hrdina druhé světové války, generál '''[[Charles de Gaulle]]''', který dostal mandát k vytvoření nové ústavy a založení Páté republiky. | |||
Ačkoli osadníci a armáda v Alžírsku doufali, že de Gaulle zajistí, aby Alžírsko zůstalo francouzské, ten postupně dospěl k závěru, že nezávislost je jediným řešením. Jeho politika "sebeurčení" vyvolala zuřivý odpor ze strany radikálních osadníků a části armády, kteří vytvořili teroristickou '''[[Organisation de l'armée secrète|Organizací tajné armády]]''' (OAS). OAS páchala krvavé útoky jak v Alžírsku, tak ve Francii ve snaze zvrátit proces směřující k nezávislosti.<ref>https://www.britannica.com/topic/Secret-Army-Organization</ref> | |||
== | === Évianské dohody a nezávislost === | ||
Po dlouhých a obtížných jednáních podepsala francouzská vláda a FLN '''18. března 1962''' '''[[Évianské dohody]]''', které stanovily podmínky příměří a budoucí nezávislosti.<ref>https://www.britannica.com/event/Evian-Accords</ref> V referendu v červenci 1962 se 99,72 % alžírských voličů vyslovilo pro nezávislost, která byla oficiálně vyhlášena '''5. července 1962'''.<ref>https://www.history.com/this-day-in-history/algerian-independence-declared</ref> | |||
== | Válka si vyžádala statisíce obětí, převážně na alžírské straně. Nezávislost vyvolala masový exodus více než milionu ''Pieds-noirs'' do Francie. Tisíce Alžířanů, kteří bojovali na straně Francie (tzv. '''Harkiové'''), byly po odchodu francouzské armády ponechány napospas a staly se oběťmi krvavých represálií ze strany FLN.<ref>https://www.britannica.com/topic/harki</ref> | ||
== 🏛️ Politika po roce 1962 == | |||
* | Po získání nezávislosti se Alžírsko stalo socialistickou republikou s jedinou vládnoucí stranou – FLN.<ref>https://www.britannica.com/place/Algeria/Algeria-since-independence</ref> | ||
* | |||
* | === Éra socialismu a autoritářství (1962–1988) === | ||
Prvním prezidentem se stal '''[[Ahmed Ben Bella]]''', který byl však v roce 1965 svržen vojenským převratem, v jehož čele stál ministr obrany '''[[Houari Boumédiène]]'''. Boumédiène vládl až do své smrti v roce 1978. Jeho režim se opíral o socialismus, arabský nacionalismus a silnou roli armády. Ekonomika byla postavena na znárodnění klíčových průmyslových odvětví, zejména ropného a plynárenského sektoru. | |||
=== Občanská válka v 90. letech === | |||
Po ekonomické krizi v 80. letech režim povolil politické reformy a v roce 1991 se konaly první volby s účastí více stran. V prvním kole drtivě zvítězila '''[[Islámská fronta spásy]]''' (FIS), fundamentalistická islámská strana.<ref>https://www.britannica.com/topic/Islamic-Salvation-Front</ref> V obavě z vytvoření islámského státu zasáhla armáda, zrušila druhé kolo voleb a převzala moc. | |||
Tento krok uvrhl Alžírsko do desetileté, mimořádně brutální '''[[Alžírská občanská válka|občanské války]]''' (1992–2002) mezi armádou a různými islamistickými povstaleckými skupinami. Konflikt, známý jako "černé desetiletí", si vyžádal životy až 200 000 lidí a byl charakterizován masakry civilistů, teroristickými útoky a "mizením" tisíců lidí.<ref>https://www.cfr.org/global-conflict-tracker/conflict/violence-algeria</ref> | |||
=== Éra Boutefliky a současnost === | |||
Válka postupně utichla po nástupu prezidenta '''[[Abdelazíz Buteflika|Abdelazíze Boutefliky]]''' v roce 1999, který nabídl amnestii povstalcům. Bouteflika vládl zemi 20 let. V únoru 2019, když oznámil záměr ucházet se o páté funkční období navzdory špatnému zdraví, vypukly v zemi masové protesty známé jako '''Hirak'''.<ref>https://www.carnegieendowment.org/sada/79053</ref> Tyto pokojné demonstrace donutily Boutefliku v dubnu 2019 k rezignaci. Navzdory tomu zůstává skutečná moc pevně v rukou armády a politické elity, označované jako ''le pouvoir'' ("moc"). | |||
== 👥 Obyvatelstvo == | |||
Alžírsko je se zhruba 45,6 miliony obyvatel (2024) jednou z nejlidnatějších zemí severní Afriky.<ref>https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/algeria/</ref> Populace je velmi mladá, téměř polovina obyvatel je mladší 25 let.<ref>https://www.populationpyramid.net/algeria/2023/</ref> | |||
* '''Etnické skupiny:''' Drtivá většina populace je smíšeného arabsko-berberského původu. Ačkoli se až 99 % obyvatel identifikuje jako Arabo-Berbeři, přesné poměry jsou nejasné a politicky citlivé.<ref>https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/algeria/</ref> [[Berbeři]] (Amazighové), původní obyvatelé regionu, si silněji udržují svou identitu zejména v horských oblastech, jako je Kabylie. | |||
* '''Jazyky:''' Oficiálními jazyky jsou '''arabština''' a '''[[berberské jazyky|berberština]]''' (Tamazight), která byla jako národní jazyk uznána v roce 2002 a jako oficiální v roce 2016.<ref>https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/algeria/</ref> Hovorovou řečí je alžírská arabština (Darja), která se výrazně liší od spisovné arabštiny. [[Francouzština]] je stále široce používána v obchodě, administrativě a na univerzitách jako dědictví koloniální éry. | |||
* '''Náboženství:''' Oficiálním náboženstvím je '''islám''', ke kterému se hlásí více než 99 % populace, téměř výhradně v jeho sunnitské formě a málikovské právní škole.<ref>https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/algeria/</ref> Hrstka zbývajících křesťanů a židů žije především ve velkých městech. | |||
* '''Urbanizace:''' Většina Alžířanů (přes 90 %) žije v úzkém, úrodném pobřežním pásu na severu země.<ref>https://www.britannica.com/place/Algeria/Settlement-patterns</ref> Největšími městy jsou hlavní město [[Alžír]], [[Oran]] a [[Constantine]]. | |||
== 📊 Ekonomika == | |||
Alžírská ekonomika je silně závislá na exportu uhlovodíků a je řízena státem. | |||
* '''Ropa a zemní plyn:''' Ekonomika je téměř zcela závislá na příjmech z prodeje '''ropy a zemního plynu'''. Tento sektor tvoří přibližně 95 % exportních příjmů a je hlavním zdrojem státního rozpočtu.<ref>https://www.worldbank.org/en/country/algeria/overview</ref> Díky tomu je alžírská ekonomika extrémně zranitelná vůči výkyvům světových cen ropy. Hlavním hráčem v tomto sektoru je státní energetická společnost '''[[Sonatrach]]'''. | |||
* '''Průmysl a zemědělství:''' Vláda se snaží diverzifikovat ekonomiku, ale ostatní sektory zůstávají nerozvinuté. Zemědělství zaměstnává významnou část populace, ale Alžírsko je stále jedním z největších dovozců potravin na světě.<ref>https://www.britannica.com/place/Algeria/Agriculture-and-fishing</ref> | |||
* '''Sociální stát a nezaměstnanost:''' Díky příjmům z ropy si Alžírsko udržuje rozsáhlý systém státních dotací na bydlení, potraviny a paliva. Přesto je velkým problémem vysoká nezaměstnanost, zejména mezi mladými lidmi, což je jedním z hlavních zdrojů sociálního napětí.<ref>https://www.worldbank.org/en/country/algeria/overview</ref> | |||
== 🎨 Kultura a dědictví == | |||
Alžírská kultura je bohatou směsicí berberských, arabských, osmanských a francouzských vlivů. | |||
* '''Hudba:''' Alžírsko je kolébkou hudebního stylu '''[[Raï]]''', který vznikl ve městě Oran. Raï kombinuje tradiční beduínské melodie s moderními západními a arabskými vlivy a stal se populárním po celém světě díky umělcům jako [[Cheb Khaled]] a [[Cheb Mami]].<ref>https://www.britannica.com/art/rai</ref> | |||
* '''Literatura:''' Alžírská literatura je psána převážně arabsky a francouzsky. Nejznámějším alžírským spisovatelem je nositel Nobelovy ceny za literaturu (1957) '''[[Albert Camus]]''', francouzský autor narozený v Alžírsku, jehož díla jako ''Cizinec'' a ''Mor'' se často odehrávají v jeho rodné zemi.<ref>https://www.britannica.com/biography/Albert-Camus</ref> Dalšími významnými autory jsou [[Kateb Yacine]] nebo [[Assia Djebar]]. | |||
* '''Film:''' Alžírský film získal mezinárodní uznání zejména díky filmu '''''[[Bitva o Alžír]]''''' (1966) italského režiséra Gilla Pontecorva. Tento film, natočený ve stylu dokumentu, je považován za mistrovské dílo politického filmu a syrově zobrazuje boj za nezávislost. | |||
* '''Světové dědictví UNESCO:''' Alžírsko má na seznamu [[UNESCO]] několik významných památek, včetně skvěle zachovalých římských měst '''[[Djémila]]''' a '''[[Timgad]]''', horské oázy '''[[M'zab]]''' s unikátní architekturou, a prehistorických skalních maleb v pohoří '''[[Tassili n'Ajjer]]'''.<ref>https://whc.unesco.org/en/statesparties/dz</ref> | |||
== 👶 Pro laiky == | == 👶 Pro laiky == | ||
Představte si Alžírsko jako obrovský dům. Jeho severní část u Středozemního moře je jako živá, úrodná zahrada s velkými pokoji (městy), kde bydlí skoro všichni obyvatelé. Zbytek domu je obrovská, prázdná a horká poušť – Sahara. Ale pod touto pouští se skrývá obrovský poklad – ropa a zemní plyn, ze kterých celý dům žije a platí své účty. | |||
Historie domu je velmi bouřlivá. Původními obyvateli byli Berbeři. Poté dům ovládali Římané, Arabové (kteří přinesli islám), Turci a nakonec na více než 100 let Francouzi. Francouzská nadvláda skončila po velmi kruté a krvavé válce za nezávislost v roce 1962. | |||
I po získání svobody byl v domě neklid. Po desetiletí zde vládla jediná strana podporovaná armádou. V 90. letech proběhla další strašlivá občanská válka mezi vládou a islamisty. I dnes, přestože je v čele prezident, má v domě hlavní slovo armáda a vlivná elita. Díky bohatství z ropy vláda hodně dotuje jídlo a bydlení, ale mnoho mladých lidí nemůže najít práci, což způsobuje napětí. | |||
== Reference == | == Reference == | ||
<references /> | <references /> | ||
{{DEFAULTSORT: | {{DEFAULTSORT:Alzirsko}} | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Státy Afriky]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Arabský svět]] | ||
[[Kategorie:Středomořské státy]] | |||
[[Kategorie:Členské státy Ligy arabských států]] | |||
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini]] | [[Kategorie:Vytvořeno Gemini]] | ||
Aktuální verze z 11. 10. 2025, 04:00
Obsah boxu
Alžírsko, plným názvem Alžírská demokratická a lidová republika (arabsky الجمهورية الجزائرية الديمقراطية الشعبية, al-Džumhúríja al-Džazá’iríja ad-Dímuqrátíja aš-Ša’bíja), je stát v severní Africe v oblasti Maghreb. S rozlohou přes 2,38 milionu km² je největším státem v Africe, v Arabském světě a desátým největším na světě.[1] Více než 90 % země pokrývá poušť Sahara.[2] Jeho název je odvozen od hlavního města Alžír, což v arabštině znamená "ostrovy" (al-Džazá’ir). Země má bohatou a bouřlivou historii, hluboce ovlivněnou berberskými, římskými, arabskými, osmanskými a francouzskými vlivy, a je klíčovým producentem ropy a zemního plynu.
| Alžírská demokratická a lidová republika | |
|---|---|
| Soubor:Location Algeria (Africa).svg | |
| Hymna | Kassaman (Přísaha) |
| Rozloha | 2 381 741 km²[3] |
| Počet obyvatel | cca 45,6 milionů (odhad 2024)[4] |
| Hustota zalidnění | 19 obyv./km² |
| Úřední jazyk | Arabština, berberština (Tamazight)[5] |
| Náboženství | Islám (sunnitský, >99 %)[6] |
| Hlavní město | Alžír |
| Měna | Alžírský dinár (DZD)[7] |
| Vznik | 5. července 1962 (nezávislost na Francii)[8] |
🌍 Geografie
Alžírsko se nachází v severní Africe a sousedí se sedmi státy: na východě s Tuniskem a Libyí, na jihu s Nigerem a Mali, na jihozápadě s Mauritánií a Západní Saharou, a na západě s Marokem.[9] Severní pobřeží země omývá Středozemní moře.
Geograficky se země dělí na dvě hlavní oblasti:
- Pobřežní oblast (Tell): Na severu se nachází úzký, ale úrodný pás pobřežní nížiny a pohoří Tell Atlas. Zde žije více než 90 % populace Alžírska.[10] Podnebí je zde středomořské, s horkými, suchými léty a mírnými, deštivými zimami. Nacházejí se zde všechna velká města, včetně hlavního města Alžíru, Oranu a Constantine.
- Sahara: Jižně od Atlasu se rozkládá obrovská a pustá Sahara, která tvoří drtivou většinu území státu. Krajina je zde rozmanitá, od kamenitých plošin (hamada) a štěrkových pouští (reg) po rozsáhlé písečné duny (erg), jako je Velký východní a Velký západní erg.[11] Na jihovýchodě se zvedá pohoří Hoggar s nejvyšším bodem země, horou Tahat (2 908 m).[12] Podnebí je zde extrémně horké a suché s minimálními srážkami. Sahara je však bohatá na nerostné suroviny, zejména na ropu a zemní plyn.
⏳ Historie
Starověk: Berbeři, Féničané a Římané
Původními obyvateli severní Afriky byli Berbeři (sami se nazývají Amazighové – svobodní lidé), jejichž historie v regionu sahá tisíce let do minulosti.[13] Od 10. století př. n. l. zakládali na pobřeží své obchodní stanice Féničané, z nichž nejvýznamnější bylo Kartágo (v dnešním Tunisku). Po porážce Kartága v punských válkách se území dostalo pod vliv Římské říše.
Římané ovládali pobřežní část dnešního Alžírska, známou jako provincie Mauretania Caesariensis, po několik století. Založili zde města jako Timgad a Djémila a region se stal jednou z nejdůležitějších obilnic říše.[14] Z tohoto období pochází mnoho skvěle zachovalých římských památek, které jsou dnes na seznamu UNESCO.
Středověk: Arabská nadvláda a islamizace
V 7. století vpadli do severní Afriky arabští dobyvatelé a přinesli s sebou nové náboženství – islám.[15] Navzdory počátečnímu odporu berberských kmenů se islám a arabský jazyk postupně rozšířily po celém regionu. Alžírsko se stalo součástí různých arabských a berberských dynastií a chalífátů. V tomto období vzkvétala města jako Tlemcen a Constantine jako centra vzdělanosti a obchodu.
Osmanská nadvláda
Na začátku 16. století se pobřežní města, včetně Alžíru, stala základnami pro berberské piráty (korzáry), kteří útočili na evropské lodě ve Středomoří.[16] Aby se ochránili před španělskými útoky, požádali vládci Alžíru o pomoc Osmanskou říši. Alžírsko se tak stalo autonomní provincií Osmanské říše, známou jako Alžírské regentství. Po tři staletí byl Alžír centrem moci a bohatství získaného z korzárství a obchodu s otroky, což vedlo k opakovaným konfliktům s evropskými mocnostmi.[17]
Francouzská kolonizace (1830–1962)
V roce 1830, pod záminkou urážky francouzského konzula, napadla Francie Alžír a zahájila brutální a krvavou koloniální válku, která trvala několik desetiletí.[18] Na rozdíl od jiných kolonií Francie nepovažovala Alžírsko za pouhý zámořský protektorát, ale za nedílnou součást svého území. Severní část byla rozdělena na tři departmenty a byla spravována přímo z Paříže.
Francouzská vláda podporovala masivní imigraci evropských osadníků, známých jako Pieds-noirs (Černé nohy), kterým byla přidělována nejlepší půda zkonfiskovaná místnímu obyvatelstvu.[19] Zatímco Pieds-noirs a alžírští Židé získali plné francouzské občanství, muslimští Alžířané byli považováni za poddané s omezenými právy. Tento systém apartheidu, ekonomické vykořisťování a potlačování místní kultury vedly k hluboké zášti a staly se podhoubím pro vznik nacionalistického hnutí za nezávislost.
🔥 Alžírská válka za nezávislost (1954–1962)
Alžírská válka za nezávislost, známá také jako Alžírská revoluce, byla jedním z nejdelších, nejkrvavějších a nejkomplexnějších dekolonizačních konfliktů 20. století. Hluboce traumatizovala jak alžírskou, tak francouzskou společnost a její důsledky jsou patrné dodnes.
Vypuknutí a průběh války
Povstání začalo 1. listopadu 1954, kdy nově vytvořená Fronta národního osvobození (FLN, Front de Libération Nationale) provedla sérii koordinovaných útoků na vojenské a policejní cíle po celém Alžírsku.[20] FLN usilovala o úplnou nezávislost a odmítala jakékoli kompromisy.
Francie odpověděla masivním nasazením vojenské síly, která v jednu chvíli čítala až půl milionu vojáků.[21] Válka byla vedena s extrémní brutalitou na obou stranách. FLN používala partyzánskou taktiku, útoky na civilisty a teroristické bombové útoky, zejména během slavné bitvy o Alžír (1956–1957).[22] Francouzská armáda reagovala metodami "protipovstaleckého boje", které zahrnovaly systematické mučení, mimosoudní popravy, nucené přesídlování vesnic a kolektivní tresty.[23]
Konflikt se přenesl i do metropolitní Francie, kde FLN prováděla útoky a vybírala "revoluční daň" od alžírských dělníků.
Kolaps Čtvrté republiky a návrat de Gaulla
Válka způsobila hlubokou politickou krizi ve Francii. Neschopnost vlády konflikt vyřešit a hrozba vojenského puče ze strany francouzských generálů v Alžíru, kteří se obávali, že Paříž Alžírsko "opustí", vedly v květnu 1958 ke kolapsu francouzské Čtvrté republiky.[24] K moci byl povolán hrdina druhé světové války, generál Charles de Gaulle, který dostal mandát k vytvoření nové ústavy a založení Páté republiky.
Ačkoli osadníci a armáda v Alžírsku doufali, že de Gaulle zajistí, aby Alžírsko zůstalo francouzské, ten postupně dospěl k závěru, že nezávislost je jediným řešením. Jeho politika "sebeurčení" vyvolala zuřivý odpor ze strany radikálních osadníků a části armády, kteří vytvořili teroristickou Organizací tajné armády (OAS). OAS páchala krvavé útoky jak v Alžírsku, tak ve Francii ve snaze zvrátit proces směřující k nezávislosti.[25]
Évianské dohody a nezávislost
Po dlouhých a obtížných jednáních podepsala francouzská vláda a FLN 18. března 1962 Évianské dohody, které stanovily podmínky příměří a budoucí nezávislosti.[26] V referendu v červenci 1962 se 99,72 % alžírských voličů vyslovilo pro nezávislost, která byla oficiálně vyhlášena 5. července 1962.[27]
Válka si vyžádala statisíce obětí, převážně na alžírské straně. Nezávislost vyvolala masový exodus více než milionu Pieds-noirs do Francie. Tisíce Alžířanů, kteří bojovali na straně Francie (tzv. Harkiové), byly po odchodu francouzské armády ponechány napospas a staly se oběťmi krvavých represálií ze strany FLN.[28]
🏛️ Politika po roce 1962
Po získání nezávislosti se Alžírsko stalo socialistickou republikou s jedinou vládnoucí stranou – FLN.[29]
Éra socialismu a autoritářství (1962–1988)
Prvním prezidentem se stal Ahmed Ben Bella, který byl však v roce 1965 svržen vojenským převratem, v jehož čele stál ministr obrany Houari Boumédiène. Boumédiène vládl až do své smrti v roce 1978. Jeho režim se opíral o socialismus, arabský nacionalismus a silnou roli armády. Ekonomika byla postavena na znárodnění klíčových průmyslových odvětví, zejména ropného a plynárenského sektoru.
Občanská válka v 90. letech
Po ekonomické krizi v 80. letech režim povolil politické reformy a v roce 1991 se konaly první volby s účastí více stran. V prvním kole drtivě zvítězila Islámská fronta spásy (FIS), fundamentalistická islámská strana.[30] V obavě z vytvoření islámského státu zasáhla armáda, zrušila druhé kolo voleb a převzala moc.
Tento krok uvrhl Alžírsko do desetileté, mimořádně brutální občanské války (1992–2002) mezi armádou a různými islamistickými povstaleckými skupinami. Konflikt, známý jako "černé desetiletí", si vyžádal životy až 200 000 lidí a byl charakterizován masakry civilistů, teroristickými útoky a "mizením" tisíců lidí.[31]
Éra Boutefliky a současnost
Válka postupně utichla po nástupu prezidenta Abdelazíze Boutefliky v roce 1999, který nabídl amnestii povstalcům. Bouteflika vládl zemi 20 let. V únoru 2019, když oznámil záměr ucházet se o páté funkční období navzdory špatnému zdraví, vypukly v zemi masové protesty známé jako Hirak.[32] Tyto pokojné demonstrace donutily Boutefliku v dubnu 2019 k rezignaci. Navzdory tomu zůstává skutečná moc pevně v rukou armády a politické elity, označované jako le pouvoir ("moc").
👥 Obyvatelstvo
Alžírsko je se zhruba 45,6 miliony obyvatel (2024) jednou z nejlidnatějších zemí severní Afriky.[33] Populace je velmi mladá, téměř polovina obyvatel je mladší 25 let.[34]
- Etnické skupiny: Drtivá většina populace je smíšeného arabsko-berberského původu. Ačkoli se až 99 % obyvatel identifikuje jako Arabo-Berbeři, přesné poměry jsou nejasné a politicky citlivé.[35] Berbeři (Amazighové), původní obyvatelé regionu, si silněji udržují svou identitu zejména v horských oblastech, jako je Kabylie.
- Jazyky: Oficiálními jazyky jsou arabština a berberština (Tamazight), která byla jako národní jazyk uznána v roce 2002 a jako oficiální v roce 2016.[36] Hovorovou řečí je alžírská arabština (Darja), která se výrazně liší od spisovné arabštiny. Francouzština je stále široce používána v obchodě, administrativě a na univerzitách jako dědictví koloniální éry.
- Náboženství: Oficiálním náboženstvím je islám, ke kterému se hlásí více než 99 % populace, téměř výhradně v jeho sunnitské formě a málikovské právní škole.[37] Hrstka zbývajících křesťanů a židů žije především ve velkých městech.
- Urbanizace: Většina Alžířanů (přes 90 %) žije v úzkém, úrodném pobřežním pásu na severu země.[38] Největšími městy jsou hlavní město Alžír, Oran a Constantine.
📊 Ekonomika
Alžírská ekonomika je silně závislá na exportu uhlovodíků a je řízena státem.
- Ropa a zemní plyn: Ekonomika je téměř zcela závislá na příjmech z prodeje ropy a zemního plynu. Tento sektor tvoří přibližně 95 % exportních příjmů a je hlavním zdrojem státního rozpočtu.[39] Díky tomu je alžírská ekonomika extrémně zranitelná vůči výkyvům světových cen ropy. Hlavním hráčem v tomto sektoru je státní energetická společnost Sonatrach.
- Průmysl a zemědělství: Vláda se snaží diverzifikovat ekonomiku, ale ostatní sektory zůstávají nerozvinuté. Zemědělství zaměstnává významnou část populace, ale Alžírsko je stále jedním z největších dovozců potravin na světě.[40]
- Sociální stát a nezaměstnanost: Díky příjmům z ropy si Alžírsko udržuje rozsáhlý systém státních dotací na bydlení, potraviny a paliva. Přesto je velkým problémem vysoká nezaměstnanost, zejména mezi mladými lidmi, což je jedním z hlavních zdrojů sociálního napětí.[41]
🎨 Kultura a dědictví
Alžírská kultura je bohatou směsicí berberských, arabských, osmanských a francouzských vlivů.
- Hudba: Alžírsko je kolébkou hudebního stylu Raï, který vznikl ve městě Oran. Raï kombinuje tradiční beduínské melodie s moderními západními a arabskými vlivy a stal se populárním po celém světě díky umělcům jako Cheb Khaled a Cheb Mami.[42]
- Literatura: Alžírská literatura je psána převážně arabsky a francouzsky. Nejznámějším alžírským spisovatelem je nositel Nobelovy ceny za literaturu (1957) Albert Camus, francouzský autor narozený v Alžírsku, jehož díla jako Cizinec a Mor se často odehrávají v jeho rodné zemi.[43] Dalšími významnými autory jsou Kateb Yacine nebo Assia Djebar.
- Film: Alžírský film získal mezinárodní uznání zejména díky filmu Bitva o Alžír (1966) italského režiséra Gilla Pontecorva. Tento film, natočený ve stylu dokumentu, je považován za mistrovské dílo politického filmu a syrově zobrazuje boj za nezávislost.
- Světové dědictví UNESCO: Alžírsko má na seznamu UNESCO několik významných památek, včetně skvěle zachovalých římských měst Djémila a Timgad, horské oázy M'zab s unikátní architekturou, a prehistorických skalních maleb v pohoří Tassili n'Ajjer.[44]
👶 Pro laiky
Představte si Alžírsko jako obrovský dům. Jeho severní část u Středozemního moře je jako živá, úrodná zahrada s velkými pokoji (městy), kde bydlí skoro všichni obyvatelé. Zbytek domu je obrovská, prázdná a horká poušť – Sahara. Ale pod touto pouští se skrývá obrovský poklad – ropa a zemní plyn, ze kterých celý dům žije a platí své účty.
Historie domu je velmi bouřlivá. Původními obyvateli byli Berbeři. Poté dům ovládali Římané, Arabové (kteří přinesli islám), Turci a nakonec na více než 100 let Francouzi. Francouzská nadvláda skončila po velmi kruté a krvavé válce za nezávislost v roce 1962.
I po získání svobody byl v domě neklid. Po desetiletí zde vládla jediná strana podporovaná armádou. V 90. letech proběhla další strašlivá občanská válka mezi vládou a islamisty. I dnes, přestože je v čele prezident, má v domě hlavní slovo armáda a vlivná elita. Díky bohatství z ropy vláda hodně dotuje jídlo a bydlení, ale mnoho mladých lidí nemůže najít práci, což způsobuje napětí.
Reference
- ↑ https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/algeria/
- ↑ https://www.britannica.com/place/Algeria
- ↑ https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/algeria/
- ↑ https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/algeria/
- ↑ https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/algeria/
- ↑ https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/algeria/
- ↑ https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/algeria/
- ↑ https://www.britannica.com/place/Algeria/Independence
- ↑ https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/algeria/
- ↑ https://www.britannica.com/place/Algeria/Relief
- ↑ https://www.britannica.com/place/Algeria/Relief
- ↑ https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/algeria/
- ↑ https://www.britannica.com/topic/Amazigh
- ↑ https://www.worldhistory.org/Mauretania_Caesariensis/
- ↑ https://www.britannica.com/place/Algeria/The-Arab-conquest
- ↑ https://www.britannica.com/place/Algeria/The-Spanish-and-Ottoman-empires
- ↑ https://www.history.com/this-day-in-history/france-invades-algeria
- ↑ https://www.britannica.com/place/Algeria/French-Algeria
- ↑ https://www.britannica.com/topic/pied-noir
- ↑ https://www.britannica.com/event/Algerian-War
- ↑ https://www.history.com/this-day-in-history/algerian-war-of-independence-begins
- ↑ https://www.britannica.com/event/Battle-of-Algiers-1956-1957
- ↑ https://www.theguardian.com/world/2018/sep/13/france-admits-systematic-torture-was-used-in-algerian-war
- ↑ https://www.britannica.com/event/May-Crisis
- ↑ https://www.britannica.com/topic/Secret-Army-Organization
- ↑ https://www.britannica.com/event/Evian-Accords
- ↑ https://www.history.com/this-day-in-history/algerian-independence-declared
- ↑ https://www.britannica.com/topic/harki
- ↑ https://www.britannica.com/place/Algeria/Algeria-since-independence
- ↑ https://www.britannica.com/topic/Islamic-Salvation-Front
- ↑ https://www.cfr.org/global-conflict-tracker/conflict/violence-algeria
- ↑ https://www.carnegieendowment.org/sada/79053
- ↑ https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/algeria/
- ↑ https://www.populationpyramid.net/algeria/2023/
- ↑ https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/algeria/
- ↑ https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/algeria/
- ↑ https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/algeria/
- ↑ https://www.britannica.com/place/Algeria/Settlement-patterns
- ↑ https://www.worldbank.org/en/country/algeria/overview
- ↑ https://www.britannica.com/place/Algeria/Agriculture-and-fishing
- ↑ https://www.worldbank.org/en/country/algeria/overview
- ↑ https://www.britannica.com/art/rai
- ↑ https://www.britannica.com/biography/Albert-Camus
- ↑ https://whc.unesco.org/en/statesparties/dz