Alexithymie: Porovnání verzí
založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Symptom | název = Alexithymie | obrázek = | popis_obrázku = Ilustrace emoční plochosti: Zatímco svět je plný barev (emocí), jedinec s alexithymií je nedokáže pojmenovat ani rozlišit, vnímá jen šedou mlhu faktů. | etymologie = z řeckého ''a'' (bez), ''lexis'' (slovo) a ''thymos'' (duše/emoce) | česky = Emoční analfabetismus | definice = Neschopnost identifikovat, popsat a zpracovat vlastní emoce |…“ |
m Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „'''$1'''“ |
||
| Řádek 13: | Řádek 13: | ||
}} | }} | ||
'''Alexithymie''' (z řeckého ''a'' – zápor, ''lexis'' – slovo, ''thymos'' – duše, nálada nebo emoce; doslova tedy "chybění slov pro emoce") není v pravém slova smyslu duševní nemocí či diagnózou, kterou byste našli jako samostatnou položku v klasifikačních manuálech. Jedná se o osobnostní rys či kognitivně-afektivní deficit, který se projevuje obtížemi v prožívání, identifikaci a vyjadřování emocí. Člověk s alexithymií, často označovaný jako "emoční analfabet", není bezcitný robot. Emoce má, často i velmi silné, ale jeho vědomá mysl k nim nemá přístup. Nedokáže rozšifrovat signály svého těla a přeložit je do jazyka pocitů. Tam, kde běžný člověk řekne "jsem nervózní" nebo "mám vztek", alexithymní jedinec řekne "bolí mě břicho" nebo "cítím tlak na hrudi". Tento rys je klíčovým konceptem v oboru | '''Alexithymie''' (z řeckého ''a'' – zápor, ''lexis'' – slovo, ''thymos'' – duše, nálada nebo emoce; doslova tedy "chybění slov pro emoce") není v pravém slova smyslu duševní nemocí či diagnózou, kterou byste našli jako samostatnou položku v klasifikačních manuálech. Jedná se o osobnostní rys či kognitivně-afektivní deficit, který se projevuje obtížemi v prožívání, identifikaci a vyjadřování emocí. Člověk s alexithymií, často označovaný jako "emoční analfabet", není bezcitný robot. Emoce má, často i velmi silné, ale jeho vědomá mysl k nim nemá přístup. Nedokáže rozšifrovat signály svého těla a přeložit je do jazyka pocitů. Tam, kde běžný člověk řekne "jsem nervózní" nebo "mám vztek", alexithymní jedinec řekne "bolí mě břicho" nebo "cítím tlak na hrudi". Tento rys je klíčovým konceptem v oboru '''[[psychosomatika|psychosomatiky]]''', protože právě neschopnost zpracovat emoce mentálně vede k tomu, že se projeví somaticky (tělesně). | ||
Termín zavedl v roce 1973 harvardský psychiatr | Termín zavedl v roce 1973 harvardský psychiatr '''Peter Sifneos'''. Při práci s pacienty trpícími klasickými psychosomatickými chorobami (jako astma či vředy) si všiml, že tito lidé mají nápadně chudý vnitřní život. Byli orientováni výhradně na vnější realitu, na fakta a detaily, ale nebyli schopni introspekce. Když se jich zeptal, co cítí, odpovídali popisem svých činů nebo tělesných příznaků. Sifneos tento styl myšlení nazval ''pensée opératoire'' (operativní myšlení). Alexithymik vám dokáže hodinu vyprávět o tom, co měl k obědu a jakou cestou jel do práce, ale nedokáže říct, jak se cítil, když se pohádal s manželkou. | ||
Klinický obraz alexithymie má čtyři hlavní složky. První je | Klinický obraz alexithymie má čtyři hlavní složky. První je '''obtížná identifikace pocitů** a jejich odlišení od tělesných vjemů emočního vzrušení. Pacient nerozlišuje mezi strachem a bušením srdce. Druhou je **neschopnost popsat pocity druhým**. Jeho slovník pro emoce je extrémně omezený (dobře/špatně/nevím). Třetí složkou je **omezená imaginace** (fantazie). Tito lidé mají málo snů, nesní za bdělého stavu a jejich myšlení je utilitární. Čtvrtou složkou je **externě orientovaný kognitivní styl''' – zaměření na detaily vnějšího světa spíše než na vnitřní prožitky. V sociálním kontaktu mohou působit jako chladní, nudní, logičtí a bez empatii, což vede k častým konfliktům ve vztazích. Partner si stěžuje na nedostatek citové podpory, zatímco alexithymik nechápe, co se po něm chce, když přece "opravil auto a vynesl koš". | ||
V etiologii (příčinách) rozlišujeme alexithymii primární a sekundární. | V etiologii (příčinách) rozlišujeme alexithymii primární a sekundární. '''Primární alexithymie** je trvalý osobnostní rys, který má kořeny v genetice nebo v raném vývoji mozku. Často se překrývá s poruchami autistického spektra ([[autismus]], Aspergerův syndrom), kde je problém v "hardware" mozku. **Sekundární alexithymie''' je obrannou reakcí na těžké [[trauma]] nebo chronický stres. Pokud je bolest příliš velká (např. u válečných veteránů s [[PTSD]] nebo u týraných dětí), psychika se "odpojí" od emocí, aby přežila. Člověk přestane cítit, aby netrpěl. Tento stav může být vratný, pokud se trauma zpracuje. Významnou roli hraje i výchova – chlapci, kterým bylo vštěpováno, že "chlapi nebrečí" a projevy citů jsou slabostí, se mohou naučit své emoce ignorovat tak dokonale, až ztratí schopnost jim rozumět (normativní mužská alexithymie). | ||
Neurobiologie alexithymie je fascinující oblastí výzkumu, která odhaluje "rozpojení" v mozku. Hlavním podezřelým je | Neurobiologie alexithymie je fascinující oblastí výzkumu, která odhaluje "rozpojení" v mozku. Hlavním podezřelým je '''[[corpus callosum]]** (kalózní těleso), svazek nervových vláken spojující pravou a levou hemisféru. U mnoha alexithymiků je přenos informací mezi hemisférami zhoršený. Emoce jsou primárně zpracovávány v pravé hemisféře (obrazové, intuitivní), zatímco řečová centra (Broca a Wernicke) jsou vlevo. Pokud je most mezi nimi "úzký", pravá hemisféra sice prožívá bouři emocí, ale levá hemisféra k ní nemá přístup a nedokáže ji pojmenovat. Dále je pozorována snížená aktivita v předním cingulu (ACC) a **insule'''. Insula je centrem interocepce – vnímání stavu vlastního těla. Dysfunkce insuly znamená, že člověk má "slepou skvrnu" pro signály vlastních útrob. | ||
Vztah k duševnímu a tělesnému zdraví je zásadní. Protože alexithymici neumí emoce ventilovat verbálně ("vyříkat si to") ani mentálně ("přebrat si to"), dochází k hromadění fyziologického napětí (chronická aktivace sympatiku). To vede k rozvoji | Vztah k duševnímu a tělesnému zdraví je zásadní. Protože alexithymici neumí emoce ventilovat verbálně ("vyříkat si to") ani mentálně ("přebrat si to"), dochází k hromadění fyziologického napětí (chronická aktivace sympatiku). To vede k rozvoji '''psychosomatických onemocnění''' (hypertenze, chronická bolest, poruchy trávení). Alexithymie je také rizikovým faktorem pro vznik závislostí. Alkohol nebo drogy jim totiž pomáhají buď "něco cítit", nebo naopak tlumit nepříjemné tělesné napětí, kterému nerozumí. V terapii jsou tito pacienti oříškem. Klasická "talking cure" ([[psychoanalýza]]) selhává, protože pacient mlčí nebo mluví o banalitách a terapeutovu snahu o vhled nechápe. Účinnější bývají techniky zaměřené na tělo, nácvik všímavosti ([[mindfulness]]) nebo arteterapie, která obchází potřebu slov. | ||
== 💡 Pro laiky: Přístrojová deska bez popisků == | == 💡 Pro laiky: Přístrojová deska bez popisků == | ||
Představte si, že řídíte složité auto (své tělo). Na palubní desce máte desítky kontrolek. | Představte si, že řídíte složité auto (své tělo). Na palubní desce máte desítky kontrolek. | ||
* Zdravý člověk má u kontrolek nápisy: "Dochází benzín" (Hlad), "Přehřátý motor" (Vztek), "Nízký tlak v pneu" (Smutek), "Zapnuté dálkové světla" (Radost). Když se rozsvítí kontrolka "Vztek", ví, že má zastavit a vychladnout. | * Zdravý člověk má u kontrolek nápisy: "Dochází benzín" (Hlad), "Přehřátý motor" (Vztek), "Nízký tlak v pneu" (Smutek), "Zapnuté dálkové světla" (Radost). Když se rozsvítí kontrolka "Vztek", ví, že má zastavit a vychladnout. | ||
* | * '''Alexithymik** má stejné auto i stejné kontrolky. Ale **chybí mu popisky'''. | ||
Když se mu rozsvítí červená kontrolka (Vztek), on neví, co to znamená. Vidí jen, že něco svítí. Cítí, že se auto třepe (buší mu srdce, potí se), ale neví proč. Může si myslet, že má infarkt, nebo že je rozbitý motor. Protože neví, že je to "Vztek", neudělá nic pro uklidnění situace. Tlak v motoru stoupá, až nakonec bouchne těsnění (dostane žaludeční vřed nebo vybuchne v nekontrolovaném amoku). | Když se mu rozsvítí červená kontrolka (Vztek), on neví, co to znamená. Vidí jen, že něco svítí. Cítí, že se auto třepe (buší mu srdce, potí se), ale neví proč. Může si myslet, že má infarkt, nebo že je rozbitý motor. Protože neví, že je to "Vztek", neudělá nic pro uklidnění situace. Tlak v motoru stoupá, až nakonec bouchne těsnění (dostane žaludeční vřed nebo vybuchne v nekontrolovaném amoku). | ||
Léčba alexithymie je jako autoškola, kde se učíte znovu nalepit štítky ke kontrolkám: "Vidíš? Když se ti svírá žaludek a zatínáš pěsti, tak se tomu říká vztek." | Léčba alexithymie je jako autoškola, kde se učíte znovu nalepit štítky ke kontrolkám: "Vidíš? Když se ti svírá žaludek a zatínáš pěsti, tak se tomu říká vztek." | ||
Verze z 16. 1. 2026, 03:39
Obsah boxu
Alexithymie (z řeckého a – zápor, lexis – slovo, thymos – duše, nálada nebo emoce; doslova tedy "chybění slov pro emoce") není v pravém slova smyslu duševní nemocí či diagnózou, kterou byste našli jako samostatnou položku v klasifikačních manuálech. Jedná se o osobnostní rys či kognitivně-afektivní deficit, který se projevuje obtížemi v prožívání, identifikaci a vyjadřování emocí. Člověk s alexithymií, často označovaný jako "emoční analfabet", není bezcitný robot. Emoce má, často i velmi silné, ale jeho vědomá mysl k nim nemá přístup. Nedokáže rozšifrovat signály svého těla a přeložit je do jazyka pocitů. Tam, kde běžný člověk řekne "jsem nervózní" nebo "mám vztek", alexithymní jedinec řekne "bolí mě břicho" nebo "cítím tlak na hrudi". Tento rys je klíčovým konceptem v oboru psychosomatiky, protože právě neschopnost zpracovat emoce mentálně vede k tomu, že se projeví somaticky (tělesně).
Termín zavedl v roce 1973 harvardský psychiatr Peter Sifneos. Při práci s pacienty trpícími klasickými psychosomatickými chorobami (jako astma či vředy) si všiml, že tito lidé mají nápadně chudý vnitřní život. Byli orientováni výhradně na vnější realitu, na fakta a detaily, ale nebyli schopni introspekce. Když se jich zeptal, co cítí, odpovídali popisem svých činů nebo tělesných příznaků. Sifneos tento styl myšlení nazval pensée opératoire (operativní myšlení). Alexithymik vám dokáže hodinu vyprávět o tom, co měl k obědu a jakou cestou jel do práce, ale nedokáže říct, jak se cítil, když se pohádal s manželkou.
Klinický obraz alexithymie má čtyři hlavní složky. První je obtížná identifikace pocitů** a jejich odlišení od tělesných vjemů emočního vzrušení. Pacient nerozlišuje mezi strachem a bušením srdce. Druhou je **neschopnost popsat pocity druhým**. Jeho slovník pro emoce je extrémně omezený (dobře/špatně/nevím). Třetí složkou je **omezená imaginace** (fantazie). Tito lidé mají málo snů, nesní za bdělého stavu a jejich myšlení je utilitární. Čtvrtou složkou je **externě orientovaný kognitivní styl – zaměření na detaily vnějšího světa spíše než na vnitřní prožitky. V sociálním kontaktu mohou působit jako chladní, nudní, logičtí a bez empatii, což vede k častým konfliktům ve vztazích. Partner si stěžuje na nedostatek citové podpory, zatímco alexithymik nechápe, co se po něm chce, když přece "opravil auto a vynesl koš".
V etiologii (příčinách) rozlišujeme alexithymii primární a sekundární. Primární alexithymie** je trvalý osobnostní rys, který má kořeny v genetice nebo v raném vývoji mozku. Často se překrývá s poruchami autistického spektra (autismus, Aspergerův syndrom), kde je problém v "hardware" mozku. **Sekundární alexithymie je obrannou reakcí na těžké trauma nebo chronický stres. Pokud je bolest příliš velká (např. u válečných veteránů s PTSD nebo u týraných dětí), psychika se "odpojí" od emocí, aby přežila. Člověk přestane cítit, aby netrpěl. Tento stav může být vratný, pokud se trauma zpracuje. Významnou roli hraje i výchova – chlapci, kterým bylo vštěpováno, že "chlapi nebrečí" a projevy citů jsou slabostí, se mohou naučit své emoce ignorovat tak dokonale, až ztratí schopnost jim rozumět (normativní mužská alexithymie).
Neurobiologie alexithymie je fascinující oblastí výzkumu, která odhaluje "rozpojení" v mozku. Hlavním podezřelým je corpus callosum** (kalózní těleso), svazek nervových vláken spojující pravou a levou hemisféru. U mnoha alexithymiků je přenos informací mezi hemisférami zhoršený. Emoce jsou primárně zpracovávány v pravé hemisféře (obrazové, intuitivní), zatímco řečová centra (Broca a Wernicke) jsou vlevo. Pokud je most mezi nimi "úzký", pravá hemisféra sice prožívá bouři emocí, ale levá hemisféra k ní nemá přístup a nedokáže ji pojmenovat. Dále je pozorována snížená aktivita v předním cingulu (ACC) a **insule. Insula je centrem interocepce – vnímání stavu vlastního těla. Dysfunkce insuly znamená, že člověk má "slepou skvrnu" pro signály vlastních útrob.
Vztah k duševnímu a tělesnému zdraví je zásadní. Protože alexithymici neumí emoce ventilovat verbálně ("vyříkat si to") ani mentálně ("přebrat si to"), dochází k hromadění fyziologického napětí (chronická aktivace sympatiku). To vede k rozvoji psychosomatických onemocnění (hypertenze, chronická bolest, poruchy trávení). Alexithymie je také rizikovým faktorem pro vznik závislostí. Alkohol nebo drogy jim totiž pomáhají buď "něco cítit", nebo naopak tlumit nepříjemné tělesné napětí, kterému nerozumí. V terapii jsou tito pacienti oříškem. Klasická "talking cure" (psychoanalýza) selhává, protože pacient mlčí nebo mluví o banalitách a terapeutovu snahu o vhled nechápe. Účinnější bývají techniky zaměřené na tělo, nácvik všímavosti (mindfulness) nebo arteterapie, která obchází potřebu slov.
💡 Pro laiky: Přístrojová deska bez popisků
Představte si, že řídíte složité auto (své tělo). Na palubní desce máte desítky kontrolek.
- Zdravý člověk má u kontrolek nápisy: "Dochází benzín" (Hlad), "Přehřátý motor" (Vztek), "Nízký tlak v pneu" (Smutek), "Zapnuté dálkové světla" (Radost). Když se rozsvítí kontrolka "Vztek", ví, že má zastavit a vychladnout.
- Alexithymik** má stejné auto i stejné kontrolky. Ale **chybí mu popisky.
Když se mu rozsvítí červená kontrolka (Vztek), on neví, co to znamená. Vidí jen, že něco svítí. Cítí, že se auto třepe (buší mu srdce, potí se), ale neví proč. Může si myslet, že má infarkt, nebo že je rozbitý motor. Protože neví, že je to "Vztek", neudělá nic pro uklidnění situace. Tlak v motoru stoupá, až nakonec bouchne těsnění (dostane žaludeční vřed nebo vybuchne v nekontrolovaném amoku). Léčba alexithymie je jako autoškola, kde se učíte znovu nalepit štítky ke kontrolkám: "Vidíš? Když se ti svírá žaludek a zatínáš pěsti, tak se tomu říká vztek."