Fitness (biologie): Porovnání verzí
založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Vědecký koncept | název = Fitness (biologie) | obrázek = Darwin's finches by Gould.jpg | popisek = Darwinovy pěnkavy jsou klasickým příkladem adaptace. Fitness každého tvaru zobáku závisí na dostupnosti konkrétní potravy v daném prostředí. | český název = Zdatnost / Adaptivní hodnota | klíčová disciplína = Evoluční biologie, Populační genetika | hlavní teoretici = Charles Darwin…“ |
m Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „'''$1'''“ |
||
| Řádek 12: | Řádek 12: | ||
}} | }} | ||
'''Fitness''' (česky často překládáno jako | '''Fitness''' (česky často překládáno jako '''zdatnost** nebo **adaptivní hodnota''', v odborném textu se však běžně používá anglicismus) je centrální kvantitativní veličina [[evoluční biologie]] a [[populační genetika|populační genetiky]]. Vyjadřuje schopnost organismu (přesněji [[genotyp]]u nebo [[fenotyp]]u) přežít a rozmnožit se v daném prostředí. | ||
Na rozdíl od běžného hovorového významu slova "fitness" (fyzická kondice, síla), biologická fitness nemá nic společného se svaly nebo atletickými výkony, pokud tyto nevedou přímo k vyššímu počtu potomků. Fitness je měřítkem | Na rozdíl od běžného hovorového významu slova "fitness" (fyzická kondice, síla), biologická fitness nemá nic společného se svaly nebo atletickými výkony, pokud tyto nevedou přímo k vyššímu počtu potomků. Fitness je měřítkem '''reprodukčního úspěchu'''. Jedinec, který se dožije vysokého věku, je fyzicky silný, ale nezanechá žádné potomstvo, má nulovou fitness. Naopak fyzicky slabý jedinec, který však zplodí mnoho plodných potomků, má fitness vysokou. | ||
Pojem je klíčový pro pochopení [[přirozený výběr|přirozeného výběru]]: evoluce je v podstatě proces, při kterém se v populaci zvyšuje frekvence genotypů s vyšší fitness na úkor genotypů s fitness nižší. | Pojem je klíčový pro pochopení [[přirozený výběr|přirozeného výběru]]: evoluce je v podstatě proces, při kterém se v populaci zvyšuje frekvence genotypů s vyšší fitness na úkor genotypů s fitness nižší. | ||
| Řádek 23: | Řádek 23: | ||
=== Mýtus svalovce a knihovníka === | === Mýtus svalovce a knihovníka === | ||
Představte si dva muže v pravěké tlupě: | Představte si dva muže v pravěké tlupě: | ||
* | * '''Alfa (Svalovec):''' Je to hora svalů, uzvedne balvan, v boji každého porazí. Ale je sterilní (neplodný) nebo tak agresivní, že s ním žádná žena nevydrží a on své děti zabije ve vzteku. | ||
* | * '''Beta (Knihovník):''' Je menší, fyzicky průměrný, ale je chytrý, umí najít jídlo v době sucha a je skvělý otec. Zplodí 5 dětí, které se všechny dožijí dospělosti. | ||
Z pohledu biologie má Svalovec | Z pohledu biologie má Svalovec '''fitness = 0**. Z hlediska evoluce je "mrtvý", jeho geny (recept na svaly) s ním zaniknou. Knihovník je z hlediska evoluce vítězem, má vysokou fitness a budoucí generace budou nést jeho geny. | ||
'''Fitness není o tom, jak dlouho žijete nebo jak jste silní. Je to o tom, kolik "kopií sebe sama" (svých genů) pošlete do budoucnosti.** | |||
=== Analogie s loterií === | === Analogie s loterií === | ||
| Řádek 35: | Řádek 35: | ||
=== "Přežití toho, kdo nejlépe zapadá" === | === "Přežití toho, kdo nejlépe zapadá" === | ||
Anglický termín "Survival of the fittest" se často překládá jako "přežití nejsilnějšího". To je chyba. Přesnější překlad je | Anglický termín "Survival of the fittest" se často překládá jako "přežití nejsilnějšího". To je chyba. Přesnější překlad je '''"přežití nejpřizpůsobivějšího"''' nebo doslova "toho, kdo nejlépe pasuje (fits)". | ||
Představte si klíčovou dírku (prostředí). Nezáleží na tom, jestli je klíč (organismus) ze zlata, ze železa nebo jak je velký. Záleží jen na tom, jestli do dírky ''pasuje'' a odemkne ji (přežije a rozmnoží se). Někdy je "nejzdatnější" ten nejmenší a nejzbabělejší, protože se nejlépe schová před predátorem. | Představte si klíčovou dírku (prostředí). Nezáleží na tom, jestli je klíč (organismus) ze zlata, ze železa nebo jak je velký. Záleží jen na tom, jestli do dírky ''pasuje'' a odemkne ji (přežije a rozmnoží se). Někdy je "nejzdatnější" ten nejmenší a nejzbabělejší, protože se nejlépe schová před predátorem. | ||
| Řádek 63: | Řádek 63: | ||
$$ w = \frac{W}{W_{max}} $$ | $$ w = \frac{W}{W_{max}} $$ | ||
Nejúspěšnější genotyp má tedy vždy relativní fitness $w = 1$. Ostatní mají $w < 1$. | Nejúspěšnější genotyp má tedy vždy relativní fitness $w = 1$. Ostatní mají $w < 1$. | ||
Rozdíl mezi nejlepším genotypem a daným genotypem se nazývá | Rozdíl mezi nejlepším genotypem a daným genotypem se nazývá '''selektionsní koeficient''' ($s$). | ||
$$ w = 1 - s $$ | $$ w = 1 - s $$ | ||
Pokud má genotyp $s = 0,1$, znamená to, že má o 10 % méně potomků než ten nejlepší v populaci. Evoluce bude tento genotyp postupně eliminovat. | Pokud má genotyp $s = 0,1$, znamená to, že má o 10 % méně potomků než ten nejlepší v populaci. Evoluce bude tento genotyp postupně eliminovat. | ||
| Řádek 70: | Řádek 70: | ||
V 60. letech 20. století rozšířil [[W. D. Hamilton]] definici o tzv. inkluzivní fitness. Uvědomil si, že své geny můžeme předat dál nejen přímo (vlastními dětmi), ale i nepřímo (pomocí příbuzným, kteří nesou stejné geny). | V 60. letech 20. století rozšířil [[W. D. Hamilton]] definici o tzv. inkluzivní fitness. Uvědomil si, že své geny můžeme předat dál nejen přímo (vlastními dětmi), ale i nepřímo (pomocí příbuzným, kteří nesou stejné geny). | ||
Inkluzivní fitness je součtem: | Inkluzivní fitness je součtem: | ||
# | # '''Přímé fitness:''' Vlastní reprodukce. | ||
# | # '''Nepřímé fitness:''' Reprodukce příbuzných, vážená koeficientem příbuznosti ($r$). | ||
Tento koncept vysvětluje altruistické chování (např. proč dělnice včel nekladou vajíčka, ale starají se o sestru-královnu). Z hlediska klasické fitness by měly nulu, z hlediska inkluzivní fitness jsou vysoce úspěšné. | Tento koncept vysvětluje altruistické chování (např. proč dělnice včel nekladou vajíčka, ale starají se o sestru-královnu). Z hlediska klasické fitness by měly nulu, z hlediska inkluzivní fitness jsou vysoce úspěšné. | ||
== ⛰️ Fitness krajina (Fitness Landscape) === | == ⛰️ Fitness krajina (Fitness Landscape) === | ||
Jedním z nejsilnějších vizuálních konceptů v evoluční biologii je | Jedním z nejsilnějších vizuálních konceptů v evoluční biologii je '''fitness krajina''' (adaptivní krajina), kterou navrhl [[Sewall Wright]] v roce 1932. | ||
Představte si trojrozměrnou mapu pohoří: | Představte si trojrozměrnou mapu pohoří: | ||
* | * '''Souřadnice (X, Y):''' Představují různé kombinace genů (genotypy) nebo vlastností. | ||
* | * '''Výška (Z):''' Představuje fitness. | ||
=== Vrcholy a údolí === | === Vrcholy a údolí === | ||
* | * '''Vrchol (Peak):''' Představuje genotyp, který je v daném prostředí velmi dobře adaptovaný. Přirozený výběr funguje jako síla, která tlačí populaci do kopce – směrem k vyšší fitness. | ||
* | * '''Údolí (Valley):''' Představuje genotypy s nízkou fitness (např. kříženci, kteří nefungují dobře). | ||
=== Problém lokálního optima === | === Problém lokálního optima === | ||
Evoluce je "slepá" – vidí jen o krok dopředu a vždy jde nahoru. To může vést k problému. Populace může vylézt na malý kopeček ( | Evoluce je "slepá" – vidí jen o krok dopředu a vždy jde nahoru. To může vést k problému. Populace může vylézt na malý kopeček ('''lokální optimum**) a uvíznout tam. Ačkoliv opodál existuje mnohem vyšší hora (**globální optimum'''), populace na ni nemůže přejít, protože by musela nejprve sestoupit do údolí (snížit svou fitness), což přirozený výběr nedovolí (jedinci s nižší fitness by zemřeli). | ||
K překonání "údolí smrti" mezi vrcholy je často potřeba náhoda – | K překonání "údolí smrti" mezi vrcholy je často potřeba náhoda – '''[[genetický drift]]''' nebo změna prostředí, která změní tvar krajiny. | ||
== 🧪 Komponenty fitness == | == 🧪 Komponenty fitness == | ||
Fitness není jediná vlastnost, ale výsledek celého životního cyklu. Skládá se z několika klíčových složek: | Fitness není jediná vlastnost, ale výsledek celého životního cyklu. Skládá se z několika klíčových složek: | ||
# | # '''Viabilita (Přežívání):''' Schopnost dožít se reprodukčního věku. (Mládě, které zemře týden po narození, má fitness 0, i kdyby mělo geny pro superplodnost). | ||
# | # '''Sexuální výběr (Pářící úspěšnost):''' Schopnost najít partnera a spářit se. (Páv s nádherným ocasem může být pomalý a snadná kořist, ale pokud okouzlí všechny samice, má vysokou fitness). | ||
# | # '''Fekundita (Plodnost):''' Počet vyprodukovaných gamet (vajíček/spermií) nebo zygot. | ||
# | # '''Fertilita:''' Počet skutečně narozených/vylíhnutých potomků. | ||
Organismy často musí dělat kompromisy ( | Organismy často musí dělat kompromisy ('''trade-offs''') mezi těmito složkami. | ||
* ''Příklad:'' Moucha může investovat energii do toho, aby žila déle (vyšší viabilita), ale pak jí nezbude energie na tvorbu vajíček (nižší fekundita). Evoluce hledá optimální rovnováhu, která maximalizuje celkový součin (W). | * ''Příklad:'' Moucha může investovat energii do toho, aby žila déle (vyšší viabilita), ale pak jí nezbude energie na tvorbu vajíček (nižší fekundita). Evoluce hledá optimální rovnováhu, která maximalizuje celkový součin (W). | ||
| Řádek 111: | Řádek 111: | ||
=== Řešení: Propenzitní interpretace === | === Řešení: Propenzitní interpretace === | ||
Moderní biologie řeší tento problém tzv. | Moderní biologie řeší tento problém tzv. '''propenzitní interpretací** (propensity interpretation). Fitness není definována ''ex post'' (kdo přežil), ale ''ex ante'' jako **pravděpodobnostní dispozice'''. | ||
Fitness je vlastnost organismu (daná jeho geny a prostředím), která mu dává určitou ''pravděpodobnost'' přežití. | Fitness je vlastnost organismu (daná jeho geny a prostředím), která mu dává určitou ''pravděpodobnost'' přežití. | ||
* ''Příklad:'' Pokud mají dva identičtí běžci závodit a jednomu dáme olověné boty, můžeme předem říci, že běžec bez zátěže má vyšší fitness (pravděpodobnost výhry). Pokud náhodou do "lepšího" běžce uhodí blesk a vyhraje ten s olověnými botami, neznamená to, že měl vyšší fitness. Znamená to, že se projevila náhoda (drift). Fitness je očekávaná hodnota, nikoliv vždy realizovaný výsledek. | * ''Příklad:'' Pokud mají dva identičtí běžci závodit a jednomu dáme olověné boty, můžeme předem říci, že běžec bez zátěže má vyšší fitness (pravděpodobnost výhry). Pokud náhodou do "lepšího" běžce uhodí blesk a vyhraje ten s olověnými botami, neznamená to, že měl vyšší fitness. Znamená to, že se projevila náhoda (drift). Fitness je očekávaná hodnota, nikoliv vždy realizovaný výsledek. | ||
| Řádek 117: | Řádek 117: | ||
== 🌍 Fitness v měnícím se světě == | == 🌍 Fitness v měnícím se světě == | ||
Fitness není statická. To, co je vysoká fitness dnes, může být zítra rozsudkem smrti. | Fitness není statická. To, co je vysoká fitness dnes, může být zítra rozsudkem smrti. | ||
* | * '''Průmyslový melanismus:''' Motýl [[drsnokřídlec březový]] měl původně světlou barvu (vysoká fitness na břízách s lišejníky). Během průmyslové revoluce stromy zčernaly sazemi. Světlá forma náhle "svítila" pro predátory (nízká fitness) a populaci ovládla černá forma (vysoká fitness). Když se vzduch vyčistil, fitness se opět obrátila. | ||
To ukazuje, že neexistuje "nadčlověk" nebo "dokonalý organismus". Existuje jen organismus dobře přizpůsobený momentálním podmínkám. | To ukazuje, že neexistuje "nadčlověk" nebo "dokonalý organismus". Existuje jen organismus dobře přizpůsobený momentálním podmínkám. | ||
Aktuální verze z 14. 1. 2026, 09:01
Obsah boxu
Šablona:Infobox Vědecký koncept
Fitness (česky často překládáno jako zdatnost** nebo **adaptivní hodnota, v odborném textu se však běžně používá anglicismus) je centrální kvantitativní veličina evoluční biologie a populační genetiky. Vyjadřuje schopnost organismu (přesněji genotypu nebo fenotypu) přežít a rozmnožit se v daném prostředí.
Na rozdíl od běžného hovorového významu slova "fitness" (fyzická kondice, síla), biologická fitness nemá nic společného se svaly nebo atletickými výkony, pokud tyto nevedou přímo k vyššímu počtu potomků. Fitness je měřítkem reprodukčního úspěchu. Jedinec, který se dožije vysokého věku, je fyzicky silný, ale nezanechá žádné potomstvo, má nulovou fitness. Naopak fyzicky slabý jedinec, který však zplodí mnoho plodných potomků, má fitness vysokou.
Pojem je klíčový pro pochopení přirozeného výběru: evoluce je v podstatě proces, při kterém se v populaci zvyšuje frekvence genotypů s vyšší fitness na úkor genotypů s fitness nižší.
🧬 Fitness pro laiky: Proč "nejsilnější" nevyhrává
Tato sekce vysvětluje, proč je představa "přežití nejsilnějšího" jedním z největších omylů v chápání evoluce.
Mýtus svalovce a knihovníka
Představte si dva muže v pravěké tlupě:
- Alfa (Svalovec): Je to hora svalů, uzvedne balvan, v boji každého porazí. Ale je sterilní (neplodný) nebo tak agresivní, že s ním žádná žena nevydrží a on své děti zabije ve vzteku.
- Beta (Knihovník): Je menší, fyzicky průměrný, ale je chytrý, umí najít jídlo v době sucha a je skvělý otec. Zplodí 5 dětí, které se všechny dožijí dospělosti.
Z pohledu biologie má Svalovec fitness = 0**. Z hlediska evoluce je "mrtvý", jeho geny (recept na svaly) s ním zaniknou. Knihovník je z hlediska evoluce vítězem, má vysokou fitness a budoucí generace budou nést jeho geny. Fitness není o tom, jak dlouho žijete nebo jak jste silní. Je to o tom, kolik "kopií sebe sama" (svých genů) pošlete do budoucnosti.**
Analogie s loterií
Představte si život jako loterii.
- Vaše geny jsou losy.
- Vyhrává ten, kdo má v osudí (v další generaci) nejvíce losů.
Fitness je číslo, které říká, kolik losů si pravděpodobně koupíte. Pokud jste superrychlý gepard, ale zlomíte si nohu před pářením, nekoupil jste si žádný los. Vaše fitness v tom konkrétním prostředí klesla na nulu. Fitness není vlastnost, kterou "máte" (jako modré oči), je to vztah mezi vámi a prostředím. Bílý medvěd má vysokou fitness na polárním kruhu, ale nulovou fitness na Sahaře.
"Přežití toho, kdo nejlépe zapadá"
Anglický termín "Survival of the fittest" se často překládá jako "přežití nejsilnějšího". To je chyba. Přesnější překlad je "přežití nejpřizpůsobivějšího" nebo doslova "toho, kdo nejlépe pasuje (fits)". Představte si klíčovou dírku (prostředí). Nezáleží na tom, jestli je klíč (organismus) ze zlata, ze železa nebo jak je velký. Záleží jen na tom, jestli do dírky pasuje a odemkne ji (přežije a rozmnoží se). Někdy je "nejzdatnější" ten nejmenší a nejzbabělejší, protože se nejlépe schová před predátorem.
📜 Historie konceptu
Chápání fitness se v čase vyvíjelo od vágní filozofické myšlenky k přesné matematické proměnné.
Charles Darwin a Herbert Spencer
Charles Darwin ve svém díle O původu druhů (1859) původně termín fitness v dnešním smyslu nepoužíval; mluvil o "přírodním výběru". Frázi "Survival of the fittest" (přežití nejzdatnějšího) vymyslel britský filosof a sociolog Herbert Spencer v roce 1864 poté, co si přečetl Darwina. Darwin tuto frázi přijal v 5. vydání své knihy jako synonymum pro přirozený výběr, což zpětně způsobilo mnoho nedorozumění (vedlo to k sociálnímu darwinismu). Pro Darwina byla zdatnost spíše kvalitativní vlastností – schopností organismu obstát v boji o život.
Populační genetika (Moderní syntéza)
Ve 30. letech 20. století došlo ke spojení Darwinovy teorie s Mendelovou genetikou. Zakladatelé populační genetiky – Ronald Fisher, J. B. S. Haldane a Sewall Wright – potřebovali evoluci spočítat. Definovali fitness jako matematickou veličinu (obvykle označovanou W nebo w). Tím se fitness stala měřitelnou proměnnou, kterou lze dosadit do rovnic pro změnu frekvence alel v populaci. Fisherův "Základní teorém přírodního výběru" (Fundamental Theorem of Natural Selection) matematicky dokazuje, že průměrná fitness populace vlivem výběru vždy roste (pokud se nemění prostředí).
📏 Definice a měření fitness
V biologii rozlišujeme několik typů fitness, které slouží k různým výpočtům.
Absolutní fitness (W)
Absolutní fitness genotypu je definována jako průměrný počet potomků, které zanechá jedinec s daným genotypem za svůj život, a kteří se dožijí reprodukčního věku. $$ W = \text{počet potomků} $$
- Pokud $W > 1$, genotyp v populaci početně roste.
- Pokud $W = 1$, populace je stabilní.
- Pokud $W < 1$, genotyp vymírá.
Relativní fitness (w)
Pro evoluční změny není důležité absolutní číslo, ale jak si vedete v porovnání s konkurencí. Relativní fitness se získá tak, že absolutní fitness daného genotypu vydělíme absolutní fitness toho nejúspěšnějšího genotypu v populaci. $$ w = \frac{W}{W_{max}} $$ Nejúspěšnější genotyp má tedy vždy relativní fitness $w = 1$. Ostatní mají $w < 1$. Rozdíl mezi nejlepším genotypem a daným genotypem se nazývá selektionsní koeficient ($s$). $$ w = 1 - s $$ Pokud má genotyp $s = 0,1$, znamená to, že má o 10 % méně potomků než ten nejlepší v populaci. Evoluce bude tento genotyp postupně eliminovat.
Inkluzivní fitness (Inclusive Fitness)
V 60. letech 20. století rozšířil W. D. Hamilton definici o tzv. inkluzivní fitness. Uvědomil si, že své geny můžeme předat dál nejen přímo (vlastními dětmi), ale i nepřímo (pomocí příbuzným, kteří nesou stejné geny). Inkluzivní fitness je součtem:
- Přímé fitness: Vlastní reprodukce.
- Nepřímé fitness: Reprodukce příbuzných, vážená koeficientem příbuznosti ($r$).
Tento koncept vysvětluje altruistické chování (např. proč dělnice včel nekladou vajíčka, ale starají se o sestru-královnu). Z hlediska klasické fitness by měly nulu, z hlediska inkluzivní fitness jsou vysoce úspěšné.
⛰️ Fitness krajina (Fitness Landscape) =
Jedním z nejsilnějších vizuálních konceptů v evoluční biologii je fitness krajina (adaptivní krajina), kterou navrhl Sewall Wright v roce 1932.
Představte si trojrozměrnou mapu pohoří:
- Souřadnice (X, Y): Představují různé kombinace genů (genotypy) nebo vlastností.
- Výška (Z): Představuje fitness.
Vrcholy a údolí
- Vrchol (Peak): Představuje genotyp, který je v daném prostředí velmi dobře adaptovaný. Přirozený výběr funguje jako síla, která tlačí populaci do kopce – směrem k vyšší fitness.
- Údolí (Valley): Představuje genotypy s nízkou fitness (např. kříženci, kteří nefungují dobře).
Problém lokálního optima
Evoluce je "slepá" – vidí jen o krok dopředu a vždy jde nahoru. To může vést k problému. Populace může vylézt na malý kopeček (lokální optimum**) a uvíznout tam. Ačkoliv opodál existuje mnohem vyšší hora (**globální optimum), populace na ni nemůže přejít, protože by musela nejprve sestoupit do údolí (snížit svou fitness), což přirozený výběr nedovolí (jedinci s nižší fitness by zemřeli). K překonání "údolí smrti" mezi vrcholy je často potřeba náhoda – genetický drift nebo změna prostředí, která změní tvar krajiny.
🧪 Komponenty fitness
Fitness není jediná vlastnost, ale výsledek celého životního cyklu. Skládá se z několika klíčových složek:
- Viabilita (Přežívání): Schopnost dožít se reprodukčního věku. (Mládě, které zemře týden po narození, má fitness 0, i kdyby mělo geny pro superplodnost).
- Sexuální výběr (Pářící úspěšnost): Schopnost najít partnera a spářit se. (Páv s nádherným ocasem může být pomalý a snadná kořist, ale pokud okouzlí všechny samice, má vysokou fitness).
- Fekundita (Plodnost): Počet vyprodukovaných gamet (vajíček/spermií) nebo zygot.
- Fertilita: Počet skutečně narozených/vylíhnutých potomků.
Organismy často musí dělat kompromisy (trade-offs) mezi těmito složkami.
- Příklad: Moucha může investovat energii do toho, aby žila déle (vyšší viabilita), ale pak jí nezbude energie na tvorbu vajíček (nižší fekundita). Evoluce hledá optimální rovnováhu, která maximalizuje celkový součin (W).
⚠️ Problémy a filozofické debaty
Pojem fitness čelil v historii kritice, zejména kvůli hrozbě tautologie (kruhem vedeného důkazu).
"Tautologie fitness"
Kritici (např. Karl Popper v raných pracích) tvrdili:
- Definice: "Nejzdatnější jsou ti, kteří přežijí."
- Teorie: "Přežívají ti nejzdatnější."
- Závěr: "Přežívají ti, kteří přežijí."
Pokud je fitness definována jen zpětně podle toho, kdo přežil, pak teorie přirozeného výběru nic nevysvětluje, jen konstatuje, co se stalo.
Řešení: Propenzitní interpretace
Moderní biologie řeší tento problém tzv. propenzitní interpretací** (propensity interpretation). Fitness není definována ex post (kdo přežil), ale ex ante jako **pravděpodobnostní dispozice. Fitness je vlastnost organismu (daná jeho geny a prostředím), která mu dává určitou pravděpodobnost přežití.
- Příklad: Pokud mají dva identičtí běžci závodit a jednomu dáme olověné boty, můžeme předem říci, že běžec bez zátěže má vyšší fitness (pravděpodobnost výhry). Pokud náhodou do "lepšího" běžce uhodí blesk a vyhraje ten s olověnými botami, neznamená to, že měl vyšší fitness. Znamená to, že se projevila náhoda (drift). Fitness je očekávaná hodnota, nikoliv vždy realizovaný výsledek.
🌍 Fitness v měnícím se světě
Fitness není statická. To, co je vysoká fitness dnes, může být zítra rozsudkem smrti.
- Průmyslový melanismus: Motýl drsnokřídlec březový měl původně světlou barvu (vysoká fitness na břízách s lišejníky). Během průmyslové revoluce stromy zčernaly sazemi. Světlá forma náhle "svítila" pro predátory (nízká fitness) a populaci ovládla černá forma (vysoká fitness). Když se vzduch vyčistil, fitness se opět obrátila.
To ukazuje, že neexistuje "nadčlověk" nebo "dokonalý organismus". Existuje jen organismus dobře přizpůsobený momentálním podmínkám.