Stereotypy

Rozbalit box

Obsah boxu

Stereotyp (z řeckého stereos – pevný a typos – otisk) je v sociální psychologii definován jako soubor kognitivních zobecnění (přesvědčení a očekávání) o vlastnostech a chování členů určité sociální skupiny. Jedná se o mentální zkratku, při které jsou všem příslušníkům dané kategorie (např. národ, rasa, pohlaví, profese) přisuzovány identické charakteristiky, bez ohledu na jejich individuální odlišnosti.

Stereotypy tvoří kognitivní složku tzv. trojrozměrného modelu postojů (ABC model):

1. Stereotyp (Kognice): "Věřím, že lidé ze skupiny X jsou líní." (Myšlenka)
2. Předsudek (Afekt): "Nemám rád lidi ze skupiny X, cítím k nim odpor." (Emoce)
3. Diskriminace (Chování): "Nezaměstnám člověka ze skupiny X." (Čin)

Ačkoliv má slovo "stereotyp" v běžné řeči negativní konotaci, v psychologickém smyslu jde o fundamentální funkci lidského mozku – kategorizaci. Mozek se snaží redukovat komplexitu světa tím, že si vytváří "šuplíky" (schémata). Problém nastává, když jsou tyto šuplíky rigidní, nepřesné a vedou k nespravedlivému hodnocení jednotlivců. Moderní výzkum (např. Susan Fiske) ukazuje, že stereotypy nejsou jen binární (dobrý/špatný), ale mají komplexní strukturu založenou na dimenzích vřelosti a kompetence.

📜 Etymologie a historie pojmu

Původ slova je čistě technický a pochází z tiskařského průmyslu 18. století.

• Firmin Didot: Francouzský tiskař zavedl termín pro pevnou tiskovou desku odlitou z formy sazby. Tato deska umožňovala tisknout tisíce identických kopií bez nutnosti znovu sázet text. "Stereotyp" tedy znamenal "pevný otisk", který se nemění.
• Walter Lippmann: Do sociálních věd termín zavedl tento americký novinář a politický komentátor ve své klíčové knize Public Opinion (1922). Lippmann použil metaforu tiskařské desky k popisu toho, jak lidé vnímají svět.
  • Definoval stereotypy jako "obrazy v našich hlavách" (pictures in our heads).
  • Argumentoval, že reálné prostředí je "příliš velké, příliš složité a příliš prchavé" na to, abychom ho vnímali přímo. Proto si mezi sebe a svět vkládáme zjednodušený model – pseudo-prostředí. Stereotypy podle něj fungují jako "pevnost naší tradice", která chrání naše postavení ve společnosti.

🧠 Kognitivní mechanismy vzniku

Proč náš mozek vytváří stereotypy? Není to primárně zlé, je to "ekonomické".

1. Sociální kategorizace a Teorie sociální identity

Britský sociální psycholog Henri Tajfel a jeho student John Turner formulovali v 70. letech Teorii sociální identity (Social Identity Theory).

• Kategorizace: Svět dělíme na "MY" (in-group, vlastní skupina) a "ONI" (out-group, cizí skupina). Toto dělení je instinktivní a probíhá v řádu milisekund.
• Identifikace: Naše sebeúcta je vázána na úspěch naší skupiny. Abychom se cítili dobře, potřebujeme, aby naše skupina byla "lepší" než ostatní.
• Srovnání: Zveličujeme rozdíly mezi skupinami a podobnosti uvnitř skupin. Vzniká in-group favoritismus (nadržování vlastním) a out-group derogace (snižování cizích).

2. Efekt homogenity cizí skupiny (Out-group Homogeneity Effect)

Jedno z nejrobustnějších zjištění v psychologii. Máme tendenci vnímat členy cizí skupiny jako "všechny stejné", zatímco členy vlastní skupiny vnímáme jako "rozmanité a jedinečné".

• Příklad: Fanoušek Sparty vidí mezi ostatními sparťany jemné rozdíly ("Pavel je radikální, ale Petr je slušný"). Fanoušky Slavie však vnímá jako jednolitou masu ("Všichni slávisti jsou stejní").
• Příčina: S členy vlastní skupiny máme více interakcí a vidíme je v různých rolích, zatímco cizí skupinu vidíme často jen skrze jednu nálepku.

3. Iluzorní korelace

Tendence vidět vztah mezi dvěma jevy tam, kde žádný není, jen proto, že jsou oba jevy výrazné (salientní).

• Pokud člen menšiny (výrazný jev A) spáchá zločin (výrazný jev B), náš mozek si vytvoří silné spojení "Menšina = Kriminalita", ačkoliv u člena většiny by si takového spojení nevšiml (protože členů většiny je mnoho a zločinů také).

📐 Model obsahu stereotypů (Stereotype Content Model)

Stereotypy nejsou jednorozměrné (jen negativní). Psycholožka Susan Fiske, Amy Cuddy a Peter Glick vyvinuli model, který mapuje stereotypy na dvou osách:

1. Vřelost (Warmth): Otázka "Chce mi ten člověk ublížit, nebo pomoci?" (Přítel vs. Nepřítel).
2. Kompetence (Competence): Otázka "Dokáže ten člověk své záměry uskutečnit?" (Schopný vs. Neschopný).

Kombinací těchto os vznikají čtyři typy stereotypů a k nim příslušné emoce:

	Nízká kompetence	Vysoká kompetence
Vysoká vřelost	Paternalistický stereotyp (Senioři, postižení, ženy v domácnosti) Emoce: Lítost (Pity). Chování: Pasivní pomoc, ale nerespektování.	Obdivný stereotyp (Vlastní skupina, blízcí spojenci) Emoce: Obdiv (Admiration). Chování: Aktivní pomoc a respekt.
Nízká vřelost	Pohrdavý stereotyp (Bezdomovci, narkomani, chudí) Emoce: Opovržení (Contempt). Chování: Pasivní ubližování (ignorace) nebo aktivní útok.	Závistivý stereotyp (Bohatí, Asiaté, Židé, kariéristky) Emoce: Závist (Envy). Chování: Pasivní respekt, ale v případě krize aktivní útok (hledání obětního beránka).

Tento model vysvětluje tzv. benevolentní sexismus – muži mohou ženy vnímat stereotypně pozitivně (jako "vřelé, čisté, potřebující ochranu"), ale zároveň jim upírat kompetenci a moc (paternalismus).

🎭 Hrozba stereotypu (Stereotype Threat)

Jeden z nejvíce zkoumaných fenoménů, který v roce 1995 popsali Claude Steele a Joshua Aronson. Jedná se o situaci, kdy strach z toho, že potvrdíme negativní stereotyp o naší skupině, vyvolá takovou úzkost, že skutečně vede ke zhoršení výkonu.

Klasický experiment (Steele & Aronson)

• Účastníci: Afroameričtí a bělošští studenti Stanfordovy univerzity.
• Úkol: Těžký test verbálních schopností (GRE).
• Podmínka A (Diagnostická): Studentům bylo řečeno, že test "měří jejich intelektuální schopnosti".
  • Výsledek: Afroameričané dopadli výrazně hůře než běloši (aktivovala se hrozba stereotypu "černoši jsou méně inteligentní").
• Podmínka B (Nediagnostická): Studentům bylo řečeno, že test "zkoumá psychologické procesy řešení problémů" (nic o inteligenci).
  • Výsledek: Afroameričané dopadli stejně dobře jako běloši.
• Tento efekt byl replikován u žen v matematice, u bílých mužů v atletice (když soutěžili proti černochům) i u seniorů v testech paměti. Stačí jen jemná připomínka příslušnosti ke skupině (např. zaškrtnutí kolonky "pohlaví" před testem), aby se výkon propadl.

🕵️ Implicitní vs. Explicitní stereotypy

Dlouho se věřilo, že pokud člověk řekne "nemám předsudky", tak je nemá. Moderní metody ale odhalily hlubší vrstvu.

• Explicitní stereotypy: Jsou vědomé, kontrolované a lidé se k nim hlásí (např. "Muži jsou lepší řidiči"). V západní společnosti jejich míra klesá.
• Implicitní stereotypy: Jsou nevědomé, automatické a aktivují se i u lidí, kteří se upřímně považují za rovnostáře. Jsou produktem kulturní "absorpce" – pokud vidíte v televizi 20 let, že vědec je muž a kriminálník je černoch, mozek si tuto asociaci uloží, ať chcete nebo ne.

Implicitní asociační test (IAT)

Vyvinutý v roce 1998 (Anthony Greenwald, Mahzarin Banaji). Měří rychlost reakcí. Účastník má za úkol třídit slova/obrázky.

• Fáze 1: Třídí "Věda + Muž" na jednu stranu a "Humanitní obory + Žena" na druhou. (Jde to rychle, stereotyp odpovídá).
• Fáze 2: Třídí "Věda + Žena" na jednu stranu a "Humanitní obory + Muž" na druhou.
• Pokud je Fáze 2 pomalejší (trvá déle zareagovat), indikuje to implicitní zkreslení – mozek musí překonávat odpor naučené asociace.
• Kritika IAT: Existuje debata o tom, nakolik IAT předpovídá reálné diskriminační chování. Test má nízkou test-retest reliabilitu, ale na populační úrovni odhaluje silné vzorce.

🛡️ Funkce stereotypů: Proč je evoluce nevymýtila?

Stereotypy plní tři základní funkce:

1. Kognitivní funkce (Úspora energie): Svět je příliš složitý. Stereotypy fungují jako kompresní algoritmus. Umožňují nám rychle se orientovat ("Vidím muže v bílém plášti v nemocnici → je to lékař → budu ho poslouchat"). Bez této zkratky bychom byli paralyzováni analýzou každého nového podnětu.
2. Sociální funkce (Identita): Sdílení stereotypů stmeluje skupinu. Pomlouvání "Těch Druhých" zvyšuje soudržnost "Nás".
3. Ospravedlňující funkce (System Justification): Stereotypy vysvětlují a legitimizují nerovnosti.

• • "Chudí jsou líní" → proto si nezaslouží mou pomoc (svět je spravedlivý).
  • "Ženy jsou pečující" → proto patří k dětem a ne do politiky.
  • Tento fenomén (víra ve spravedlivý svět) brání lidem cítit vinu za to, že jsou privilegovaní.

🤝 Jak bojovat se stereotypy? (Kontaktní hypotéza)

Nejúčinnější metodou pro redukci stereotypů je tzv. Kontaktní hypotéza, kterou formuloval Gordon Allport v roce 1954 v knize O povaze předsudků. Samotný kontakt nestačí (může předsudky i zhoršit). Aby kontakt fungoval, musí být splněny 4 podmínky:

1. Rovný status: Skupiny se musí setkat jako rovný s rovným (ne pán a sluha).
2. Společný cíl: Musí pracovat na něčem, co chtějí oba (superordinovaný cíl).
3. Spolupráce: Musí být nuceni spolupracovat, ne soutěžit (jak ukázal i Muzafer Sherif v experimentu Robbers Cave).
4. Institucionální podpora: Autority, zákony nebo normy musí tento kontakt podporovat.

Meta-analýza z roku 2006 (Pettigrew & Tropp), která zkoumala 515 studií, potvrdila, že kontakt za těchto podmínek skutečně a trvale snižuje předsudky, a to nejen vůči konkrétním účastníkům, ale vůči celé skupině.

👥 Pro laiky: Našeptávač v mozku

Představte si stereotyp jako automatické dokončování textu (našeptávač) ve vašem mobilu.

• Začnete psát "Lékař..." a mobil vám našeptá "...operoval pacienta". (Stereotyp muže).
• Začnete psát "Sestřička..." a mobil vám našeptá "...se usmála". (Stereotyp ženy).

Ten software (váš mozek) se to naučil čtením miliard textů na internetu (vaše zkušenost a kultura). Není to vaše vina, že vám to našeptává. Je to jen statistika.

• Problém nastává, když ten našeptávač slepě odkliknete (Automatické myšlení).
• Řešení není smazat software (to nejde). Řešení je podívat se na ten návrh, říct si "Počkat, ten lékař může být ona," a ručně to přepsat (Vědomé myšlení).

Čím častěji to budete ručně opravovat, tím spíše se váš našeptávač časem přeučí.

Zdroje

• Simply Psychology - Stereotypes (Katz & Braly)
• Banaji & Greenwald (1995) - Implicit Social Cognition
• Fiske, Cuddy, Glick (2002) - Stereotype Content Model
• Steele & Aronson (1995) - Stereotype Threat
• APA - Understanding Implicit Bias
• Pettigrew & Tropp (2006) - A Meta-Analytic Test of Intergroup Contact Theory
• NKC Gender a věda - Stereotypy v české společnosti