|
|
| Řádek 1: |
Řádek 1: |
| {{K rozšíření}}
| | #PŘESMĚRUJ [[Krymský poloostrov]] |
| {{Infobox poloostrov
| |
| | název = Krym
| |
| | obrázek = Lastochkino gnezdo view from observation deck.jpg
| |
| | popisek = Zámek [[Vlaštovčí hnízdo]], jeden ze symbolů Krymu
| |
| | poloha = [[Černé moře]], [[Azovské moře]]
| |
| | stát = {{Vlajka|Ukrajina}} [[Ukrajina]] (''de iure'')<br>{{Vlajka|Rusko}} [[Rusko]] (''de facto'' kontrola)
| |
| | oblast = [[Východní Evropa]]
| |
| | rozloha = 26 860 km²
| |
| | nejvyšší bod = [[Roman-Koš]] (1545 m n. m.)
| |
| | počet obyvatel = cca 2 400 000
| |
| | hustota zalidnění = cca 89 obyv./km²
| |
| | největší města = [[Sevastopol]], [[Simferopol]], [[Kerč]], [[Jevpatorija]], [[Jalta]]
| |
| }}
| |
| | |
| '''Krym''' (ukrajinsky Крим, rusky Крым, krymskou tatarštinou Qırım) je strategicky významný poloostrov v severní části [[Černé moře|Černého moře]]. Podle [[mezinárodní právo|mezinárodního práva]] je nedílnou součástí [[Ukrajina|Ukrajiny]] jako '''Autonomní republika Krym''' a město se zvláštním statusem '''Sevastopol'''. Od roku 2014 je však poloostrov v rozporu s mezinárodním právem okupován a fakticky ovládán [[Ruská federace|Ruskou federací]], která ho spravuje jako dva federální subjekty – '''Republiku Krym''' a '''federální město Sevastopol'''.
| |
| | |
| Tato anexe, která proběhla po svržení proruského prezidenta [[Viktor Janukovyč|Viktora Janukovyče]] na [[Ukrajina|Ukrajině]], není většinou států světa uznána. Valné shromáždění [[Organizace spojených národů|OSN]] v rezoluci 68/262 potvrdilo územní celistvost Ukrajiny a označilo krymské referendum z března 2014 za neplatné. Od zahájení plnohodnotné [[ruská invaze na Ukrajinu|ruské invaze na Ukrajinu]] v roce 2022 se Krym stal klíčovým logistickým a vojenským uzlem pro ruské síly a zároveň cílem ukrajinských útoků.
| |
| | |
| == 💡 Pro laiky: O co jde v Krymském sporu? ==
| |
| Představte si, že [[Ukrajina]] je velký dům s mnoha místnostmi a jednou z nich je krásný slunný pokoj s výhledem na moře – to je Krym. V tomto pokoji bydlí lidé mluvící různými jazyky. V roce 2014 soused, [[Rusko]], využil zmatku v domě, vtrhl do tohoto pokoje a zamkl dveře. Následně uspořádal hlasování jen mezi lidmi v tomto pokoji (zatímco zbytek domu protestoval) a na základě něj prohlásil, že pokoj nyní patří jemu.
| |
| | |
| Většina ostatních sousedů v ulici (mezinárodní společenství) s tím nesouhlasí a stále tvrdí, že pokoj je právoplatnou součástí ukrajinského domu. Soused (Rusko) však pokoj nadále ovládá, přestavuje ho a používá jako svou základnu. Od roku 2022 se majitel domu (Ukrajina) snaží svůj pokoj získat zpět a občas se mu podaří na dveře nebo okna zaútočit, aby ukázal, že se ho nevzdal.
| |
| | |
| == 🌍 Geografie a příroda ==
| |
| Krym je s pevninskou [[Ukrajina|Ukrajinou]] spojen úzkou [[Perekopská šíje|Perekopskou šíjí]]. Na východě ho od ruské [[Krasnodarský kraj|Krasnodarského kraje]] odděluje [[Kerčský průliv]]. Poloostrov omývají vody [[Černé moře|Černého]] a [[Azovské moře|Azovského moře]].
| |
| | |
| Severní a centrální část Krymu tvoří převážně rovinatá step, která trpí nedostatkem sladké vody, historicky dodávané [[Severokrymský kanál|Severokrymským kanálem]] z řeky [[Dněpr]]. Jižní pobřeží je naopak hornaté, lemované třemi hřebeny [[Krymské hory|Krymských hor]]. Nejvyšší vrchol je [[Roman-Koš]] (1545 m n. m.). Tato oblast, známá jako "Ruská riviéra", má subtropické klima a je proslulá svými letovisky, jako jsou [[Jalta]], [[Alušta]] nebo [[Sudak]].
| |
| | |
| == ⏳ Historie ==
| |
| Dějiny Krymu jsou mimořádně pestré a odrážejí jeho strategickou polohu na křižovatce civilizací.
| |
| | |
| * '''Starověk a středověk:''' Ve starověku byl jih poloostrova kolonizován [[Starověké Řecko|Řeky]] (např. město [[Chersonésos]]) a později se stal součástí [[Římská říše|Římské]] a [[Byzantská říše|Byzantské říše]]. Ve 13. století na poloostrov vpadli [[Tataři]] a Krym se stal centrem mocného [[Krymský chanát|Krymského chanátu]], který byl od roku 1475 vazalem [[Osmanská říše|Osmanské říše]].
| |
| | |
| * '''Ruské impérium:''' V roce 1783 byl Krym anektován [[Ruské impérium|Ruským impériem]] za vlády [[Kateřina II. Veliká|Kateřiny Veliké]]. V [[Sevastopol]]u byla založena základna [[Černomořské loďstvo|Černomořského loďstva]]. Poloostrov těžce zasáhla [[Krymská válka]] (1853–1856).
| |
| | |
| * '''Sovětské období:''' Po ruské občanské válce se Krym stal součástí [[Ruská sovětská federativní socialistická republika|Ruské SFSR]]. Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] byl dějištěm krutých bojů. V roce 1944 nechal [[Josif Vissarionovič Stalin|Stalin]] deportovat celé etnikum [[Krymští Tataři|Krymských Tatarů]] do [[Střední Asie|Střední Asie]] kvůli údajné kolaboraci s nacisty. V roce 1954, za vlády [[Nikita Sergejevič Chruščov|Nikity Chruščova]], byl Krym administrativně převeden k [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinské SSR]].
| |
| | |
| * '''Součást nezávislé Ukrajiny:''' Po rozpadu [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] v roce 1991 zůstal Krym součástí nezávislé Ukrajiny, což Rusko potvrdilo v [[Budapešťské memorandum|Budapešťském memorandu]] v roce 1994. Získal status autonomní republiky s vlastním parlamentem.
| |
| | |
| === Anexe Ruskem v roce 2014 ===
| |
| V únoru 2014, po [[Euromajdan|kyjevské revoluci]] a svržení proruského prezidenta [[Viktor Janukovyč|Janukovyče]], se na Krymu objevili neoznačení ozbrojenci, tzv. "zelení mužíčci", kteří obsadili klíčové budovy a vojenské základny. Pod jejich kontrolou se 16. března 2014 konalo referendum o připojení k Rusku, které ukrajinská ústava neumožňovala a které bylo mezinárodním společenstvím odsouzeno jako nelegitimní. Následně [[Vladimir Putin|Vladimir Putin]] 18. března 2014 podepsal smlouvu o připojení Krymu k Ruské federaci.
| |
| | |
| == 🏛️ Politický status a mezinárodní právo ==
| |
| * '''De iure (podle práva):''' Drtivá většina zemí světa a mezinárodní organizace, včetně [[OSN]] a [[Evropská unie|Evropské unie]], považují Krym za území [[Ukrajina|Ukrajiny]] dočasně okupované Ruskem. Tento postoj je zakotven v rezoluci Valného shromáždění OSN 68/262 "Územní celistvost Ukrajiny".
| |
| * '''De facto (fakticky):''' Poloostrov je plně pod vojenskou a administrativní kontrolou [[Ruská federace|Ruské federace]]. Moskva zde zavedla ruské zákony, měnu ([[ruský rubl]]) a systematicky integruje poloostrov do své infrastruktury a společnosti, což zahrnuje i přesidlování ruských občanů na Krym.
| |
| | |
| == 📊 Demografie ==
| |
| Před anexí v roce 2014 žilo na Krymu přibližně 2,4 milionu obyvatel. Etnické složení bylo následující:
| |
| * [[Rusové na Ukrajině|Rusové]] (cca 58–65 %)
| |
| * [[Ukrajinci]] (cca 15–24 %)
| |
| * [[Krymští Tataři]] (cca 12–13 %)
| |
| | |
| Po roce 2014 došlo k demografickým změnám. Část proukrajinských obyvatel a Krymských Tatarů poloostrov opustila, naopak došlo k přistěhování statisíců občanů z Ruska. Krymští Tataři, původní obyvatelé poloostrova, čelí po anexi represím a omezování svých práv.
| |
| | |
| == 🏗️ Ekonomika a infrastruktura ==
| |
| Tradičními pilíři krymské ekonomiky jsou [[turismus]], [[zemědělství]] (vinařství, pěstování ovoce) a průmysl. Po anexi se stala zcela závislou na [[Rusko|Rusku]]. Moskva masivně investovala do infrastruktury, aby poloostrov k sobě připoutala.
| |
| | |
| Nejvýznamnějším projektem je [[Krymský most]] (též Kerčský most) přes [[Kerčský průliv]], který byl otevřen v roce 2018 a spojuje Krym přímo s ruskou pevninou. Tento most má obrovský strategický význam pro zásobování ruské armády a od roku 2022 se stal opakovaným cílem ukrajinských útoků.
| |
| | |
| == 🏰 Kultura a památky ==
| |
| Krym je bohatý na historické a kulturní památky, které odrážejí jeho multikulturní dějiny:
| |
| * '''[[Vlaštovčí hnízdo]]:''' Ikonický novogotický zámek na útesu poblíž [[Jalta|Jalty]].
| |
| * '''[[Livadijský palác]]:''' Místo konání [[Jaltská konference|Jaltské konference]] v roce 1945.
| |
| * '''[[Chersonésos]]:''' Ruiny antického řeckého města na okraji [[Sevastopol]]u, zapsané na seznamu [[UNESCO]].
| |
| * '''[[Chánův palác v Bachčisaraji]]:''' Bývalé sídlo krymských chánů.
| |
| * '''[[Voroncovský palác]]:''' Velkolepé sídlo v [[Alupka|Alupce]] kombinující anglickou a orientální architekturu.
| |
| | |
| == Zdroje ==
| |
| * [https://www.un.org/press/en/2014/ga11493.doc.htm Rezoluce Valného shromáždění OSN 68/262]
| |
| * [https://www.mzv.cz/un.newyork/cz/o_nas/zpravy_a_udalosti/valne_shromazdeni_osn_prijalo_rezoluci.html Stálá mise ČR při OSN: Valné shromáždění OSN přijalo rezoluci na podporu územní celistvosti Ukrajiny]
| |
| * [https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-evropa-krym-historie-obyvatele-a-co-predchazelo-anexi-40049443 Novinky.cz: Krym: Historie, obyvatelé a co předcházelo anexi]
| |
| * [https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-jak-deset-let-okupace-zmenilo-krym-a-bude-jeste-nekdy-patrit-ukrajine-247942 Seznam Zprávy: Jak deset let okupace změnilo Krym]
| |
| | |
| {{DEFAULTSORT:Krym}}
| |
| [[Kategorie:Poloostrovy v Evropě]]
| |
| [[Kategorie:Geografie Ukrajiny]]
| |
| [[Kategorie:Sporná území]]
| |
| [[Kategorie:Geografie Ruska]]
| |
| [[Kategorie:Vytvořeno FilmedyBot]]
| |