Weimarská republika: Porovnání verzí
založena nová stránka s textem „'''Weimarská republika''' je označení pro státní zřízení Německa v období mezi lety 1919 a 1933. Vznikla po porážce Německa v první světové válce a abdikaci císaře Viléma II. a představovala první pokus o demokratickou republiku v německých dějinách. Svůj název získala podle města Výmar, kde byla přijata nová ústava. == Vznik == Po re…“ |
m Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „'''$1'''“ |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
== Politický systém == | == Politický systém == | ||
Weimarská republika měla demokratický politický systém, který zahrnoval: | Weimarská republika měla demokratický politický systém, který zahrnoval: | ||
* | * '''Prezidenta''', voleného na sedm let s rozsáhlými pravomocemi (například jmenování kancléře, rozpuštění parlamentu, použití nouzových dekretů podle článku 48). | ||
* | * '''Reichstag''' (říšský sněm), volený poměrným systémem. | ||
* | * '''Kancléře''', jmenovaného prezidentem, který vedl vládu. | ||
Tento systém však trpěl chronickou nestabilitou, častým střídáním vlád a obtížným vytvářením většinových koalic. | Tento systém však trpěl chronickou nestabilitou, častým střídáním vlád a obtížným vytvářením většinových koalic. | ||
| Řádek 14: | Řádek 14: | ||
== Hospodářská situace == | == Hospodářská situace == | ||
Weimarská republika čelila několika vážným ekonomickým krizím: | Weimarská republika čelila několika vážným ekonomickým krizím: | ||
* Počáteční | * Počáteční '''hyperinflace''' v roce [[1923]], způsobená reparacemi z [[Versailleská smlouva|Versailleské smlouvy]] a pasivní resistencí proti francouzské okupaci [[Porúří]]. | ||
* Relativní stabilizace v letech [[1924]]–[[1929]] díky [[Dawesův plán|Dawesovu plánu]] a zahraničním půjčkám, zejména z [[Spojené státy americké|USA]]. | * Relativní stabilizace v letech [[1924]]–[[1929]] díky [[Dawesův plán|Dawesovu plánu]] a zahraničním půjčkám, zejména z [[Spojené státy americké|USA]]. | ||
* Velká hospodářská krize po roce [[1929]], která vedla k masové nezaměstnanosti, zchudnutí střední třídy a nárůstu politického radikalismu. | * Velká hospodářská krize po roce [[1929]], která vedla k masové nezaměstnanosti, zchudnutí střední třídy a nárůstu politického radikalismu. | ||
Aktuální verze z 5. 1. 2026, 06:29
Weimarská republika je označení pro státní zřízení Německa v období mezi lety 1919 a 1933. Vznikla po porážce Německa v první světové válce a abdikaci císaře Viléma II. a představovala první pokus o demokratickou republiku v německých dějinách. Svůj název získala podle města Výmar, kde byla přijata nová ústava.
Vznik
Po revoluci v listopadu 1918 a abdikaci císaře vyhlásil Philipp Scheidemann dne 9. listopadu 1918 Německou republiku. Krátce nato vznikla prozatímní vláda, kterou vedli sociální demokraté. V roce 1919 byla svolána národní shromáždění do Výmaru, kde byla přijata nová Weimarská ústava, jež formálně založila parlamentní republiku s prezidentem jako hlavou státu.
Politický systém
Weimarská republika měla demokratický politický systém, který zahrnoval:
- Prezidenta, voleného na sedm let s rozsáhlými pravomocemi (například jmenování kancléře, rozpuštění parlamentu, použití nouzových dekretů podle článku 48).
- Reichstag (říšský sněm), volený poměrným systémem.
- Kancléře, jmenovaného prezidentem, který vedl vládu.
Tento systém však trpěl chronickou nestabilitou, častým střídáním vlád a obtížným vytvářením většinových koalic.
Hospodářská situace
Weimarská republika čelila několika vážným ekonomickým krizím:
- Počáteční hyperinflace v roce 1923, způsobená reparacemi z Versailleské smlouvy a pasivní resistencí proti francouzské okupaci Porúří.
- Relativní stabilizace v letech 1924–1929 díky Dawesovu plánu a zahraničním půjčkám, zejména z USA.
- Velká hospodářská krize po roce 1929, která vedla k masové nezaměstnanosti, zchudnutí střední třídy a nárůstu politického radikalismu.
Politické problémy
Politický život byl extrémně roztříštěný, což vedlo k vládní nestabilitě. Vznikaly a sílily radikální strany na levici (komunisté) i na pravici (nacisté). NSDAP pod vedením Adolfa Hitlera využila ekonomické krize a frustrace obyvatelstva k získání masové podpory.
Kultura a společnost
Navzdory politickým a ekonomickým problémům byla Weimarská republika také obdobím kulturního rozkvětu:
- rozvoj avantgardního umění, architektury (např. Bauhaus), literatury a filmu,
- otevřenější společnost s většími právy pro ženy a menšiny,
- rozvoj vědy a technologií – Německo mělo v této době několik nositelů Nobelovy ceny.
Zánik
V roce 1933 byl Adolf Hitler jmenován říšským kancléřem. Po požáru Říšského sněmu a přijetí tzv. Zmocňovacího zákona získali nacisté fakticky neomezenou moc. Tím byla Weimarská republika de facto ukončena a nahrazena Třetí říší.
Hodnocení
Weimarská republika je historiky často vnímána jako křehký, ale důležitý pokus o demokracii v Německu. Její selhání bylo důsledkem kombinace nepříznivých vnějších okolností, slabin v ústavním systému a nedostatečné podpory demokratických hodnot v části německé společnosti.