Přeskočit na obsah

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj: Porovnání verzí

Z Infopedia
založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Organizace | název = Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj | zkratka = OECD | obrázek = OECD headquarters Paris.jpg | popisek = Sídlo OECD v Paříži | typ = Mezinárodní ekonomická organizace | zaměření = Hospodářská spolupráce, rozvoj, sociální politika, udržitelnost | datum založení = 30. září 1961 | předchůdce = Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC) | s…“
 
 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 2. 6. 2025, 18:54

Rozbalit box

Obsah boxu

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj
Sídlo OECD v Paříži
ZkratkaOECD
TypMezinárodní ekonomická organizace
PředchůdceOrganizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC)
SídloPaříž, Francie
ZaměřeníHospodářská spolupráce, rozvoj, sociální politika, udržitelnost
RozpočetPřibližně 380 milionů € (aktuální k červnu 2025)

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (anglicky Organisation for Economic Co-operation and Development, zkratka OECD) je mezivládní ekonomická organizace, založená v roce 1961 za účelem stimulace ekonomického pokroku a světového obchodu. Sídlo OECD se nachází v Paříži, Francii. Sdružuje 38 převážně rozvinutých zemí s tržní ekonomikou a demokracií.

Historie a vznik

OECD vznikla 30. září 1961 transformací z Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci (OEEC – Organisation for European Economic Co-operation). OEEC byla založena v roce 1948 s cílem koordinovat realizaci Marshallova plánu (Program evropské obnovy) a spravovat americkou pomoc poválečné Evropě. Po úspěšné obnově evropských ekonomik bylo jasné, že je potřeba rozšířit spolupráci i na globální úroveň a řešit širší ekonomické a sociální otázky.

Z transformace OEEC na OECD vyplynul i posun v zaměření – z koordinace poválečné obnovy na podporu ekonomického růstu a rozvoje v širším globálním kontextu. K původním evropským zemím se přidaly i USA a Kanada.

Cíle a činnost

Hlavními cíli OECD jsou:

  • Podpora udržitelného hospodářského růstu a zaměstnanosti: Formulování a doporučování politik, které vedou k silnému, udržitelnému a inkluzivnímu ekonomickému růstu a zvyšování životní úrovně.
  • Zvyšování životní úrovně: Podpora sociálního pokroku a snižování chudoby prostřednictvím efektivních sociálních politik.
  • Rozvoj světového obchodu: Prosazování liberalizace a investic a podpora otevřené a spravedlivé mezinárodní obchodní politiky.
  • Finanční stabilita: Pomoc vládám při udržování finanční stability a prevenci ekonomických krizí.
  • Rozvojová pomoc: Koordinace a zvyšování efektivity rozvojové pomoci chudším zemím.
  • Řešení globálních problémů: Boj proti korupci, daňovým únikům, změně klimatu a dalším globálním výzvám.

OECD dosahuje svých cílů prostřednictvím:

  • Výzkumu a analýz: Shromažďování a analýza dat, ekonomické prognózy a srovnávací studie.
  • Tvorby standardů a doporučení: Vývoj a prosazování mezinárodních standardů a osvědčených postupů v oblastech jako daně, corporate governance nebo životní prostředí.
  • Výměny zkušeností: Poskytování platformy pro vlády, kde si mohou vyměňovat zkušenosti, diskutovat o politikách a hledat řešení společných problémů.
  • Peer review (vzájmené hodnocení): Členské země vzájemně hodnotí své politiky a poskytují si doporučení.

Struktura a členství

Hlavním rozhodovacím orgánem OECD je Rada, složená ze zástupců všech členských zemí. Sekretariát v Paříži řídí generální tajemník. Organizace má řadu výborů a pracovních skupin, které se specializují na různé oblasti politiky (např. ekonomika, vzdělávání, životní prostředí, sociální věci, daně).

OECD má 38 členských zemí (k červnu 2025), které představují významnou část světového HDP a rozvinutých ekonomik. Mezi členy patří většina zemí EU, USA, Kanada, Austrálie, Japonsko, Jižní Korea a další. Česká republika se stala členem OECD v roce 1995.

Vliv a kritika

OECD je vysoce respektovanou institucí, která poskytuje cenné data a analýzy pro tvůrce politik po celém světě. Její doporučení mají často významný vliv na národní ekonomické a sociální politiky.

Někdy je však OECD kritizována za to, že zastupuje především zájmy rozvinutých zemí a že její doporučení jsou příliš orientovaná na neoliberální ekonomické modely. Kritika se také týká nedostatečného zohledňování dopadů globalizace na rozvojové země nebo potenciálních střetů zájmů v některých pracovních skupinách. Přesto zůstává OECD klíčovým hráčem v globálním ekonomickém řízení.

Pro laiky

Představte si takový "klub" bohatých a vyspělých zemí světa, které si navzájem radí, jak co nejlépe spravovat svou ekonomiku, aby se lidem dobře žilo a aby všichni měli práci. To je **OECD**. Není to žádná banka ani policie, ale spíš takový "mozek" pro vlády. Sbírají spoustu dat, zkoumají, co funguje a co ne, a pak dávají zemím tipy, jak třeba snížit nezaměstnanost, jak zlepšit vzdělávání, jak bojovat proti korupci, nebo jak chránit životní prostředí. Dělají to proto, aby se všechny země v klubu učily od sebe navzájem a aby se celkově dařilo lépe. I naše Česká republika je členem tohoto klubu.

Externí odkazy

Kategorie