|
|
| Řádek 1: |
Řádek 1: |
| {{K rozšíření}}
| | #PŘESMĚRUJ [[1572]] |
| {{Infobox rok
| |
| | rok = 1572
| |
| | století = 16. století
| |
| | desetiletí = 70. léta 16. století
| |
| | rok-1 = 1571
| |
| | rok+1 = 1573
| |
| }}
| |
| | |
| Rok '''1572''' (MDLXXII) byl přestupný rok, který dle [[juliánský kalendář|juliánského kalendáře]] započal úterým. Tento rok je v evropských dějinách zapsán především jako rok [[Bartolomějská noc|Bartolomějské noci]], jednoho z nejkrvavějších masakrů [[Francouzské náboženské války|francouzských náboženských válek]]. Zároveň se jednalo o klíčový rok v [[Osmdesátiletá válka|nizozemské válce za nezávislost]] a rok, kdy objev nové hvězdy otřásl dosavadním chápáním vesmíru.
| |
| | |
| == 🌍 Události ==
| |
| | |
| === Francie – Bartolomějská noc ===
| |
| Nejvýznamnější a nejtragičtější událostí roku se stal masakr francouzských protestantů, známých jako [[hugenoti]].
| |
| | |
| * '''18. srpna''' – V [[Paříž|Paříži]] se konala svatba mezi Markétou z Valois, sestrou francouzského krále [[Karel IX. Francouzský|Karla IX.]], a [[hugenot|hugenotským]] vůdcem [[Jindřich IV. Francouzský|Jindřichem Navarrským]]. Sňatek měl symbolizovat usmíření mezi [[katolictví|katolíky]] a protestanty po letech občanských válek. Do Paříže se sjela velká část hugenotské šlechty.
| |
| * '''22. srpna''' – Byl spáchán neúspěšný atentát na admirála [[Gaspard de Coligny|Gasparda de Coligny]], jednoho z nejvlivnějších vůdců hugenotů. Atentát zvýšil napětí ve městě na maximum.
| |
| * '''24. srpna''' – V noci na svátek svatého Bartoloměje vypukl v Paříži organizovaný masakr hugenotů. Akce byla pravděpodobně schválena královnou matkou [[Kateřina Medicejská|Kateřinou Medicejskou]] a králem Karlem IX. z obavy před hugenotskou odvetou za atentát. První obětí byl admirál Coligny. Následně se vraždění rozšířilo po celém městě a v následujících týdnech i do dalších francouzských měst. Odhady počtu obětí se pohybují od 5 000 do 30 000 lidí. Tato událost vedla k obnovení [[Francouzské náboženské války|náboženských válek]] s ještě větší brutalitou.
| |
| | |
| === Nizozemí – Osmdesátiletá válka ===
| |
| Rok 1572 znamenal zásadní obrat v boji nizozemských provincií za nezávislost na [[Španělsko|španělské]] nadvládě.
| |
| | |
| * '''1. dubna''' – [[Gézové|Gézové]], nizozemští povstalci operující na moři, dobyli pod vedením Willema van der Marcka přístavní město [[Brielle]]. Tento čin je považován za začátek skutečné nizozemské revoluce, protože poprvé povstalci získali pevnou základnu na souši.
| |
| * V následujících měsících se k povstání proti španělskému vévodovi z Alby přidala většina měst v provinciích [[Holandsko]] a [[Zeeland]].
| |
| * [[Vilém I. Oranžský]] se vrátil z exilu a postavil se do čela povstání.
| |
| * '''Prosinec''' – Španělská armáda pod vedením [[Fernando Álvarez de Toledo, 3. vévoda z Alby|vévody z Alby]] zahájila obléhání města [[Haarlem]], které se stalo symbolem krutosti války.
| |
| | |
| === Astronomie – Tychonova supernova ===
| |
| * '''11. listopadu''' – Dánský astronom [[Tycho Brahe]] pozoroval v souhvězdí [[Kasiopeja (souhvězdí)|Kasiopeji]] "novou hvězdu" (stella nova), která byla jasnější než [[Venuše (planeta)|Venuše]]. Dnes víme, že se jednalo o [[supernova|supernovu]] typu Ia, označenou jako [[SN 1572]]. Tento objev byl pro tehdejší vědu revoluční, protože odporoval [[Aristotelés|aristotelskému]] dogmatu o neměnnosti hvězdné sféry a významně přispěl k rozvoji moderní [[astronomie]]. Tycho Brahe o svém objevu napsal v roce [[1573]] knihu ''De nova stella''.
| |
| | |
| === Polsko-litevská unie – Konec Jagellonců ===
| |
| * '''7. července''' – Ve městě [[Kněžín]] zemřel [[Zikmund II. August]], poslední mužský potomek [[Jagellonci|jagellonské dynastie]] na polském a litevském trůnu. Jeho smrtí skončila personální unie a [[Polsko-litevská unie|Unie]] se přeměnila na volenou monarchii, což vedlo k první svobodné volbě krále v následujícím roce.
| |
| | |
| === Anglie ===
| |
| * '''2. června''' – V [[Londýn|Londýně]] byl na Tower Hillu popraven [[Thomas Howard, 4. vévoda z Norfolku]] za svou účast na [[Ridolfiho spiknutí]] z roku [[1571]], jehož cílem bylo dosadit na anglický trůn skotskou královnu [[Marie Stuartovna|Marii Stuartovnu]] a obnovit v [[Anglie|Anglii]] katolicismus.
| |
| | |
| == 🔬 Věda a umění ==
| |
| * Objev supernovy [[SN 1572]] Tychonem Brahem a dalšími astronomy po celé [[Evropa|Evropě]] a [[Asie|Asii]] se stal nejvýznamnější vědeckou událostí roku. Zpochybnil staletí platné představy o vesmíru.
| |
| * V [[Portugalsko|Portugalsku]] vyšlo první vydání eposu ''[[Lusovci]]'' od [[Luís de Camões|Luíse de Camõese]], který je považován za portugalskou národní epopej.
| |
| | |
| == 👶 Narození ==
| |
| * [[Ben Jonson]], anglický dramatik a básník († [[1637]])
| |
| * [[John Donne]], anglický básník a kazatel († [[1631]])
| |
| | |
| == मृत्यु Úmrtí ==
| |
| * 2. června – [[Thomas Howard, 4. vévoda z Norfolku]], anglický šlechtic (popraven) (* [[1536]])
| |
| * 7. července – [[Zikmund II. August]], polský král a litevský velkokníže (* [[1520]])
| |
| * 24. srpna – [[Gaspard de Coligny]], francouzský admirál a vůdce hugenotů (zavražděn) (* [[1519]])
| |
| * 24. listopadu – [[John Knox]], skotský reformátor a zakladatel presbyteriánství (* cca [[1514]])
| |
| * [[Petrus Ramus]], francouzský filozof a humanista (zavražděn během Bartolomějské noci) (* [[1515]])
| |
| | |
| == 💡 Pro laiky ==
| |
| === Kdo byli hugenoti? ===
| |
| Hugenoti bylo označení pro francouzské protestanty, kteří se hlásili k učení [[Jan Kalvín|Jana Kalvína]]. V 16. století tvořili významnou menšinu ve Francii, včetně mnoha vlivných šlechticů. Jejich víra byla v rozporu s oficiálním náboženstvím království, kterým bylo [[katolictví]]. Tento náboženský spor vedl k sérii brutálních občanských válek, které trvaly několik desetiletí. [[Bartolomějská noc]] byla nejhorším projevem této nenávisti, kdy byli hugenoti systematicky vyvražďováni.
| |
| | |
| === Proč byl objev "nové hvězdy" tak důležitý? ===
| |
| Po staletí, od dob starověkého řeckého filozofa [[Aristotelés|Aristotela]], lidé věřili, že vesmír je rozdělen na dvě části: pozemskou (proměnlivou a nedokonalou) a nebeskou (dokonalou a neměnnou). Hvězdy na obloze měly být věčné a neměnné. Když se v roce 1572 náhle objevila nová, velmi jasná hvězda (dnes víme, že to byl výbuch [[supernova|supernovy]]), byl to šok. Dokazovalo to, že i nebeská sféra se mění. Tento objev, spolu s prací [[Mikuláš Koperník|Koperníka]] a později [[Galileo Galilei|Galilea]], pomohl zbořit staré představy o vesmíru a odstartoval vědeckou revoluci.
| |
| | |
| {{DEFAULTSORT:1572}}
| |
| {{Aktualizováno|datum=24.12.2025}}
| |
| [[Kategorie:1572]]
| |
| [[Kategorie:16. století]]
| |
| [[Kategorie:Vytvořeno Gemini 2.5 Pro]]
| |