Vnitrozemský stát

Rozbalit box

Obsah boxu

Vnitrozemský stát je stát, jehož území nemá přímý přístup k oceánu ani k moři (které je součástí oceánu). To znamená, že jeho hranice jsou zcela obklopeny pevninou jiných států. Absence přístupu k moři má významné dopady na ekonomiku, geopolitiku a rozvoj těchto zemí.

---

Geografická charakteristika

Vnitrozemské státy se nacházejí v různých geografických oblastech světa. Některé jsou obklopeny pouze jedním státem (např. San Marino, Vatikán), jiné jsou obklopeny mnoha sousedními státy (např. Kazachstán). Některé vnitrozemské státy jsou navíc "dvojitě vnitrozemské", což znamená, že jsou obklopeny pouze jinými vnitrozemskými státy. V současnosti existují pouze dva takové státy: Lichtenštejnsko (obklopené Švýcarskem a Rakouskem, které jsou oba vnitrozemské) a Uzbekistán (obklopený pěti dalšími vnitrozemskými státy).

---

Ekonomické a dopravní dopady

Absence přístupu k moři přináší vnitrozemským státům specifické výzvy a problémy:

• Závislost na tranzitu: Vnitrozemské státy jsou závislé na dopravních sítích a tranzitních dohodách se sousedními přímořskými státy, aby se dostaly ke světovým oceánům a mezinárodnímu obchodu. To může vést k vyšším nákladům na dopravu a logistiku.
• Omezený přístup k mořským zdrojům: Nemohou využívat mořské zdroje, jako je rybolov, námořní doprava nebo průzkum nerostných surovin z mořského dna.
• Vliv na mezinárodní obchod: Vyšší ceny a delší dodací doby mohou snižovat konkurenceschopnost jejich výrobků na globálním trhu.
• Rozvoj infrastruktury: Nutnost investovat do robustní silniční a železniční sítě a logistických center pro efektivní spojení se sousedními přístavy.

Některé vnitrozemské státy se snaží tyto bariéry překonat investicemi do kvalitní infrastruktury, rozvojem letecké dopravy a budováním silných regionálních partnerství.

---

Geopolitický a historický kontext

Vnitrozemské státy mají často specifickou geopolitickou situaci:

• Bezpečnostní otázky: Jsou závislé na dobrých vztazích se svými sousedními státy, protože k nim nemají alternativní přístup do světa.
• Historický vývoj: Mnoho vnitrozemských států vzniklo v důsledku historických událostí, jako je rozpad impérií (např. Rakousko-Uhersko) nebo dekolonizace (např. v Africe).
• Neutrální politika: Některé vnitrozemské státy, jako je Švýcarsko, se historicky rozhodly pro neutralitu, což může být částečně ovlivněno jejich geografickou polohou.

---

Příklady vnitrozemských států

K roku 2025 existuje 44 vnitrozemských států. Mezi největší patří:

• Kazachstán: Největší vnitrozemský stát na světě.
• Mongolsko: Rozlehlý vnitrozemský stát ve střední Asii.
• Čad: Vnitrozemský stát v střední Africe.
• Bolívie: Jeden ze dvou vnitrozemských států v Jižní Americe (druhým je Paraguay).
• Česká republika: Vnitrozemský stát ve střední Evropě, historicky využívající říční dopravy (např. Labe) k přístupu k moři.

---

Pro laiky

Vnitrozemský stát je jednoduše země, která nemá žádné moře nebo oceán na svých hranicích. Je ze všech stran obklopená jen pevninou a jinými státy.

Představte si to jako pokoj uprostřed bytu, který nemá okno ven. Abyste se dostali ven, musíte projít přes jiné pokoje. Stejně tak se vnitrozemský stát, aby se dostal k moři (což je důležité pro obchod a lodní dopravu), musí domluvit se svými sousedy a projet přes jejich území.

To může být pro takovou zemi trochu nevýhodné:

• Je to dražší, protože se zboží musí vozit po zemi a pak teprve na loď.
• Je závislá na dobrých vztazích se sousedy, aby ji "pustili" přes své území.

Ale mnoho vnitrozemských států si s tím umí poradit a rozvíjí se třeba díky průmyslu nebo cestovnímu ruchu (jako třeba Švýcarsko nebo Česká republika).

---