Neolitická revoluce

Rozbalit box

Obsah boxu

Neolitická revoluce je termín označující zásadní přechod v dějinách lidstva od lovecko-sběračského způsobu života k zemědělství a usedlému způsobu života. Tento proces, který začal přibližně před 12 000 lety po skončení poslední doby ledové, představuje jednu z nejdůležitějších transformací v historii. Lidé začali cíleně pěstovat plodiny a domestikovat zvířata, což vedlo ke vzniku stálých sídel, novým technologiím, hlubokým společenským změnám a položilo základy pro vznik prvních civilizací. Ačkoliv se používá termín "revoluce", nešlo o náhlou událost, ale o postupný proces trvající tisíce let, který probíhal nezávisle na několika místech světa.

⏳ Časový a geografický rámec

Neolitická revoluce neproběhla na celém světě současně. Začala v různých oblastech nezávisle na sobě, jakmile to klimatické a přírodní podmínky po ústupu ledovců umožnily.

• Úrodný půlměsíc: Tato oblast na Blízkém východě, zahrnující dnešní Irák, Sýrii, Libanon, Jordánsko, Izrael a Egypt, je považována za nejstarší centrum zemědělství. Kolem roku 10 000 až 8 000 př. n. l. zde lidé začali pěstovat první obiloviny jako pšenici jednozrnku, dvouzrnku a ječmen, a také luštěniny jako čočku a hrách.
• Čína: V povodí řek Chuang-che a Jang-c’-ťiang se přibližně kolem roku 7 000 př. n. l. začala pěstovat rýže a proso.
• Střední Amerika (Mezoamerika): Kolem roku 5 000 př. n. l. zde byly domestikovány plodiny jako kukuřice, fazole a tykev.
• Další centra: Nezávislý vývoj probíhal také v Andách (brambory, quinoa), na Nové Guineji (cukrová třtina, banány) a v africkém Sahelu (čirok).

Z těchto původních center se zemědělské znalosti a technologie postupně šířily do dalších částí světa, například do Evropy se zemědělství dostalo z Předního východu přes Anatolii a Balkán přibližně v 6. tisíciletí př. n. l.

🌱 Klíčové změny a inovace

Neolitická revoluce nebyla jen o pěstování plodin, ale přinesla celý soubor inovací, které změnily lidský život od základů.

Zemědělství a domestikace

Jádrem revoluce byl přechod od pasivního sběru divokých rostlin k aktivnímu pěstování. Lidé se naučili selektovat a vysévat semena rostlin s nejlepšími vlastnostmi (např. největšími zrny), což vedlo ke vzniku kulturních plodin. Zároveň začali odchytávat a chovat zvířata. Prvními domestikovanými zvířaty byly ovce, kozy, prasata a tuři. Zvířata neposkytovala jen maso, ale později také mléko, vlnu, kůži a tažnou sílu. Tento nový způsob obživy byl sice náročnější na práci, ale umožňoval na menší ploše uživit více lidí.

Nové technologie

Usedlý způsob života umožnil a zároveň vyžadoval rozvoj nových technologií:

• Keramika: Potřeba skladovat obilí a vařit potravu vedla k vynálezu keramických nádob. Vařené jídlo, jako kaše a polévky, bylo lépe stravitelné a umožnilo výživu dětí a starších osob.
• Broušené a vrtané nástroje: Objevily se nové, precizněji zpracované kamenné nástroje, jako jsou sekery na kácení stromů, srpy na sklizeň obilí a kamenná drtidla na mletí mouky.
• Textilní výroba: Pěstování lnu a chov ovcí pro vlnu umožnily výrobu prvních textilií a oděvů.

🏡 Společenské a kulturní důsledky

Změna způsobu obživy měla dalekosáhlé dopady na strukturu lidské společnosti.

• Usedlý způsob života (Sedentarizace): Péče o pole a zvířata donutila lidi opustit kočovný život a usadit se na jednom místě. Začaly vznikat první trvalé vesnice a později i opevněná města, jako například Jericho nebo Çatalhöyük.
• Populační růst: Stabilnější přísun potravy a bezpečnější život v osadách vedly k výraznému nárůstu populace. Zkrátil se interval mezi porody a více dětí se dožívalo dospělosti.
• Vznik soukromého vlastnictví: Pole, úroda, dobytek a dům se staly majetkem rodiny či rodu. To vedlo ke vzniku konceptu soukromého vlastnictví a prvních majetkových nerovností.
• Sociální stratifikace: S nadbytkem potravin se někteří členové společnosti mohli specializovat na jiné činnosti než jen zajišťování obživy. Objevili se řemeslníci, kněží a válečníci, což vedlo k postupnému rozvrstvení společnosti.
• Zhoršení zdravotního stavu: Ačkoliv zemědělství uživilo více lidí, strava prvních zemědělců byla často jednostrannější a méně pestrá než u lovců a sběračů. Větší koncentrace lidí a blízkost zvířat v osadách vedly k šíření nových infekčních nemocí a epidemií.

🏛️ Významná neolitická naleziště

• Göbekli Tepe (Turecko): Monumentální chrámový komplex datovaný do 10. tisíciletí př. n. l. je starší než samotné zemědělství v oblasti. Jeho existence naznačuje, že složité rituální a společenské struktury mohly předcházet přechodu k zemědělství a být jednou z jeho příčin.
• Jericho (Palestina): Považováno za jedno z nejstarších nepřetržitě osídlených měst na světě, jehož počátky sahají do 9. tisíciletí př. n. l. Bylo obehnáno masivními kamennými hradbami a věží.
• Çatalhöyük (Turecko): Rozsáhlé neolitické sídliště z 8. tisíciletí př. n. l., které je považováno za jedno z prvních proto-měst. Domy byly stavěny těsně vedle sebe a vcházelo se do nich otvory ve střeše.

🤔 Současné pohledy a kritika

Moderní archeologie a antropologie nahlíží na termín "neolitická revoluce" s určitou opatrností. Zdůrazňují, že šlo o velmi pomalý, evoluční proces, nikoliv o náhlý převrat. Někteří myslitelé, jako například Jared Diamond, dokonce označili přechod k zemědělství za "nejhorší chybu v dějinách lidstva". Argumentují, že vedl k sociální nerovnosti, podvýživě, válkám a epidemiím, zatímco lovci a sběrači mohli vést zdravější a svobodnější život. Přesto je nezpochybnitelné, že bez neolitické revoluce by nevznikla města, státy, písmo ani moderní civilizace, jak ji známe.

💡 Pro laiky

Představte si život lidstva jako neustálé stěhování z místa na místo, kde si každý den hledáte jídlo v "supermarketu přírody" – jednou ulovíte zvíře, jindy nasbíráte bobule. To je život lovce a sběrače. Je svobodný, ale nikdy nevíte, co bude zítra k večeři, a musíte se neustále přesouvat.

Neolitická revoluce byla jako rozhodnutí přestat kočovat a postavit si první dům se zahrádkou a chlívkem. Místo každodenního hledání jídla jste si zasadili vlastní pšenici (zahrádka) a začali chovat pár koz a ovcí (chlívek).

• Výhody: Najednou máte jídlo "doma" a nemusíte se stěhovat. Můžete mít více dětí, protože je snazší je uživit. Máte střechu nad hlavou a můžete si vyrábět nové věci, jako hliněné hrnce na vaření kaše. Postupně se vaše rodina rozroste a z jednoho domu vznikne celá vesnice.
• Nevýhody: Práce na poli je velká dřina. Když přijde sucho nebo krupobití, máte hlad. Vaše strava je najednou trochu nudná – pořád jen chleba a kaše. Ve vesnici se snadněji šíří nemoci a začnete se s sousedy hádat o to, čí je které pole.

Byla to obrovská změna. Lidé získali jistotu a bezpečí, ale ztratili část své svobody a čelili novým problémům. Právě toto rozhodnutí "usadit se" ale odstartovalo cestu k dnešnímu světu plnému měst, technologií a složité společnosti.

Zdroje

Sociologická encyklopedie Wikipedie: Neolitická revoluce IS MUNI: Neolitická revoluce Český rozhlas Sever lowaspol.cz Wikipedie: Úrodný půlměsíc Časopis Vesmír [1]