Mahátma Gándhí: Porovnání verzí
Bot: AI generace (Mahátma Gándhí) |
(Žádný rozdíl)
|
Aktuální verze z 2. 12. 2025, 04:20
Obsah boxu
| Mahátma Gándhí | |
|---|---|
| Soubor:Gandhi studio 1931.jpg | |
| Mahátma Gándhí v Londýně, 1931 | |
| Datum narození | 2. října 1869 |
| Místo narození | Pórbandar, Britská Indie |
| Národnost | indická |
| Povolání | právník, politik, aktivista, filozof |
Móhandás Karamčand Gándhí (gudžarátsky મોહનદાસ કરમચંદ ગાંધી; 2. října 1869, Pórbandar – 30. ledna 1948, Nové Dillí), celosvětově známý pod přízviskem Mahátma (v sanskrtu „Velký duch“), byl klíčovou postavou indického boje za nezávislost a jeden z největších politických a duchovních vůdců 20. století. Vyvinul a prosazoval filozofii aktivního, avšak nenásilného odporu zvanou Satjágraha (setrvání v pravdě), která byla založena na principu ahinsá (nenásilí). Jeho metody inspirovaly hnutí za občanská práva po celém světě a nakonec dovedly Indii k nezávislosti na britské nadvládě dne 15. srpna 1947. V Indii je láskyplně nazýván Bápú („Otec“) a oficiálně je považován za „Otce národa“. Den jeho narození, 2. říjen, je slaven jako státní svátek Gándhí džajantí a OSN jej vyhlásila Mezinárodním dnem nenásilí.
👶 Dětství a studia
Móhandás Karamčand Gándhí se narodil 2. října 1869 v Pórbandaru, pobřežním městě v dnešním státě Gudžarát v Indii. Pocházel z rodiny patřící do kasty vaišjů (obchodníků). Jeho otec, Karamčand Gándhí, byl hlavním ministrem (dívánem) v několika malých knížectvích. Jeho matka, Putlíbáí, byla hluboce věřící ženou, jejíž oddanost višnuismu a džinistické principy, jako je půst a nenásilí, měly na mladého Gándhího silný vliv.
V roce 1883, ve věku 13 let, byl v souladu s tehdejšími zvyky oženěn se čtrnáctiletou Kasturbáí Machandží Kapadiovou. Manželství trvalo 62 let až do její smrti v roce 1944. Měli spolu pět dětí, z nichž čtyři synové se dožili dospělosti: Harilal, Manilal, Ramdas a Devdas.
V roce 1888 odjel do Londýna studovat právo na University College London. Během svého pobytu v Anglii se hlouběji seznámil s různými náboženstvími, včetně křesťanství, a objevil pro sebe posvátný hinduistický text Bhagavadgíta. Po úspěšném složení advokátních zkoušek se v roce 1891 vrátil do Indie, kde se snažil založit právnickou praxi, ale s malým úspěchem.
🇿🇦 Působení v Jižní Africe
V roce 1893 přijal Gándhí nabídku na roční právní zastupování indické firmy v Jižní Africe. Původně plánovaný krátký pobyt se nakonec protáhl na 21 let. Právě zde se poprvé setkal s hluboce zakořeněnou rasovou diskriminací a předsudky vůči indickým přistěhovalcům. Zásadním momentem byl incident, kdy byl vyhozen z první třídy vlaku, přestože měl platnou jízdenku.
Tato zkušenost ho přiměla k boji za práva indické komunity. Postupně vyvinul svou metodu nenásilného občanského odporu, kterou nazval Satjágraha. Organizoval protesty proti nespravedlivým zákonům, jako byl například zákon nutící Indy nosit registrační průkazy. Během svého působení v Jižní Africe byl několikrát uvězněn, ale jeho úsilí vedlo ke zrušení některých diskriminačních zákonů a zlepšení postavení Indů.
🇮🇳 Boj za nezávislost Indie
Po návratu do Indie v roce 1915 se Gándhí stal členem Indického národního kongresu a brzy se vypracoval na jeho vůdčí osobnost. Cestoval po celé zemi, aby poznal život obyčejných lidí a jejich problémy. Byl zděšen chudobou a vykořisťováním indických rolníků britskými koloniálními úřady.
Gándhí zahájil několik celonárodních kampaní občanské neposlušnosti:
- Hnutí nespolupráce (1920–22): Vyzýval Indy k bojkotu britských institucí (škol, soudů) a zboží. Lidé byli povzbuzováni, aby si sami tkali vlastní látky (khádí) a stali se tak soběstačnými.
- Solný pochod (1930): Jedna z jeho nejznámějších akcí byla namířena proti britskému monopolu na sůl a solné dani. Gándhí vedl tisíce lidí na téměř 400 kilometrů dlouhý pochod k Arabskému moři, kde si symbolicky vyrobili sůl z mořské vody. Tato akce vyvolala masové zatýkání, ale zároveň získala Indii obrovskou mezinárodní pozornost.
- Hnutí „Opusťte Indii“ (1942): Během druhé světové války Gándhí zesílil tlak na Brity a požadoval jejich okamžitý odchod z Indie. To vedlo k jeho dalšímu uvěznění, stejně jako k uvěznění dalších vůdců Kongresu.
Jeho neúnavný boj a morální autorita nakonec přiměly Spojené království k jednání o nezávislosti, která byla vyhlášena 15. srpna 1947.
🕊️ Filozofie a přesvědčení
Jádrem Gándhího filozofie byly dva klíčové principy: Satjágraha a Ahinsá.
- Satjágraha (v sanskrtu „síla pravdy“ nebo „uchopení pravdy“) je aktivní forma nenásilného odporu. Nejedná se o pasivitu, ale o odvážné a vědomé porušování nespravedlivých zákonů, spojené s ochotou nést následky, včetně věznění či fyzického násilí, bez oplácení. Cílem není porazit protivníka, ale změnit jeho srdce a mysl.
- Ahinsá (nenásilí) je starobylý indický princip, který Gándhí povýšil na ústřední prvek svého života a politiky. Znamená zdržet se ubližování jakékoli živé bytosti, a to nejen fyzicky, ale i slovem či myšlenkou.
Gándhí také silně prosazoval náboženskou toleranci a jednotu mezi hinduisty a muslimy. Bojoval proti kastovnímu systému, zejména proti konceptu „nedotknutelnosti“, a nejnižší kastu nazýval Harijáni („děti boží“). Žil velmi prostým životem, nosil tradiční indický oděv dhótí a šál, byl přísným vegetariánem a často držel hladovky jako formu protestu i duchovní očisty.
💔 Rozdělení Indie a atentát
Gándhího sen o sjednocené a nábožensky tolerantní Indii se nenaplnil. Nezávislost byla doprovázena rozdělením subkontinentu na převážně hinduistickou Indii a muslimský Pákistán. Toto rozdělení vyvolalo masivní vlny násilí mezi oběma komunitami a exodus milionů lidí. Gándhí byl hluboce zarmoucen a snažil se násilí zastavit, cestoval po zasažených oblastech a držel hladovku za mír.
Jeho snaha o usmíření a ochranu muslimů však vyvolala nenávist u některých hinduistických extremistů. Dne 30. ledna 1948, když byl na cestě na večerní modlitební shromáždění v Nové Dillí, byl zastřelen třemi ranami z pistole. Atentátníkem byl Nathuram Gódsé, hinduistický nacionalista, který Gándhího vinil z přílišné shovívavosti vůči muslimům a z oslabení Indie. Gándhího smrt šokovala celý svět.
🤔 Pro laiky
Představte si, že ve škole je někdo, kdo je silnější a bere vám a vašim kamarádům svačiny a nutí vás dělat, co nechce. Mahátma Gándhí byl jako ten nejodvážnější kluk, který se rozhodl, že se tomu silnějšímu postaví. Ale neudělal to pěstmi. Místo toho vymyslel chytřejší plán.
Řekl: "Nebudeme se s ním prát. Místo toho ho přestaneme poslouchat. Když nám řekne, abychom něco udělali, prostě to neuděláme. Když nám bude chtít sebrat svačinu, klidně mu ji necháme, ale nebudeme se s ním hádat ani na něj křičet." Tomuto chytrému způsobu boje říkal "satjágraha" – boj pravdou a láskou, ne násilím.
Gándhí takto bojoval proti britské nadvládě v Indii. Britové byli ti "silnější" a Gándhí naučil miliony Indů, jak jim nenásilně odporovat. Třeba jim přestal kupovat jejich zboží a raději si vyráběli vlastní. Nebo hromadně porušovali nespravedlivé zákony, jako byl ten o soli. I když je Britové zavírali do vězení, Gándhí a jeho následovníci nikdy nepoužili násilí. Nakonec Britové pochopili, že tak obrovskou zemi plnou lidí, kteří je klidně a odhodlaně neposlouchají, nemohou ovládat. A tak Indie získala svobodu. Gándhí ukázal celému světu, že odvaha a pravda mohou být silnější než jakákoli armáda.
legado a odkaz
Mahátma Gándhí zanechal nesmazatelnou stopu v historii. Jeho filozofie nenásilného odporu inspirovala vůdce hnutí za občanská práva po celém světě, včetně Martina Luthera Kinga Jr. v USA a Nelsona Mandely v Jižní Africe. Je považován za morální kompas a symbol mírového boje za svobodu a spravedlnost. Jeho život a učení jsou připomínány v nesčetných knihách, filmech (například oscarový film Gándhí z roku 1982) a dokumentech. Jeho odkaz zůstává i v 21. století vysoce relevantní jako připomínka síly míru, pravdy a lidské odvahy.
💬 Citáty
- "Buď sám tou změnou, kterou chceš vidět ve světě."
- "Oko za oko a svět bude slepý."
- "Síla nepramení z tělesné zdatnosti. Vyplývá z nezkrotné vůle."
- "Nejdřív tě budou ignorovat. Pak se ti budou smát. Pak proti tobě budou bojovat. Potom zvítězíš."
- "Štěstí je, když to, co si myslíme, říkáme a děláme, je v harmonii."
Zdroje
Britannica - Mahatma Gandhi History.com - Mahatma Gandhi The Official Mahatma Gandhi eArchive & Reference Library Wikipedia - Mahátma Gándhí