Joe Hall: Porovnání verzí

Aktuální verze z 1. 12. 2025, 03:12

Rozbalit box

Obsah boxu

Joseph Henry „Joe“ Hall (3. května 1881 – 5. dubna 1919), známý pod přezdívkou „Bad Joe“ (Zlý Joe), byl kanadský profesionální hokejista anglického původu. Je jednou z nejkontroverznějších a zároveň nejtragičtějších postav rané historie ledního hokeje. Hrával v ligách IHL, NHA a v počátcích National Hockey League (NHL).

Joe Hall byl prototypem hokejového „enforcera“ (bitkaře) v době, kdy hokej byl brutálním sportem bez jasných pravidel na ochranu hráčů. Vyhrál Stanley Cup dvakrát s týmem Quebec Bulldogs (1912, 1913) a jednou s Montreal Canadiens (ačkoliv v roce 1916 hrál za Canadiens jen krátce, je s týmem spojován).

Jeho jméno je však navždy spjato s finálovou sérií Stanley Cupu 1919, která nebyla nikdy dohrána. Hall zemřel uprostřed série na následky pandemie španělské chřipky, což z něj činí jediného hráče v historii NHL, který zemřel v přímé souvislosti s probíhajícím bojem o titul. V roce 1961 byl posmrtně uveden do Hokejové síně slávy.

⏳ Z Anglie do Manitoby: Formování tvrďáka

Joe Hall se narodil v hrabství Staffordshire v Anglii. Když mu byly dva roky, jeho rodina emigrovala do Kanady a usadila se v Winnipegu a později v Brandonu v provincii Manitoba.

Drsné začátky: Vyrůstání na kanadském západě na konci 19. století nebylo snadné. Hall se naučil bruslit na zamrzlých řekách a jeho herní styl byl od počátku formován tvrdostí. V době, kdy hokejová výstroj sestávala jen z tenkých rukavic a chráničů holení (pokud vůbec), se Hall naučil, že respekt si musí vybojovat pěstmi a hokejkou.
Rover: V raných fázích kariéry hrál na pozici „rovera“ (sedmý hráč na ledě, který se pohyboval mezi obranou a útokem) nebo útočníka. Teprve později se přesunul do obrany, kde mohl lépe uplatnit svou fyzickou hru.

Profesionální začátky (1902–1910)

Jeho kariéra začala v manitobských ligách, ale brzy zamířil tam, kde byly peníze – do Spojených států.

IHL (International Hockey League): Hrál za týmy jako Houghton-Portage Lakes, kde si začal budovat pověst jednoho z nejtvrdších mužů na ledě. V této éře byl hokej extrémně násilný; sekyry do hlavy a hromadné bitky byly na denním pořádku. Hall v tomto prostředí prospíval.
Návrat do Kanady: Když se začala formovat profesionální scéna v Kanadě, Hall hrál krátce za Montreal Shamrocks, než našel svůj domov v týmu Quebec Bulldogs.

🐶 Éra Quebec Bulldogs (1910–1917)

Nejúspěšnější část své kariéry strávil Hall v týmu Quebec Bulldogs v lize National Hockey Association (NHA), což byla přímá předchůdkyně NHL. Zde se stal legendou.

V Quebecu vytvořil Hall jádro týmu, který dominoval lize. Ačkoliv byl známý pro svou brutalitu, byl také vynikajícím bruslařem a střelcem. Jeho tvrdá střela a schopnost vyvézt puk z něj dělaly jednoho z nejlepších obránců ligy.

Dva Stanley Cupy v řadě (1912, 1913)

Pod vedením kapitána Joea Malonea (legendárního „Phantom Joea“) a s "Bad Joem" v obraně, Bulldogs vyhráli NHA a následně Stanley Cup dvakrát po sobě.

1912: Quebec porazil vyzyvatele Moncton Victorias. Hall byl klíčovou postavou, která zastrašovala soupeře a čistila prostor pro hvězdného Malonea.
1913: Bulldogs obhájili titul proti Sydney Millionaires. V této době byl Hall na vrcholu sil. Fanoušci v Quebecu ho milovali pro jeho ochranářskou povahu vůči spoluhráčům, zatímco fanoušci soupeřů ho nenáviděli.

🥊 Zrození „Bad Joea“: Násilí na ledě

Přezdívka „Bad Joe“ nevznikla náhodou. Hall byl účastníkem mnoha incidentů, které by v dnešním hokeji vedly k doživotním zákazům činnosti, ale v éře NHA byly řešeny jen pokutami nebo krátkými tresty.

Rivalita s Newsym Lalondem: Jeho největším rivalem byl Newsy Lalonde z Montreal Canadiens. Jejich souboje byly epické. V jednom zápase Hall sekl Lalonda takovou silou, že mu způsobil tržnou ránu vyžadující několik stehů. O chvíli později Lalonde oplatil Hallovi úder hokejkou do obličeje. Paradoxně se tito dva úhlavní nepřátelé měli později stát spoluhráči a blízkými přáteli.
Vyšetřování policií: Několikrát byl Hallův zákrok tak brutální, že se o něj zajímala místní policie pro podezření z napadení. Nikdy však nebyl odsouzen, protože se mělo za to, že „co se stane na ledě, zůstane na ledě“.

Hallova filozofie byla jednoduchá: „Dej mi puk, nebo tě srazím.“ Byl mistrem v používání loktů a vysoké hole. Přesto experti té doby uznávali, že Hall není jen rváč. Magazín Maclean's o něm napsal: „Hall je zlý muž, ale také zatraceně dobrý hokejista. Jeho problém je, že se mu zatmí před očima, když vidí dres soupeře.“

🔄 Konec jedné éry: Vznik NHL a rozpad Bulldogs (1917)

Rok 1917 byl pro hokejový svět zlomový. Kvůli vnitřním sporům majitelů klubů a snaze zbavit se problémového majitele týmu Toronto Blueshirts (Eddieho Livingstona) byla rozpuštěna stará NHA a založena nová organizace – National Hockey League (NHL).

Pro Joea Halla a jeho tým Quebec Bulldogs to mělo fatální následky. Ačkoliv byl Quebec jedním ze zakládajících členů NHL, klub měl vážné finanční potíže a nedokázal sestavit konkurenceschopný tým pro první sezónu. Bulldogs proto svou účast v lize dočasně pozastavili.

Disperzní draft

Aby hvězdy Quebecu nezůstaly bez práce a liga neztratila kvalitu, uspořádala NHL tzv. „disperzní draft“, ve kterém si ostatní týmy rozebraly hráče Bulldogs.

Osudový výběr: Joe Hall byl vybrán týmem Montreal Canadiens.
Ironie osudu: Tento přestup byl pro fanoušky šokem. Hall měl nyní oblékat dres týmu, který z duše nenáviděl, a hrát po boku mužů, se kterými se léta krvavě bil – zejména s Newsym Lalondem.

🔵⚪🔴 „Zlý muž“ v dresu Canadiens (1917–1919)

Příchod Joea Halla do Montrealu byl zpočátku přijímán s rozpaky. Fanoušci Canadiens si pamatovali každou sekyru a každý úder, který Hall uštědřil jejich miláčkům. Nicméně, hokejová loajalita je vrtkavá. Jakmile Hall začal používat svou tvrdost k ochraně hvězd Montrealu, stany se otočily.

Spojenectví s Lalondem

Vztah mezi Hallem a Lalondem je jedním z nejzajímavějších příběhů té doby. Z nesmiřitelných rivalů se stali nejlepší přátelé a spolubydlící na cestách.

Ochránce: Lalonde byl kapitánem a nejlepším střelcem týmu, ale také častým terčem útoků soupeřů. Hall převzal roli jeho osobního strážce. Kdokoliv se dotkl Lalonda, musel se zodpovídat Hallovi.
Statistiky v NHL: Ačkoliv mu bylo již 36 let (což byl v té době hokejový důchod), Hall patřil stále k nejlepším. V první sezóně NHL (1917–1918) odehrál 21 zápasů, vstřelil 8 gólů a nasbíral 100 trestných minut (nejvíce v lize, v průměru téměř 5 minut na zápas).

Sezóna 1918–1919: Cesta za titulem

Sezóna 1918–1919 byla poznamenána koncem první světové války a návratem mnoha hráčů z fronty. Canadiens, vedeni Hallem v obraně a brankářem Georgesem Vézinou, vyhráli druhou polovinu základní části NHL.

V play-off NHL (finále o O'Brien Trophy) se Canadiens utkali s týmem Ottawa Senators, vedeným Frankem Nigborem. Byla to brutální série na pět vítězných zápasů.

Hallova role: Joe Hall hrál klíčovou roli při eliminaci útoků Ottawy. Canadiens vyhráli sérii 4:1 na zápasy a stali se mistry NHL.
Vstupenka do finále: Vítězství v NHL v té době neznamenalo automatický zisk Stanley Cupu. Pohár byl trofejí výzvy. Mistr NHL (Východ) musel vyzvat mistra PCHA (Západ). V roce 1919 to byl tým Seattle Metropolitans.

🚂 Osudová cesta na západ

V březnu 1919 nasedl tým Montreal Canadiens na vlak směr Seattle. Byla to dlouhá, vyčerpávající cesta napříč kontinentem, která trvala několik dní.

Podmínky cesty: Hráči cestovali v stísněných podmínkách. Spali v lůžkových vozech, jedli ve společných jídelních vozech a byli v neustálém kontaktu s ostatními cestujícími.
Neviditelný nepřítel: Svět v té době sužovala Španělská chřipka, jedna z nejsmrtonosnějších pandemií v historii lidstva. Virus, který zabíjel miliony lidí, se šířil zejména v uzavřených prostorách a v davech. Vlaky byly ideálním inkubátorem.
Hallův stav: Joe Hall, kterému bylo v té době téměř 38 let, byl sice fyzicky zdatný sportovec, ale cesta ho vyčerpala. Nikdo v týmu netušil, že virus už může být mezi nimi.

🌧️ Finále v Seattlu: Hokej v mlze

Když Canadiens dorazili do Seattlu, byli unavení, ale odhodlaní. Série proti Seattle Metropolitans slibovala střet dvou hokejových kultur. Východní hokej (NHL) byl více silový, západní hokej (PCHA) byl rychlejší a techničtější, navíc s odlišnými pravidly (např. sedm hráčů na ledě).

Pravidla: Bylo dohodnuto, že se budou střídat pravidla NHL (6 hráčů) a PCHA (7 hráčů).
Atmosféra: Seattle Hockey Arena byla vyprodaná. Diváci byli natěsnáni jeden na druhém, křičeli a dýchali stejný vzduch. V kontextu pandemie to bylo časované bombě.

Průběh série

Série začala 19. března 1919 a byla jednou z nejvyrovnanějších a nejtvrdších v historii.

Zápas 1 (PCHA pravidla): Seattle rozdrtil Montreal 7:0. Hall byl na ledě často vylučován a nestíhal rychlé útočníky Seattlu, jako byl Frank Foyston.
Zápas 2 (NHL pravidla): Montreal vrátil úder. Newsy Lalonde vstřelil 4 góly a Canadiens vyhráli 4:2. Hall hrál tvrdě do těla a zastrašil soupeře.
Zápas 3 (PCHA pravidla): Seattle vyhrál 7:2. Zdálo se, že Canadiens docházejí síly.
Zápas 4 (NHL pravidla): Zápas skončil bezbrankovou remízou 0:0 po dvou prodlouženích. Brankáři Vézina a Hap Holmes (Seattle) čarovali. Hráči padali vyčerpáním. Joe Hall odehrál obrovskou porci minut a v kabině se po zápase zhroutil únavou. Bylo to varování, které nikdo nebral vážně.
Zápas 5 (NHL pravidla - opakování 4. zápasu): Montreal se vzepjal k poslednímu odporu. V dramatu, kde šlo o přežití, vyhráli Canadiens 4:3 v prodloužení díky gólu Jacka McDonalda.
Stav série: 2:2 na zápasy (plus jedna remíza). Rozhodující pátý (respektive šestý) zápas byl naplánován na 1. dubna 1919.

Během tohoto maratonu zápasů si hráči začali stěžovat na únavu, která nebyla běžná. Joe Hall, Jack McDonald, Newsy Lalonde a další pokašlávání přičítali náročnému programu. Ve skutečnosti však v jejich tělech již zuřila smrtelná infekce.

🛑 Zrušené finále: Když hokej přestal být důležitý

Ráno 1. dubna 1919 se měl odehrát šestý, rozhodující zápas série. Vítěz by bral Stanley Cup. Lístky byly vyprodány, fanoušci v Seattlu byli v euforii. V hotelu, kde byli ubytováni hráči Montrealu, se však odehrával horor.

Místo přípravy na zápas leželi hráči v postelích s horečkami přesahujícími 40 °C.

Seznam nemocných: Joe Hall, Newsy Lalonde, Jack McDonald, Billy Coutu a Louis Berlinguette byli v kritickém stavu. Nemocen byl i manažer týmu George Kennedy.
Intervence úřadů: Zdravotní úředníci města Seattle, kteří viděli stav hráčů, doporučili zápas zrušit. Riziko přenosu infekce na tisíce diváků v uzavřené hale bylo příliš vysoké.

Gesto fair play

Manažer Montrealu George Kennedy, ač sám těžce nemocný, nabídl, že vzhledem k neschopnosti Canadiens nastoupit, vzdá sérii a Stanley Cup připadne Seattlu.

Pete Muldoon odmítá: Trenér Seattlu Pete Muldoon toto vítězství odmítl. Prohlásil, že nechce vyhrát pohár tím, že soupeř leží na smrtelné posteli.
Verdikt: Série byla oficiálně zrušena za stavu 2:2-1. Poprvé v historii (a naposledy až do stávky v roce 2005) nebyl Stanley Cup udělen. Na podstavec poháru bylo později vyryto:

   > "1919 / Montreal Canadiens / Seattle Metropolitans / Series Not Completed"

🏥 Boj o život v Columbus Sanitarium

Okamžitě po zrušení zápasu byli nejhůře postižení hráči převezeni do nemocnice **Columbus Sanitarium** (nyní St. Cabrini Hospital) v Seattlu.

Zatímco většina hráčů (včetně hvězdného Lalonda) se začala po několika dnech pomalu zotavovat díky své fyzické kondici, stav Joea Halla se prudce zhoršoval.

Rizikové faktory: Hallovi bylo téměř 38 let. Byl nejstarším hráčem týmu. Jeho tělo bylo vyčerpané nejen nemocí, ale i extrémní fyzickou zátěží z předchozích zápasů, kde odehrál maximum minut. Navíc, španělská chřipka paradoxně často zabíjela lidi s nejsilnější imunitou („cytokinová bouře“), ačkoliv u Halla hrálo roli spíše celkové vyčerpání organismu.
Zápal plic: Chřipka u něj přešla v těžký zápal plic. Jeho plíce se plnily tekutinou a nemohl dýchat.

Poslední dny

U Hallova lůžka se střídali jeho spoluhráči, kteří na tom byli lépe, a manažer Kennedy (který byl hospitalizován ve stejném pokoji). Bylo to smutné loučení. Muž, který byl celý život postrachem ligy a symbolem nezničitelnosti, nyní bezmocně ležel napojen na přístroje té doby.

Jeho rodina (manželka a tři děti) byla v Brandonu v Manitobě, tisíce kilometrů daleko. Zprávy o jeho stavu se k nim dostávaly pomalu přes telegraf.

⚰️ Smrt Zlého Joea (5. dubna 1919)

V sobotu 5. dubna 1919, čtyři dny po zrušení finále, Joe Hall svůj boj prohrál. Zemřel v 15:00 místního času.

Příčina úmrtí: Oficiálně zápal plic způsobený pandemickou chřipkou.
Reakce: Zpráva o jeho smrti šokovala celý sportovní svět. Noviny po celé Severní Americe psaly nekrology.

   *   Montreal Gazette: "Hokej ztratil jednu ze svých nejvýraznějších postav. Joe Hall byl bojovník až do konce, ale tohoto soupeře porazit nemohl."
   *   Newsy Lalonde: Jeho bývalý rival a pozdější nejlepší přítel byl smrtí zdrcen. Byl to on, kdo doprovázel Hallovo tělo na poslední cestě vlakem zpět do Vancouveru a následně k rodině do Brandonu.

🏚️ Následky pro Montreal Canadiens

Smrt Joea Halla nebyla jedinou ranou pro tým. Celá organizace byla touto událostí zdevastována, a to jak psychicky, tak fyzicky.

Osud George Kennedyho: Manažer a majitel týmu George Kennedy se z chřipky nikdy plně nezotavil. Nemoc trvale poškodila jeho zdraví a oslabila jeho imunitu. Zemřel o dva roky později, v roce 1921, ve věku 39 let. Mnozí historici považují Kennedyho za druhou oběť finále roku 1919.
Konec dynastie? Tým se musel znovu vybudovat. Ztratili svého klíčového obránce a brzy i manažera. Přesto se Canadiens dokázali vzchopit a o pět let později (1924) znovu vyhráli Stanley Cup, s Howiem Morenzem v sestavě.

🚄 Smuteční cesta domů

Převoz Hallova těla byl logisticky náročný a emocionálně vyčerpávající. Vlakem bylo tělo převezeno do Vancouveru, kde se konal smuteční obřad za účasti jeho bývalých spoluhráčů i soupeřů ze Seattlu a Vancouveru Millionaires. Poté rakev pokračovala do Brandonu v Manitobě, kde byl Joe Hall pohřben.

Tato cesta symbolicky uzavřela jednu éru hokeje. Éru, kdy byl hokej divokým západem, kdy hráči byli drsní muži cestující v nelidských podmínkách a kdy smrt byla reálnou hrozbou nejen na ledě (zranění), ale i mimo něj.

🏛️ Odkaz a rehabilitace pověsti

Po smrti se vnímání Joea Halla začalo měnit. Z obávaného "řezníka" se stal tragický hrdina. Jeho brutální styl hry byl náhle viděn v kontextu doby – jako nezbytný nástroj přežití v drsném sportu.

Hokejová síň slávy: V roce 1961, při velkém rozšiřování síně slávy, byl Joe Hall uveden mezi nesmrtelné. Byla to pocta nejen jeho hokejovým schopnostem (3x Stanley Cup), ale i jeho oběti.
Změna pravidel: Tragédie roku 1919 a Hallova smrt přispěly k diskusi o zdravotní péči o hráče. Ačkoliv se hokej nezměnil přes noc, týmy začaly brát vážněji nemoci hráčů a cestovní podmínky se v následujících dekádách pomalu zlepšovaly.

Dnes je Joe Hall připomínán jako symbol odhodlání. Je varovným mementem toho, že sport, jakkoli je důležitý, není důležitější než život. V roce 2005, během stávky NHL, byl pohár Stanley Cupu znovu "neudělen", což vyvolalo vzpomínky na rok 1919 – jediný další rok, kdy pohár neměl majitele, ale z mnohem tragičtějších důvodů.

👶 Pro laiky: Proč je Joe Hall důležitý?

Možná jste o něm nikdy neslyšeli, ale Joe Hall je unikátní postavou historie:

Oběť pandemie: Je to nejslavnější sportovní oběť Španělské chřipky v Severní Americe. Představte si, že by dnes během finále Ligy mistrů nebo Super Bowlu zemřela hlavní hvězda týmu na virus. To se stalo v roce 1919.
Nedohrané finále: Je důvodem, proč na Stanley Cupu chybí jméno vítěze pro rok 1919. Série byla zrušena, když ležel na smrtelné posteli.
První "Zlý muž": Byl to prapředek dnešních hokejových bitkařů. V době, kdy se hrálo bez helem a chráničů, on rozdával rány hokejkou do hlavy. Jeho přezdívka "Bad Joe" nebyla marketingový tah, byla to realita.

📊 Statistiky kariéry

Statistiky z raných let hokeje (před NHL) jsou často neúplné, ale toto jsou ověřená data z hlavních lig, ve kterých působil (IHL, NHA, NHL).

Profesionální kariéra (Základní část)

Sezóna	Tým	Liga	Z	G	A	B	TM
1905–06	Houghton-Portage Lakes	IHL	20	33	0	33	98
1906–07	Houghton-Portage Lakes	IHL	23	25	0	25	32
1907–08	Montreal Shamrocks	ECAHA	4	5	0	5	11
1908–09	Edmonton Eskimos	APHL	1	8	0	8	6
1909–10	Montreal Shamrocks	NHA	10	8	0	8	47
1910–11	Quebec Bulldogs	NHA	10	0	0	0	20
1911–12	Quebec Bulldogs	NHA	18	15	0	15	30
1912–13	Quebec Bulldogs	NHA	18	6	0	6	78
1913–14	Quebec Bulldogs	NHA	19	13	4	17	61
1914–15	Quebec Bulldogs	NHA	20	3	2	5	52
1915–16	Quebec Bulldogs	NHA	23	1	2	3	89
1916–17	Quebec Bulldogs	NHA	19	6	5	11	95
1917–18	Montreal Canadiens	NHL	21	8	7	15	100
1918–19	Montreal Canadiens	NHL	17	7	1	8	89 (nedohráno)
Celkem		NHL	38	15	8	23	189
Celkem		NHA	119	52	13	65	472

Vysvětlivky: TM = Trestné minuty. Všimněte si extrémně vysokého počtu trestných minut vzhledem k počtu zápasů.

Play-off a Stanley Cup (Výzvy a finále)

Rok	Tým	Událost	Z	G	B	TM	Výsledek
1912	Quebec Bulldogs	Stanley Cup	2	2	2	2	Vítěz
1913	Quebec Bulldogs	Stanley Cup	1	3	3	0	Vítěz
1917	Quebec Bulldogs	Stanley Cup	2	0	0	2	Prohra
1918	Montreal Canadiens	NHL Finále	2	0	0	12	Prohra
1919	Montreal Canadiens	NHL Finále	5	0	0	26	Vítěz NHL
1919	Montreal Canadiens	Stanley Cup	5	0	0	6	Zrušeno

Zdroje